Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


84. Trh práce (poptávka, nabídka a rovnováha)

Poptávka po práci a nabídka práce

  • Trh práce patří spolu s trhem kapitálu k hlavním trhům výrobních faktorů, střetává se zde nabídka a poptávka práce. Nabídku vytvářejí domácnosti (jejich členové) a poptávku firmy. Zákony nabídky a poptávky určují cenu práce, tj. mzdu. Cenu práce ale ovlivňují i faktory zohledňující dvojí roli mezd: cenu práce a důchod jednotlivců, kteří práci pronajímají.
  • Individuální poptávka po práci a její vlastnosti
    • Udává závislost firmou poptávaného množství práce na její ceně. Poptávka po práci je poptávkou odvozenou, neboť ji firmy využívají k produkci zboží a služeb.
    • Firma ve svém rozhodnutí o najmutí pracovní síly musí brát na zřetel klesající mezní produkt - s růstem počtu pracovníků bude mezní produkt (tj. přírůstek produkce plynoucí z nájmu dodatečné jednotky práce) postupně klesat. Je-li firma příjemcem ceny, bude zvyšovat počet svých pracovníků tak dlouho, dokud jí budou další najatí pracovníci zvyšovat zisk, k čemuž bude docházet tak dlouho, dokud bude hodnota mezního produktu práce vyšší než jeho cena.
    • Poptávka jednotlivé firmy po práci - křivka udávající, jaké množství práce firma najme v závislosti na její ceně, bude odpovídat křivce udávající závislost hodnoty mezního produktu práce na jeho množství a bude tedy mít klesající charakter.
  • Individuální nabídka práce a její vlastnosti
    • Představuje vztah mezi nabízeným množstvím práce ze strany domácností a jednotlivců a její cenou.
    • V rozhodování pracovníků o nabízeném množství práce hraje hlavní roli rozhodování vyrovnávající mezní užitek mzdy a volného času. Vyšší množství nabízené práce přináší větší množství statků, ale menší objem volného času, a naopak. Růst počtu spotřebních statků ale snižuje jejich mezní užitek. Dosáhne-li jednotlivcův mezní užitek spotřebních výdajů výše jeho mezního užitku volného času, vede další výměna volného času za spotřební statky k poklesu jeho celkového užitku.
    • Individuální nabídka práce proto vychází z poptávky jednotlivce po volném čase a mzda je jeho cenou.
    • Poptávku po volném čase ovlivňují dva efekty: substituční a důchodový. Ty v případě této poptávky působí proti sobě.
      • Substituční efekt znamená, že s růstem mzdy nabízené množství práce roste: zvýšení mzdy zdražující volný čas vyvolá omezení jeho „nákupu“.
      • Důchodový efekt znamená, že s rostoucími mzdami nabízejí pracovníci méně práce, protože s větší mzdou se zvyšuje pracovníkova poptávka po statcích, včetně volného času.
        • při vyšších mzdách si osoby mohou dovolit větší množství volného času, i když každá hodina volného času je stojí na ušlých mzdách více
      • Který z efektů převládá, závisí na výši mzdy.

Rovnováha na trhu práce

  • Tržní poptávka po práci - shrnuje poptávku jednotlivých firem po práci v určitém odvětví či v celém národním hospodářství a udává závislost mezi množstvím práce poptávaným na trhu všemi firmami a její cenou.
  • Tržní nabídka práce - shrnuje nabídku všech osob a udává vztah mezi celkovým objemem práce, který jednotlivci na trhu nabízejí, a její cenou.
  • Trh - má tendenci směřovat k rovnováze. Mzda, která je stanovena při rovnovážném stavu, je mzdou rovnovážnou. Dočasná nerovnováha na trhu je vyrovnávána změnami mezd. Rovnovážná mzda odpovídá hodnotě mezního produktu práce, kteroužto hodnotu lze chápat také jako hodnotu míry produktivity práce. Produktivnější pracovníci jsou tak na trhu práce hodnoceni vyšší mzdou.
  • Změny rovnováhy na trhu práce - k nastolení nového rovnovážného stavu na trhu práce může docházet jak pod vlivem změn na straně poptávky po práci, tak pod vlivem změn na straně nabídky práce. Změna poptávky souvisí se změnou hodnoty mezního produktu práce, např. při zvýšení ceny zboží (s vyšší cenou firemní produkce roste hodnota dodatečné produkce vyrobené dalším pracovníkem), nebo v důsledku rostoucího vybaven firem fixním kapitálem apod. Vzroste- li poptávka po práci, vzroste zaměstnanost i mzda, pokles poptávky působí opačně. K posunu křivky nabídky práce může docházet např. pod vlivem přistěhovalectví nebo emigrace. Podobný dopad mají i podpory v nezaměstnanosti (déle vyplácená podpora snižuje nabídku práce). Pokles tržní nabídky práce vede k poklesu zaměstnanosti a růstu mezd, zvýšení nabídky působí opačně.
  • Nominální a reálný růst mezd - nabízené i poptávané množství práce se změní jen tehdy, dojde-li ke změně mezd mající reálný charakter (k reálné změně dochází jen tehdy, změní- li se objem zboží a služeb, které si lidé mohou za svou mzdu koupit). Pokud mzdy rostou stejně rychle jako ceny, jde jen o nominální růst mezd. Reálnou změnu mezd za určité období charakterizuje index reálných mezd, který očišťuje mzdový vývoj od vývoje cenové hladiny a je dán podílem indexu nominálních mezd a indexu cen spotřebitelských statků (míry inflace).

Grafy

  • Nabídka práce

  • W = mzdové sazby, L = množství nabízené práce
  • vzrostou-li mzdy nad bod C, dochází postupně ke snižování nabízené práce, protože důchodový efekt převáží nad substitučním
  • Poptávka po práci

  • Příjem z mezního produktu práce (MRPL, marginal revenue from product) je násobkem mezního fyzického produktu práce (MPPL, marginal physical product) a ceny produktu (P). Křivka poptávky po práci je odvozena z křivky příjmu z mezního produktu. Poptávka po práci je - jako všechny poptávky po výrobních faktorech - odvozena z poptávky po finálních statcích, které byly vyrobeny pomocí práce.
  • Trh práce

  • Při vychýlení mzdy z rovnovážné úrovně vzniká na trhu buď nedostatek (je-li tržní mzda nižší než rovnovážná) nebo přebytek nabídky práce (je-li tržní mzda vyšší než rovnovážná).

Prameny

Navigace Seznam otázek

A Předmět a metody národohospodářské teorie
71. Předmět národohospodářské teorie a její základní kategorie | 30. Hlavní historické a současné směry ekonomického myšlení

B Základní ekonomické pojmy a principy
98. Základní ekonomické principy a modely, metodické chyby ekonomického uvažování | 54. Náklady alternativ a utopené náklady, ilustrujte na příkladech | 97. Základní ekonomické otázky, typy a odlišnosti ekonomických systémů | 17. Ekonomická efektivnost, Paretovo a Kaldor-Hicksovo kritérium efektivnosti | 85. Trhy výrobních faktorů, jejich úloha, specifika a regulace | 89. Typy ekonomických subjektů, jejich postavení a úloha v národním hospodářství | 49. Model ekonomického koloběhu | 55. Národohospodářské agregáty a jejich význam | 46. Metody měření HDP

C Tržní systém a státní ekonomická regulace
82. Trh a tržní systém, typy trhů | 87. Tržní cena a její funkce | 7. Cenová a necenová konkurence, principy marketingu | 31. Hospodářská politika, její cíle, druhy a účinnost, magický čtyřúhelník | 88. Tržní selhání, jeho druhy a příčiny, ilustrujte na příkladech | 90. Veřejná a soukromá řešení tržních selhání | 75. Státní regulace trhů, ceny ve smíšené ekonomice | 73. Selhání vlády a jeho příčiny

D Poptávka, nabídka a tržní cena
100. Zákon poptávky, zákon nabídky, zákon poptávky a nabídky, zákon jedné ceny | 8. Cenová, důchodová a křížová elasticita poptávky | 70. Přebytek výrobce a spotřebitele, efektivita tržní rovnováhy | 77. Státní zásahy do cen, jejich příčiny, důsledky a efektivita

E Rozhodování, ekonomika a správa firem
9. Cíle, náklady, příjmy a zisk firmy | 35. Implicitní a explicitní náklady firmy, ekonomický a účetní zisk | 61. Normální zisk firmy, ekonomická renta a její dobývání | 53. Náklady a nákladové křivky firmy, analýza firemních nákladů | 44. Marginální náklady a jejich význam | 99. Zákon klesajícího mezního produktu, princip úspor z rozsahu | 25. Financování firmy, finanční ukazatele a jejich funkce při řízení firmy | 96. Význam a struktura rozvahy firmy | 21. Ekonomický pohled na vybrané právní formy podniků, jejich výhody a nevýhody | 18. Ekonomické aspekty správy společností, problém „pána a správce“, modely corporate governance

F Struktura trhu, typy konkurence a konkurenční politika
78. Struktura trhu a tržní síla, relevantní trh | 15. Efektivnost dokonalé konkurence | 83. Trh dokonalé konkurence a postavení firmy na tomto trhu | 58. Nedokonalá konkurence, příčiny vzniku a hlavní typy, ztráta blahobytu v podmínkách nedokonalé konkurence | 33. Chování firem v podmínkách dokonalé a monopolistické konkurence | 34. Chování firem v podmínkách oligopolu a monopolu | 42. Konkurenční politika, antimonopolní zákonodárství, regulace přirozených monopolů

G Kapitál a kapitálové trhy
40. Kapitál, jeho vznik, formy a funkce | 37. Instituce kapitálového trhu a jejich význam | 52. Nabídka, poptávka a rovnováha na trhu kapitálu | 3. Aktiva, jejich druhy a vlastnosti, stanovení ceny aktiv | 39. Investování a spekulace, vznik a důsledky „investičních bublin“ | 79. Subjekty kapitálového trhu | 67. Primární a sekundární kapitálové trhy a jejich význam

H Trh práce, zaměstnanost a rozdělení příjmů
65. Poptávka a nabídka na trhu práce, vliv substitučního a důchodového efektu na nabídku práce | 84. Trh práce (poptávka, nabídka a rovnováha) | 86. Tržní a netržní faktory determinace mezd, mzdová strnulost, jej příčiny a důsledky | 59. Nezaměstnanost, příčiny, druhy a měření, vztah nezaměstnanosti a inflace | 72. Rozdělení důchodů, nerovnosti v důchodech, přerozdělovací procesy a jejich nástroje

I Peníze a měnová politika
63. Peníze, jejich funkce a formy, úloha zlata v dějinách peněz | 94. Vymezení peněz, peněžní zásoba a peněžní agregáty | 41. Komoditní peníze, zlatý standard, peníze s nuceným oběhem | 51. Nabídka a poptávka na trhu peněz, cena peněz, výnosová křivka | 5. Bankovní systém, tvorba peněz a peněžní multiplikátor | 50. Monetární politika a její nástroje | 56. Nástroje expanzívní fiskální a monetární politiky, jejich význam a účinnost | 57. Nástroje restriktivní měnové a rozpočtové politiky, jejich význam a účinnost | 6. Bezprostřední a konečné cíle měnové politiky, cílování inflace | 43. Kvantitativní teorie peněz, Fisherova rovnost | 62. Omezení měnové a fiskální politiky | 45. Měnová báze a tvorba peněz, peníze jako dluh | 14. Diskontní, lombardní a repo sazba jako měnové nástroje | 29. Funkce a nástroje centrální banky | 60. Nezávislost a odpovědnost centrální banky | 36. Inflace a její měření, druhy, příčiny a důsledky inflace, inflační daň | 12. Deflace, její příčiny a důsledky, past likvidity a kvantitativní uvolňování

J Hospodářský růst
80. Teorie hospodářského růstu | 69. Produktivita práce a kapitálu a jejich faktory, politika nabídkové strany | 22. Ekonomický růst a rozvoj, zdroje a typy růstu, růstová politika

K Hospodářský cyklus a stabilizační politika
32. Hospodářský cyklus, jeho příčiny a fáze | 66. Poptávkové a nabídkové šoky a jejich vliv na vznik recese | 38. Investiční akcelerátor a multiplikátor a jejich význam pro průběh hospodářského cyklu | 26. Finanční a měnová krize, možné příčiny a důsledky | 10. Cíle, principy a nástroje stabilizační politiky | 2. Agregátní poptávka a nabídka, potenciální a reálný produkt | 4. Automatické stabilizátory a jejich funkce, vysvětlete na příkladu | 27. Fiskální multiplikátory, efekt vytěsňování | 20. Ekonomické multiplikátory a jejich význam (Keynesův multiplikátor, peněžní multiplikátor, fiskální multiplikátor) | 28. Fiskální politika, její cíle a nástroje

L Státní rozpočet a daňový systém
93. Veřejné finance, jejich funkce a složky, státní rozpočet a jeho deficity | 76. Státní rozpočet, základní struktura jeho příjmové a výdajové stránky | 11. Daně, jejich druhy a ekonomické vlastnosti, daňová politika | 16. Efektivnost zdanění, daňové břemeno a „náklady mrtvé váhy“, Lafferova křivka | 23. Euro a Maastrichtská kritéria, Pakt stability a růstu

M Mezinárodní ekonomické vztahy
1. Absolutní a komparativní výhody v mezinárodním obchodě, vysvětlete na příkladu | 48. Mezinárodní měnové vztahy, devizové trhy, optimální měnové zóny | 64. Platební a obchodní bilance, jejich struktura a význam | 13. Devizové režimy a jejich národohospodářské důsledky | 47. Mezinárodní ekonomická integrace a její formy, globalizace ekonomiky | 95. Vývoj evropské ekonomické integrace, jednotný vnitřní trh, hospodářská a měnová unie EU

N Základy ekonomie veřejného sektoru:
24. Externality, jejich příčiny, důsledky a řešení | 81. Transakční náklady a Coaseův teorém | 92. Veřejné a částečně veřejné statky, společné zdroje | 74. Soukromé a veřejné statky, veřejné poskytování statků | 68. Principy ekonomické teorie veřejné volby | 91. Veřejná produkce statků, její příčiny a důsledky | 19. Ekonomické chování veřejné byrokracie

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code