Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


71. Předmět národohospodářské teorie a její základní kategorie

Předmět

  • zkoumání tvorby (výroby), rozdělování, směny a spotřeby materiálního bohatství → tzn. základní ekonomické činnosti
  • zabývání se způsobem, jakým si lidé vydělávají na živobytí
  • zásadním v ekonomickém uvažování a jejích východiscích je protiklad mezi omezeností hospodářských zdrojů a neomezeností lidských potřeb a přání
  • omezená možnost získat předměty k uspokojení potřeb je dána omezeností/vzácností ekonomických zdrojů (=výrobních faktorů) potřebných k jejich výrobě
  • výrobní faktory - přírodní zdroje, lidské zdroje, kapitál a podnikání

Základní ekonomický problém

  • vyplývá z omezenosti ekonomických zdrojů, jakým způsobem by se mělo využít vzácných výrobních faktorů tak, aby se dosáhlo nejvyššího uspokojení svých potřeb.
  • 3 základní ekonomické otázky
    1. Jaké druhy statků a v jakém množství by mělo hospodářství produkovat? Souvisí s omezeností zdrojů. Nutná je schopnost ohodnotit jednotlivé druhy zboží a služeb s ohledem na uspokojení potřeb = na jejich užitek. Je třeba uvážit, které zboží/služby je třeba vyrobit hned, které lze odložit a kterých se lze vzdát zcela. Provedení volby je složité zejména v chudých zemích, kde většina pracovní síly je zaměstnána výrobou statků nezbytných pro fyzické přežití.
    2. Jakým způsobem, jak a kde by měly být jednotlivé statky vyráběny? K výrobě statků lze zpravidla použít různých metod; součástí otázky může být i to, kdy má být statek vyroben, neboť jejich potřeba může záviset např. na ročním období.
    3. Jak by vyrobené statky měly být rozděleny mezi jednotlivé členy společnosti? Každá společnost si musí vytvořit určitá pravidla, jak si její členové produkci podělí.

Definice národohospodářské teorie = ekonomie:

  • společenská věda popisující a zkoumající jak společnosti a jejich jednotlivé hospodářské jednotky (subjekty) základní ekonomický problém řeší, tj. jak ve snaze o maximální uspokojení svých potřeb volí mezi různými možnostmi využití omezených zdrojů
  • předmětem je proces rozdělování (alokace) vzácných zdrojů mezi jejich různá možná využití

Ekonomie x ekonomika

  • Ekonomie - věda o rozhodování ekonom.subjektů včetně jeho důsledků
  • Ekonomika - hospodářství, slouží jako označení pro hospodaření určitého subjektu (podnik, země – národní ekonomika, celého světa – světová/globální ekonomika)
    • Dělí se na sektory, jejichž role i podíly na celkovém hospodářství se postupně vyvíjejí. Moderní ekonomiky se dělí zpravidla na 4 sektory:
      • Primární ekonomický sektor – zemědělství, dobývání nerostných surovin
      • Sekundární sektor – zpracovatelská odvětví transformující suroviny podoby výrobků, tj. průmysl
      • Terciární – služby
      • Kvartérní – věda, výzkum i vzdělávání

Kategorie národohospodářské teorie

1. Mikroekonomie a makroekonomie

  • Mikroekonomie – Zabývá se analýzou chování či rozhodování základních ekonomických subjektů, jednotlivců a firem, a jejich vzájemnými vztahy. K těmto interakcím dochází na jednotlivých trzích
    • Otázky, které zkoumá: tvorba a vývoj cen jednotlivých statků; sledování faktorů, které ovlivňují zájem či ochotu subjektů tyto statky nabízet a poptávat; vliv státní regulace, zákonných předpisů, na chování ekonom.subjektů a fungování trhů
  • Makroekonomie – Sleduje chování a výsledky fungování národního hospodářství jako celku. Na ekonomiku nahlíží jako na souhrn mnoha firem a domácností působících v mnoha odvětvích či na mnoha trzích. Zabývá se faktory, které podmiňují vývoj národní i globální ekonomiky, vývoj celkového množství vyrobené produkce či celkových příjmů (důchodů), jež hospodářství vytváří, vývoj průměrné cenové hladiny a zaměstnanosti. Dále zkoumá, jak na tento ekonomický vývoj působí celkové množství peněz v oběhu, jak jej ovlivňuje daňová a výdajová politika vlád, mezinárodní ekonomické vztahy, měnové kurzy apod.

2. Pozitivní a normativní ekonomie

  • Pozitivní ekonomie – Zabývá se „světem, tak jak je“; výroky či konstatování spadající do této oblasti zahrnují hospodářské principy, které se snaží popsat a vysvětlit zákonitosti rozhodování ekonom.subjektů nebo trvalé vztahy mezi ekonom.jevy. To slouží k vysvětlení ekonom.jevů i k jejich predikci.
  • Normativní ekonomie – Zabývá se „světem, jaký by měl být“; výroky mají povahu doporučení, jak by subjekty měly v určité situaci postupovat či rozhodovat; doporučení se opírají o ověřené principy a modely pozitivní ekonomie, často však i o osobní názory, hodnotové soudy, zájmy nebo politická stanoviska.

Prameny

  • Urban, Jan: Teorie národního hospodářství, 3.vydání (ve 2., doplněném vydání viz stránky 12-13, 30-32, 54-56)

Navigace Seznam otázek

A Předmět a metody národohospodářské teorie
71. Předmět národohospodářské teorie a její základní kategorie | 30. Hlavní historické a současné směry ekonomického myšlení

B Základní ekonomické pojmy a principy
98. Základní ekonomické principy a modely, metodické chyby ekonomického uvažování | 54. Náklady alternativ a utopené náklady, ilustrujte na příkladech | 97. Základní ekonomické otázky, typy a odlišnosti ekonomických systémů | 17. Ekonomická efektivnost, Paretovo a Kaldor-Hicksovo kritérium efektivnosti | 85. Trhy výrobních faktorů, jejich úloha, specifika a regulace | 89. Typy ekonomických subjektů, jejich postavení a úloha v národním hospodářství | 49. Model ekonomického koloběhu | 55. Národohospodářské agregáty a jejich význam | 46. Metody měření HDP

C Tržní systém a státní ekonomická regulace
82. Trh a tržní systém, typy trhů | 87. Tržní cena a její funkce | 7. Cenová a necenová konkurence, principy marketingu | 31. Hospodářská politika, její cíle, druhy a účinnost, magický čtyřúhelník | 88. Tržní selhání, jeho druhy a příčiny, ilustrujte na příkladech | 90. Veřejná a soukromá řešení tržních selhání | 75. Státní regulace trhů, ceny ve smíšené ekonomice | 73. Selhání vlády a jeho příčiny

D Poptávka, nabídka a tržní cena
100. Zákon poptávky, zákon nabídky, zákon poptávky a nabídky, zákon jedné ceny | 8. Cenová, důchodová a křížová elasticita poptávky | 70. Přebytek výrobce a spotřebitele, efektivita tržní rovnováhy | 77. Státní zásahy do cen, jejich příčiny, důsledky a efektivita

E Rozhodování, ekonomika a správa firem
9. Cíle, náklady, příjmy a zisk firmy | 35. Implicitní a explicitní náklady firmy, ekonomický a účetní zisk | 61. Normální zisk firmy, ekonomická renta a její dobývání | 53. Náklady a nákladové křivky firmy, analýza firemních nákladů | 44. Marginální náklady a jejich význam | 99. Zákon klesajícího mezního produktu, princip úspor z rozsahu | 25. Financování firmy, finanční ukazatele a jejich funkce při řízení firmy | 96. Význam a struktura rozvahy firmy | 21. Ekonomický pohled na vybrané právní formy podniků, jejich výhody a nevýhody | 18. Ekonomické aspekty správy společností, problém „pána a správce“, modely corporate governance

F Struktura trhu, typy konkurence a konkurenční politika
78. Struktura trhu a tržní síla, relevantní trh | 15. Efektivnost dokonalé konkurence | 83. Trh dokonalé konkurence a postavení firmy na tomto trhu | 58. Nedokonalá konkurence, příčiny vzniku a hlavní typy, ztráta blahobytu v podmínkách nedokonalé konkurence | 33. Chování firem v podmínkách dokonalé a monopolistické konkurence | 34. Chování firem v podmínkách oligopolu a monopolu | 42. Konkurenční politika, antimonopolní zákonodárství, regulace přirozených monopolů

G Kapitál a kapitálové trhy
40. Kapitál, jeho vznik, formy a funkce | 37. Instituce kapitálového trhu a jejich význam | 52. Nabídka, poptávka a rovnováha na trhu kapitálu | 3. Aktiva, jejich druhy a vlastnosti, stanovení ceny aktiv | 39. Investování a spekulace, vznik a důsledky „investičních bublin“ | 79. Subjekty kapitálového trhu | 67. Primární a sekundární kapitálové trhy a jejich význam

H Trh práce, zaměstnanost a rozdělení příjmů
65. Poptávka a nabídka na trhu práce, vliv substitučního a důchodového efektu na nabídku práce | 84. Trh práce (poptávka, nabídka a rovnováha) | 86. Tržní a netržní faktory determinace mezd, mzdová strnulost, jej příčiny a důsledky | 59. Nezaměstnanost, příčiny, druhy a měření, vztah nezaměstnanosti a inflace | 72. Rozdělení důchodů, nerovnosti v důchodech, přerozdělovací procesy a jejich nástroje

I Peníze a měnová politika
63. Peníze, jejich funkce a formy, úloha zlata v dějinách peněz | 94. Vymezení peněz, peněžní zásoba a peněžní agregáty | 41. Komoditní peníze, zlatý standard, peníze s nuceným oběhem | 51. Nabídka a poptávka na trhu peněz, cena peněz, výnosová křivka | 5. Bankovní systém, tvorba peněz a peněžní multiplikátor | 50. Monetární politika a její nástroje | 56. Nástroje expanzívní fiskální a monetární politiky, jejich význam a účinnost | 57. Nástroje restriktivní měnové a rozpočtové politiky, jejich význam a účinnost | 6. Bezprostřední a konečné cíle měnové politiky, cílování inflace | 43. Kvantitativní teorie peněz, Fisherova rovnost | 62. Omezení měnové a fiskální politiky | 45. Měnová báze a tvorba peněz, peníze jako dluh | 14. Diskontní, lombardní a repo sazba jako měnové nástroje | 29. Funkce a nástroje centrální banky | 60. Nezávislost a odpovědnost centrální banky | 36. Inflace a její měření, druhy, příčiny a důsledky inflace, inflační daň | 12. Deflace, její příčiny a důsledky, past likvidity a kvantitativní uvolňování

J Hospodářský růst
80. Teorie hospodářského růstu | 69. Produktivita práce a kapitálu a jejich faktory, politika nabídkové strany | 22. Ekonomický růst a rozvoj, zdroje a typy růstu, růstová politika

K Hospodářský cyklus a stabilizační politika
32. Hospodářský cyklus, jeho příčiny a fáze | 66. Poptávkové a nabídkové šoky a jejich vliv na vznik recese | 38. Investiční akcelerátor a multiplikátor a jejich význam pro průběh hospodářského cyklu | 26. Finanční a měnová krize, možné příčiny a důsledky | 10. Cíle, principy a nástroje stabilizační politiky | 2. Agregátní poptávka a nabídka, potenciální a reálný produkt | 4. Automatické stabilizátory a jejich funkce, vysvětlete na příkladu | 27. Fiskální multiplikátory, efekt vytěsňování | 20. Ekonomické multiplikátory a jejich význam (Keynesův multiplikátor, peněžní multiplikátor, fiskální multiplikátor) | 28. Fiskální politika, její cíle a nástroje

L Státní rozpočet a daňový systém
93. Veřejné finance, jejich funkce a složky, státní rozpočet a jeho deficity | 76. Státní rozpočet, základní struktura jeho příjmové a výdajové stránky | 11. Daně, jejich druhy a ekonomické vlastnosti, daňová politika | 16. Efektivnost zdanění, daňové břemeno a „náklady mrtvé váhy“, Lafferova křivka | 23. Euro a Maastrichtská kritéria, Pakt stability a růstu

M Mezinárodní ekonomické vztahy
1. Absolutní a komparativní výhody v mezinárodním obchodě, vysvětlete na příkladu | 48. Mezinárodní měnové vztahy, devizové trhy, optimální měnové zóny | 64. Platební a obchodní bilance, jejich struktura a význam | 13. Devizové režimy a jejich národohospodářské důsledky | 47. Mezinárodní ekonomická integrace a její formy, globalizace ekonomiky | 95. Vývoj evropské ekonomické integrace, jednotný vnitřní trh, hospodářská a měnová unie EU

N Základy ekonomie veřejného sektoru:
24. Externality, jejich příčiny, důsledky a řešení | 81. Transakční náklady a Coaseův teorém | 92. Veřejné a částečně veřejné statky, společné zdroje | 74. Soukromé a veřejné statky, veřejné poskytování statků | 68. Principy ekonomické teorie veřejné volby | 91. Veřejná produkce statků, její příčiny a důsledky | 19. Ekonomické chování veřejné byrokracie

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code