Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


80. Teorie hospodářského růstu

Hospodářský růst a jeho zdroje

  • Hospodářský růst = růst ekonomiky = zvyšování výkonu ekonomiky (množství vyrobeného zboží a služeb) měřené z pravidla ukazatelem hrubého domácího produktu (HDP) v čase
  • Národohospodářská teorie se zabývá především otázkou zdrojů (příčin) hospodářského růstu a otázkou, co může pro zvýšení, resp. udržení výkonnosti národní ekonomiky dělat hospodářská politika
  • hospodářský růst znamená, že ekonomika více vyrábí, a proto může i více spotřebovávat a investovat  je jedním z hlavních ekonomických a politických cílů národních ekonomik i nadnárodních ekonomických seskupení
  • hospodářský růst je zvyšování (potenciální) výkonnosti ekonomiky v čase → růst (potenciálního) HDP
  • měří se reálným HDP ve stálých cenách, příp. reálným HDP na hlavu (na obyvatele), resp. jejich meziročními změnami v % ( tempo růstu/poklesu reálného produktu)
  • percentuální vyjádření ekonomického růstu znamená, že absolutní přírůstky HDP závisí na jeho výši (když mají 2 země stejný přírůstek HDP, tak ta s vyšším hrubým domácím produktem má i větší absolutní přírůstek HDP  k dosažení ekonomické úrovně hospodářsky vyspělejších zemí musí méně vyspělé země dosahovat podstatně vyššího tempa růstu hrubého domácího produktu)
  • hospodářský rozvoj = dlouhodobé zvyšování ekonomického blahobytu země
    • problematika hospodářského rozvoje se vztahuje především k chudým „rozvojovým“ zemím
  • ekonomický rozvoj charakterizují vedle HDP i sociálně ekonomické indikátory (např. zdravotní úroveň obyvatelstva, sociální úroveň,…)

Příčiny hospodářského růstu

Historické pohledy

  • Adam Smith
    • „Pojednání o původu a podstatě bohatství národů“
    • za hlavní faktory zvyšování bohatství (množství vyrobených statků a služeb) považoval dělbu práce a akumulaci kapitálu
  • Neoklasický model
    • růst HDP závislý na růstu kapitálu, který závisí na růstu úspor
    • Rychlejší hospodářský růst vyžaduje vyšší míru úspor, která vytváří předpoklad pro růst vybavenosti práce kapitálem
  • Keynesiánský model
    • hlavním stimulem růstu je rostoucí domácí, popř. zahraniční poptávka
    • Hospodářský růst může být vyvolán („tažen“) růstem soukromé spotřeby, zvyšováním investic podnikové sféry, růstem vládních výdajů nebo růstem exportu
    • Princip tzv. Keynesova multiplikátoru
  • Institucionální teorie
    • snaží vysvětlit dlouhodobé přetrvávání rozdílů v ekonomické úrovni mezi rozvinutými a méně rozvinutými zeměmi jejich rozdílnými institucionálními podmínkami

3 hlavní možnosti národního hospodářství jak zvýšit objem produkce

  • Plné využití (neúplně využitých) ekonomických zdrojů
    • Plné využití zejm. výrobních kapacit a pracovních sil
    • Neúplné využití ekonomických zdrojů se pojí s hospodářským cyklem a je krátkodobé
    • Stabilizační hospodářská politika mu může pomoci podporou spotřeby a expanzivní finanční politikou
  • zvýšení objemu zdrojů (extenzívní růst)
    • zapojení vyššího objemu práce, přírodních zdrojů a kapitálu
    • k růstu objemu kapitálových statků je důležitým faktorem rozsah úspor a investic
    • větší kvantity práce (přistěhovalectvím, větším přírůstkem obyvatelstva,…) i většího objemu přírodních zdrojů (jejich objevením nebo využitím nových zdrojů) lze dosáhnout ve vyspělých ekonomikách obtížně a jejich zdroje jsou omezené
  • zvyšování kvality výrobních faktorů
    • tj. technologický vývoj, inovace, rostoucí vzdělání
    • hlavním zdrojem růstu se stává produktivita práce – vyšší kvalita pracovní síly, vyšším množství a kvalita fyzického kapitálu
    • z dlouhodobého hlediska hlavní zdroj hospodářského růstu

Produktivita a její faktory

  • produktivita = označení toho, jak efektivně hospodářství využívá práci, kapitál a další ekonomické zdroje
  • měří se jako rozsah výrobků a služeb vyprodukovaných s využitím jednotky urč. ekonomického zdroje (pracovník, čas,…)
  • v národním hospodářství je to objem produktu HDP na jednu zaměstnanou osobu
  • v národním hospodářství záleží především na
    • množství a kvalitě kapitálového vybavení práce
      • zvýšení množství a kvality kapitálového zařízení je nejrychlejším způsobem zvýšení produktivity práce  aby se zabránilo principu klesajícího mezního přírůstku, je potřeba souběžných technologických změn
      • Joseph Schumpeter:
        • pro zavádění technologických změn jsou důležití podnikatelé
        • tvořivá destrukce = likvidace zastaralých a málo výnosných výrob a jejich nahrazování moderními technologiemi a produkty
    • kvalitě pracovní síly
      • vzdělání, kvalifikace, motivace a flexibilita pracovní síly je klíčová pro produktivitu
      • investice do lidského kapitálu nejsou znehodnoceny principem klesajícího mezního produktu
    • efektivitě využití a vzájemného kombinování ekonomických zdrojů
      • jednou z nejstarších metod efektivního strojního využití je dělba práce a specializace
      • dělbu práce popsal již Adam Smith v díle „Pojednání a původu a podstatě bohatství národů“
    • celkové ekonomické podmínky
      • produktivita práce je ovlivněna fází ekonomického cyklu – s útlumem ekonomické aktivity firmy omezují objem výroby a náklady → rozsah zásob i výroby omezí snadno, ale propuštění pracovníků je složité a nese s sebou ekonomické i sociální dopady, proto s tím váhají
    • kvalita přírodních zdrojů
      • produktivita práce je závislá i na kvalitě a dostupnosti především nerostných surovin
      • s růstem mezinárodního obchodu a technologického rozvoje závislost ekonomiky na své národní zásobě přírodních zdrojů klesá
    • kvalitě institucionálního a legislativního rámce ekonomiky
      • k růstu ekonomiky je potřeba příznivých institucionálních a legislativních předpokladů, a to je zejm.: ochrana soukromého vlastnictví a investic, rychlá vymahatelnost práva, efektivní a nezkorumpovaná státní správa,…

Růstová politika

  • dlouhodobě nejefektivnější formou růstové politiky (hospodářsko-politických opatření na podporu růstu) jsou opatření podporující tvorbu fyzického kapitálu, tj. investice podniků do nových technologií, strojů a zařízení
  • tvorba fyzického kapitálu
    • základní faktor růstu produktivity i výkonu ekonomiky
    • předpokladem investice jsou domácí úspory nebo přístup k finančním zdrojům ze zahraničí
    • domácí úspory (zejm. úspory domácností)
      • hlavní předpoklad pro tvorbu kapitálu
      • faktory podporující výši domácích úspor: vyšší úroveň reálných úrokových sazeb (úrokové sazby minus inflace), růst příjmů domácností po zdanění (příznivá daňová politika), dostupnost nepříliš rizikových nástrojů spoření a investic
      • faktory snižující výši domácích úspor: vysoké zdanění kapitálových příjmů, finanční nestabilita, záporná úroveň reálných úrokových sazeb
      • nepříznivé podmínky mohou vést až k tzv. kapitálovým únikům = přesouvání úspor domácností a firem do zahraničí, popř. jejich přesun do neproduktivních aktiv (např. zlata)
      • hlavním hospodářským opatřením posilujícím tvorbu domácích úspor je snížení podnikových i dalších daní, popř. daňová podpora investic → ponechá podnikům a domácnostem větší objem prostředků na investice a motivuje k investicím
    • vnější úspory (příliv zahraničního kapitálu)
      • důležité zejm. v zemích s nízkou úrovní HDP na hlavu, kde je tím pádem obtížnější tvorba domácích úspor
      • vládní podpora ekonomiky pomocí snahy o přilákání zahraničních investic (př. daňové úlevy, ochrana zahr. investic, stabilita kurzu domácí měny,…)
    • vláda může přispívat k tvorbě úspor a investic ovlivněním:
      • rozpočtové politiky
        • rozpočtový deficit vede k nutnosti státu půjčovat si na kapitálových trzích, a tím dochází k zvyšování úrokových sazeb, a tím k omezení soukromých investic
        • vláda by měla omezit rozpočtové výdaje státu
      • struktury státních výdajů
        • produktivita státních či veřejných investic je nižší než produktivita soukromých investic
        • efektivnější je privatizace a omezení státní regulace
  • další opatření na podporu růstu a produktivity
    • zvyšování úrovně vzdělanosti pracovní síly
    • posílení pružnosti pracovního trhu – reformování pracovního práva a zákonů regulujících kolektivní vyjednávání
    • podpora výdajů na výzkum a vývoj
    • investice do ekonomické infrastruktury (např. do dopravní infrastruktury)
    • stabilita legislativního prostředí – pro firmu je důležitá jistota, že se nezmění státem stanovená „pravidla hry“ a její investice do výrobního zařízení se jí navrátí
    • omezení rozsahu státní regulace ekonomiky, tj. deregulace ekonomiky – nižší regulace ekonomiky omezuje neproduktivní náklady firem a vede ke zvýšení produktivity výrobních faktorů
    • liberalizace trhů – omezení administrativních překážek pro vstup do urč. odvětví
    • privatizace státních podniků – privatizace a liberalizace trhů vede ke zvýšení konkurence a tím i zvýšení tlaku na kvalitu a produktivitu
    • omezení průmyslové politiky států – průmyslová politika = selektivní státní pomoc urč. ekonomický odvětvím či podnikům, které jsou často ekonomům či politikům „blízké“. Problémem je, že se často dostává pod tlak různých skupinových zájmů a vede spíš k neefektivnosti a plýtvání

Politika nabídkové stránky ekonomiky

  • hospodářská politika soustřeďující se na problémy růstu produkce zboží a služeb, resp. souhrnné národohospodářské nabídky
  • koncentruje se na ovlivnění produktivity a výrobních nákladů firem a posílení pružnosti tržní ekonomiky
  • hospodářský růst podle ní lze urychlit především politikou, kte se zaměřuje na podporu vyšší efektivity firem, omezení regulace a vyšší ochoty (motivace) k práci a investicím

Výhody a nevýhody hospodářského růstu

  • výhody růstu
    • více produktů/vyšší spotřeba
    • lepší infrastruktura (dopravní a komunikační sítě, energie apod.)
    • vyšší sociální blahobyt (dostupnost vzdělání, zdravotnictví, delší dovolené, sociální pojištění aj.)
    • možnost vyššího přerozdělení ve prospěch chudých
  • nevýhody růstu
    • nerovnoměrné rozdělení příjmů
    • negativní externality růstu (odpad, ekologické škody, vyčerpání přírodních zdrojů aj.)
    • sociální dopady (stres, zločinnost aj.)
  • snaha omezit ekonomický růst na úroveň tzv. udržitelného růstu – růst, kt. umožňuje zachovávat přírodní zdroje, resp. kvalitu životního prostředí na neměnné úrovni
    • tj. růst, který nevede ke sklonu k životu na úkor budoucích generací

Prameny

  • Teorie národního hospodářství, Jan Urban, 3. vydání, 2011 (str. 372–385)
  • Powerpointová prezentace J. Urbana TNH 2

Navigace Seznam otázek

A Předmět a metody národohospodářské teorie
71. Předmět národohospodářské teorie a její základní kategorie | 30. Hlavní historické a současné směry ekonomického myšlení

B Základní ekonomické pojmy a principy
98. Základní ekonomické principy a modely, metodické chyby ekonomického uvažování | 54. Náklady alternativ a utopené náklady, ilustrujte na příkladech | 97. Základní ekonomické otázky, typy a odlišnosti ekonomických systémů | 17. Ekonomická efektivnost, Paretovo a Kaldor-Hicksovo kritérium efektivnosti | 85. Trhy výrobních faktorů, jejich úloha, specifika a regulace | 89. Typy ekonomických subjektů, jejich postavení a úloha v národním hospodářství | 49. Model ekonomického koloběhu | 55. Národohospodářské agregáty a jejich význam | 46. Metody měření HDP

C Tržní systém a státní ekonomická regulace
82. Trh a tržní systém, typy trhů | 87. Tržní cena a její funkce | 7. Cenová a necenová konkurence, principy marketingu | 31. Hospodářská politika, její cíle, druhy a účinnost, magický čtyřúhelník | 88. Tržní selhání, jeho druhy a příčiny, ilustrujte na příkladech | 90. Veřejná a soukromá řešení tržních selhání | 75. Státní regulace trhů, ceny ve smíšené ekonomice | 73. Selhání vlády a jeho příčiny

D Poptávka, nabídka a tržní cena
100. Zákon poptávky, zákon nabídky, zákon poptávky a nabídky, zákon jedné ceny | 8. Cenová, důchodová a křížová elasticita poptávky | 70. Přebytek výrobce a spotřebitele, efektivita tržní rovnováhy | 77. Státní zásahy do cen, jejich příčiny, důsledky a efektivita

E Rozhodování, ekonomika a správa firem
9. Cíle, náklady, příjmy a zisk firmy | 35. Implicitní a explicitní náklady firmy, ekonomický a účetní zisk | 61. Normální zisk firmy, ekonomická renta a její dobývání | 53. Náklady a nákladové křivky firmy, analýza firemních nákladů | 44. Marginální náklady a jejich význam | 99. Zákon klesajícího mezního produktu, princip úspor z rozsahu | 25. Financování firmy, finanční ukazatele a jejich funkce při řízení firmy | 96. Význam a struktura rozvahy firmy | 21. Ekonomický pohled na vybrané právní formy podniků, jejich výhody a nevýhody | 18. Ekonomické aspekty správy společností, problém „pána a správce“, modely corporate governance

F Struktura trhu, typy konkurence a konkurenční politika
78. Struktura trhu a tržní síla, relevantní trh | 15. Efektivnost dokonalé konkurence | 83. Trh dokonalé konkurence a postavení firmy na tomto trhu | 58. Nedokonalá konkurence, příčiny vzniku a hlavní typy, ztráta blahobytu v podmínkách nedokonalé konkurence | 33. Chování firem v podmínkách dokonalé a monopolistické konkurence | 34. Chování firem v podmínkách oligopolu a monopolu | 42. Konkurenční politika, antimonopolní zákonodárství, regulace přirozených monopolů

G Kapitál a kapitálové trhy
40. Kapitál, jeho vznik, formy a funkce | 37. Instituce kapitálového trhu a jejich význam | 52. Nabídka, poptávka a rovnováha na trhu kapitálu | 3. Aktiva, jejich druhy a vlastnosti, stanovení ceny aktiv | 39. Investování a spekulace, vznik a důsledky „investičních bublin“ | 79. Subjekty kapitálového trhu | 67. Primární a sekundární kapitálové trhy a jejich význam

H Trh práce, zaměstnanost a rozdělení příjmů
65. Poptávka a nabídka na trhu práce, vliv substitučního a důchodového efektu na nabídku práce | 84. Trh práce (poptávka, nabídka a rovnováha) | 86. Tržní a netržní faktory determinace mezd, mzdová strnulost, jej příčiny a důsledky | 59. Nezaměstnanost, příčiny, druhy a měření, vztah nezaměstnanosti a inflace | 72. Rozdělení důchodů, nerovnosti v důchodech, přerozdělovací procesy a jejich nástroje

I Peníze a měnová politika
63. Peníze, jejich funkce a formy, úloha zlata v dějinách peněz | 94. Vymezení peněz, peněžní zásoba a peněžní agregáty | 41. Komoditní peníze, zlatý standard, peníze s nuceným oběhem | 51. Nabídka a poptávka na trhu peněz, cena peněz, výnosová křivka | 5. Bankovní systém, tvorba peněz a peněžní multiplikátor | 50. Monetární politika a její nástroje | 56. Nástroje expanzívní fiskální a monetární politiky, jejich význam a účinnost | 57. Nástroje restriktivní měnové a rozpočtové politiky, jejich význam a účinnost | 6. Bezprostřední a konečné cíle měnové politiky, cílování inflace | 43. Kvantitativní teorie peněz, Fisherova rovnost | 62. Omezení měnové a fiskální politiky | 45. Měnová báze a tvorba peněz, peníze jako dluh | 14. Diskontní, lombardní a repo sazba jako měnové nástroje | 29. Funkce a nástroje centrální banky | 60. Nezávislost a odpovědnost centrální banky | 36. Inflace a její měření, druhy, příčiny a důsledky inflace, inflační daň | 12. Deflace, její příčiny a důsledky, past likvidity a kvantitativní uvolňování

J Hospodářský růst
80. Teorie hospodářského růstu | 69. Produktivita práce a kapitálu a jejich faktory, politika nabídkové strany | 22. Ekonomický růst a rozvoj, zdroje a typy růstu, růstová politika

K Hospodářský cyklus a stabilizační politika
32. Hospodářský cyklus, jeho příčiny a fáze | 66. Poptávkové a nabídkové šoky a jejich vliv na vznik recese | 38. Investiční akcelerátor a multiplikátor a jejich význam pro průběh hospodářského cyklu | 26. Finanční a měnová krize, možné příčiny a důsledky | 10. Cíle, principy a nástroje stabilizační politiky | 2. Agregátní poptávka a nabídka, potenciální a reálný produkt | 4. Automatické stabilizátory a jejich funkce, vysvětlete na příkladu | 27. Fiskální multiplikátory, efekt vytěsňování | 20. Ekonomické multiplikátory a jejich význam (Keynesův multiplikátor, peněžní multiplikátor, fiskální multiplikátor) | 28. Fiskální politika, její cíle a nástroje

L Státní rozpočet a daňový systém
93. Veřejné finance, jejich funkce a složky, státní rozpočet a jeho deficity | 76. Státní rozpočet, základní struktura jeho příjmové a výdajové stránky | 11. Daně, jejich druhy a ekonomické vlastnosti, daňová politika | 16. Efektivnost zdanění, daňové břemeno a „náklady mrtvé váhy“, Lafferova křivka | 23. Euro a Maastrichtská kritéria, Pakt stability a růstu

M Mezinárodní ekonomické vztahy
1. Absolutní a komparativní výhody v mezinárodním obchodě, vysvětlete na příkladu | 48. Mezinárodní měnové vztahy, devizové trhy, optimální měnové zóny | 64. Platební a obchodní bilance, jejich struktura a význam | 13. Devizové režimy a jejich národohospodářské důsledky | 47. Mezinárodní ekonomická integrace a její formy, globalizace ekonomiky | 95. Vývoj evropské ekonomické integrace, jednotný vnitřní trh, hospodářská a měnová unie EU

N Základy ekonomie veřejného sektoru:
24. Externality, jejich příčiny, důsledky a řešení | 81. Transakční náklady a Coaseův teorém | 92. Veřejné a částečně veřejné statky, společné zdroje | 74. Soukromé a veřejné statky, veřejné poskytování statků | 68. Principy ekonomické teorie veřejné volby | 91. Veřejná produkce statků, její příčiny a důsledky | 19. Ekonomické chování veřejné byrokracie

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code