Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!

Obsah

77. Státní zásahy do cen, jejich příčiny, důsledky a efektivita

77. Státní zásahy do cen, jejich příčiny, důsledky a efektivita

Státní zásahy do cen se dělí na zásahy přímé státní regulace a na zásahy nepřímé

Přímé státní regulace

k přímé regulaci dochází, když jsou cenové limity (horní či dolní) stanovené státem
- Horní limit bývá též označovánám jako cenový strop, dolní limit jako minimální cena
- Stanovením cenového stropu znamená, že prodávající nesmí ze zákona požadovat vyšší cenu, než je administrativně stanovený cenový strop.
- Stanovením minimální ceny musí naopak kupující prodávajícímu zaplatit alespoň cenu stanovenou odpovídajícím předpisem.

Nepřímé státní regulace

Tvoří zásahy, které se odehrávají prostřednictvím změn poptávky a nabídky
Mezi nejstarší formy nepřímých státních zásahů do cen patří omezování vstupů na trhy, omezování výrobků určitých statků nebo formou nepřímých cenových intervencí
o přímých a nepřímých cenových regulacích podrobněji v otázce otazka-75

Příčiny

Regulací cen se stát snaží hrát sociálněpolitickou funkci, například chráněním spotřebitele před vysokými cenami statků uspokojujících základní nebo nezbytné potřeby
Stát se snaží chránit sociálně slabší tím, že jsou vyšší ceny vyhlášeny za nelegální

Důsledky

Dochází-li k cenové regulaci v podmínkách, kdy není narušeno konkurenční prostředí, deformuje regulace obě základní funkce cenového mechanismu –> distribuční funkce cen je nahrazovaná alternativními distribučními mechanismy, které rozdělají statky jen s malým ohledem na to, jakou hodnotu těmto statkům jednotliví lidé přisuzují či nakolik je skutečně potřebují
K narušení alokační funkce cen docházím tím, že regulované ceny investorům vysílají falešné signály týkající se skutečné potřeby zdrojů v různých oblastech ekonomiky. V důsledku regulace jim investice vynášejí méně nebo naopak více než v jiných oblastech

Efektivita

Státní zásahy do cen z hlediska efektivity nebývají označovány za efektivní. Snaha cenové regulace založená na nepochopení regulační funkce cenového systému může daný statek učinit ještě vzácnějším. V důsledku nižší ceny je totiž produkován jen v omezené míře a spotřebitele v konečném stupni poškozuje. Jestliže některým spotřebitelům pomáhá, děje se tak na úkor těch, kteří statek nabízejí.
Regulace může mít naopak oprávnění, pokud na trhu chybí konkurence, existují-li výrazné překážky vstupu na nový trh výrobců. Ani v těchto podmínkách totiž trh ceny netvoří, ale ceny nepomohou plnit ani svou alokační funkci. Cenové stropy tak mají své oprávnění především na monopolizovaných trzích.
Subvence k cenám vedoucí k odchýlení skutečných cen, které se liší od cen rovnovážných, plodí i ekonomickou neefektivnost. Vedou ke zvýšení výroby a spotřeby, což sice vyvolává zvýšení užitku spotřebitelů, míra zvýšení je však nižší, než kolik představují náklady na něj vynaložené.