Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


81. Transakční náklady a Coaseův teorém

Ronald Harry Coase

  • Narozen 1910, britský ekonom, profesor na Chicagské univerzitě, laureát Nobelovy ceny za ekonomii
  • Teorém popsal v článku The Problem of Social Cost, Journal of Law and Economics, october 1960
  • Další Coaseho slavný článek nese název „Podstata firmy“ (1937)

Transakční náklady

  • R. Coase je definoval jako „náklady na použití cenového systému“ nebo „náklady na uskutečnění transakce prostřednictvím směny na volném trhu“
  • C.Dahlman tuto definici precizoval jako „náklady na vyhledávání a získávání informací, vyjednávání a rozhodování, a monitorování a vynucení plnění“
  • transakční náklady vznikají doslova na každém kroku
  • ekonomie transakčních nákladů rozlišuje transakční náklady:
    • vznikající na mikroúrovni - tedy v souvislosti s kontraktací mezi soukromými osobami
    • a na makroúrovni - jež vznikají při dohadovacím (politickém) procesu, v němž vzniká a je měněn institucionální rámec společnosti
  • T. Richter dělí transakční náklady takto
  1. objektivní - takové, které ve světě kontraktace vznikají bez ohledu na rozsah lidské racionality (např. náklady na vyjednávání a sepsání smluv nebo náklady na jejich vynucení pořadem práva)
  2. subjektivní benigní - takové, které vyplývají z omezených poznávacích schopností (např. náklady na vyhledávání vhodné protistrany a informací o ní nebo náklady na získání a verifikaci informací o jejím plnění smluvních závazků)
  3. subjektivní maligní - takové, které plynou z „přílišné racionality“, tedy z rizika oportunistického chování protistrany
  4. příležitostí - způsobené tím, že při překonávání výše popsaných 3 druhů transakčních nákladů se strana nemůže věnovat jiným potenciáně produktivnějším činnostem

Coaseho teorém

  • Coaseův = Coaseho teorém (používají se obě verze)
  • Viz také otázka otazka-24
  • výchozím předpokladem je, že transakční náklady jsou nulové
  • pro pochopení Coaseho teorému, je významný pojem externality = dopad chování jednoho subjektu na blahobyt jiného subjektu, aniž je tento dopad dojednán (a tedy kompenzován), nebo dopad rozhodnutí jedné osoby na jinou osobu, jež se tohoto rozhodnutí neúčastnila
  • externalita může být
    • negativní - na druhou stranu přenáší náklad, s jehož převzetím tato strana nesouhlasila a není za něj kompenzována
    • pozitivní - taková, která druhé straně přináší prospěch, za který nezaplatila
  • negativní externality jsou příkladem tržního selhání
  • Coase postuloval svůj teorém jako protiargument proti teoriím, jež za jediné řešení problému externalit považují vládní zásahy formou zdanění (tzv. Pigouovy daně)
  • Příklad
    • představme si dva sousedy, jeden provozuje továrnu („továrník“), a druhý zemědělec, který hospodaří na polích v okolí továrny, továrna vypouští zplodiny, které poškozují zemědělce a způsobují mu škody $100 (příklad negativní externality), škodám se dá kompletně předejít, pokud se do továrny investuje $50
    • předpokládejme, že transakční náklady (náklady na dosažení dohody mezi zemědělcem s továrníkem) jsou nulové, za tohoto předpokladu, objeví-li se externality, trh dosáhne efektivního výsledku bez ohledu na to, na čí straně bude právo
    • ukázáno na příkladu s továrníkem a zemědělcem - za předpokladu nulových transakčních nákladů nezáleží na tom, zda právní předpisy stanoví, že továrník neodpovídá za škodu, kterou způsobuje zemědělci, nebo zda předpisy stanoví, že za škodu odpovídá a je povinen provést investici do továrny, která škodám zamezí,protože:
    1. bude-li právo na straně zemědělce (továrník odpovídá za způsobené škody) - způsobená škoda činí $100, ale investice do továrny, která by znamenala zabránění škodám činí jen $50, tzn. továrník raději investuje $50 do továrny, než by platil $100
    2. bude-li právo na straně továrníka (za způsobenou škodu nijak neodpovídá, zemědělec je nucen škody snášet) - zemědělci se vyplatí raději zaplatit továrníkovi $50, které továrník investuje do továrny a tak se předejde způsobovaným škodám, než by zemědělec snášel škodu ve výši $100
    • → tzn. nezáleží, na čí straně je právo, výsledek dopadl v obou situacích stejně a z dohody bude benefitovat jak továrník, tak zemědělec, v obou případech na trhu dojde k efektivnímu výsledku
    • → za situace, kdy nejsou žádné transakční náklady, není právní regulace s to ovlivnit reálné uspořádání společenských vztahů
  • Poznámka - Coase ve svém článku uvádí příklad železnice, jejíž trať vede skrz pole a z lokomotivy odletávájí jiskry, které způsobují oheň ničící úrodu na poli a příklad zaběhnutého dobytka, který ničí sousedovu úrodu
  • Možné výtky
    • zaprvé, z etického hlediska není nepodstatné, zda náklady ponese zemědělec, nebo továrník
    • a především, v reálném světě vždy existují nějaké transakční náklady, a jejich dopad na výsledek směny, na to zda se uskuteční dohoda, může být značný, musejí-li strany čelit podstatným transakčním nákladům, řada transakcí, které by jinak znamenaly nárůst bohatství, se vůbec neuskuteční, v důsledku čehož nebudou zdroje alokovány do ruku těch, kdo jsou schopni je využít k nejproduktivnějším účelům
  • Coaseho formulace teorému
    • „ve světě, v němž cenový systém funguje s nulovými náklady, nastane efektivní alokace zdrojů bez ohledu na právní systém“
  • G. Calabresi formuloval tentýž teorém takto
    • „pokud předpokládáme plnou racionalitu, nulové transakční náklady a absenci právních překážek vyjednávání, veškeré chybné (tzn. neefektivní) alokace zdrojů budou zcela napraveny soukromými tržními transakcemi“
  • podstatnější než teorém sám může být jeho reverzní vyjádření - ve skutečném světě, v němž jsou transakční náklady všeho druhu velmi významné, totiž postulát naopak znamená, že úvodní rozložení zákonných práv má dopady na efektivnost s niž ekonomický systém funguje
  • jedno uspořádání práv může mít za následek vyšší hodnotu produkce, než kterékoli jiné
  • pokud ale toto uspořádání práv není stanoveno právním systémem, náklady na dosažení téhož výsledku směnami a kombinací práv prostřednictvím trhu mohou být tak vysoké, že toto optimální uspořádání práv a následně vyšší hodnota produkce nemusí vůbec nastat
  • tedy analytický přístup, který za předpokladu nulových transakčních nákladů demostruje, že alokace zdrojů bude tatáž bez ohledu na právní úpravu, zároveň ukazuje, že při existenci kladných transakčních nákladů hraje právo klíčovou roli v tom, jak budou zdroje využívány
  • ale nejen to, s nulovými transakčními náklady nastane tentýž výsledek, jelikož práva a povinnosti stran budou v důsledku smluvních vyjednávání upraveny tak, aby stimulovaly strany k podnikáná těch kroků, které maximalizují hodnotu produkce
  • s kladnými transakčními náklady se však uzavření některých takových smluvních vyjednávání stane příliš nákladnými, stimuly k přijetí některých kroků, které by vedly k maximalizaci hodnoty produkce, proto nevzniknou
  • které stimuly budou chybět, záleží na tom, jaké je právo, jelikož na jeho obsahu záleží, jaká smluvní ujednání budou muset být uzavřena za účelem přijetí kroků, které maximalizují hodnotu produkce
  • ⇒ vhodnou alokací hmotných a procesních práv a povinností může právo podstatně přispět k efektivnosti fungování celé ekonomiky
  • ⇒ a naopak nevhodná právní pravidla mohou v ekonomice, v níž strany musejí na překonání těchto pravidel vynakládat (často podstatné) transakční náklady, způsobovat významné ztráty

Prameny

Navigace Seznam otázek

A Předmět a metody národohospodářské teorie
71. Předmět národohospodářské teorie a její základní kategorie | 30. Hlavní historické a současné směry ekonomického myšlení

B Základní ekonomické pojmy a principy
98. Základní ekonomické principy a modely, metodické chyby ekonomického uvažování | 54. Náklady alternativ a utopené náklady, ilustrujte na příkladech | 97. Základní ekonomické otázky, typy a odlišnosti ekonomických systémů | 17. Ekonomická efektivnost, Paretovo a Kaldor-Hicksovo kritérium efektivnosti | 85. Trhy výrobních faktorů, jejich úloha, specifika a regulace | 89. Typy ekonomických subjektů, jejich postavení a úloha v národním hospodářství | 49. Model ekonomického koloběhu | 55. Národohospodářské agregáty a jejich význam | 46. Metody měření HDP

C Tržní systém a státní ekonomická regulace
82. Trh a tržní systém, typy trhů | 87. Tržní cena a její funkce | 7. Cenová a necenová konkurence, principy marketingu | 31. Hospodářská politika, její cíle, druhy a účinnost, magický čtyřúhelník | 88. Tržní selhání, jeho druhy a příčiny, ilustrujte na příkladech | 90. Veřejná a soukromá řešení tržních selhání | 75. Státní regulace trhů, ceny ve smíšené ekonomice | 73. Selhání vlády a jeho příčiny

D Poptávka, nabídka a tržní cena
100. Zákon poptávky, zákon nabídky, zákon poptávky a nabídky, zákon jedné ceny | 8. Cenová, důchodová a křížová elasticita poptávky | 70. Přebytek výrobce a spotřebitele, efektivita tržní rovnováhy | 77. Státní zásahy do cen, jejich příčiny, důsledky a efektivita

E Rozhodování, ekonomika a správa firem
9. Cíle, náklady, příjmy a zisk firmy | 35. Implicitní a explicitní náklady firmy, ekonomický a účetní zisk | 61. Normální zisk firmy, ekonomická renta a její dobývání | 53. Náklady a nákladové křivky firmy, analýza firemních nákladů | 44. Marginální náklady a jejich význam | 99. Zákon klesajícího mezního produktu, princip úspor z rozsahu | 25. Financování firmy, finanční ukazatele a jejich funkce při řízení firmy | 96. Význam a struktura rozvahy firmy | 21. Ekonomický pohled na vybrané právní formy podniků, jejich výhody a nevýhody | 18. Ekonomické aspekty správy společností, problém „pána a správce“, modely corporate governance

F Struktura trhu, typy konkurence a konkurenční politika
78. Struktura trhu a tržní síla, relevantní trh | 15. Efektivnost dokonalé konkurence | 83. Trh dokonalé konkurence a postavení firmy na tomto trhu | 58. Nedokonalá konkurence, příčiny vzniku a hlavní typy, ztráta blahobytu v podmínkách nedokonalé konkurence | 33. Chování firem v podmínkách dokonalé a monopolistické konkurence | 34. Chování firem v podmínkách oligopolu a monopolu | 42. Konkurenční politika, antimonopolní zákonodárství, regulace přirozených monopolů

G Kapitál a kapitálové trhy
40. Kapitál, jeho vznik, formy a funkce | 37. Instituce kapitálového trhu a jejich význam | 52. Nabídka, poptávka a rovnováha na trhu kapitálu | 3. Aktiva, jejich druhy a vlastnosti, stanovení ceny aktiv | 39. Investování a spekulace, vznik a důsledky „investičních bublin“ | 79. Subjekty kapitálového trhu | 67. Primární a sekundární kapitálové trhy a jejich význam

H Trh práce, zaměstnanost a rozdělení příjmů
65. Poptávka a nabídka na trhu práce, vliv substitučního a důchodového efektu na nabídku práce | 84. Trh práce (poptávka, nabídka a rovnováha) | 86. Tržní a netržní faktory determinace mezd, mzdová strnulost, jej příčiny a důsledky | 59. Nezaměstnanost, příčiny, druhy a měření, vztah nezaměstnanosti a inflace | 72. Rozdělení důchodů, nerovnosti v důchodech, přerozdělovací procesy a jejich nástroje

I Peníze a měnová politika
63. Peníze, jejich funkce a formy, úloha zlata v dějinách peněz | 94. Vymezení peněz, peněžní zásoba a peněžní agregáty | 41. Komoditní peníze, zlatý standard, peníze s nuceným oběhem | 51. Nabídka a poptávka na trhu peněz, cena peněz, výnosová křivka | 5. Bankovní systém, tvorba peněz a peněžní multiplikátor | 50. Monetární politika a její nástroje | 56. Nástroje expanzívní fiskální a monetární politiky, jejich význam a účinnost | 57. Nástroje restriktivní měnové a rozpočtové politiky, jejich význam a účinnost | 6. Bezprostřední a konečné cíle měnové politiky, cílování inflace | 43. Kvantitativní teorie peněz, Fisherova rovnost | 62. Omezení měnové a fiskální politiky | 45. Měnová báze a tvorba peněz, peníze jako dluh | 14. Diskontní, lombardní a repo sazba jako měnové nástroje | 29. Funkce a nástroje centrální banky | 60. Nezávislost a odpovědnost centrální banky | 36. Inflace a její měření, druhy, příčiny a důsledky inflace, inflační daň | 12. Deflace, její příčiny a důsledky, past likvidity a kvantitativní uvolňování

J Hospodářský růst
80. Teorie hospodářského růstu | 69. Produktivita práce a kapitálu a jejich faktory, politika nabídkové strany | 22. Ekonomický růst a rozvoj, zdroje a typy růstu, růstová politika

K Hospodářský cyklus a stabilizační politika
32. Hospodářský cyklus, jeho příčiny a fáze | 66. Poptávkové a nabídkové šoky a jejich vliv na vznik recese | 38. Investiční akcelerátor a multiplikátor a jejich význam pro průběh hospodářského cyklu | 26. Finanční a měnová krize, možné příčiny a důsledky | 10. Cíle, principy a nástroje stabilizační politiky | 2. Agregátní poptávka a nabídka, potenciální a reálný produkt | 4. Automatické stabilizátory a jejich funkce, vysvětlete na příkladu | 27. Fiskální multiplikátory, efekt vytěsňování | 20. Ekonomické multiplikátory a jejich význam (Keynesův multiplikátor, peněžní multiplikátor, fiskální multiplikátor) | 28. Fiskální politika, její cíle a nástroje

L Státní rozpočet a daňový systém
93. Veřejné finance, jejich funkce a složky, státní rozpočet a jeho deficity | 76. Státní rozpočet, základní struktura jeho příjmové a výdajové stránky | 11. Daně, jejich druhy a ekonomické vlastnosti, daňová politika | 16. Efektivnost zdanění, daňové břemeno a „náklady mrtvé váhy“, Lafferova křivka | 23. Euro a Maastrichtská kritéria, Pakt stability a růstu

M Mezinárodní ekonomické vztahy
1. Absolutní a komparativní výhody v mezinárodním obchodě, vysvětlete na příkladu | 48. Mezinárodní měnové vztahy, devizové trhy, optimální měnové zóny | 64. Platební a obchodní bilance, jejich struktura a význam | 13. Devizové režimy a jejich národohospodářské důsledky | 47. Mezinárodní ekonomická integrace a její formy, globalizace ekonomiky | 95. Vývoj evropské ekonomické integrace, jednotný vnitřní trh, hospodářská a měnová unie EU

N Základy ekonomie veřejného sektoru:
24. Externality, jejich příčiny, důsledky a řešení | 81. Transakční náklady a Coaseův teorém | 92. Veřejné a částečně veřejné statky, společné zdroje | 74. Soukromé a veřejné statky, veřejné poskytování statků | 68. Principy ekonomické teorie veřejné volby | 91. Veřejná produkce statků, její příčiny a důsledky | 19. Ekonomické chování veřejné byrokracie

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code