Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


87. Tržní cena a její funkce

Cena

  • směnná hodnota statku, tj. hodnota potřebná pro získání zboží nebo služby, vyjádřená obvykle určitou peněžní částkou
  • odrážejí jak hodnotu, kterou spotřebitelé v daném statku vidí, tj. jeho užitečnost, tak i náklady, kt. je třeba vynaložit, aby určitý statek mohl být vyroben, tj. jeho relativní vzácnost
  • dvojí povaha cen - na jednu stranu jde o náklad, který musí vynaložit kupující, na druhé straně jde o příjem, který má prodávající; poptávková cena odpovídá maximální ceně, kterou jsou za daný statek kupující ochotni zaplatit X naproti tomu nabídková cena je nejnižší cenou, za niž jsou prodávající ochotni statek nabídnout → pokud se obě ceny (poptávková a nabídková) vzájemně rovnají, dochází na trhu ke směně → jde o cenu rovnovážnou neboli tržní

Tržní cena

  • = rovnovážná cena
  • je tedy cenou, která vyrovnává nabídku a poptávku
  • množství statku, které mají spotřebitelé zájem koupit a výrobci prodat, je při této ceně stejné
  • na trhu tak při rovnovážné ceně nevzniká nedostatek ani přebytek zboží - označována proto jako cena, která „čistí“ trh
    • nedostatek - někteří kupující zůstanou neuspokojeni, lze očekávat, že část z nich bude ochotna zaplatit vyšší cenu odpovídající ceně nabídkové
    • přebytek - prodejci špatně odhadli zájem kupujících a budou nuceni si vyrobené zboží buď ponechat v naději, že zájem spotřebitelů o ně vzroste, nebo je prodat (s případnou ztrátou) za nižší cenu odpovídající ceně poptávkové
    • cena hraje v obou případech klíčovou roli při vyrovnávání nabídky a poptávky
  • rovnovážné množství = poptávané a nabízené množství odpovídající rovnovážné ceně

Tržní rovnováha

  • tvořena rovnovážnou cenou spolu s rovnovážným množstvím
  • v graf. vyjádření odpovídá bodu, kde se křivky nabídky a poptávky protínají

Stabilita tržní rovnováhy

  • rovnovážná cena, při kt. se nabízené množství rovná jeho množství poptávaného, je jen jedna
  • všechny ostatní ceny na daném trhu jsou nerovnovážné = doprovázeny buď nedostatkem (poptávané množství převyšuje množství nabízené), nebo nadbytkem (nabídka převyšuje poptávku)
  • nedostatek vzniká, je-li cena na trhu nižší, než je cena rovnovážná
  • nadbytek vzniká, je-li cena skutečná vyšší, než cena rovnovážná
  • příklad - viz tabulka 3.3
    • např. cena zmrzliny by v jeden den byla 5 Kč. Počet osob, kt. by o zmrzlinu měly v tomto případě zájem, by byl tedy 155. Možnost dosáhnout při této ceně zisku by však prodávají vedla k tomu, aby nabídli pouze 55 zmrzlin. Po nákupu uvedeného množství (55) by zbývající poptávka zůstala neuspokojena. Situace: převaha poptávky nad nabídkou
    • Pravděpodobně by někteří poptávající, jejichž potřeba nebyla při dané ceně uspokojena, byli ochotni zaplatit více. Na to by prodávající zareagovali zvýšením ceny a vyšší cena by na trh přivedla i další nabízející, kteří by se o tomto trhu dověděli. Cena zmrzliny i její prodávané množství by se zvyšovaly až do bodu, kdy by poptávané množství odpovídalo nabízenému.
    • ⇒ obecně: převaha poptávky nad nabídkou vede k růstu ceny, který trvá tak dlouho, dokud se nabízené a poptávané množství vzájemně nevyrovná
    • naopak: původní cena zmrzliny 15 Kč → vzhledem k nižsímu zájmu spotřebitelů by se prodalo jen 36 porcí. Prodávající však byli připraveni prodat 102 ks, takže jim část zmrzliny zbyla ve formě neprodejných zásob. Situace: převaha nabídky nad poptávkou
    • Prodávající by proto pravděpodobně začali svou zmrzlinu prodávat za nižší cenu…prodávalo by se jí stále více…tento proces by pokračoval tak dlouho, dokud by se nabízené množství nevyrovnalo poptávanému.
    • ⇒ obecně: převaha nabídky nad poptávkou vede ke snížení ceny, které trvá tak dlouho, dokud se nabízené a poptávané množství vzájemně nevyrovná

Zákon nabídky a poptávky, zákon jedné ceny

  • chování kupujících a prodávajících vede k tomu, že trhy samy se posouvají směrem k rovnováze
  • rovnovážná cena a jí odpovídající rovnovážné množství statků jsou tak jedinou stabilní tržní situací

Změny tržní rovnováhy

  • = změny rovnovážné ceny, rovnovážného množství
  • tržní cena je ovlivňována změnami (posuny) nabídky a poptávky
  • u změny poptávky se cena i množství mění stejným směrem
    • zvýší-li se poptávka, vznikne na trhu nová, vyšší rovnovážná cena, které odpovídá i vyšší rovnovážné množství
    • klesne-li poptávka, ustálí se na trhu nižší rovnovážná cena i nižší rovnovážné množství
  • u změny nabídky se cena a množství mění opačným směrem
    • zvýší-li se nabídka, rovnováha vzniká při nižší rovnovážné ceně a větším rovnovážném množství
    • klesne-li nabídka, nová rovnováha vzniká při vyšší rovnovážné ceně a nižším rovnovážném množství
  • příčiny změny rovnováhy na trhu
    • změna (růst) na straně poptávky - vyvolána - růstem ceny + růstem prodaného množství
    • změna (pokles) na straně nabídky - vyvolána - vzestupem cen + poklesem prodaného množství
    • např. změny cen zemědělských či potravinářských statků: je-li změna cen pečiva doprovázena růstem jeho prodaného množství, je tato změna vyvolána zvýšenou poptávkou spotřebitelů X je-li naopak provázena poklesem jeho prodaného množství, jsou „na vině“ zemědělci nebo potravinářské firmy, jejich nabídka se snížila (např. v důsledku růstu jejich nákladů)
    • posun obou křivek, nabídky i poptávky

Funkce ceny

  • ceny mají v tržním systému čtyři základní funkce

Informační funkce

  • příklad (jen pro pochopení, učit se to samozřejmě nemusíte):
    • Úbytek cedrových lesů - Truhlář vyrábí nábytek z cedrového dřeva. Vyrábí jej převážně v masivním stylu, který mají zákazníci v oblibě (a který také vyžaduje nemalou spotřebu dřeva). Intenzívní těžba cedru však vede k rychlému úbytku těchto stromů. Vědci a odborníci v lesním hospodářství o tom napíší řadu odborných článků a studií. Také doporučí, aby se snížila spotřeba cedru, jinak hrozí těmto lesům ještě rychlejší úbytek či dokonce zánik. Ale dostanou se jejich doporučení k uším truhlářů a k uším spotřebitelů? Budou tyto rady lesních odborníků vyslyšeny? Truhlář si pravděpodobně články lesních expertů vůbec nepřečte, protože má spoustu své práce. Ale dejme tomu, že by si je přečetl. Informace o příčinách úbytku cedrových lesů mu k ničemu nejsou. Rady, aby snížil spotřebu cedrového dřeva, mu také k ničemu nejsou. „To tak, přestanu vyrábět cedrový nábytek a zákazní cipůjdou ke konkurenci„, řekne si. Ale i kdyby náš truhlář chtěl omezit spotřebu cedrového dřeva, neví, o kolik má snížit výrobu cedrového nábytku, nakolik má šetřit dřevem a zmenšovat tloušťku stěn nábytku. Z vědeckých článků se to nedozví. Nejsou pro něho žádnou užitečnou informací. Stejně jako nejsou žádnou užitečnou informací pro spotřebitele, který kupuje nábytek. Naštěstí truhláři ani spotřebitelé nemusí vyhledávat články lesních odborníků. Informace, které potřebují, dostanou z trhů. Když začne ubývat cedrových lesů, objeví se na trhu méně cedrového dřeva a jeho cena vzroste. Truhlář je nucen přenést zdražení cedru do zvýšení cen svého nábytku. Zdražení cedrového nábytku je informačním signálem pro spotřebitele. Protože lidé neradi kupují drahé zboží, přiměje je zdražení cedrového nábytku k tomu, aby jej kupovali méně a preferovali raději nábytek např. z ořechu nebo višně. Někteří si zas řeknou, že nemusí nutně mít cedrový nábytek tak masivní, jaký byl dosud v módě. Vzroste poptávka po nábytku z jiných druhů dřeva. To je důležitá informace pro truhláře - teď už ví, co má dělat. Bude vyrábět méně cedrového nábytku a začne vyrábět a nabízet více nábytku z ořechu a višně. V důsledku toho bude nakupovat méně cedrového dřeva. Stejně se budou chovat i ostatní truhláři. To nakonec povede ke snížení těžby cedrů. Konečným výsledkem těchto procesů je změna struktury těžby a spotřeby dřeva: relativně se sníží těžba cedrů a relativně vzroste těžba jiných stromů.
  • Když se například některý výrobní zdroj stane vzácnějším, musí být o tom výrobci a spotřebitelé informováni. A skutečně - zvětšení vzácnosti se na trzích projeví ve zvýšení ceny. Cena přenáší tuto informaci k výrobcům a spotřebitelům. Je informačním signálem, který se šíří ekonomikou „jako kruhy na vodě“, tak jako se v našem příkladě šířilo zvýšení ceny cedrů od majitelů cedrových lesů k truhlářům a nakonec ke spotřebitelům, od nichž se „odrazem„ šířilo zas nazpět k truhlářům a k majitelům lesů.

Motivační funkce

  • Aby však výrobci a spotřebitelé na tuto informaci reagovali, musí být k tomu motivováni. Truhlář, jakmile se k němu dostaly informace o zdražení cedrového dřeva, chtěl měnit svůj sortiment nábytku, chtěl spotřebovávat méně cedrového dřeva. Proč chtěl? Protože na tom vydělal - ušetřil drahé dřevo a nahradil jej levnějším. Perspektiva většího výdělku je jeho motivací. Podobně snaha ušetřit motivuje spotřebitele, aby snížil spotřebu vzácného (a tedy drahého) dřeva a nahrazoval ji spotřebou méně vzácných (a tedy levnějších) druhů dřeva. Cenová informace tedy vlastně lidem říká: „můžeš vydělat na tom, když mne využiješ a když správně zareaguješ“. To je motivační funkce ceny. Co by se stalo, kdyby dejme tomu stát kompenzoval truhlářům každé zvýšení ceny cedrového dřeva státní dotací, aby je uchránil před ztrátami? Truhláři by ztratili motivaci jakkoli reagovat na změnu cen - motivační funkce cen by byla potlačena.

Alokační funkce

  • Konečným výsledkem šíření cenových informací a reakcí na tyto informace je realokace (přemístění) výrobních zdrojů - práce a kapitálu. V našem příkladě došlo ke snížení těžby cedrů a ke zvýšení těžby jiných druhů dřeva. Část práce a kapitálu, dříve zaměstnaných těžbou cedrů, byla převedena na těžbu jiných druhů dřeva. To je alokační funkce cen. Ceny alokují (rozmísťují) ekonomické zdroje mezi různá užití tak, aby byly tyto zdroje využívány efektivně.

Distribuční funkce

  • Spočívá v distribuování (rozdělování) zboží a služeb v závislosti na jejich ceně. Čím je určitý statek vzácnější (výroba nákladnější), tím vyšší má cenu a tím méně lidí si jej koupí. Koupí si jej proto jen ti lidé, kterým jeho užívání přinese největší užitek.

→ cenový mechanismus je nepostradatelný pro fungování ekonomiky. Je to mechanismus velmi jemný - tak jemný, že není možné nahradit jej sebedokonalejším plánem. Ani největší génius by nebyl schopen přenést informaci o relativním úbytku cedrů ke všem výrobcům a spotřebitelům tak, aby všichni reagovali správným způsobem a aby došlo k efektivní alokaci výrobních zdrojů.

Prameny

  • Urban - Teorie národního hospodářství, 2., doplněné a rozšířené vydání (srovnávala jsem to i s novějším vydáním), str.69-71, 127-133
  • Robert Holman - Ekonomie, 3. aktualizované vydání, část otázky o funkci ceny

Navigace Seznam otázek

A Předmět a metody národohospodářské teorie
71. Předmět národohospodářské teorie a její základní kategorie | 30. Hlavní historické a současné směry ekonomického myšlení

B Základní ekonomické pojmy a principy
98. Základní ekonomické principy a modely, metodické chyby ekonomického uvažování | 54. Náklady alternativ a utopené náklady, ilustrujte na příkladech | 97. Základní ekonomické otázky, typy a odlišnosti ekonomických systémů | 17. Ekonomická efektivnost, Paretovo a Kaldor-Hicksovo kritérium efektivnosti | 85. Trhy výrobních faktorů, jejich úloha, specifika a regulace | 89. Typy ekonomických subjektů, jejich postavení a úloha v národním hospodářství | 49. Model ekonomického koloběhu | 55. Národohospodářské agregáty a jejich význam | 46. Metody měření HDP

C Tržní systém a státní ekonomická regulace
82. Trh a tržní systém, typy trhů | 87. Tržní cena a její funkce | 7. Cenová a necenová konkurence, principy marketingu | 31. Hospodářská politika, její cíle, druhy a účinnost, magický čtyřúhelník | 88. Tržní selhání, jeho druhy a příčiny, ilustrujte na příkladech | 90. Veřejná a soukromá řešení tržních selhání | 75. Státní regulace trhů, ceny ve smíšené ekonomice | 73. Selhání vlády a jeho příčiny

D Poptávka, nabídka a tržní cena
100. Zákon poptávky, zákon nabídky, zákon poptávky a nabídky, zákon jedné ceny | 8. Cenová, důchodová a křížová elasticita poptávky | 70. Přebytek výrobce a spotřebitele, efektivita tržní rovnováhy | 77. Státní zásahy do cen, jejich příčiny, důsledky a efektivita

E Rozhodování, ekonomika a správa firem
9. Cíle, náklady, příjmy a zisk firmy | 35. Implicitní a explicitní náklady firmy, ekonomický a účetní zisk | 61. Normální zisk firmy, ekonomická renta a její dobývání | 53. Náklady a nákladové křivky firmy, analýza firemních nákladů | 44. Marginální náklady a jejich význam | 99. Zákon klesajícího mezního produktu, princip úspor z rozsahu | 25. Financování firmy, finanční ukazatele a jejich funkce při řízení firmy | 96. Význam a struktura rozvahy firmy | 21. Ekonomický pohled na vybrané právní formy podniků, jejich výhody a nevýhody | 18. Ekonomické aspekty správy společností, problém „pána a správce“, modely corporate governance

F Struktura trhu, typy konkurence a konkurenční politika
78. Struktura trhu a tržní síla, relevantní trh | 15. Efektivnost dokonalé konkurence | 83. Trh dokonalé konkurence a postavení firmy na tomto trhu | 58. Nedokonalá konkurence, příčiny vzniku a hlavní typy, ztráta blahobytu v podmínkách nedokonalé konkurence | 33. Chování firem v podmínkách dokonalé a monopolistické konkurence | 34. Chování firem v podmínkách oligopolu a monopolu | 42. Konkurenční politika, antimonopolní zákonodárství, regulace přirozených monopolů

G Kapitál a kapitálové trhy
40. Kapitál, jeho vznik, formy a funkce | 37. Instituce kapitálového trhu a jejich význam | 52. Nabídka, poptávka a rovnováha na trhu kapitálu | 3. Aktiva, jejich druhy a vlastnosti, stanovení ceny aktiv | 39. Investování a spekulace, vznik a důsledky „investičních bublin“ | 79. Subjekty kapitálového trhu | 67. Primární a sekundární kapitálové trhy a jejich význam

H Trh práce, zaměstnanost a rozdělení příjmů
65. Poptávka a nabídka na trhu práce, vliv substitučního a důchodového efektu na nabídku práce | 84. Trh práce (poptávka, nabídka a rovnováha) | 86. Tržní a netržní faktory determinace mezd, mzdová strnulost, jej příčiny a důsledky | 59. Nezaměstnanost, příčiny, druhy a měření, vztah nezaměstnanosti a inflace | 72. Rozdělení důchodů, nerovnosti v důchodech, přerozdělovací procesy a jejich nástroje

I Peníze a měnová politika
63. Peníze, jejich funkce a formy, úloha zlata v dějinách peněz | 94. Vymezení peněz, peněžní zásoba a peněžní agregáty | 41. Komoditní peníze, zlatý standard, peníze s nuceným oběhem | 51. Nabídka a poptávka na trhu peněz, cena peněz, výnosová křivka | 5. Bankovní systém, tvorba peněz a peněžní multiplikátor | 50. Monetární politika a její nástroje | 56. Nástroje expanzívní fiskální a monetární politiky, jejich význam a účinnost | 57. Nástroje restriktivní měnové a rozpočtové politiky, jejich význam a účinnost | 6. Bezprostřední a konečné cíle měnové politiky, cílování inflace | 43. Kvantitativní teorie peněz, Fisherova rovnost | 62. Omezení měnové a fiskální politiky | 45. Měnová báze a tvorba peněz, peníze jako dluh | 14. Diskontní, lombardní a repo sazba jako měnové nástroje | 29. Funkce a nástroje centrální banky | 60. Nezávislost a odpovědnost centrální banky | 36. Inflace a její měření, druhy, příčiny a důsledky inflace, inflační daň | 12. Deflace, její příčiny a důsledky, past likvidity a kvantitativní uvolňování

J Hospodářský růst
80. Teorie hospodářského růstu | 69. Produktivita práce a kapitálu a jejich faktory, politika nabídkové strany | 22. Ekonomický růst a rozvoj, zdroje a typy růstu, růstová politika

K Hospodářský cyklus a stabilizační politika
32. Hospodářský cyklus, jeho příčiny a fáze | 66. Poptávkové a nabídkové šoky a jejich vliv na vznik recese | 38. Investiční akcelerátor a multiplikátor a jejich význam pro průběh hospodářského cyklu | 26. Finanční a měnová krize, možné příčiny a důsledky | 10. Cíle, principy a nástroje stabilizační politiky | 2. Agregátní poptávka a nabídka, potenciální a reálný produkt | 4. Automatické stabilizátory a jejich funkce, vysvětlete na příkladu | 27. Fiskální multiplikátory, efekt vytěsňování | 20. Ekonomické multiplikátory a jejich význam (Keynesův multiplikátor, peněžní multiplikátor, fiskální multiplikátor) | 28. Fiskální politika, její cíle a nástroje

L Státní rozpočet a daňový systém
93. Veřejné finance, jejich funkce a složky, státní rozpočet a jeho deficity | 76. Státní rozpočet, základní struktura jeho příjmové a výdajové stránky | 11. Daně, jejich druhy a ekonomické vlastnosti, daňová politika | 16. Efektivnost zdanění, daňové břemeno a „náklady mrtvé váhy“, Lafferova křivka | 23. Euro a Maastrichtská kritéria, Pakt stability a růstu

M Mezinárodní ekonomické vztahy
1. Absolutní a komparativní výhody v mezinárodním obchodě, vysvětlete na příkladu | 48. Mezinárodní měnové vztahy, devizové trhy, optimální měnové zóny | 64. Platební a obchodní bilance, jejich struktura a význam | 13. Devizové režimy a jejich národohospodářské důsledky | 47. Mezinárodní ekonomická integrace a její formy, globalizace ekonomiky | 95. Vývoj evropské ekonomické integrace, jednotný vnitřní trh, hospodářská a měnová unie EU

N Základy ekonomie veřejného sektoru:
24. Externality, jejich příčiny, důsledky a řešení | 81. Transakční náklady a Coaseův teorém | 92. Veřejné a částečně veřejné statky, společné zdroje | 74. Soukromé a veřejné statky, veřejné poskytování statků | 68. Principy ekonomické teorie veřejné volby | 91. Veřejná produkce statků, její příčiny a důsledky | 19. Ekonomické chování veřejné byrokracie

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code