Obsah
75. Státní regulace trhů, ceny ve smíšené ekonomice
Regulace trhů
- stát svými regulacemi zasahuje do chování ekonomiky a role tržního systému je omezená - jedná se tedy o smíšenou ekonomiku, ve které stát rozhodování firem v soukromém i veřejném vlastnictví ovlivňuje pomocí regulací (většina ekonomik moderních vyspělých států)
- reálně není žádný trh čistě tržní, všude na světě dochází k větším či menším regulacím.
- tato snaha vlád pomocí zákonů a exekutivních rozhodnutí ovlivňovat chování firem je označována jako ekonomická (někdy i sociální) regulace
Státní ekonomická regulace může být
- přímá (administrativní): např. udělování licencí v odvětví, stanovení cenových stropů či minimálních cen
- nepřímá (ekonomická): např. zdanění, subvence
- na roli státu v regulaci ekonomiky různé názory (liberální teorie - stát zajišťuje základní právní podm. pro fungování trhu x názor, že stát svými zásahy ekonomiku zefektivní)
- nutností zůstává zajištění právního řádu státem: vymahatelnost vlastnických práv, smluvních ujednání, uplatňování zákonných sankcí apod.
Ve kterých případech stát zasahuje?
Tržní selhání
Problém tržní síly
- jediný prodávající/kupující ovládá celý/velkou část trhu – určuje ceny → nedostatečná či neexistující konkurence
- kde je možná konkurence, slouží k její ochraně antitrustové zákony - omezují vznik firem, které by měly kontrolu nad trhem a určovaly by cenu na trhu
- přirozené monopoly – není možné/efektivní zabránit vzniku – regulace přirozených monopolů: cenová/kvalitativní
Problém externalit
- selhání prospěšnosti řízení se vlastním zájmem – náklady/výnosy nese i jiný subjekt, než ten, který provádí rozhodnutí
- negativní externality: 3. subjekt nese náklady, typ. ekologické škodliviny ⇒ přímá (administrativní) regulace, zdanění, pokuty
- pozitivní externality: 3. subjekt nese výnosy, menší motivace dělat ⇒ administrativní (příkaz), subvence
- posilování pozitivních a tlumení negativních externalit patří k základním ekonomickým úlohám státu
Veřejné statky
- soukromé firmy nejsou motivovány k jejich zajišťování → není to pro ně výhodné (viz problém černého pasažéra, vysokých investic a jejich dlouhodobé návratnosti, rizikovosti)
- zabezpečuje je stát
- problém černého pasažéra – firmy nemají k dispozici nástroj, kterým by přiměli jednotlivce k placení za statek a zároveň jej nemohou ani vyloučit z užívání statku
- př. infrastruktura - vysoké investice – návratnost v dlouhém časovém období, není možné aby to SF ustála
- př. parky - statek není národohospodářsky efektivní (finančně náročná údržba), ale v politickém zájmu, aby tam mohli všichni
- podobný veřejným statkům je neúplný trh: ačkoli výhodné poskytovat statek, soukromé subjekty tak nečiní - důvody:riskantnost, nedostatečně rozvinutý trh…
Nedokonalé informace
- jedna ze stran nemá dost (jistých) informací k směně
- často asymetrické → povinnosti podat, podpora dostupnosti
Morální hazard
- situace, kdy se ekonomické subjekty chovají rizikově, méně obezřetně atp.; případné negativní důsledky chování přeneseny na někoho jiného
- reakce vlád: posílení regulace odvětví se zvýšeným výskytem morálního hazardu (např. ve finančním sektoru)
Sociální politika státu
- snaha o vyrovnání sociálně-ekonomických nerovností
- přímá podpora: zejména sociální dávky
- opatření snažící se odstranit příčiny chudoby a ekonomického znevýhodnění → podpora kvalifikace, možnosti získat pracovní míst
Stabilizační politika státu
- vlády mohou přispět k vyrovnání vzestupných a sestupných výkyvů ekonomiky a k podpoře ekonomické aktivity
- stabilizační opatření usilují zejména o posílení ekonomického růstu, stabilitu cen, stabilitu měnových vztahů národní ekonomiky vůči zahraničí
- jedním z projevů vyšších státních zásahů do ekonomiky je korupce
Makroekonomická politika a její cíle
- problém – konfliktnost, vedlejší účinky jejich dosahování
- základní cíle - růst ekonomiky, vysoká zaměstnanost, cenová stabilita, vyrovnaná platební bilance, vyrovnaný státní rozpočet
- jiné - růst ekonomické svobody, rovnosti, efektivnosti, konkurence schopnosti země
Soukromý a veřejný sektor ekonomiky
- smíšená ekonomika zahrnuje tyto dva základní sektory: sektor domácností a soukromých podniků (sektor soukromý) a sektor vládních institucí
- soukromý sektor rozhoduje o alokaci zdrojů dobrovolně na základě vlastních zájmů
- rozhodnutí veřejného sektoru jsou pro ekonomiku závazná a teoreticky se opírají o zájem veřejnosti - k odlišení soukromých a veřejných organizací používá ekonomie dvě základní kriteria:
- způsob jmenování vedoucích pracovníků těchto organizací
- jejich vybavení určitými vynucovacími pravomocemi
Ceny ve smíšené ekonomice
- na ceny ve smíšené ekonomice působí i jiné faktory, než jen nabídka a poptávka, tyto faktory ale většinou působí prostřednictvím zákonů nabídky a poptávky, v některých případech však lze do cen zasáhnout i mimo tyto zákony
- do cen zasahují veřejné subjekty (stát), stejně jako soukromé, mají-li k tomu sílu
Státní zásahy do cen
Přímé státní regulace
- K přímé regulaci dochází, když jsou cenové limity (horní či dolní) stanovené státem. Horní limit bývá též označován jako cenový strop, dolní limit jako minimální cena (či cenový práh).
- Stanovení cenového stropu (regulované nájemné) znamená, že prodávající nesmí ze zákona požadovat vyšší cenu, než je administrativně stanovený cenový strop.
- Stanovení cenového prahu (minimální mzda) znamená, že kupující (zaměstnavatel) nesmí za daný statek (výrobní faktor) zaplatit méně, než je administrativně stanovený cenový práh, a prodávající (zaměstnanec) nesmí daný statek (výrobní faktor) za nižší cenu nabízet.
- Cenové stropy pod úrovní tržních cen sledují sociálně politické cíle administrativy, oprávněné zejména jako obrana proti monopolnímu zisku, vede k nevyrovnání poptávky a nabídky, protože statky spotřebovávají i ti, kteří by si je za vyšší cenu nekoupili, při nedostatku zboží vznikají vedlejší mechanismy rozdělení statků mezi kupující (kdo dřív přijde, lístkový systém, úplatky)
- Stanovením minimální ceny musí naopak kupující prodávajícímu zaplatit alespoň cenu stanovenou odpovídajícím předpisem. Výsledkem trvalá nerovnováha - přebytek nabídky nad poptávkou.
- Vznik motivace zákonem stanovenou cenu obcházet.
Nepřímé cenové intervence státu
- tvoří zásahy, které se odehrávají prostřednictvím změn poptávky a nabídky. Mezi nejstarší formy nepřímých státních zásahů do cen patří omezování vstupů na trhy, omezování výrobků určitých statků nebo formou nepřímých cenových intervencí.
- v současnosti jsou nejčastější formou spotřební daně a subvence k cenám (v případě spotřební daně se zvýší cena a sníží poptávka, v případě subvence se sníží cena a zvýší poptávka, spotřebitelé ale subvenci zaplatí na daních a ještě nedojde ke slevě shodné se subvencí, subvence také mohou vyvolávat zahraničněpolitické problémy)
Prameny
- URBAN, Jan. Teorie národního hospodářství, 3. vydání, 2011. (stránky 88-112)
Navigace Seznam otázek
A Předmět a metody národohospodářské teorie
71. Předmět národohospodářské teorie a její základní kategorie |
30. Hlavní historické a současné směry ekonomického myšlení
B Základní ekonomické pojmy a principy
98. Základní ekonomické principy a modely, metodické chyby ekonomického uvažování |
54. Náklady alternativ a utopené náklady, ilustrujte na příkladech |
97. Základní ekonomické otázky, typy a odlišnosti ekonomických systémů |
17. Ekonomická efektivnost, Paretovo a Kaldor-Hicksovo kritérium efektivnosti |
85. Trhy výrobních faktorů, jejich úloha, specifika a regulace |
89. Typy ekonomických subjektů, jejich postavení a úloha v národním hospodářství |
49. Model ekonomického koloběhu |
55. Národohospodářské agregáty a jejich význam |
46. Metody měření HDP
C Tržní systém a státní ekonomická regulace
82. Trh a tržní systém, typy trhů |
87. Tržní cena a její funkce |
7. Cenová a necenová konkurence, principy marketingu |
31. Hospodářská politika, její cíle, druhy a účinnost, magický čtyřúhelník |
88. Tržní selhání, jeho druhy a příčiny, ilustrujte na příkladech |
90. Veřejná a soukromá řešení tržních selhání |
75. Státní regulace trhů, ceny ve smíšené ekonomice |
73. Selhání vlády a jeho příčiny
D Poptávka, nabídka a tržní cena
100. Zákon poptávky, zákon nabídky, zákon poptávky a nabídky, zákon jedné ceny |
8. Cenová, důchodová a křížová elasticita poptávky |
70. Přebytek výrobce a spotřebitele, efektivita tržní rovnováhy |
77. Státní zásahy do cen, jejich příčiny, důsledky a efektivita
E Rozhodování, ekonomika a správa firem
9. Cíle, náklady, příjmy a zisk firmy |
35. Implicitní a explicitní náklady firmy, ekonomický a účetní zisk |
61. Normální zisk firmy, ekonomická renta a její dobývání |
53. Náklady a nákladové křivky firmy, analýza firemních nákladů |
44. Marginální náklady a jejich význam |
99. Zákon klesajícího mezního produktu, princip úspor z rozsahu |
25. Financování firmy, finanční ukazatele a jejich funkce při řízení firmy |
96. Význam a struktura rozvahy firmy |
21. Ekonomický pohled na vybrané právní formy podniků, jejich výhody a nevýhody |
18. Ekonomické aspekty správy společností, problém „pána a správce“, modely corporate governance
F Struktura trhu, typy konkurence a konkurenční politika
78. Struktura trhu a tržní síla, relevantní trh |
15. Efektivnost dokonalé konkurence |
83. Trh dokonalé konkurence a postavení firmy na tomto trhu |
58. Nedokonalá konkurence, příčiny vzniku a hlavní typy, ztráta blahobytu v podmínkách nedokonalé konkurence |
33. Chování firem v podmínkách dokonalé a monopolistické konkurence |
34. Chování firem v podmínkách oligopolu a monopolu |
42. Konkurenční politika, antimonopolní zákonodárství, regulace přirozených monopolů
G Kapitál a kapitálové trhy
40. Kapitál, jeho vznik, formy a funkce |
37. Instituce kapitálového trhu a jejich význam |
52. Nabídka, poptávka a rovnováha na trhu kapitálu |
3. Aktiva, jejich druhy a vlastnosti, stanovení ceny aktiv |
39. Investování a spekulace, vznik a důsledky „investičních bublin“ |
79. Subjekty kapitálového trhu |
67. Primární a sekundární kapitálové trhy a jejich význam
H Trh práce, zaměstnanost a rozdělení příjmů
65. Poptávka a nabídka na trhu práce, vliv substitučního a důchodového efektu na nabídku práce |
84. Trh práce (poptávka, nabídka a rovnováha) |
86. Tržní a netržní faktory determinace mezd, mzdová strnulost, jej příčiny a důsledky |
59. Nezaměstnanost, příčiny, druhy a měření, vztah nezaměstnanosti a inflace |
72. Rozdělení důchodů, nerovnosti v důchodech, přerozdělovací procesy a jejich nástroje
I Peníze a měnová politika
63. Peníze, jejich funkce a formy, úloha zlata v dějinách peněz |
94. Vymezení peněz, peněžní zásoba a peněžní agregáty |
41. Komoditní peníze, zlatý standard, peníze s nuceným oběhem |
51. Nabídka a poptávka na trhu peněz, cena peněz, výnosová křivka |
5. Bankovní systém, tvorba peněz a peněžní multiplikátor |
50. Monetární politika a její nástroje |
56. Nástroje expanzívní fiskální a monetární politiky, jejich význam a účinnost |
57. Nástroje restriktivní měnové a rozpočtové politiky, jejich význam a účinnost |
6. Bezprostřední a konečné cíle měnové politiky, cílování inflace |
43. Kvantitativní teorie peněz, Fisherova rovnost |
62. Omezení měnové a fiskální politiky |
45. Měnová báze a tvorba peněz, peníze jako dluh |
14. Diskontní, lombardní a repo sazba jako měnové nástroje |
29. Funkce a nástroje centrální banky |
60. Nezávislost a odpovědnost centrální banky |
36. Inflace a její měření, druhy, příčiny a důsledky inflace, inflační daň |
12. Deflace, její příčiny a důsledky, past likvidity a kvantitativní uvolňování
J Hospodářský růst
80. Teorie hospodářského růstu |
69. Produktivita práce a kapitálu a jejich faktory, politika nabídkové strany |
22. Ekonomický růst a rozvoj, zdroje a typy růstu, růstová politika
K Hospodářský cyklus a stabilizační politika
32. Hospodářský cyklus, jeho příčiny a fáze |
66. Poptávkové a nabídkové šoky a jejich vliv na vznik recese |
38. Investiční akcelerátor a multiplikátor a jejich význam pro průběh hospodářského cyklu |
26. Finanční a měnová krize, možné příčiny a důsledky |
10. Cíle, principy a nástroje stabilizační politiky |
2. Agregátní poptávka a nabídka, potenciální a reálný produkt |
4. Automatické stabilizátory a jejich funkce, vysvětlete na příkladu |
27. Fiskální multiplikátory, efekt vytěsňování |
20. Ekonomické multiplikátory a jejich význam (Keynesův multiplikátor, peněžní multiplikátor, fiskální multiplikátor) |
28. Fiskální politika, její cíle a nástroje
L Státní rozpočet a daňový systém
93. Veřejné finance, jejich funkce a složky, státní rozpočet a jeho deficity |
76. Státní rozpočet, základní struktura jeho příjmové a výdajové stránky |
11. Daně, jejich druhy a ekonomické vlastnosti, daňová politika |
16. Efektivnost zdanění, daňové břemeno a „náklady mrtvé váhy“, Lafferova křivka |
23. Euro a Maastrichtská kritéria, Pakt stability a růstu
M Mezinárodní ekonomické vztahy
1. Absolutní a komparativní výhody v mezinárodním obchodě, vysvětlete na příkladu |
48. Mezinárodní měnové vztahy, devizové trhy, optimální měnové zóny |
64. Platební a obchodní bilance, jejich struktura a význam |
13. Devizové režimy a jejich národohospodářské důsledky |
47. Mezinárodní ekonomická integrace a její formy, globalizace ekonomiky |
95. Vývoj evropské ekonomické integrace, jednotný vnitřní trh, hospodářská a měnová unie EU
N Základy ekonomie veřejného sektoru:
24. Externality, jejich příčiny, důsledky a řešení |
81. Transakční náklady a Coaseův teorém |
92. Veřejné a částečně veřejné statky, společné zdroje |
74. Soukromé a veřejné statky, veřejné poskytování statků |
68. Principy ekonomické teorie veřejné volby |
91. Veřejná produkce statků, její příčiny a důsledky |
19. Ekonomické chování veřejné byrokracie