Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


8. Cenová, důchodová a křížová elasticita poptávky

Pružnost poptávky

  • průběh poptávkových křivek je u jednotlivých produktů odlišný; důvodem je, že kupované množství jednotlivých produktů je ke změnám ceny různě citlivé
  • míra, do jaké relativní změna ceny poptávaného statku ovlivní relativní změnu jeho poptávaného množství

Cenová elasticita poptávky

  • Cenová elasticita poptávky je vztah mezi změnou vlastní ceny zboží a dopadem této změny v ceně na množství poptávaného zboží
  • je-li poptávka po určitém zboží nepružná, pak má změna ceny jen nepatrný dopad na poptávané množství
  • je-li poptávka pružná, bude mít i malá změna ceny poměrně velký vliv na poptávané zboží
  • viz příklad „mléko a limonáda“
    • u limonády vyvolá zvýšení či snížení ceny výraznější pokles/zvýšení poptávky než u mléka
    • poptávka po mléce je konstantnější, snížení či zvýšení ceny ovlivní poptávku jen nepatrně
    • říkáme, že cenová pružnost poptávky po limonádě je vyšší než cenová pružnost poptávky po mléce
    • poptávková křivka s vyšší pružností se od křivky poptávky, která je méně pružná, odlišuje tím, že je méně strmá
  • číselným ukazatelem elasticity je koeficient daný poměrem percentruálního zvýšení/snížení poptávaného množství a percentuálního poklesu/růstu ceny
    • koeficient udává, o kolik se změní poptávané množství určitého statku, pokud se jeho cena změní o jedno procento
    • Ed = změna poptávaného množství v % / změna ceny v %
      • u pružné poptávky povede jednoprocentní zvýšení ceny k více než jednoprocentnímu poklesu poptávaného množství (koeficient bude větší než 1)
      • u nepružné poptávky bude koeficient menší než 1
      • u jednotkově pružné poptávky (koeficient je roven 1) vyvolá jednoprocentní změna ceny cca jednoprocentní změnu poptávaného množství
  • poptávka dokonale pružná: platí, že za určitou cenu se prodá jakékoli množství statku, při jakékoli jiné ceně se poptávané množství sníží na nulu
  • dokonale nepružná poptávka: situace, v níž poptávané množství je konstantní a se změnou ceny se nemění. Jakákoli změna ceny ponechává poptávané množství beze změny (Příčiny: jde o nezbytné statky jako jsou potraviny; neexistence substitutů; jedná se o levné druhy zboží; nákup nelze odložit a hledat např. levnější čerpací stanici)

Pružnost poptávky a celkové spotřebitelské výdaje

  • cenová pružnost poptávky se promítá do změn celkových výdajů spotřebitelů
  • v případě elastické poptávky povede zvýšení ceny k poklesu spotřebitelských výdajů
  • v případě neelastické poptávky vede zvýšení ceny naopak k růstu spotřebitelských výdajů za něj
  • pružnost poptávky ovlivňuje celkové výdaje spotřebitelů, tím pádem ovlivňuje i příjmy prodávajících (zvýšení ceny při nepružné poptávce povede ke zvýšení výdajů spotřebitelů a ke zvýšení příjmů prodejců, při pružné poptávce tomu bude naopak)
  • vztah mezi změnami cen, cenovou elasticitou poptávky a příjmy prodávajících lze použít i k měření pružnosti poptávky na základě příjmového testu
    • jestliže celkové příjmy subjektů prodávajících určitý statek po vzestupu jejich ceny klesnou, lze poptávku po tomto statku označit jako pružnou
    • jestliže se tyto příjmy naopak zvýší, je poptávka nepružná

Poptávka v krátkém a dlouhém období

  • ke snížení poptávaného množství, které zvýšení ceny vyvolá, dochází zpravidla až po určité době; důvodem je, že nahrazení zdraženého zboží jeho substitutem může být v krátkém časovém období obtížnější (pokud například vyžaduje změnu spotřebitelských zvyklostí)
  • vyžaduje-li adaptace spotřebitele na změnu určitý čas, je poptávka (její křivka) po zboží, jehož cena se změnila, v krátkém období odlišná od poptávky v dělším období
  • poptávka v dlouhém období je tedy elastičtější než poptávka v období krátkém

Poptávka na jednotlivém trhu a poptávka po zboží jednoho prodávajícího

  • rozdíly v cenové pružnosti lze sledovat i mezi poptávkou na jednotlivém trhu a poptávkou po zboží jednoho prodávajícího
  • poptávka po zboží nabízeném jedním prodávajícím je zpravidla pozvolnější = její cenová pružnost je vyšší; důvodem jsou odlišné substituční možnosti
    • zvýší-li se cena určitého statku u všech prodávajících, mohou být substituční možnosti spotřebitelů omezené
    • zvýší-li se cena statku jen u jednoho prodávajícího, kupující jej mohou snadno nahradit týmž statkem nabízeným jinými prodávajícími

Křížová pružnost poptávky

  • udává, jak se poptávané množství určitého zboží změní, změní-li se cena jiného zboží (např. jak se změní poptávka po rohlících, když se změní cena housek)
  • jsou-li dané statky substituty, bude křížová pružnost poptávky kladná (= zvýšení ceny kávy zvedne poptávku po čaji)
  • jde-li o statky vzájemně komplementární (například čaj a čajové nádobí), bude křížová pružnost poptávky záporná (= vzestup ceny čaje povede k poklesu poptávky po nádobí na čaj)
  • není-li mezi oběma druhy statků žádný vztah (například čaj a olej), bude křížová pružnost poptávky rovna nule

Důchodová pružnost poptávky

  • rozumíme jí vyšší nebo naopak nižší sklon poptávaného množství zvyšovat se v souvislosti s růstem důchodů (příjmů) obyvatelstva
  • například poptávka po potravinách má při růstu důchodů tendenci růst poměrně pomalu, což svědčí o nízké důchodové pružnosti této poptávky

Prameny

  • Teorie národního hospodářství, Jan Urban, 2. vydání, str.110-116

Navigace Seznam otázek

A Předmět a metody národohospodářské teorie
71. Předmět národohospodářské teorie a její základní kategorie | 30. Hlavní historické a současné směry ekonomického myšlení

B Základní ekonomické pojmy a principy
98. Základní ekonomické principy a modely, metodické chyby ekonomického uvažování | 54. Náklady alternativ a utopené náklady, ilustrujte na příkladech | 97. Základní ekonomické otázky, typy a odlišnosti ekonomických systémů | 17. Ekonomická efektivnost, Paretovo a Kaldor-Hicksovo kritérium efektivnosti | 85. Trhy výrobních faktorů, jejich úloha, specifika a regulace | 89. Typy ekonomických subjektů, jejich postavení a úloha v národním hospodářství | 49. Model ekonomického koloběhu | 55. Národohospodářské agregáty a jejich význam | 46. Metody měření HDP

C Tržní systém a státní ekonomická regulace
82. Trh a tržní systém, typy trhů | 87. Tržní cena a její funkce | 7. Cenová a necenová konkurence, principy marketingu | 31. Hospodářská politika, její cíle, druhy a účinnost, magický čtyřúhelník | 88. Tržní selhání, jeho druhy a příčiny, ilustrujte na příkladech | 90. Veřejná a soukromá řešení tržních selhání | 75. Státní regulace trhů, ceny ve smíšené ekonomice | 73. Selhání vlády a jeho příčiny

D Poptávka, nabídka a tržní cena
100. Zákon poptávky, zákon nabídky, zákon poptávky a nabídky, zákon jedné ceny | 8. Cenová, důchodová a křížová elasticita poptávky | 70. Přebytek výrobce a spotřebitele, efektivita tržní rovnováhy | 77. Státní zásahy do cen, jejich příčiny, důsledky a efektivita

E Rozhodování, ekonomika a správa firem
9. Cíle, náklady, příjmy a zisk firmy | 35. Implicitní a explicitní náklady firmy, ekonomický a účetní zisk | 61. Normální zisk firmy, ekonomická renta a její dobývání | 53. Náklady a nákladové křivky firmy, analýza firemních nákladů | 44. Marginální náklady a jejich význam | 99. Zákon klesajícího mezního produktu, princip úspor z rozsahu | 25. Financování firmy, finanční ukazatele a jejich funkce při řízení firmy | 96. Význam a struktura rozvahy firmy | 21. Ekonomický pohled na vybrané právní formy podniků, jejich výhody a nevýhody | 18. Ekonomické aspekty správy společností, problém „pána a správce“, modely corporate governance

F Struktura trhu, typy konkurence a konkurenční politika
78. Struktura trhu a tržní síla, relevantní trh | 15. Efektivnost dokonalé konkurence | 83. Trh dokonalé konkurence a postavení firmy na tomto trhu | 58. Nedokonalá konkurence, příčiny vzniku a hlavní typy, ztráta blahobytu v podmínkách nedokonalé konkurence | 33. Chování firem v podmínkách dokonalé a monopolistické konkurence | 34. Chování firem v podmínkách oligopolu a monopolu | 42. Konkurenční politika, antimonopolní zákonodárství, regulace přirozených monopolů

G Kapitál a kapitálové trhy
40. Kapitál, jeho vznik, formy a funkce | 37. Instituce kapitálového trhu a jejich význam | 52. Nabídka, poptávka a rovnováha na trhu kapitálu | 3. Aktiva, jejich druhy a vlastnosti, stanovení ceny aktiv | 39. Investování a spekulace, vznik a důsledky „investičních bublin“ | 79. Subjekty kapitálového trhu | 67. Primární a sekundární kapitálové trhy a jejich význam

H Trh práce, zaměstnanost a rozdělení příjmů
65. Poptávka a nabídka na trhu práce, vliv substitučního a důchodového efektu na nabídku práce | 84. Trh práce (poptávka, nabídka a rovnováha) | 86. Tržní a netržní faktory determinace mezd, mzdová strnulost, jej příčiny a důsledky | 59. Nezaměstnanost, příčiny, druhy a měření, vztah nezaměstnanosti a inflace | 72. Rozdělení důchodů, nerovnosti v důchodech, přerozdělovací procesy a jejich nástroje

I Peníze a měnová politika
63. Peníze, jejich funkce a formy, úloha zlata v dějinách peněz | 94. Vymezení peněz, peněžní zásoba a peněžní agregáty | 41. Komoditní peníze, zlatý standard, peníze s nuceným oběhem | 51. Nabídka a poptávka na trhu peněz, cena peněz, výnosová křivka | 5. Bankovní systém, tvorba peněz a peněžní multiplikátor | 50. Monetární politika a její nástroje | 56. Nástroje expanzívní fiskální a monetární politiky, jejich význam a účinnost | 57. Nástroje restriktivní měnové a rozpočtové politiky, jejich význam a účinnost | 6. Bezprostřední a konečné cíle měnové politiky, cílování inflace | 43. Kvantitativní teorie peněz, Fisherova rovnost | 62. Omezení měnové a fiskální politiky | 45. Měnová báze a tvorba peněz, peníze jako dluh | 14. Diskontní, lombardní a repo sazba jako měnové nástroje | 29. Funkce a nástroje centrální banky | 60. Nezávislost a odpovědnost centrální banky | 36. Inflace a její měření, druhy, příčiny a důsledky inflace, inflační daň | 12. Deflace, její příčiny a důsledky, past likvidity a kvantitativní uvolňování

J Hospodářský růst
80. Teorie hospodářského růstu | 69. Produktivita práce a kapitálu a jejich faktory, politika nabídkové strany | 22. Ekonomický růst a rozvoj, zdroje a typy růstu, růstová politika

K Hospodářský cyklus a stabilizační politika
32. Hospodářský cyklus, jeho příčiny a fáze | 66. Poptávkové a nabídkové šoky a jejich vliv na vznik recese | 38. Investiční akcelerátor a multiplikátor a jejich význam pro průběh hospodářského cyklu | 26. Finanční a měnová krize, možné příčiny a důsledky | 10. Cíle, principy a nástroje stabilizační politiky | 2. Agregátní poptávka a nabídka, potenciální a reálný produkt | 4. Automatické stabilizátory a jejich funkce, vysvětlete na příkladu | 27. Fiskální multiplikátory, efekt vytěsňování | 20. Ekonomické multiplikátory a jejich význam (Keynesův multiplikátor, peněžní multiplikátor, fiskální multiplikátor) | 28. Fiskální politika, její cíle a nástroje

L Státní rozpočet a daňový systém
93. Veřejné finance, jejich funkce a složky, státní rozpočet a jeho deficity | 76. Státní rozpočet, základní struktura jeho příjmové a výdajové stránky | 11. Daně, jejich druhy a ekonomické vlastnosti, daňová politika | 16. Efektivnost zdanění, daňové břemeno a „náklady mrtvé váhy“, Lafferova křivka | 23. Euro a Maastrichtská kritéria, Pakt stability a růstu

M Mezinárodní ekonomické vztahy
1. Absolutní a komparativní výhody v mezinárodním obchodě, vysvětlete na příkladu | 48. Mezinárodní měnové vztahy, devizové trhy, optimální měnové zóny | 64. Platební a obchodní bilance, jejich struktura a význam | 13. Devizové režimy a jejich národohospodářské důsledky | 47. Mezinárodní ekonomická integrace a její formy, globalizace ekonomiky | 95. Vývoj evropské ekonomické integrace, jednotný vnitřní trh, hospodářská a měnová unie EU

N Základy ekonomie veřejného sektoru:
24. Externality, jejich příčiny, důsledky a řešení | 81. Transakční náklady a Coaseův teorém | 92. Veřejné a částečně veřejné statky, společné zdroje | 74. Soukromé a veřejné statky, veřejné poskytování statků | 68. Principy ekonomické teorie veřejné volby | 91. Veřejná produkce statků, její příčiny a důsledky | 19. Ekonomické chování veřejné byrokracie

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code