Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revize Předchozí verze
Následující verze
Předchozí verze
tnh:pfuk:tnh:zkouska:otazka-81 [2011/12/10 07:08]
Klára Švandelíková
tnh:pfuk:tnh:zkouska:otazka-81 [2012/01/22 19:50] (aktuální)
Řádek 2: Řádek 2:
  
 ===== Ronald Harry Coase ===== ===== Ronald Harry Coase =====
 +
   * Narozen 1910, britský ekonom, profesor na Chicagské univerzitě,​ laureát Nobelovy ceny za ekonomii   * Narozen 1910, britský ekonom, profesor na Chicagské univerzitě,​ laureát Nobelovy ceny za ekonomii
   * Teorém popsal v článku The Problem of Social Cost, Journal of Law and Economics, october 1960    * Teorém popsal v článku The Problem of Social Cost, Journal of Law and Economics, october 1960 
Řádek 7: Řádek 8:
   ​   ​
 ===== Transakční náklady ===== ===== Transakční náklady =====
-  ​* R. Coase je definoval jako"​náklady na použití cenového systému"​ nebo "​náklady na uskutečnění transakce prostřednictvím směny na volném trhu"​ + 
-  * C.Dahlman tuto definici precizoval jako"​náklady na vyhledávání a získávání informací, vyjednávání a rozhodování,​ a monitorování a vynucení plnění"​+  ​* R. Coase je definoval jako "​náklady na použití cenového systému"​ nebo "​náklady na uskutečnění transakce prostřednictvím směny na volném trhu"​ 
 +  * C.Dahlman tuto definici precizoval jako "​náklady na vyhledávání a získávání informací, vyjednávání a rozhodování,​ a monitorování a vynucení plnění"​
   * transakční náklady vznikají doslova na každém kroku   * transakční náklady vznikají doslova na každém kroku
   * ekonomie transakčních nákladů rozlišuje transakční náklady:   * ekonomie transakčních nákladů rozlišuje transakční náklady:
       * vznikající na mikroúrovni - tedy v souvislosti s kontraktací mezi soukromými osobami       * vznikající na mikroúrovni - tedy v souvislosti s kontraktací mezi soukromými osobami
       * a na makroúrovni - jež vznikají při dohadovacím (politickém) procesu, v němž vzniká a je měněn institucionální rámec společnosti       * a na makroúrovni - jež vznikají při dohadovacím (politickém) procesu, v němž vzniká a je měněn institucionální rámec společnosti
-**T. Richter dělí transakční náklady takto:** +  * **T. Richter dělí transakční náklady takto** 
-  - **objektivní** - takové, které ve světě kontraktace vznikají bez ohledu na rozsah lidské racionality (např. náklady na vyjednávání a sepsání smluv nebo náklady na jejich vynucení pořadem práva) +  - objektivní - takové, které ve světě kontraktace vznikají bez ohledu na rozsah lidské racionality (např. náklady na vyjednávání a sepsání smluv nebo náklady na jejich vynucení pořadem práva) 
-  - **subjektivní benigní** - takové, které vyplývají z omezených poznávacích schopností (např. náklady na vyhledávání vhodné protistrany a informací o ní nebo náklady na získání a verifikaci informací o jejím plnění smluvních závazků) +  - subjektivní benigní - takové, které vyplývají z omezených poznávacích schopností (např. náklady na vyhledávání vhodné protistrany a informací o ní nebo náklady na získání a verifikaci informací o jejím plnění smluvních závazků) 
-  - **subjektivní maligní** - takové, které plynou z "​přílišné racionality",​ tedy z rizika oportunistického chování protistrany +  - subjektivní maligní - takové, které plynou z "​přílišné racionality",​ tedy z rizika oportunistického chování protistrany 
-  - **příležitostí** - způsobené tím, že při překonávání výše popsaných 3 druhů transakčních nákladů se strana nemůže věnovat jiným potenciáně produktivnějším činnostem+  - příležitostí - způsobené tím, že při překonávání výše popsaných 3 druhů transakčních nákladů se strana nemůže věnovat jiným potenciáně produktivnějším činnostem
  
 ===== Coaseho teorém ===== ===== Coaseho teorém =====
 +
 +  * Coaseův = Coaseho teorém (používají se obě verze)
 +  * Viz  také otázka [[tnh:​zkouska:​otazka-24|]]
   * výchozím předpokladem je, že transakční náklady jsou nulové   * výchozím předpokladem je, že transakční náklady jsou nulové
   * pro pochopení Coaseho teorému, je významný pojem **externality = dopad chování jednoho subjektu na blahobyt jiného subjektu, aniž je tento dopad dojednán (a tedy kompenzován),​ nebo dopad rozhodnutí jedné osoby na jinou osobu, jež se tohoto rozhodnutí neúčastnila**   * pro pochopení Coaseho teorému, je významný pojem **externality = dopad chování jednoho subjektu na blahobyt jiného subjektu, aniž je tento dopad dojednán (a tedy kompenzován),​ nebo dopad rozhodnutí jedné osoby na jinou osobu, jež se tohoto rozhodnutí neúčastnila**
-  * externalita může být:+  * externalita může být
       * negativní - na druhou stranu přenáší náklad, s jehož převzetím tato strana nesouhlasila a není za něj kompenzována       * negativní - na druhou stranu přenáší náklad, s jehož převzetím tato strana nesouhlasila a není za něj kompenzována
       * pozitivní - taková, která druhé straně přináší prospěch, za který nezaplatila       * pozitivní - taková, která druhé straně přináší prospěch, za který nezaplatila
   * negativní externality jsou příkladem tržního selhání   * negativní externality jsou příkladem tržního selhání
   * Coase postuloval svůj teorém jako protiargument proti teoriím, jež za jediné řešení problému externalit považují vládní zásahy formou zdanění (tzv. Pigouovy daně)   * Coase postuloval svůj teorém jako protiargument proti teoriím, jež za jediné řešení problému externalit považují vládní zásahy formou zdanění (tzv. Pigouovy daně)
 +  * **Příklad**
 +    * představme si dva sousedy, jeden provozuje továrnu ("​továrník"​),​ a druhý zemědělec,​ který hospodaří na polích v okolí továrny, továrna vypouští zplodiny, které poškozují zemědělce a způsobují mu škody $100 (příklad negativní externality),​ škodám se dá kompletně předejít, pokud se do továrny investuje $50
 +    * předpokládejme,​ že transakční náklady (náklady na dosažení dohody mezi zemědělcem s továrníkem) jsou nulové, za tohoto předpokladu,​ objeví-li se externality,​ trh dosáhne efektivního výsledku bez ohledu na to, na čí straně bude právo
 +    * ukázáno na příkladu s továrníkem a zemědělcem - za předpokladu nulových transakčních nákladů nezáleží na tom, zda právní předpisy stanoví, že továrník neodpovídá za škodu, kterou způsobuje zemědělci,​ nebo zda předpisy stanoví, že za škodu odpovídá a je povinen provést investici do továrny, která škodám zamezí,​protože:​
 +    - bude-li právo na straně zemědělce (továrník odpovídá za způsobené škody) - způsobená škoda činí $100, ale investice do továrny, která by znamenala zabránění škodám činí jen $50, tzn. továrník raději investuje $50 do továrny, než by platil $100
 +    - bude-li právo na straně továrníka (za způsobenou škodu nijak neodpovídá,​ zemědělec je nucen škody snášet) - zemědělci se vyplatí raději zaplatit továrníkovi $50, které továrník investuje do továrny a tak se předejde způsobovaným škodám, než by zemědělec snášel škodu ve výši $100  ​
 +    * -> tzn. nezáleží,​ na čí straně je právo, výsledek dopadl v obou situacích stejně a z dohody bude benefitovat jak továrník, tak zemědělec,​ v obou případech na trhu dojde k efektivnímu výsledku
 +    * -> za situace, kdy nejsou žádné transakční náklady, není právní regulace s to ovlivnit reálné uspořádání společenských vztahů ​
 +  * Poznámka - Coase ve svém článku uvádí příklad železnice, jejíž trať vede skrz pole a z lokomotivy odletávájí jiskry, které způsobují oheň ničící úrodu na poli a příklad zaběhnutého dobytka, který ničí sousedovu úrodu
  
-**Příklad** +  ​* **Možné výtky** 
-  představme si dva sousedyjeden provozuje továrnu ("​továrník"​)a druhý ​zemědělec, ​který hospodaří na polích v okolí továrny, továrna vypouští zplodinykteré poškozují zemědělce a způsobují mu škody $100 (příklad negativní externality),​ škodám se dá kompletně předejít, pokud se do továrny investuje $50 +    zaprvéz etického hlediska není nepodstatnézda náklady ponese ​zemědělec, ​nebo továrník  
-  * předpokládejme,​ že transakční náklady ​(náklady ​na dosažení dohody mezi zemědělcem s továrníkem) jsou nulovéza tohoto předpokladu,​ objeví-li se externality,​ trh dosáhne efektivního výsledku bez ohledu ​na to, na čí straně bude právo +    * a předevšímv reálném světě vždy existují nějaké transakční náklady, a jejich dopad na výsledek směny, na to zda se uskuteční dohodamůže být značnýmusejí-li strany ​čelit podstatným transakčním nákladůmřada transakcíkteré ​by jinak znamenaly nárůst bohatství, se vůbec neuskuteč, v důsledku ​čehož nebudou zdroje alokovány do ruku těchkdo jsou schopni je využít k nejproduktivnějším účelům
-  * ukázáno na příkladu s továrníkem a zemědělcem - za předpokladu nulových transakčních nákladů nezáleží na tom, zda právní předpisy stanoví, že továrník neodpovídá za škodukterou způsobuje zemědělci,​ nebo zda předpisy stanoví, ​že za škodu odpovídá a je povinen provést investici do továrnykterá škodám zamezí,​protože:​ +
-  - bude-li právo na straně zemědělce (továrník odpovídá za způsobené škody) - způsobená škoda ​činí $100, ale investice do továrny, která by znamenala zabránění škodám ​činí jen $50tzn. továrník raději investuje $50 do továrnynež by platil $100 +
-  - bude-li právo na straně továrníka (za způsobenou škodu nijak neodpovídázemědělec je nucen škody snášet) - zemědělci ​se vyplatí raději zaplatit továrníkovi $50, které továrník investuje do továrny a tak se předejde způsobovaným škodám, než by zemědělec snášel škodu ve výši $100   +
-  * ⇒ tzn. nezáleží,​ na čí straně je právovýsledek dopadl ​obou situacích stejně a z dohody bude benefitovat jak továrník, tak zemědělec, v obou případech na trhu dojde k efektivnímu výsledku +
-  * ⇒ za situace, kdy nejsou žádné transakční náklady, není právní regulace s to ovlivnit reálné uspořádání společenských vztahů  +
-**Poznámka** - Coase ve svém článku uvádí příklad ​železnicejejíž trať vede skrz pole a z lokomotivy odletávájí jiskry, které způsobují oheň ničící úrodu na poli a příklad zaběhnutého dobytka, který ničí sousedovu úrodu+
  
-**Možné výtky** +  ​* **Coaseho formulace teorému** 
-  * zaprvé, z etického hlediska není nepodstatné,​ zda náklady ponese zemědělec,​ nebo továrník  +    * "ve světě, v němž cenový systém funguje s nulovými náklady, nastane efektivní alokace zdrojů bez ohledu na právní systém"​ 
-  * a především,​ v reálném světě vždy existují nějaké transakční náklady, a jejich dopad na výsledek směny, na to zda se uskuteční dohoda, může být značný, musejí-li strany čelit podstatným transakčním nákladům, řada transakcí, které by jinak znamenaly nárůst bohatství, se vůbec neuskuteční,​ v důsledku čehož nebudou zdroje alokovány do ruku těch, kdo jsou schopni je využít k nejproduktivnějším účelům +  ​* ​**G. Calabresi formuloval tentýž teorém takto** 
- +    * "pokud předpokládáme plnou racionalitu,​ nulové transakční náklady a absenci právních překážek vyjednávání,​ veškeré chybné (tzn. neefektivní) alokace zdrojů budou zcela napraveny soukromými tržními transakcemi"​
-**Coaseho formulace teorému** +
-  * " ve světě, v němž cenový systém funguje s nulovými náklady, nastane efektivní alokace zdrojů bez ohledu na právní systém"​ +
- +
-**G. Calabresi formuloval tentýž teorém takto** +
-  * "pokud předpokládáme plnou racionalitu,​ nulové transakční náklady a absenci právních překážek vyjednávání,​ veškeré chybné (tzn. neefektivní) alokace zdrojů budou zcela napraveny soukromými tržními transakcemi"​+
  
   * podstatnější než teorém sám může být jeho reverzní vyjádření - ve skutečném světě, v němž jsou transakční náklady všeho druhu velmi významné, totiž postulát naopak znamená, že úvodní rozložení zákonných práv má dopady na efektivnost s niž ekonomický systém funguje   * podstatnější než teorém sám může být jeho reverzní vyjádření - ve skutečném světě, v němž jsou transakční náklady všeho druhu velmi významné, totiž postulát naopak znamená, že úvodní rozložení zákonných práv má dopady na efektivnost s niž ekonomický systém funguje
Řádek 57: Řádek 60:
   * ⇒ vhodnou alokací hmotných a procesních práv a povinností může právo podstatně přispět k efektivnosti fungování celé ekonomiky ​   * ⇒ vhodnou alokací hmotných a procesních práv a povinností může právo podstatně přispět k efektivnosti fungování celé ekonomiky ​
   * ⇒ a naopak nevhodná právní pravidla mohou v ekonomice, v níž strany musejí na překonání těchto pravidel vynakládat (často podstatné) transakční náklady, způsobovat významné ztráty   * ⇒ a naopak nevhodná právní pravidla mohou v ekonomice, v níž strany musejí na překonání těchto pravidel vynakládat (často podstatné) transakční náklady, způsobovat významné ztráty
- 
----- 
- 
-**Poznámka** 
-  * Coaseův = Coaseho teorém (používají se obě verze) 
-  * Viz. také otázka [[tnh:​zkouska:​otazka-24|]] - v této otázce je problematika zpracována přesně podle příslušné kapitoly v učebnici, tudíž jsem se otázku snažila zpracovat převážně z jiných zdrojů, protože nevidím žádný vyznam v tom, aby totéž bylo zpracováno dvakrát naprosto totožně 
  
 ===== Prameny ===== ===== Prameny =====
Řádek 74: Řádek 71:
  
  
 +{{template>​tnh:​pfuk:​tnh:​zkouska:​navigace}}
  
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code