74. Soukromé a veřejné statky, veřejné poskytování statků

• Statek = slouží k uspokojení lidských potřeb
• Druhy statků
  1. Soukromé statky
  2. Veřejné statky
     1. Čisté - spotřebu nelze rozdělit na jednotky
     2. Smíšené - jsou spotřebované ve svém úhrnu a společně všemi spotřebiteli (př. veřejné osvětlení, obrana)

• Přináší užitek omezenému množství osob
• Vylučitelné = ostatní lidé mohou být relativně snadno vyloučeni z užívaní daného statku
• Rivalitní = užívání statku jedním člověkem omezuje možnost jeho využívání někým jiným

• Přinášejí prospěch širokému okruhu osob
• Nevylučitelné
  • V užívání statku nelze ostatním lidem účinně zabránit
  • Výlučná spotřeba není možná nebo její dosažení je velmi nákladné
  • Problém tzv. černého pasažéra
• Nerivalitní
  • Užitek pramenící určité osobě z využívání tohoto statku nesnižuje fakt, že daný statek využívá současně někdo jiný
  • Mezní náklady poskytnutí statku dalšímu spotřebiteli jsou nulové
• Důležité statky vyžadující vysoké investice s dlouhodobou návratností a rizikovostí
• Př: Obrana země, základní vědecký výzkum, veřejné sociální programy
• Problém černého pasažéra = nemožnost kohokoli ze spotřeby veřejného statku vyloučit
  • Každý může tento statek spotřebovávat bez ohledu na to, zda za něj zaplatí či ne
  • Neexistuje žádná motivace platit cenu statku dobrovolně
  • Problém černého pasažéra vede k tomu, že soukromé trhy při poskytování veřejných statků selhávají - soukromé trhy nejsou schopni jejich nabídku zabezpečit

• Případ pozitivních externalit
• Vytvořená hodnota nemá tržní cenu
• V případě soukromého subjektu
  • Zvýšení blahobytu ostatních, aniž by je mohl přinutit zaplatit za užitek
  • Určité případy poskytování veřejného statku soukromými subjekty existují
    • Př.: stavění majáků velkými soukromými lodními společnostmi
  • Vláda může občany donutit k placení ceny veřejných statků daňovou povinností ale i jinak, např. zavedení povinného očkování

• Vyšší celková nabídka veřejných statků → snižuje nabídku soukromých statků
• Problém: stanovení efektivní nabídky veřejných statků - metoda analýzy nákladů a přínosů → porovnávání celkových přínosů statku s jeho celkovými náklady
  • Veřejné statky nemají tržně stanovenou cenu - cena statku se stanovuje pouze odhadem

• Vylučitelné
• Nerivalitní
• Veřejné poskytování může být efektivnější než soukromé - mezní náklady na zvýšení uživatelů jsou téměř nulové
• Př.: nevytížená silnice
• Může provozovat i soukromý sektor - může neplatiče vyloučit ze spotřeby → dochází tak ale zbytečně k nedostatečné produkci → neexistuje ekonomický důvod pro omezování spotřeby
• Veřejný sektor je při poskytování těchto statků efektivnější - vyplývá z analýzy mezních nákladů a mezního užitku: ztráta z neuskutečněného využití zpoplatněné silnice = rozdíl mezi mezním užitkem spotřebitele a mezními náklady užívání silnice (téměř nulové)
• Financování může být smíšené
• Hlavní náklady jsou financovány z daní
• Spotřebitelé mohou platit jen mezní náklady
• V obráceném případě – jsou-li náklady spojené se zvýšením uživatelů vysoké, stává se vyloučení ze spotřeby prospěšným  částečně veřejný statek se mění v soukromý

• Nejsou vylučitelné
• Rivalitní
• Př.:přírodní zdroje, které nejsou v soukromém vlastnictví (voda, ovzduší, veřejné prostranství), volně žijící zvěř, volně přístupné a vysoce vytížené silnice
• Tragédie obecní pastviny = problém nadužívání společných zdrojů
  • Nemusí se za ně platit → nadužívány
  • Rozpor mezi soukromou a společenskou motivací (chránit x užívat)
  • Řešením jsou veřejně politická opatření – regulace, daně, dotace, poukázky

• Podobná povaha jako společné zdroje
• Rivalitní
• Bezplatné (nebo poskytované za malý poplatek) – ne z důvodu jejich nevylučitelnosti, ale z politického rozhodnutí
  • Důvody
    • Spravedlnost
    • Pozitivní externality spojené s jejich spotřebou
      • Př.: bezplatně poskytované vysokoškolské vzdělání
      • Bezplatné poskytování způsobuje spotřebu nad její efektivní úroveň → spotřebitelé nebudou statek využívat do doby, kdy se mezní užitek rovná jeho ceně, ale až do bodu, kdy se mezní užitek bude rovnat nule
      • Ekonomické ztráty – jsou větší u statků, kde je velký rozdíl mezi efektivním a spotřebovávaným množstvím
  • Nástroje k omezení spotřeby veřejně poskytovaných statků
    1. Poplatky – nestačí k financování celkových nákladů
    2. Administrativní omezování spotřeby
• Poskytování stejné úrovně statků všem spotřebitelům – i těm, kteří by byli ochotni za jejich vyšší úroveň připlatit - problém uniformity

nedostatečné přizpůsobení nabídky statků potřebám nebo vkusu spotřebitelů

• Vzniká především, když není možnost získat vyšší úroveň statků v soukromém sektoru (např. veřejně poskytované zdravotní služby)
• Neefektivita – spotřebitel s nižší poptávkou spotřebovává statky mající pro něj nižší užitek, než který by přinesly spotřebiteli s vyšší poptávkou
• Čekání na obsluhu
• Úmyslné i neúmyslné omezení poptávky po veřejně poskytovaných statcích
  • Vyžaduje-li poskytnutí určitého bezplatného statku čekání na jeho získání → poptávka se částečně přizpůsobí skutečné potřebě – ti, kdo statek skutečně potřebují si na něj počkají
• Placení za poskytovaný statek je nahrazeno čekáním
• Neefektivita – nebrání nadspotřebě těch, pro které má čas nízkou cenu (důchodci, nezaměstnaní), a vede k plýtvání času pro ty, kteří by jej mohli využít produktivněji
• Soukromé statky
• Mohou být poskytovány veřejně/soukromě/souběžně
• Faktory rozhodující, jakým způsobem bude soukromý statek poskytován
  1. Životní úroveň obyvatelstva - růst životní úrovně snižuje zájem o spotřebu některých veřejně poskytovaných statků
  2. Technické možnosti vybírání poplatků za poskytování těchto statků - technologické změny snižují náklady na vybírání poplatků → přecházejí na soukromé poskytování
  3. Preference a vkus spotřebitelů

• Teorie národního hospodářství: Jan Urban (510-518), 3. vydání
• http://www.prf.cuni.cz/documents/docFile.php?id=19124
• Loňské otázky