Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


66. Poptávkové a nabídkové šoky, jejich vliv na recesi

Model souhrnné poptávky a nabídky

  • ukazuje, jak se změny v souhrnné poptávce a nabídce promítají ve změnách produktu a cenové hladiny

Model souhrnné poptávky

  • Souhrnná → agregátní poptávka představuje poptávku po všech statcích produkovaných v národním hospodářství, a to v závislosti na cenové hladině X Tržní poptávka –> poptávka na jednotlivých trzích!
  • Souhrnná poptávka udává vztah mezi objemem všech produktů, které si chtějí hospodářské subjekty koupit, a cenovou hladinou.

Pruběh křivky souhrnné poptávky

  • Klesající → při nižší cenové hladině chtějí domácnosti a firmy nakupovat více (spotřební a investiční statky) než při vyšší cenové hladině
  • Nepřímý vztah mezi vývojem objemu poptávané produkce a cenové hladiny má tři hlavní příčiny: Keynesův efekt, efekt bohatství, vliv zahraničních subjektů

Posuny agregátní poptávky (Poptávkové šoky)

  • Nastanou pokud hospodářské subjekty hodlají při dané cenové hladině nakoupit více či méně statků.
  • Příčina změn (tvz. poptávkových šoků) - jsou změny peněžní zásoby vyvolané centrální bankou → změní úrokové sazby a zvyšují investice a spotřebu.

Šok z růstu agregátní poptávky

  • Ekonomika vyrábí určitý produkt. CB iniciuje zvýšení nominální peněžní zásoby → snížení úroké míry → růst investic a spotřeb, roste agregátní poptávka
  • Růst ag.poptávky se projeví v růstu cen i nominálních mezd. → firmy a zaměstnanci podlehnou finanční iluzi, a tak výroba a zaměstnanost roste a HDP zvyšuje potencionální produkt.
  • Když se peněžní iluze rozplynou → zaměstnanost klesá, HDP se vrací do úroveň potencionálního produktu. Pozůstatkem „poptávkového šoku“ je ovšem vyšší cenová hladina.

Šok z poklesu agregátní nabídky

  • Poptávkové šoky jsou vyvolávány vlivem tržních faktorů, ale i záměrným působením monetární a fiskální politiky.
  • Dopad šoků
    • Růst agregátní poptávky: Krátkodobě zvýší reálný HDP nad potencionální produkt, dlouhou nikoliv! Dlouhodobě změna cenové hladiny.
    • Pokles agregátní poptávky: Dlouhodobý účinek poklesu poptávky na cenovou hladinu je sice příznivý, ale je vykoupen obdobím hospodářského poklesu a nezaměstnanosti

  • Další faktory ovlivňující agregátní poptávku
    1. Růst bohatství domácností → zvýšení spotřebních výdajů
    2. Pokles míry zdanění důchodů → růst disponibilních příjmů  růst firemní poptávky po investicích a poptávky domácností po spotřebních statcích
    3. Posílení optimismu domácností a firem – k budoucímu ekonomickému vývoji
    4. Růst počtu obyvatelstva → stimulace spotřebitelský výdajů (hl.výdaje za bydlení)
    5. Rozhodnutí vlády zvýšit úroveň svých nákupů a transferových plateb
    6. Rostoucího exportu
    7. Očekávání růstu cenové hladiny
    8. Změn spotřebitelských preferencí

Průběh souhrnné nabídky

  • Představuje celkové množství produkce, které budou chtít firmy vyrábět při určité cenové nabídce
  • Křivka - udává vztah mezi objemem produkce (tj. vytvořeným HDP) a cenovou hladinou. Závisí na období
    • Dlouhé - křivka vertikální →nabízené množství na cenové hladině nezávisí. Křivka agregátní nabídky v dlouhém období je neměnná = hodnota odpovídá potencionální (přirozené) úrovni produktu
    • Krátké - křivka agregátní nabídky rostoucí (stejně jako tržní nabídka). → Zvýšení cenové hladiny vede k růstu nabízeného zboží a služeb (a naopak)
  • Proč je křivka souhrnné poptávky v krátkém období rostoucí?
    1. Teorie peněžní iluze
    2. Teorie strnulých mezd
    3. Nová keynesovská teorie strnulých cen

Nabídkový šok

  • K „šoku“ ze strany nabídky dojde, když náhle vzrostou některé náklady (někdy „nákladový šok“)
  • Typicky nákladový šok je zvýšení mezd, které není podloženo produktivitou práce. Často za to můžou odbory
  • Odbory vynutí zvýšení mezd železničním zaměstnancům. Dráhy vyhoví (bojí se stávky). → zvýšení nákladů Drahám → zvýšení cen jízdenek a přepravy. → zvýšení nákladů dolů, oceláren, stavebních firem (subjektům využívající železnici pro přepravu) → i těmto firmám se zvyšují náklady a jsou nuceni přenášet to do svých cen → „mzdová nákaza“
  • Na zvýšení nákladů nemohou firmy reagovat jinak než zvýšením cen → klesá produkce a dojde k propouštění. Vzniká „nedobrovolná nezaměstnanost“
    • Po určité době se nominální mzdy opět sníží a zaměstnanost se vrací na původní úroveň.
  • Následky - pokles reálného HDP a zároveň růst cenové hladiny → dvojí negativní dopad na ekonomiku.
  • Ekonomika je vystavěna „šokům“ jak se strany nabídky, tak ze strany poptávky
    • Tyto „šoky“ jsou zdrojem ekonomické nestability
    • I když se ekonomika s nimi dokáže dříve nebo později vypořádat, nejsou ničím příjemným

Prameny

  • TNH - Urban, 3.doplněné a rozšířené vydání, str.: 409-419

Navigace Seznam otázek

A Předmět a metody národohospodářské teorie
71. Předmět národohospodářské teorie a její základní kategorie | 30. Hlavní historické a současné směry ekonomického myšlení

B Základní ekonomické pojmy a principy
98. Základní ekonomické principy a modely, metodické chyby ekonomického uvažování | 54. Náklady alternativ a utopené náklady, ilustrujte na příkladech | 97. Základní ekonomické otázky, typy a odlišnosti ekonomických systémů | 17. Ekonomická efektivnost, Paretovo a Kaldor-Hicksovo kritérium efektivnosti | 85. Trhy výrobních faktorů, jejich úloha, specifika a regulace | 89. Typy ekonomických subjektů, jejich postavení a úloha v národním hospodářství | 49. Model ekonomického koloběhu | 55. Národohospodářské agregáty a jejich význam | 46. Metody měření HDP

C Tržní systém a státní ekonomická regulace
82. Trh a tržní systém, typy trhů | 87. Tržní cena a její funkce | 7. Cenová a necenová konkurence, principy marketingu | 31. Hospodářská politika, její cíle, druhy a účinnost, magický čtyřúhelník | 88. Tržní selhání, jeho druhy a příčiny, ilustrujte na příkladech | 90. Veřejná a soukromá řešení tržních selhání | 75. Státní regulace trhů, ceny ve smíšené ekonomice | 73. Selhání vlády a jeho příčiny

D Poptávka, nabídka a tržní cena
100. Zákon poptávky, zákon nabídky, zákon poptávky a nabídky, zákon jedné ceny | 8. Cenová, důchodová a křížová elasticita poptávky | 70. Přebytek výrobce a spotřebitele, efektivita tržní rovnováhy | 77. Státní zásahy do cen, jejich příčiny, důsledky a efektivita

E Rozhodování, ekonomika a správa firem
9. Cíle, náklady, příjmy a zisk firmy | 35. Implicitní a explicitní náklady firmy, ekonomický a účetní zisk | 61. Normální zisk firmy, ekonomická renta a její dobývání | 53. Náklady a nákladové křivky firmy, analýza firemních nákladů | 44. Marginální náklady a jejich význam | 99. Zákon klesajícího mezního produktu, princip úspor z rozsahu | 25. Financování firmy, finanční ukazatele a jejich funkce při řízení firmy | 96. Význam a struktura rozvahy firmy | 21. Ekonomický pohled na vybrané právní formy podniků, jejich výhody a nevýhody | 18. Ekonomické aspekty správy společností, problém „pána a správce“, modely corporate governance

F Struktura trhu, typy konkurence a konkurenční politika
78. Struktura trhu a tržní síla, relevantní trh | 15. Efektivnost dokonalé konkurence | 83. Trh dokonalé konkurence a postavení firmy na tomto trhu | 58. Nedokonalá konkurence, příčiny vzniku a hlavní typy, ztráta blahobytu v podmínkách nedokonalé konkurence | 33. Chování firem v podmínkách dokonalé a monopolistické konkurence | 34. Chování firem v podmínkách oligopolu a monopolu | 42. Konkurenční politika, antimonopolní zákonodárství, regulace přirozených monopolů

G Kapitál a kapitálové trhy
40. Kapitál, jeho vznik, formy a funkce | 37. Instituce kapitálového trhu a jejich význam | 52. Nabídka, poptávka a rovnováha na trhu kapitálu | 3. Aktiva, jejich druhy a vlastnosti, stanovení ceny aktiv | 39. Investování a spekulace, vznik a důsledky „investičních bublin“ | 79. Subjekty kapitálového trhu | 67. Primární a sekundární kapitálové trhy a jejich význam

H Trh práce, zaměstnanost a rozdělení příjmů
65. Poptávka a nabídka na trhu práce, vliv substitučního a důchodového efektu na nabídku práce | 84. Trh práce (poptávka, nabídka a rovnováha) | 86. Tržní a netržní faktory determinace mezd, mzdová strnulost, jej příčiny a důsledky | 59. Nezaměstnanost, příčiny, druhy a měření, vztah nezaměstnanosti a inflace | 72. Rozdělení důchodů, nerovnosti v důchodech, přerozdělovací procesy a jejich nástroje

I Peníze a měnová politika
63. Peníze, jejich funkce a formy, úloha zlata v dějinách peněz | 94. Vymezení peněz, peněžní zásoba a peněžní agregáty | 41. Komoditní peníze, zlatý standard, peníze s nuceným oběhem | 51. Nabídka a poptávka na trhu peněz, cena peněz, výnosová křivka | 5. Bankovní systém, tvorba peněz a peněžní multiplikátor | 50. Monetární politika a její nástroje | 56. Nástroje expanzívní fiskální a monetární politiky, jejich význam a účinnost | 57. Nástroje restriktivní měnové a rozpočtové politiky, jejich význam a účinnost | 6. Bezprostřední a konečné cíle měnové politiky, cílování inflace | 43. Kvantitativní teorie peněz, Fisherova rovnost | 62. Omezení měnové a fiskální politiky | 45. Měnová báze a tvorba peněz, peníze jako dluh | 14. Diskontní, lombardní a repo sazba jako měnové nástroje | 29. Funkce a nástroje centrální banky | 60. Nezávislost a odpovědnost centrální banky | 36. Inflace a její měření, druhy, příčiny a důsledky inflace, inflační daň | 12. Deflace, její příčiny a důsledky, past likvidity a kvantitativní uvolňování

J Hospodářský růst
80. Teorie hospodářského růstu | 69. Produktivita práce a kapitálu a jejich faktory, politika nabídkové strany | 22. Ekonomický růst a rozvoj, zdroje a typy růstu, růstová politika

K Hospodářský cyklus a stabilizační politika
32. Hospodářský cyklus, jeho příčiny a fáze | 66. Poptávkové a nabídkové šoky a jejich vliv na vznik recese | 38. Investiční akcelerátor a multiplikátor a jejich význam pro průběh hospodářského cyklu | 26. Finanční a měnová krize, možné příčiny a důsledky | 10. Cíle, principy a nástroje stabilizační politiky | 2. Agregátní poptávka a nabídka, potenciální a reálný produkt | 4. Automatické stabilizátory a jejich funkce, vysvětlete na příkladu | 27. Fiskální multiplikátory, efekt vytěsňování | 20. Ekonomické multiplikátory a jejich význam (Keynesův multiplikátor, peněžní multiplikátor, fiskální multiplikátor) | 28. Fiskální politika, její cíle a nástroje

L Státní rozpočet a daňový systém
93. Veřejné finance, jejich funkce a složky, státní rozpočet a jeho deficity | 76. Státní rozpočet, základní struktura jeho příjmové a výdajové stránky | 11. Daně, jejich druhy a ekonomické vlastnosti, daňová politika | 16. Efektivnost zdanění, daňové břemeno a „náklady mrtvé váhy“, Lafferova křivka | 23. Euro a Maastrichtská kritéria, Pakt stability a růstu

M Mezinárodní ekonomické vztahy
1. Absolutní a komparativní výhody v mezinárodním obchodě, vysvětlete na příkladu | 48. Mezinárodní měnové vztahy, devizové trhy, optimální měnové zóny | 64. Platební a obchodní bilance, jejich struktura a význam | 13. Devizové režimy a jejich národohospodářské důsledky | 47. Mezinárodní ekonomická integrace a její formy, globalizace ekonomiky | 95. Vývoj evropské ekonomické integrace, jednotný vnitřní trh, hospodářská a měnová unie EU

N Základy ekonomie veřejného sektoru:
24. Externality, jejich příčiny, důsledky a řešení | 81. Transakční náklady a Coaseův teorém | 92. Veřejné a částečně veřejné statky, společné zdroje | 74. Soukromé a veřejné statky, veřejné poskytování statků | 68. Principy ekonomické teorie veřejné volby | 91. Veřejná produkce statků, její příčiny a důsledky | 19. Ekonomické chování veřejné byrokracie

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code