Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


92. Veřejné a částečně veřejné statky, společné zdroje

  • tržní mechanismus představuje způsob zajištění soukromých statků = statků majících tři důležité vlastnosti
    1. přináší užitek omezenému množství osob
    2. vylučitelnost - skutečnost, že z jeho využívání mohou být další osoby relativně snadno vyloučeny (např. ty, které nezaplatily), náklady na vyloučení jsou nízké
    3. rivalita - jeho užívání jednou osobou omezuje možnosti jeho užívání někým jiným, mezní náklady toho statku jsou při zvýšení počtu uživatelů vysoké
  • většina statků je soukromých x veřejné statky se liší tím, že přináší prospěch širokému okruhu osob, nejsou vylučitelné, ani rivalitní
  • v užívání veřejného statku nelze ostatním lidem účinně zabránit - výlučná spotřeba nemožná nebo by dosažení bylo nákladné
  • mezní náklady poskytnutí statku dalšímu spotřebiteli jsou nízké nebo nulové
  • např.: obrana země (užitek má velký počet osob, nelze nikomu zabránit využívání výhod plynoucí z ní, nesnižuje možnost využívání této výhody pro kohokoli dalšího)

Problém černého pasažéra

  • nemožnost kohokoli ze spotřeby veřejného statku vyloučit
  • ze spotřeby statku může získat užitek každý bez ohledu na to, zda za něj platí (zpravidla nikdo nemá zájem platit jeho cenu dobrovolně)
  • soukromé trhy při poskytování veřejných statků selhávají - soukromí podnikatelé nejsou schopni jejich nabídku v dostatečném množství zabezpečit
  • poskytování veřejných statků lze chápat jako extrémní případ pozitvních externalit, kdy vytvořená hodnota nemá tržní cenu
  • pokud by se určitý soukromý subjekt rozhodl poskytovat veřejný statek - například obranu státu - zvýšil by blahobyt ostatních, aniž by je mohl přinutit zaplatit za užitek, který získali
  • některé veřejné statky přesto soukromý sektor vyrábí - nedostatečně
  • např. v minulosti majáky velkých lodních společností (při výstavbě však brali v potaz jen vlastní prospěch)

Veřejné statky

  1. Vědecký výzkum - především v oblastech, kde výsledky nelze patentovat, kde jsou přístupné všem
  2. Veřejné sociální programy - odstraňování chudoby přináší prospěch všem
  3. Fungování vlády samotné - dobře fungující vláda zahrnuje charakteristiky veřejných statků
    • mají z ní prospěch všichni, obtížné vyloučit kohokoli z užívání, spotřeba není rivalitní

Financování veřejných statků

  • pokud vláda dojde k závěru, že celkový společenský užitek určitého veřejného statku převyšuje jeho celkové náklady, může se rozhodnout jej financovat z výnosů daní a poskytovat jej zdarma - může tak blahobyt společnosti zvýšit
  • problém černého pasažéra řešen tak, že občané jsou k placení ceny veřejných statků donuceni - formou daňové povinnosti
  • donucení participace na úhradě nákladů na poskytování veřejných statků nemusí mít jen formu zdanění - například povinné očkování (pokud by nebylo povinné → nesli by z toho prospěch i ti, kteří se neočkovali)

Statky čistě a částečné veřejné

  • Čistě veřejné statky - nerivalita, nevylučitelnost ze spotřeby
  • Částečně veřejné statky - jsou nerivalitní, vyloučení „neplatičů“ je u nich ale možné a nepřináší velké náklady (vyloučení by bylo společensky neodůvodněné, nežádoucí)
    • mezní náklady ma zvýšení počtu spotřebitelů jsou těměř nulové
    • př.: nevytížená silnice - vyloučit osoby je možné - zavedením poplatků, ale není společensky účelné- využívání silnice dalšími osobami nepřináší podstatné společenské náklady
    • statky tohotu typu může poskytovat i soukromý sektor - ten by ale vyžadoval určitou cenu za použití, čímž by se spotřeba snížila
    • je-li kapacita pro poskytování částečně veřejného statku dostatečná a mezní náklady jeho použití jsou téměř nulové, není omezování spotřeby na základě vyloučení spotřeby prospěšné
    • veřejný sektor tak může být při poskytování těchto statků efektivnější (financování z daní)
    • může být i smíšené financování - veřejné statky s nenulovými, ale nízkými náklady - mohou spotřebitelé platiti jen mezní náklady, hlavní zdroje daněmi
    • vyšší efektivita veřejného sektoru při poskytování těchto statků plyne z analýzy mezních nákladů a mezního užitku
  • k částečně veřejným statkům lze zahrnout i ty, u kterých je vylučitelnost možná, avšak nákladná
  • statky, u kterých jsou náklady na vyloučení neplatících spotřebitelů vyšší, než je mezní užitek daného statku
  • může být efektivnější poskytovat daný statek bezplatně a jeho náklady financovat pomocí daní

Efektivita veřejných statků

  • otázka, jaké veřejné statky má vláda poskytovat a v jakém množství
  • ekonomickým problémem je otázka efektivní nabídky veřejných statků
  • vyšší celková nabídka veřejných statků financovaných z daní státu znamená nižší nabídku soukromých statků
  • vyšší míra veřejných statků znamená, že spotřebitelé se musejí vzdaát části statků soukromých

Metoda analýzy nákladů a přínosů

  • porovnávání celkových přínosů tohoto statku (pro všechny, kteří daný statek budou využívat) s jeho celkovými náklady
  • tato analýza je u veřejných statků složitá, protože statky nemají trhem stanovenou objektivní cenu (na rozdíl od soukromých)
  • zpravidla nutné se opírat o odhady
  • Např.: zda investovat do tvorby ochraných opatření na silnicích, sníží se tím riziko závažných nehod?

Společné zdroje a veřejně poskytované soukromé statky

  • podobné vlastnosti jako veřejné statky
  • jako společné/ volné zdroje označujeme zdroje, které jsou rivalitní, ne vylučitelné
  • zdroje, které jsou zdarma dostupné všem, kteří je chtějí využívat, jsou však současně rivalitní (využívání určitými osobami snižuje možnost jejich využití jinými)
  • Společné zdroje
    • přírodní zdroje, které nejsou v soukromém vlastnictví - ovzduší, voda, veřejné prostranství
    • ekonomickým problémem je jejich nadužívání- lidé nemusí platit, proto častěji využívají, než by bylo žádoucí
    • lze chápat jako negativní externalitu - může být odstraněna vládní regulací nebo uvalením ekologické daně

Veřejně poskytované soukromé statky

  • mají podobnou povahu jako společné zdroje
  • rivalitní statky, které jsou k dispozici bezplatně→ důvodem bezplatnosti je politické rozhodnutí poskytovat veřejnosti bezplatně nebo za nízký poplatek
  • důvodem je přesvědčení, že nárok na tyto statky by neměl být spojeny s příjmovou situací spotřebitele
  • důvodem též pozitivní externality spojené s jejich spotřebou
  • např.: bezplatně poskytované vysokoškolské vzdělání
  • jejich bezplatné poskytování zvyšuje jejich spotřebu, a to i nad efektivní úroveň
  • spotřebitelé totiž často požadují tento statek ne do úrovně, kdy mezní užitek se rovná ceně, ale až do doby, kdy mezní užitek je nulový
  • bezplatná nabídka vede k ekonomickým ztrátám - především u těch statků, u nichž uspokojení spotřebitelů až do bodu nulového mezního užitku trvá dlouho
  • neefektivitu lze vyjádřit rozdílem mezi cenou, kterou by byl ochoten spotřebitel zaplatit za zvýšení své spotřeby nad efektivní úroveň a náklady odpovídajícího zvýšení produkce daného statku
  • nízká neefektivita také tehdy, když se vláda rozhodne poskytovat zdarma každému spotřebiteli určité množství daného statku- pro někoho je to málo, pro někoho je množství příliš vysoké
  • k omezování spotřeby bezplatně používaných statků řada nástrojů
  1. regulační poplatky - nestačí k financování k celkových nákladů
  2. administrativní omezení - založené na poskytování stejné úrovně statků všem
    • omezení však vyvolává problém uniformity veřejných statků = nedostatečného přizpůsobení jejich nabídky potřebám nebo vkusu spotřebitelům
    • především tehdy, pokud potřebitelé se zájmem o vyšší úroveň daných statků nemají možnost tyto statky získat
  3. může být i „čekání na obsluhu“ - ti, kteří daný statek opravdu potřebují na něj počkají, ti, kteří ne, tak se ho vzdají
    • doba čekání na veřejně poskytovaný statek se jeví jako spravedlnější kritérium pro rozlišení, kdo statek získá (místo placení se čeká)
    • na druhou stranu také neefektivní – nebrání nadspotřebě těm, pro které má čas nízkou cenu
  • problém nadužívání dostupných a rivalitních statků = tragédie obecní pastviny
  • vychází ze skutečného problému, se kterým se potýkaly kolektivně vlastněné pastviny středověkých osad
  • ve společenském zájmu je zdroj chráněn před zničením vyvolaným soukromým využíváním
  • na straně subjektů není dostatečná motivace k této ochraně (vlastníků je hodně, spíše motiv je využívat)→ výsledkem je devastace, i snížení možnosti ostatních získat užitek z využívání

Příklad silnice

  • veřejným statkem tehdy, když není příliš využívána a použití není rivalitní
  • když se stává využívanou, zacpanou - přináší to negativní externality - stává se společným zdrojem
  • rozhodne.li se vláda zavést mýtné - stává se silnice soukromým statkem
  • řešením může být politické opatření nebo převod do soukromého vlastnictví

Veřejné a soukromé poskytování statků

  • veřejně poskytované soukromé statky mohou být poskytovány zároveň oběma způsoby
  • záleží na politické preferenci, dalších faktorech: životní úroveň obyvatelstva, technické možnosti vybírání poplatků, preference

Prameny

  • Teorie národního hospodářství, Jan Urban., 3.vydání, 2011 (510 - 519)

Navigace Seznam otázek

A Předmět a metody národohospodářské teorie
71. Předmět národohospodářské teorie a její základní kategorie | 30. Hlavní historické a současné směry ekonomického myšlení

B Základní ekonomické pojmy a principy
98. Základní ekonomické principy a modely, metodické chyby ekonomického uvažování | 54. Náklady alternativ a utopené náklady, ilustrujte na příkladech | 97. Základní ekonomické otázky, typy a odlišnosti ekonomických systémů | 17. Ekonomická efektivnost, Paretovo a Kaldor-Hicksovo kritérium efektivnosti | 85. Trhy výrobních faktorů, jejich úloha, specifika a regulace | 89. Typy ekonomických subjektů, jejich postavení a úloha v národním hospodářství | 49. Model ekonomického koloběhu | 55. Národohospodářské agregáty a jejich význam | 46. Metody měření HDP

C Tržní systém a státní ekonomická regulace
82. Trh a tržní systém, typy trhů | 87. Tržní cena a její funkce | 7. Cenová a necenová konkurence, principy marketingu | 31. Hospodářská politika, její cíle, druhy a účinnost, magický čtyřúhelník | 88. Tržní selhání, jeho druhy a příčiny, ilustrujte na příkladech | 90. Veřejná a soukromá řešení tržních selhání | 75. Státní regulace trhů, ceny ve smíšené ekonomice | 73. Selhání vlády a jeho příčiny

D Poptávka, nabídka a tržní cena
100. Zákon poptávky, zákon nabídky, zákon poptávky a nabídky, zákon jedné ceny | 8. Cenová, důchodová a křížová elasticita poptávky | 70. Přebytek výrobce a spotřebitele, efektivita tržní rovnováhy | 77. Státní zásahy do cen, jejich příčiny, důsledky a efektivita

E Rozhodování, ekonomika a správa firem
9. Cíle, náklady, příjmy a zisk firmy | 35. Implicitní a explicitní náklady firmy, ekonomický a účetní zisk | 61. Normální zisk firmy, ekonomická renta a její dobývání | 53. Náklady a nákladové křivky firmy, analýza firemních nákladů | 44. Marginální náklady a jejich význam | 99. Zákon klesajícího mezního produktu, princip úspor z rozsahu | 25. Financování firmy, finanční ukazatele a jejich funkce při řízení firmy | 96. Význam a struktura rozvahy firmy | 21. Ekonomický pohled na vybrané právní formy podniků, jejich výhody a nevýhody | 18. Ekonomické aspekty správy společností, problém „pána a správce“, modely corporate governance

F Struktura trhu, typy konkurence a konkurenční politika
78. Struktura trhu a tržní síla, relevantní trh | 15. Efektivnost dokonalé konkurence | 83. Trh dokonalé konkurence a postavení firmy na tomto trhu | 58. Nedokonalá konkurence, příčiny vzniku a hlavní typy, ztráta blahobytu v podmínkách nedokonalé konkurence | 33. Chování firem v podmínkách dokonalé a monopolistické konkurence | 34. Chování firem v podmínkách oligopolu a monopolu | 42. Konkurenční politika, antimonopolní zákonodárství, regulace přirozených monopolů

G Kapitál a kapitálové trhy
40. Kapitál, jeho vznik, formy a funkce | 37. Instituce kapitálového trhu a jejich význam | 52. Nabídka, poptávka a rovnováha na trhu kapitálu | 3. Aktiva, jejich druhy a vlastnosti, stanovení ceny aktiv | 39. Investování a spekulace, vznik a důsledky „investičních bublin“ | 79. Subjekty kapitálového trhu | 67. Primární a sekundární kapitálové trhy a jejich význam

H Trh práce, zaměstnanost a rozdělení příjmů
65. Poptávka a nabídka na trhu práce, vliv substitučního a důchodového efektu na nabídku práce | 84. Trh práce (poptávka, nabídka a rovnováha) | 86. Tržní a netržní faktory determinace mezd, mzdová strnulost, jej příčiny a důsledky | 59. Nezaměstnanost, příčiny, druhy a měření, vztah nezaměstnanosti a inflace | 72. Rozdělení důchodů, nerovnosti v důchodech, přerozdělovací procesy a jejich nástroje

I Peníze a měnová politika
63. Peníze, jejich funkce a formy, úloha zlata v dějinách peněz | 94. Vymezení peněz, peněžní zásoba a peněžní agregáty | 41. Komoditní peníze, zlatý standard, peníze s nuceným oběhem | 51. Nabídka a poptávka na trhu peněz, cena peněz, výnosová křivka | 5. Bankovní systém, tvorba peněz a peněžní multiplikátor | 50. Monetární politika a její nástroje | 56. Nástroje expanzívní fiskální a monetární politiky, jejich význam a účinnost | 57. Nástroje restriktivní měnové a rozpočtové politiky, jejich význam a účinnost | 6. Bezprostřední a konečné cíle měnové politiky, cílování inflace | 43. Kvantitativní teorie peněz, Fisherova rovnost | 62. Omezení měnové a fiskální politiky | 45. Měnová báze a tvorba peněz, peníze jako dluh | 14. Diskontní, lombardní a repo sazba jako měnové nástroje | 29. Funkce a nástroje centrální banky | 60. Nezávislost a odpovědnost centrální banky | 36. Inflace a její měření, druhy, příčiny a důsledky inflace, inflační daň | 12. Deflace, její příčiny a důsledky, past likvidity a kvantitativní uvolňování

J Hospodářský růst
80. Teorie hospodářského růstu | 69. Produktivita práce a kapitálu a jejich faktory, politika nabídkové strany | 22. Ekonomický růst a rozvoj, zdroje a typy růstu, růstová politika

K Hospodářský cyklus a stabilizační politika
32. Hospodářský cyklus, jeho příčiny a fáze | 66. Poptávkové a nabídkové šoky a jejich vliv na vznik recese | 38. Investiční akcelerátor a multiplikátor a jejich význam pro průběh hospodářského cyklu | 26. Finanční a měnová krize, možné příčiny a důsledky | 10. Cíle, principy a nástroje stabilizační politiky | 2. Agregátní poptávka a nabídka, potenciální a reálný produkt | 4. Automatické stabilizátory a jejich funkce, vysvětlete na příkladu | 27. Fiskální multiplikátory, efekt vytěsňování | 20. Ekonomické multiplikátory a jejich význam (Keynesův multiplikátor, peněžní multiplikátor, fiskální multiplikátor) | 28. Fiskální politika, její cíle a nástroje

L Státní rozpočet a daňový systém
93. Veřejné finance, jejich funkce a složky, státní rozpočet a jeho deficity | 76. Státní rozpočet, základní struktura jeho příjmové a výdajové stránky | 11. Daně, jejich druhy a ekonomické vlastnosti, daňová politika | 16. Efektivnost zdanění, daňové břemeno a „náklady mrtvé váhy“, Lafferova křivka | 23. Euro a Maastrichtská kritéria, Pakt stability a růstu

M Mezinárodní ekonomické vztahy
1. Absolutní a komparativní výhody v mezinárodním obchodě, vysvětlete na příkladu | 48. Mezinárodní měnové vztahy, devizové trhy, optimální měnové zóny | 64. Platební a obchodní bilance, jejich struktura a význam | 13. Devizové režimy a jejich národohospodářské důsledky | 47. Mezinárodní ekonomická integrace a její formy, globalizace ekonomiky | 95. Vývoj evropské ekonomické integrace, jednotný vnitřní trh, hospodářská a měnová unie EU

N Základy ekonomie veřejného sektoru:
24. Externality, jejich příčiny, důsledky a řešení | 81. Transakční náklady a Coaseův teorém | 92. Veřejné a částečně veřejné statky, společné zdroje | 74. Soukromé a veřejné statky, veřejné poskytování statků | 68. Principy ekonomické teorie veřejné volby | 91. Veřejná produkce statků, její příčiny a důsledky | 19. Ekonomické chování veřejné byrokracie

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code