Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


76. Státní rozpočet, základní struktura jeho příjmové a výdajové stránky

  • Základní funkcí státního rozpočtu je redistribuce národního důchodu související s plněním politických, ekonomických a sociálních úkolů státu. Státní rozpočet je centralizovaný peněžní fond. Je schvalován zákonodárnými sbory a to formou rozpočtového zákona.

Státní rozpočet ČR

  • je plán finančního hospodaření státu, obvykle na jeden rok (rozpočtové provizorium – pokud není rozpočet schválen, postupuje se podle rozpočtu z předcházejícího roku). Má formu zákona, který navrhuje vláda (vypracovává MF) a schvaluje Poslanecká sněmovna (Senát nikoliv).
  • přijímání státního rozpočtu popisuje a upravuje zákon o rozpočtových pravidlech (→ předpisy upravují: nakládání s prostředky, přeskupení mezi kapitolami, sankce za porušení rozpočtové kázně, zákon o rozpočtovém určení daní)
  • je využíván jako aktivní nástroj k ovlivňování vývoje poptávky a sociálních procesů
  • obsahuje odhad příjmů z různých zdrojů a rozdělení výdajů do různých kapitol; jakmile je rozpočet schválen, je využití prostředků jednotlivých kapitol v kompetenci vlády, ministerstev a dalších institucí, ústředním orgánem státní správy pro státní rozpočet je Ministerstvo financí. Účet státního rozpočtu spravuje centrální banka ČR – ČNB.
  • Státní rozpočet je základním článkem veřejných financí (příjmy a výdaje státu, jeho územních celků, měst a obcí), protože soustřeďuje největší část příjmů rozpočtové soustavy a nejvíc se podílí na nenávratném přerozdělování značné části HDP přes rozpočtovou soustavu (rozpočty krajů, rozpočty měst a obcí, rozpočty příspěvkových organizací, rozpočty zdravotních pojišťoven a mimorozpočtové fondy spravované ministerstvy dle odvětví).

Funkce veřejných financí

  1. alokační - o alokaci (využití) nerozhodují trhy, ale vlády; zabezpečení produkce či financování veřejných statků; korekce externalit (prostřednictvím daní a dotací)
  2. redistribuční - přerozdělování tzv. primárních příjmů (důchodů) → zmírnění důchodových a majetkových nerovností ve společnosti (odpovědnost a společenská solidarita)
  3. stabilizační - ovlivňování agregátní poptávky v národním hospodářství, expanzivní či restriktivní fiskální politikou vlády

Příjmy státního rozpočtu

  • Daně
Přímé Nepřímé
z příjmu fyzických osob a právnických osob spotřební
z nemovitosti a daně z převodu nemovitosti z přidané hodnoty (DPH)
dědická a darovací ekologická – pro futuro, zatím není vybírána
silniční
  • příspěvky na sociální pojištění (nemocenské a důchodové pojištění, příspěvky na politiku zaměstnanosti) - NE zdravotní pojištění
  • dovozní cla - dnes malý význam
  • poplatky
  • úroky a příjmy z pronájmu majetku (mimořádně i z prodeje)
  • evropské fondy
  • ostatní (dotace, dary,..)

Výdaje státního rozpočtu

  • pokrývají činnosti státu, které jsou buď dané zákonem případně ústavou (tzv. mandatorní výdaje), nebo jimiž vláda realizuje svoji politiku
  • vládní nákupy – financování chodu státní správy, zajišťování bezpečnosti a obrany země
  • přímé (transferové) platby jednotlivcům (podpora v nezaměstnanosti, sociální dávky, důchody apod.)
  • výdaje veřejné, resp. veřejně poskytované služby (dopravní infrastruktura, školství, zdravotnictví, kultura, sociální služby obyvatelstvu
  • státní subvence (podpora firem – doprava, zemědělství, podpora exportu)
  • splácení státního dluhu (jistiny + úroků)
  • Mandatorní výdaje – jedná se o výdaje, které musí vláda investovat ze zákona. Nemůže je neinvestovat. Jsou to například: dávky sociálního zabezpečení, státní příspěvek na penzijní připojištění a stavební spoření, dávky státní sociální podpory, dávky v nezaměstnanosti ad.
  • Ostatní mandatorní výdaje jsou např. hypotéční úrokové podpory, kurzové ztráty při správě státního dluhu, realizace státních záruk, transfery mezinárodním organizacím aj.
  • Kvazimandatorní výdaje jsou např. výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti, armádu, zahraniční pomoc, mzdy zaměstnanců veřejného sektoru aj. Patří sem také příspěvky do rozpočtů mezinárodních organizací.
  • Ostatní výdaje – stát nemá povinnost tyto výdaje realizovat, ale chce tak učinit. Například, aby vláda mohla splnit svůj vládní program.

Typy rozpočtu

  • Rozpočtový deficit nebo přebytek je rozdíl mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu v příslušném rozpočtovém období. Vliv na něj má výše HDP v daném roce a povaha rozpočtové politiky vlády.
  1. schodkový též deficitní rozpočet
    • výdaje jsou vyšší než příjmy
    • důsledky: ztráta efektivnosti ze zdanění, nahrazování kapitálu veřejným dluhem, zvyšování inflace, deformace importu v důsledku zahraniční zadluženosti
    • skutečný - skutečný rozdíl mezi příjmy a výdaji (je součtem dvou následujících)
    • strukturální výsledek fiskální politiky - dlouhodobě vyšších vládních výdajů ve srovnání s rozpočtovými příjmy; představuje deficit očištěný od vlivu ekonomického cyklu; znamená, že (veřejný sektor) země „žije nad poměry“; řešení vyžaduje reformu rozpočtových výdajů
    • cyklický - odráží vliv cyklického vývoje ekonomiky; vzniká v důsledku sníženené ekonomické aktivity - skutečný produkt je pod úrovní potenciálního produktu; zvýšení ekonomické aktivity - deficit se sníží (může být způsoben působením automatických stabilizátorů)→ růstová fáze → růst rozpočtových příjmů/pokles výdajů → umoření státního dluhu → tj. rozpočtové hospodaření státu opírající se o princip charakterizovaný dlouhodobou vyrovnaností státního rozpočtu
  2. vyrovnaný rozpočet (výdaje se rovnají příjmům)
  3. přebytkový rozpočet (příjmy jsou vyšší než výdaje)

Schodkový (deficitní) rozpočet je možno řešit

  • zvýšením daní
  • krácením veřejných výdajů
  • využitím prostředků z privatizace (krytí aktivy)
  • dluhovým financováním (prodejem vládních obligací jak doma, tak i v zahraničí)
  • emisním financováním (přímé úvěrování centrální bankou (u nás zakázané)
  • monetizací dluhu – odkup cenných papírů vydávaných státem centrální bankou, ovšem ne přímo, ale ze sekundárního trhu)
  • kombinací uvedených
  • Deficit státního rozpočtu se financuje půjčkou od centrální emisní banky nebo ostatních ekonomických subjektů (např. tuzemské i zahraniční banky, pojišťovny, ostatní finanční instituce, podniky, obyvatelstvo).

Argumenty

Pro schodek Proti schodku
Odčerpání nevyužitých úspor ke stimulaci ekonomiky (výdajový multiplikátor + vytěsňování) dluhová služba - stát musí splácet dluhy a úroky z nich
investiční příležitosti (veřejnost může investovat přebytečné prostředky) zvýšení úrokových sazeb - v případě nedostatku úspor vedou zvýšené výdaje státu ke zvýšení úrokových sazeb
možnost snížení daní deficit obchodní bilance
  • Státním dluhem se rozumí závazky státu vůči ostatním ekonomickým subjektům.
  • Státní půjčka se realizuje emisí státních dluhopisů, jejichž prodejem získává stát potřebné peněžní prostředky. Jestliže stát využije úvěru od centrální emisní banky nebo zahraničního úvěru, vstupují do peněžního oběhu nové peníze, které nejsou vytvářeny tvorbou materiálních statků a služeb, což vede k inflačním tlakům v národní ekonomice. Od jiných ekonomických subjektů nemusí působit inflačně, protože se jen mění struktura poptávky.
  • Příjmy a výdaje státního rozpočtu se člení na kapitoly, které vyjadřují okruh působnosti a odpovědnosti ústředních orgánů státní správy. Kapitolu Všeobecná pokladní správa tvoří příjmy a výdaje státního rozpočtu, které mají všeobecný charakter; součástí je i vládní rezerva, která slouží ke krytí nezbytných a nepředvídaných výdajů a vytváří se ve výši 0,3% výdajů státního rozpočtu na příslušný rozpočtový rok. Kapitolu Státní dluh tvoří výdaje státního rozpočtu spojené s obsluhou a s umořováním státního dluhu.
  • Současně s návrhem státního rozpočtu na konkrétní rozpočtový rok se zpracovává i střednědobý výhled, který je základním dokumentem o záměrech a cílech rozpočtové politiky na delší časové období.
  • Finanční prostředky Národního fondu jsou ve státním rozpočtu vedeny na zvláštním účtu v rámci kapitoly státního rozpočtu. Národní fond je souhrn peněžních prostředků, které svěřují Evropská společenství Česku k realizaci programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie.

Rozpočtové zásady

  • Zásada jednotnosti - všechny finanční příjmy a výdaje státu mají být soustředěny v jediném dokumentu – státním rozpočtu a mají být ústředně účtovány
  • Zásada úplnosti - všechny příjmy a výdaje státu musí být obsazeny v plném rozsahu bez kompenzací; zásada každoročního sestavování a schvalování rozpočtu: zabezpečuje pravidelnou kontrolu parlamentu nad činností vlády; rozpočtovým rokem je v ČR kalendářní rok
  • Zásada publicity (zveřejňování)- voliči mají možnost seznamovat se s finančním hospodařením vlády
  • Zásada reálnosti - zabraňuje zkreslování údajů v rozpočtu
  • Zásada vyrovnanosti - výdaje musí být kryty příjmy bez použití státních půjček; mimořádné výdaje mohou být kryty ostatními příjmy

Relativní velikost rozpočtu

  • Je důležitý makroekonomický ukazatel.K ukazatelům patří zejména poměr rozpočtových výdajů státu k HDP; poměr rozpočtového salda k HDP, případně podíl daňových příjmů na HDP, odpovídající tzv. daňové kvótě.
  • EU požaduje jako jedno z kritérií pro přijetí společné měny EU, aby výše rozpočtového deficitu ve vztahu k HDP nepřesahovala 3 % HDP. Je to jedno z tzv. Maastrichtských kriterií.
  • (Výše udává nepřímo „den daňové svobody“ - hranice, do které vydělávají daňoví poplatníci na pokrytí výdajů vlády - cca polovina června.)

Prameny

  • URBAN, Jan: Teorie národního hospodářství. 3. doplněné a rozšířené vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2011, s. 434n
  • Wikipedia
  • prezentace URBAN Jan

Navigace Seznam otázek

A Předmět a metody národohospodářské teorie
71. Předmět národohospodářské teorie a její základní kategorie | 30. Hlavní historické a současné směry ekonomického myšlení

B Základní ekonomické pojmy a principy
98. Základní ekonomické principy a modely, metodické chyby ekonomického uvažování | 54. Náklady alternativ a utopené náklady, ilustrujte na příkladech | 97. Základní ekonomické otázky, typy a odlišnosti ekonomických systémů | 17. Ekonomická efektivnost, Paretovo a Kaldor-Hicksovo kritérium efektivnosti | 85. Trhy výrobních faktorů, jejich úloha, specifika a regulace | 89. Typy ekonomických subjektů, jejich postavení a úloha v národním hospodářství | 49. Model ekonomického koloběhu | 55. Národohospodářské agregáty a jejich význam | 46. Metody měření HDP

C Tržní systém a státní ekonomická regulace
82. Trh a tržní systém, typy trhů | 87. Tržní cena a její funkce | 7. Cenová a necenová konkurence, principy marketingu | 31. Hospodářská politika, její cíle, druhy a účinnost, magický čtyřúhelník | 88. Tržní selhání, jeho druhy a příčiny, ilustrujte na příkladech | 90. Veřejná a soukromá řešení tržních selhání | 75. Státní regulace trhů, ceny ve smíšené ekonomice | 73. Selhání vlády a jeho příčiny

D Poptávka, nabídka a tržní cena
100. Zákon poptávky, zákon nabídky, zákon poptávky a nabídky, zákon jedné ceny | 8. Cenová, důchodová a křížová elasticita poptávky | 70. Přebytek výrobce a spotřebitele, efektivita tržní rovnováhy | 77. Státní zásahy do cen, jejich příčiny, důsledky a efektivita

E Rozhodování, ekonomika a správa firem
9. Cíle, náklady, příjmy a zisk firmy | 35. Implicitní a explicitní náklady firmy, ekonomický a účetní zisk | 61. Normální zisk firmy, ekonomická renta a její dobývání | 53. Náklady a nákladové křivky firmy, analýza firemních nákladů | 44. Marginální náklady a jejich význam | 99. Zákon klesajícího mezního produktu, princip úspor z rozsahu | 25. Financování firmy, finanční ukazatele a jejich funkce při řízení firmy | 96. Význam a struktura rozvahy firmy | 21. Ekonomický pohled na vybrané právní formy podniků, jejich výhody a nevýhody | 18. Ekonomické aspekty správy společností, problém „pána a správce“, modely corporate governance

F Struktura trhu, typy konkurence a konkurenční politika
78. Struktura trhu a tržní síla, relevantní trh | 15. Efektivnost dokonalé konkurence | 83. Trh dokonalé konkurence a postavení firmy na tomto trhu | 58. Nedokonalá konkurence, příčiny vzniku a hlavní typy, ztráta blahobytu v podmínkách nedokonalé konkurence | 33. Chování firem v podmínkách dokonalé a monopolistické konkurence | 34. Chování firem v podmínkách oligopolu a monopolu | 42. Konkurenční politika, antimonopolní zákonodárství, regulace přirozených monopolů

G Kapitál a kapitálové trhy
40. Kapitál, jeho vznik, formy a funkce | 37. Instituce kapitálového trhu a jejich význam | 52. Nabídka, poptávka a rovnováha na trhu kapitálu | 3. Aktiva, jejich druhy a vlastnosti, stanovení ceny aktiv | 39. Investování a spekulace, vznik a důsledky „investičních bublin“ | 79. Subjekty kapitálového trhu | 67. Primární a sekundární kapitálové trhy a jejich význam

H Trh práce, zaměstnanost a rozdělení příjmů
65. Poptávka a nabídka na trhu práce, vliv substitučního a důchodového efektu na nabídku práce | 84. Trh práce (poptávka, nabídka a rovnováha) | 86. Tržní a netržní faktory determinace mezd, mzdová strnulost, jej příčiny a důsledky | 59. Nezaměstnanost, příčiny, druhy a měření, vztah nezaměstnanosti a inflace | 72. Rozdělení důchodů, nerovnosti v důchodech, přerozdělovací procesy a jejich nástroje

I Peníze a měnová politika
63. Peníze, jejich funkce a formy, úloha zlata v dějinách peněz | 94. Vymezení peněz, peněžní zásoba a peněžní agregáty | 41. Komoditní peníze, zlatý standard, peníze s nuceným oběhem | 51. Nabídka a poptávka na trhu peněz, cena peněz, výnosová křivka | 5. Bankovní systém, tvorba peněz a peněžní multiplikátor | 50. Monetární politika a její nástroje | 56. Nástroje expanzívní fiskální a monetární politiky, jejich význam a účinnost | 57. Nástroje restriktivní měnové a rozpočtové politiky, jejich význam a účinnost | 6. Bezprostřední a konečné cíle měnové politiky, cílování inflace | 43. Kvantitativní teorie peněz, Fisherova rovnost | 62. Omezení měnové a fiskální politiky | 45. Měnová báze a tvorba peněz, peníze jako dluh | 14. Diskontní, lombardní a repo sazba jako měnové nástroje | 29. Funkce a nástroje centrální banky | 60. Nezávislost a odpovědnost centrální banky | 36. Inflace a její měření, druhy, příčiny a důsledky inflace, inflační daň | 12. Deflace, její příčiny a důsledky, past likvidity a kvantitativní uvolňování

J Hospodářský růst
80. Teorie hospodářského růstu | 69. Produktivita práce a kapitálu a jejich faktory, politika nabídkové strany | 22. Ekonomický růst a rozvoj, zdroje a typy růstu, růstová politika

K Hospodářský cyklus a stabilizační politika
32. Hospodářský cyklus, jeho příčiny a fáze | 66. Poptávkové a nabídkové šoky a jejich vliv na vznik recese | 38. Investiční akcelerátor a multiplikátor a jejich význam pro průběh hospodářského cyklu | 26. Finanční a měnová krize, možné příčiny a důsledky | 10. Cíle, principy a nástroje stabilizační politiky | 2. Agregátní poptávka a nabídka, potenciální a reálný produkt | 4. Automatické stabilizátory a jejich funkce, vysvětlete na příkladu | 27. Fiskální multiplikátory, efekt vytěsňování | 20. Ekonomické multiplikátory a jejich význam (Keynesův multiplikátor, peněžní multiplikátor, fiskální multiplikátor) | 28. Fiskální politika, její cíle a nástroje

L Státní rozpočet a daňový systém
93. Veřejné finance, jejich funkce a složky, státní rozpočet a jeho deficity | 76. Státní rozpočet, základní struktura jeho příjmové a výdajové stránky | 11. Daně, jejich druhy a ekonomické vlastnosti, daňová politika | 16. Efektivnost zdanění, daňové břemeno a „náklady mrtvé váhy“, Lafferova křivka | 23. Euro a Maastrichtská kritéria, Pakt stability a růstu

M Mezinárodní ekonomické vztahy
1. Absolutní a komparativní výhody v mezinárodním obchodě, vysvětlete na příkladu | 48. Mezinárodní měnové vztahy, devizové trhy, optimální měnové zóny | 64. Platební a obchodní bilance, jejich struktura a význam | 13. Devizové režimy a jejich národohospodářské důsledky | 47. Mezinárodní ekonomická integrace a její formy, globalizace ekonomiky | 95. Vývoj evropské ekonomické integrace, jednotný vnitřní trh, hospodářská a měnová unie EU

N Základy ekonomie veřejného sektoru:
24. Externality, jejich příčiny, důsledky a řešení | 81. Transakční náklady a Coaseův teorém | 92. Veřejné a částečně veřejné statky, společné zdroje | 74. Soukromé a veřejné statky, veřejné poskytování statků | 68. Principy ekonomické teorie veřejné volby | 91. Veřejná produkce statků, její příčiny a důsledky | 19. Ekonomické chování veřejné byrokracie

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code