Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


69. Produktivita práce a kapitálu a jejich faktory, politika nabídkové strany

Produktivita

  • produktivita je jedním z nejvýznamnějších měřítek ekonomické výkonnosti. Měří podíl celkového výstupu oproti váženému průměru vstupů

Produktivita práce

  • Produktivitou práce rozumíme obecně množství produkce zhotovené jedním pracovníkem za jednotku času
  • Vyjadřuje se tak účinnost lidské práce, určitý stupeň realizované schopnosti vytvářet hodnoty. Produktivita práce se měří jako poměr mezi objemem produkce, vyrobené za určitou dobu a množstvím práce na ni vynaloženou
  • Vynaloženou práci vyjadřujeme nepřímo dobou její trvání, tj. počtem směn, resp. hodin, během kterých byla práce jednotlivými pracovníky vynakladaná, nebo počtem osob zapojených v dané době do výroby příslušného objemu produkce
  • P = Q / t
    • kde:
      • P - produktivita práce
      • Q - objem produkce
      • t - spotřeba práce (doba vynakladaní práce na objem produkce Q nebo průměrný evidenční stav pracovníků v daném období)
  • Růst produktivity práce se projevuje snížením množství práce, vynaložené na výrobu jednotky produkce nebo zvýšením objemu vyrobené produkce při stejném množství vynaložené práce. Růst produktivity práce vede k úspoře vynakladané práce i úspoře mzdových nákladů
  • k nejobvyklejším ukazovatelům podnikové produktivity práce patří objem či hodnota produkce připadající na jednoho pracovníka či jednotku vynaloženého času, na úrovni národního hospodáťství pak objem produktu (HDP) připadající na jednu zaměstnanou osobu
  • závisí na těchto faktorech:
    • množství a kvalitě kapitálového vybavení práce
      • zvýšení množství a kvality kapitálového zařízení je nejrychlejším způsobem zvýšení produktivity práce - aby se zabránilo principu klesajícího mezního přírůstku, je potřeba souběžných technologických změn
      • Joseph Schumpeter:
        • pro zavádění technologických změn jsou důležití podnikatelé
        • tvořivá destrukce = likvidace zastaralých a málo výnosných výrob a jejich nahrazování moderními technologiemi a produkty
    • kvalitě pracovní síly
      • vzdělání, kvalifikace, motivace a flexibilita pracovní síly je klíčová pro produktivitu
      • investice do lidského kapitálu nejsou znehodnoceny principem klesajícího mezního produktu
    • efektivitě využití a vzájemného kombinování ekonomických zdrojů
      • jednou z nejstarších metod efektivního strojního využití je dělba práce a specializace
      • dělbu práce popsal již Adam Smith v díle „Pojednání a původu a podstatě bohatství národů“
    • celkové ekonomické podmínky
      • produktivita práce je ovlivněna fází ekonomického cyklu – s útlumem ekonomické aktivity firmy omezují objem výroby a náklady → rozsah zásob i výroby omezí snadno, ale propuštění pracovníků je složité a nese s sebou ekonomické i sociální dopady, proto s tím váhají
    • kvalita přírodních zdrojů
      • produktivita práce je závislá i na kvalitě a dostupnosti především nerostných surovin
      • s růstem mezinárodního obchodu a technologického rozvoje závislost ekonomiky na své národní zásobě přírodních zdrojů klesá
    • kvalitě institucionálního a legislativního rámce ekonomiky
      • k růstu ekonomiky je potřeba příznivých institucionálních a legislativních předpokladů, a to je zejm.: ochrana soukromého vlastnictví a investic, rychlá vymahatelnost práva, efektivní a nezkorumpovaná státní správa

Produktivita kapitálu

  • Tvorba fyzického kapitálu
    • základní faktor růstu produktivity i výkonu ekonomiky
    • předpokladem investice jsou domácí úspory nebo přístup k finančním zdrojům ze zahraničí
    • domácí úspory (zejm. úspory domácností)
      • hlavní předpoklad pro tvorbu kapitálu
      • faktory podporující výši domácích úspor: vyšší úroveň reálných úrokových sazeb (úrokové sazby minus inflace), růst příjmů domácností po zdanění (příznivá daňová politika), dostupnost nepříliš rizikových nástrojů spoření a investic
      • faktory snižující výši domácích úspor: vysoké zdanění kapitálových příjmů, finanční nestabilita, záporná úroveň reálných úrokových sazeb
      • nepříznivé podmínky mohou vést až k tzv. kapitálovým únikům = přesouvání úspor domácností a firem do zahraničí, popř. jejich přesun do neproduktivních aktiv (např. zlata)
      • hlavním hospodářským opatřením posilujícím tvorbu domácích úspor je snížení podnikových i dalších daní, popř. daňová podpora investic → ponechá podnikům a domácnostem větší objem prostředků na investice a motivuje k investicím
    • vnější úspory (příliv zahraničního kapitálu) * důležité zejm. v zemích s nízkou úrovní HDP na hlavu, kde je tím pádem obtížnější tvorba domácích úspor
      • vládní podpora ekonomiky pomocí snahy o přilákání zahraničních investic (př. daňové úlevy, ochrana zahr. investic, stabilita kurzu domácí měny,…)
    • vláda může přispívat k tvorbě úspor a investic ovlivněním:
      • rozpočtové politiky
        • rozpočtový deficit vede k nutnosti státu půjčovat si na kapitálových trzích, a tím dochází k zvyšování úrokových sazeb, a tím k omezení soukromých investic
        • vláda by měla omezit rozpočtové výdaje státu
      • struktury státních výdajů
        • produktivita státních či veřejných investic je nižší než produktivita soukromých investic
        • efektivnější je privatizace a omezení státní regulace
  • další opatření na podporu růstu a produktivity:
    • zvyšování úrovně vzdělanosti pracovní síly
    • posílení pružnosti pracovního trhu – reformování pracovního práva a zákonů regulujících kolektivní vyjednávání
    • podpora výdajů na výzkum a vývoj
    • investice do ekonomické infrastruktury (např. do dopravní infrastruktury)
    • stabilita legislativního prostředí – pro firmu je důležitá jistota, že se nezmění státem stanovená „pravidla hry“ a její investice do výrobního zařízení se jí navrátí
    • omezení rozsahu státní regulace ekonomiky, tj. deregulace ekonomiky – nižší regulace ekonomiky omezuje neproduktivní náklady firem a vede ke zvýšení produktivity výrobních faktorů
    • liberalizace trhů – omezení administrativních překážek pro vstup do urč. odvětví
    • privatizace státních podniků – privatizace a liberalizace trhů vede ke zvýšení konkurence a tím i zvýšení tlaku na kvalitu a produktivitu
    • omezení průmyslové politiky států – průmyslová politika = selektivní státní pomoc urč. ekonomický odvětvím či podnikům, které jsou často ekonomům či politikům „blízké“. Problémem je, že se často dostává pod tlak různých skupinových zájmů a vede spíš k neefektivnosti a plýtvání

Politika nabídkové stránky ekonomiky

  • přednostně se koncentruje na ovlivnění produktivity a výrobních nákladů firem a posílení pružnosti tržní ekonomiky
  • ekonomové strany nabídky zastávají názor, že hospodářský růst lze výrazně urychlit především politikou zaměřující se na podporu vyšší efektivity firem, omezení regulace a vyšší ochoty (motivace) k práci a investicím
  • k praktickým opatřením politiky nabídkové strany patří především legislativní změny v oblasti pracovního práva a sociálního zabezpečení a posílení motivací k úsporám, investicím i práci na základě snížení daní, privatizace a liberalizace veřejných služeb apod.
  • k častým názorům politiky nabídkové strany ekonomiky patŕí i tvrzení, že snížení daňových sazeb může ve skutečnosti snížit rozpočtový deficit, neboť nižší daně povedou k takovému povzbuzení ekonomické aktivity, které bude efekt poklesu daňových sazeb více než kompenzovat ⇒ to povede k růstu daňových příjmů a poklesu deficitu

Prameny

  • Teorie národního hospodářství, Jan Urban, 3. vydání, 2011, str. 375-383
  • zápisky ze semináře

Navigace Seznam otázek

A Předmět a metody národohospodářské teorie
71. Předmět národohospodářské teorie a její základní kategorie | 30. Hlavní historické a současné směry ekonomického myšlení

B Základní ekonomické pojmy a principy
98. Základní ekonomické principy a modely, metodické chyby ekonomického uvažování | 54. Náklady alternativ a utopené náklady, ilustrujte na příkladech | 97. Základní ekonomické otázky, typy a odlišnosti ekonomických systémů | 17. Ekonomická efektivnost, Paretovo a Kaldor-Hicksovo kritérium efektivnosti | 85. Trhy výrobních faktorů, jejich úloha, specifika a regulace | 89. Typy ekonomických subjektů, jejich postavení a úloha v národním hospodářství | 49. Model ekonomického koloběhu | 55. Národohospodářské agregáty a jejich význam | 46. Metody měření HDP

C Tržní systém a státní ekonomická regulace
82. Trh a tržní systém, typy trhů | 87. Tržní cena a její funkce | 7. Cenová a necenová konkurence, principy marketingu | 31. Hospodářská politika, její cíle, druhy a účinnost, magický čtyřúhelník | 88. Tržní selhání, jeho druhy a příčiny, ilustrujte na příkladech | 90. Veřejná a soukromá řešení tržních selhání | 75. Státní regulace trhů, ceny ve smíšené ekonomice | 73. Selhání vlády a jeho příčiny

D Poptávka, nabídka a tržní cena
100. Zákon poptávky, zákon nabídky, zákon poptávky a nabídky, zákon jedné ceny | 8. Cenová, důchodová a křížová elasticita poptávky | 70. Přebytek výrobce a spotřebitele, efektivita tržní rovnováhy | 77. Státní zásahy do cen, jejich příčiny, důsledky a efektivita

E Rozhodování, ekonomika a správa firem
9. Cíle, náklady, příjmy a zisk firmy | 35. Implicitní a explicitní náklady firmy, ekonomický a účetní zisk | 61. Normální zisk firmy, ekonomická renta a její dobývání | 53. Náklady a nákladové křivky firmy, analýza firemních nákladů | 44. Marginální náklady a jejich význam | 99. Zákon klesajícího mezního produktu, princip úspor z rozsahu | 25. Financování firmy, finanční ukazatele a jejich funkce při řízení firmy | 96. Význam a struktura rozvahy firmy | 21. Ekonomický pohled na vybrané právní formy podniků, jejich výhody a nevýhody | 18. Ekonomické aspekty správy společností, problém „pána a správce“, modely corporate governance

F Struktura trhu, typy konkurence a konkurenční politika
78. Struktura trhu a tržní síla, relevantní trh | 15. Efektivnost dokonalé konkurence | 83. Trh dokonalé konkurence a postavení firmy na tomto trhu | 58. Nedokonalá konkurence, příčiny vzniku a hlavní typy, ztráta blahobytu v podmínkách nedokonalé konkurence | 33. Chování firem v podmínkách dokonalé a monopolistické konkurence | 34. Chování firem v podmínkách oligopolu a monopolu | 42. Konkurenční politika, antimonopolní zákonodárství, regulace přirozených monopolů

G Kapitál a kapitálové trhy
40. Kapitál, jeho vznik, formy a funkce | 37. Instituce kapitálového trhu a jejich význam | 52. Nabídka, poptávka a rovnováha na trhu kapitálu | 3. Aktiva, jejich druhy a vlastnosti, stanovení ceny aktiv | 39. Investování a spekulace, vznik a důsledky „investičních bublin“ | 79. Subjekty kapitálového trhu | 67. Primární a sekundární kapitálové trhy a jejich význam

H Trh práce, zaměstnanost a rozdělení příjmů
65. Poptávka a nabídka na trhu práce, vliv substitučního a důchodového efektu na nabídku práce | 84. Trh práce (poptávka, nabídka a rovnováha) | 86. Tržní a netržní faktory determinace mezd, mzdová strnulost, jej příčiny a důsledky | 59. Nezaměstnanost, příčiny, druhy a měření, vztah nezaměstnanosti a inflace | 72. Rozdělení důchodů, nerovnosti v důchodech, přerozdělovací procesy a jejich nástroje

I Peníze a měnová politika
63. Peníze, jejich funkce a formy, úloha zlata v dějinách peněz | 94. Vymezení peněz, peněžní zásoba a peněžní agregáty | 41. Komoditní peníze, zlatý standard, peníze s nuceným oběhem | 51. Nabídka a poptávka na trhu peněz, cena peněz, výnosová křivka | 5. Bankovní systém, tvorba peněz a peněžní multiplikátor | 50. Monetární politika a její nástroje | 56. Nástroje expanzívní fiskální a monetární politiky, jejich význam a účinnost | 57. Nástroje restriktivní měnové a rozpočtové politiky, jejich význam a účinnost | 6. Bezprostřední a konečné cíle měnové politiky, cílování inflace | 43. Kvantitativní teorie peněz, Fisherova rovnost | 62. Omezení měnové a fiskální politiky | 45. Měnová báze a tvorba peněz, peníze jako dluh | 14. Diskontní, lombardní a repo sazba jako měnové nástroje | 29. Funkce a nástroje centrální banky | 60. Nezávislost a odpovědnost centrální banky | 36. Inflace a její měření, druhy, příčiny a důsledky inflace, inflační daň | 12. Deflace, její příčiny a důsledky, past likvidity a kvantitativní uvolňování

J Hospodářský růst
80. Teorie hospodářského růstu | 69. Produktivita práce a kapitálu a jejich faktory, politika nabídkové strany | 22. Ekonomický růst a rozvoj, zdroje a typy růstu, růstová politika

K Hospodářský cyklus a stabilizační politika
32. Hospodářský cyklus, jeho příčiny a fáze | 66. Poptávkové a nabídkové šoky a jejich vliv na vznik recese | 38. Investiční akcelerátor a multiplikátor a jejich význam pro průběh hospodářského cyklu | 26. Finanční a měnová krize, možné příčiny a důsledky | 10. Cíle, principy a nástroje stabilizační politiky | 2. Agregátní poptávka a nabídka, potenciální a reálný produkt | 4. Automatické stabilizátory a jejich funkce, vysvětlete na příkladu | 27. Fiskální multiplikátory, efekt vytěsňování | 20. Ekonomické multiplikátory a jejich význam (Keynesův multiplikátor, peněžní multiplikátor, fiskální multiplikátor) | 28. Fiskální politika, její cíle a nástroje

L Státní rozpočet a daňový systém
93. Veřejné finance, jejich funkce a složky, státní rozpočet a jeho deficity | 76. Státní rozpočet, základní struktura jeho příjmové a výdajové stránky | 11. Daně, jejich druhy a ekonomické vlastnosti, daňová politika | 16. Efektivnost zdanění, daňové břemeno a „náklady mrtvé váhy“, Lafferova křivka | 23. Euro a Maastrichtská kritéria, Pakt stability a růstu

M Mezinárodní ekonomické vztahy
1. Absolutní a komparativní výhody v mezinárodním obchodě, vysvětlete na příkladu | 48. Mezinárodní měnové vztahy, devizové trhy, optimální měnové zóny | 64. Platební a obchodní bilance, jejich struktura a význam | 13. Devizové režimy a jejich národohospodářské důsledky | 47. Mezinárodní ekonomická integrace a její formy, globalizace ekonomiky | 95. Vývoj evropské ekonomické integrace, jednotný vnitřní trh, hospodářská a měnová unie EU

N Základy ekonomie veřejného sektoru:
24. Externality, jejich příčiny, důsledky a řešení | 81. Transakční náklady a Coaseův teorém | 92. Veřejné a částečně veřejné statky, společné zdroje | 74. Soukromé a veřejné statky, veřejné poskytování statků | 68. Principy ekonomické teorie veřejné volby | 91. Veřejná produkce statků, její příčiny a důsledky | 19. Ekonomické chování veřejné byrokracie

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code