Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!

Obsah

71. Předmět národohospodářské teorie a její základní kategorie

71. Předmět národohospodářské teorie a její základní kategorie

Předmět

zkoumání tvorby (výroby), rozdělování, směny a spotřeby materiálního bohatství → tzn. základní ekonomické činnosti
zabývání se způsobem, jakým si lidé vydělávají na živobytí
zásadním v ekonomickém uvažování a jejích východiscích je protiklad mezi omezeností hospodářských zdrojů a neomezeností lidských potřeb a přání
omezená možnost získat předměty k uspokojení potřeb je dána omezeností/vzácností ekonomických zdrojů (=výrobních faktorů) potřebných k jejich výrobě
výrobní faktory - přírodní zdroje, lidské zdroje, kapitál a podnikání
- viz otazka-85

Základní ekonomický problém

vyplývá z omezenosti ekonomických zdrojů, jakým způsobem by se mělo využít vzácných výrobních faktorů tak, aby se dosáhlo nejvyššího uspokojení svých potřeb.
3 základní ekonomické otázky
1. Jaké druhy statků a v jakém množství by mělo hospodářství produkovat? Souvisí s omezeností zdrojů. Nutná je schopnost ohodnotit jednotlivé druhy zboží a služeb s ohledem na uspokojení potřeb = na jejich užitek. Je třeba uvážit, které zboží/služby je třeba vyrobit hned, které lze odložit a kterých se lze vzdát zcela. Provedení volby je složité zejména v chudých zemích, kde většina pracovní síly je zaměstnána výrobou statků nezbytných pro fyzické přežití.
2. Jakým způsobem, jak a kde by měly být jednotlivé statky vyráběny? K výrobě statků lze zpravidla použít různých metod; součástí otázky může být i to, kdy má být statek vyroben, neboť jejich potřeba může záviset např. na ročním období.
3. Jak by vyrobené statky měly být rozděleny mezi jednotlivé členy společnosti? Každá společnost si musí vytvořit určitá pravidla, jak si její členové produkci podělí.

Definice národohospodářské teorie = ekonomie:

společenská věda popisující a zkoumající jak společnosti a jejich jednotlivé hospodářské jednotky (subjekty) základní ekonomický problém řeší, tj. jak ve snaze o maximální uspokojení svých potřeb volí mezi různými možnostmi využití omezených zdrojů
předmětem je proces rozdělování (alokace) vzácných zdrojů mezi jejich různá možná využití

Ekonomie x ekonomika

Ekonomie - věda o rozhodování ekonom.subjektů včetně jeho důsledků
Ekonomika - hospodářství, slouží jako označení pro hospodaření určitého subjektu (podnik, země – národní ekonomika, celého světa – světová/globální ekonomika)
- Dělí se na sektory, jejichž role i podíly na celkovém hospodářství se postupně vyvíjejí. Moderní ekonomiky se dělí zpravidla na 4 sektory:
  - Primární ekonomický sektor – zemědělství, dobývání nerostných surovin
  - Sekundární sektor – zpracovatelská odvětví transformující suroviny podoby výrobků, tj. průmysl
  - Terciární – služby
  - Kvartérní – věda, výzkum i vzdělávání

Kategorie národohospodářské teorie

1. Mikroekonomie a makroekonomie

Mikroekonomie – Zabývá se analýzou chování či rozhodování základních ekonomických subjektů, jednotlivců a firem, a jejich vzájemnými vztahy. K těmto interakcím dochází na jednotlivých trzích
- Otázky, které zkoumá: tvorba a vývoj cen jednotlivých statků; sledování faktorů, které ovlivňují zájem či ochotu subjektů tyto statky nabízet a poptávat; vliv státní regulace, zákonných předpisů, na chování ekonom.subjektů a fungování trhů
Makroekonomie – Sleduje chování a výsledky fungování národního hospodářství jako celku. Na ekonomiku nahlíží jako na souhrn mnoha firem a domácností působících v mnoha odvětvích či na mnoha trzích. Zabývá se faktory, které podmiňují vývoj národní i globální ekonomiky, vývoj celkového množství vyrobené produkce či celkových příjmů (důchodů), jež hospodářství vytváří, vývoj průměrné cenové hladiny a zaměstnanosti. Dále zkoumá, jak na tento ekonomický vývoj působí celkové množství peněz v oběhu, jak jej ovlivňuje daňová a výdajová politika vlád, mezinárodní ekonomické vztahy, měnové kurzy apod.

2. Pozitivní a normativní ekonomie

Pozitivní ekonomie – Zabývá se „světem, tak jak je“; výroky či konstatování spadající do této oblasti zahrnují hospodářské principy, které se snaží popsat a vysvětlit zákonitosti rozhodování ekonom.subjektů nebo trvalé vztahy mezi ekonom.jevy. To slouží k vysvětlení ekonom.jevů i k jejich predikci.
Normativní ekonomie – Zabývá se „světem, jaký by měl být“; výroky mají povahu doporučení, jak by subjekty měly v určité situaci postupovat či rozhodovat; doporučení se opírají o ověřené principy a modely pozitivní ekonomie, často však i o osobní názory, hodnotové soudy, zájmy nebo politická stanoviska.