Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


68. Principy ekonomické teorie veřejné volby

  • ekonomická teorie veřejné volby se zabývá ekonomickými aspekty politického rozhodovacího procesu
    • jak politický proces (rozhodování volených zástupců) určuje výdaje na veřejné statky, jak dodržuje požadavky ekonomické optimality a preference občanů, případně proč se od nich odchyluje
  • veřejná volba - rozhodnutí o tvorbě a využití veřejných zdrojů
    • veřejné rozdělení zdrojů je určováno politickými preferencemi, ovlivňuje ho rozhodování voličů, politiků a státních úředníků (× na rozdíl od soukromého sektoru – tam o rozdělení zdrojů rozhodují ceny)
    • rozhodování o rozdělení zdrojů pro jednotlivé části veřejných rozpočtů probíhá hlasováním volených zástupců
  • efektivita veřejné volby je dána:
    • možností občanů projevovat své preference
    • jejich dodržováním
      • závisí na shrnutí často protichůdných zájmů voličů, na principech chování byrokracie, na míře odpovědnosti osob, které o veřejných výdajích rozhodují

Problémy veřejné volby

  • volič nemá vždy možnost vyjádřit své preference (např. preferencím voliče neodpovídá nabídka žádné z politických stran, zvolení zástupci svůj program nedodržují apod.) → hlasy voličů tak většinou ovlivní jen to, zda dojde ke zvýšení nebo snížení veřejných výdajů
  • názory voličů jsou často protichůdné, neslučitelné → ke shrnutí rozdílných názorů slouží systémy přijímání kolektivních rozhodnutí (např. většinový systém)
    • o výši veřejných výdajů rozhoduje v demokratických zemích většina voličských hlasů, ale problémem je, že tento způsob není vždy ekonomicky efektivní: princip „středního voliče“ – seřadíme-li všechny voliče, ten uprostřed je středním voličem; rozhoduje se na základě svého užitku, ne celkového společenského užitku
    • optimální množství veřejných statků je z pohledu různých voličů odlišné: závisí na jejich preferencích, životní úrovni a také na daňovém systému (daňový systém totiž určuje, jakou část veřejných výdajů různé kategorie občanů zaplatí – viz 11. Daně, jejich druhy a ekonomické vlastnosti, daňová politika)
  • politici do značné míry sledují své vlastní zájmy (chtějí být zvoleni) – většinou platí, že levicové strany prosazují více veřejných statků, pravicové strany naopak preferují soukromé statky
  • všechny veřejné statky jdou na úkor soukromých statků – zákon klesajících výnosů
  • nelze zjistit, jaký je optimální poměr mezi veřejnými a soukromými statky (veřejné statky nejsou spotřebovávány individuálně, proto nelze zjistit mezní užitek)

Racionální neznalost

  • racionální volič porovnává užitek, který mu veřejný statek přinese, s náklady, které na něj bude muset vynaložit, např. zvýšení daní
  • racionální neznalost vzniká, když jsou (mezní) náklady na získání znalosti vyšší než (mezní) výnosy z ní
    • volíme politickou stranu, aniž bychom si ověřili splnitelnost předvolebních programů, protože by to bylo příliš nákladné (zabralo by to mnoho času) a výnos velmi malý (hlas jednoho voliče má malou váhu)
  • veřejná volba je racionální neznalostí poznamenána, kvůli ní je kontrola politiků ze strany voličů slabá a politici tak mají větší prostor pro uplatňování vlastních zájmů

Zájmové skupiny

  • skupiny, které prosazují své zájmy prostřednictvím státu, ovlivňováním politiků a státních úředníků
  • jejich činnost je ekonomicky označována jako dobývání renty
  • rozhodování politiků bývá často ovlivněno působením zájmových skupin, vlády jim ustupují; hlasy některých voličů pak mají větší vliv
  • problémem je, že prospěch zájmové skupiny je většinou menší než celkový pokles společenského blahobytu → snižuje se ekonomická efektivnost, zpomaluje se ekonomický růst
  • většinou prohrávají početné skupiny (př. spotřebitelé) a vyhrávají méně početné (obvykle spjaté s určitou profesí, př. zemědělci), PROTOŽE: když se ekonomický prospěch či ztráta rozpočítá mezi mnoho lidí, připadá na jednotlivce malá částka, která jej nenutí za své zájmy bojovat; ale když se rozpočítá mezi malou skupinu lidí, na jednotlivce připadne mnohem větší částka a členové zájmové skupiny vyvinou na politiky velký tlak
    • metodami zájmových skupin jsou lobbování, vystupování v médiích, demonstrace, stávky
    • cílem je získání dotací nebo jiná forma ochrany určitého odvětví

Prameny

  • Urban, J.: Teorie národního hospodářství, 2011, 3. vydání (str. 521–529)
  • Holman, R.: Ekonomie, 3. vydání (v elektronické podobě kapitola 18; str. 413–424)

Navigace Seznam otázek

A Předmět a metody národohospodářské teorie
71. Předmět národohospodářské teorie a její základní kategorie | 30. Hlavní historické a současné směry ekonomického myšlení

B Základní ekonomické pojmy a principy
98. Základní ekonomické principy a modely, metodické chyby ekonomického uvažování | 54. Náklady alternativ a utopené náklady, ilustrujte na příkladech | 97. Základní ekonomické otázky, typy a odlišnosti ekonomických systémů | 17. Ekonomická efektivnost, Paretovo a Kaldor-Hicksovo kritérium efektivnosti | 85. Trhy výrobních faktorů, jejich úloha, specifika a regulace | 89. Typy ekonomických subjektů, jejich postavení a úloha v národním hospodářství | 49. Model ekonomického koloběhu | 55. Národohospodářské agregáty a jejich význam | 46. Metody měření HDP

C Tržní systém a státní ekonomická regulace
82. Trh a tržní systém, typy trhů | 87. Tržní cena a její funkce | 7. Cenová a necenová konkurence, principy marketingu | 31. Hospodářská politika, její cíle, druhy a účinnost, magický čtyřúhelník | 88. Tržní selhání, jeho druhy a příčiny, ilustrujte na příkladech | 90. Veřejná a soukromá řešení tržních selhání | 75. Státní regulace trhů, ceny ve smíšené ekonomice | 73. Selhání vlády a jeho příčiny

D Poptávka, nabídka a tržní cena
100. Zákon poptávky, zákon nabídky, zákon poptávky a nabídky, zákon jedné ceny | 8. Cenová, důchodová a křížová elasticita poptávky | 70. Přebytek výrobce a spotřebitele, efektivita tržní rovnováhy | 77. Státní zásahy do cen, jejich příčiny, důsledky a efektivita

E Rozhodování, ekonomika a správa firem
9. Cíle, náklady, příjmy a zisk firmy | 35. Implicitní a explicitní náklady firmy, ekonomický a účetní zisk | 61. Normální zisk firmy, ekonomická renta a její dobývání | 53. Náklady a nákladové křivky firmy, analýza firemních nákladů | 44. Marginální náklady a jejich význam | 99. Zákon klesajícího mezního produktu, princip úspor z rozsahu | 25. Financování firmy, finanční ukazatele a jejich funkce při řízení firmy | 96. Význam a struktura rozvahy firmy | 21. Ekonomický pohled na vybrané právní formy podniků, jejich výhody a nevýhody | 18. Ekonomické aspekty správy společností, problém „pána a správce“, modely corporate governance

F Struktura trhu, typy konkurence a konkurenční politika
78. Struktura trhu a tržní síla, relevantní trh | 15. Efektivnost dokonalé konkurence | 83. Trh dokonalé konkurence a postavení firmy na tomto trhu | 58. Nedokonalá konkurence, příčiny vzniku a hlavní typy, ztráta blahobytu v podmínkách nedokonalé konkurence | 33. Chování firem v podmínkách dokonalé a monopolistické konkurence | 34. Chování firem v podmínkách oligopolu a monopolu | 42. Konkurenční politika, antimonopolní zákonodárství, regulace přirozených monopolů

G Kapitál a kapitálové trhy
40. Kapitál, jeho vznik, formy a funkce | 37. Instituce kapitálového trhu a jejich význam | 52. Nabídka, poptávka a rovnováha na trhu kapitálu | 3. Aktiva, jejich druhy a vlastnosti, stanovení ceny aktiv | 39. Investování a spekulace, vznik a důsledky „investičních bublin“ | 79. Subjekty kapitálového trhu | 67. Primární a sekundární kapitálové trhy a jejich význam

H Trh práce, zaměstnanost a rozdělení příjmů
65. Poptávka a nabídka na trhu práce, vliv substitučního a důchodového efektu na nabídku práce | 84. Trh práce (poptávka, nabídka a rovnováha) | 86. Tržní a netržní faktory determinace mezd, mzdová strnulost, jej příčiny a důsledky | 59. Nezaměstnanost, příčiny, druhy a měření, vztah nezaměstnanosti a inflace | 72. Rozdělení důchodů, nerovnosti v důchodech, přerozdělovací procesy a jejich nástroje

I Peníze a měnová politika
63. Peníze, jejich funkce a formy, úloha zlata v dějinách peněz | 94. Vymezení peněz, peněžní zásoba a peněžní agregáty | 41. Komoditní peníze, zlatý standard, peníze s nuceným oběhem | 51. Nabídka a poptávka na trhu peněz, cena peněz, výnosová křivka | 5. Bankovní systém, tvorba peněz a peněžní multiplikátor | 50. Monetární politika a její nástroje | 56. Nástroje expanzívní fiskální a monetární politiky, jejich význam a účinnost | 57. Nástroje restriktivní měnové a rozpočtové politiky, jejich význam a účinnost | 6. Bezprostřední a konečné cíle měnové politiky, cílování inflace | 43. Kvantitativní teorie peněz, Fisherova rovnost | 62. Omezení měnové a fiskální politiky | 45. Měnová báze a tvorba peněz, peníze jako dluh | 14. Diskontní, lombardní a repo sazba jako měnové nástroje | 29. Funkce a nástroje centrální banky | 60. Nezávislost a odpovědnost centrální banky | 36. Inflace a její měření, druhy, příčiny a důsledky inflace, inflační daň | 12. Deflace, její příčiny a důsledky, past likvidity a kvantitativní uvolňování

J Hospodářský růst
80. Teorie hospodářského růstu | 69. Produktivita práce a kapitálu a jejich faktory, politika nabídkové strany | 22. Ekonomický růst a rozvoj, zdroje a typy růstu, růstová politika

K Hospodářský cyklus a stabilizační politika
32. Hospodářský cyklus, jeho příčiny a fáze | 66. Poptávkové a nabídkové šoky a jejich vliv na vznik recese | 38. Investiční akcelerátor a multiplikátor a jejich význam pro průběh hospodářského cyklu | 26. Finanční a měnová krize, možné příčiny a důsledky | 10. Cíle, principy a nástroje stabilizační politiky | 2. Agregátní poptávka a nabídka, potenciální a reálný produkt | 4. Automatické stabilizátory a jejich funkce, vysvětlete na příkladu | 27. Fiskální multiplikátory, efekt vytěsňování | 20. Ekonomické multiplikátory a jejich význam (Keynesův multiplikátor, peněžní multiplikátor, fiskální multiplikátor) | 28. Fiskální politika, její cíle a nástroje

L Státní rozpočet a daňový systém
93. Veřejné finance, jejich funkce a složky, státní rozpočet a jeho deficity | 76. Státní rozpočet, základní struktura jeho příjmové a výdajové stránky | 11. Daně, jejich druhy a ekonomické vlastnosti, daňová politika | 16. Efektivnost zdanění, daňové břemeno a „náklady mrtvé váhy“, Lafferova křivka | 23. Euro a Maastrichtská kritéria, Pakt stability a růstu

M Mezinárodní ekonomické vztahy
1. Absolutní a komparativní výhody v mezinárodním obchodě, vysvětlete na příkladu | 48. Mezinárodní měnové vztahy, devizové trhy, optimální měnové zóny | 64. Platební a obchodní bilance, jejich struktura a význam | 13. Devizové režimy a jejich národohospodářské důsledky | 47. Mezinárodní ekonomická integrace a její formy, globalizace ekonomiky | 95. Vývoj evropské ekonomické integrace, jednotný vnitřní trh, hospodářská a měnová unie EU

N Základy ekonomie veřejného sektoru:
24. Externality, jejich příčiny, důsledky a řešení | 81. Transakční náklady a Coaseův teorém | 92. Veřejné a částečně veřejné statky, společné zdroje | 74. Soukromé a veřejné statky, veřejné poskytování statků | 68. Principy ekonomické teorie veřejné volby | 91. Veřejná produkce statků, její příčiny a důsledky | 19. Ekonomické chování veřejné byrokracie

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code