Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revize Předchozí verze
Následující verze
Předchozí verze
tnh:pfuk:tnh:zkouska:otazka-65 [2011/12/07 17:23]
Teodora Svejkovská [Prameny]
tnh:pfuk:tnh:zkouska:otazka-65 [2012/01/22 19:50] (aktuální)
Řádek 6: Řádek 6:
   * Pro většinu domácností představují odměny za práci jediný významný zdroj příjmu   * Pro většinu domácností představují odměny za práci jediný významný zdroj příjmu
     * Proto se klade na rozbor trhu velký důraz, a to jak v ekonomických,​ tak v sociálních souvislostech     * Proto se klade na rozbor trhu velký důraz, a to jak v ekonomických,​ tak v sociálních souvislostech
-  * Poptávka po práci spolu s její nabídkou určují **ceny práce**, tj.**mzdy**+  * Poptávka po práci spolu s její nabídkou určují **ceny práce**, tj. **mzdy**
   * Domácnosti za svoji práci dostávají mzdu - cenou práce je tedy mzdová sazba   * Domácnosti za svoji práci dostávají mzdu - cenou práce je tedy mzdová sazba
   * I v případě tohoto výrobního faktoru se firmy snaží maximalizovat zisk (budou tedy najímat práci do okamžiku, kdy se příjmy získané pomocí poslední jednotky práce vyrovnají nákladům na nájem práce) a domácnosti maximalizují užitek   * I v případě tohoto výrobního faktoru se firmy snaží maximalizovat zisk (budou tedy najímat práci do okamžiku, kdy se příjmy získané pomocí poslední jednotky práce vyrovnají nákladům na nájem práce) a domácnosti maximalizují užitek
 +
 ===== Nabídka práce ===== ===== Nabídka práce =====
  
-  * představuje vztah mezi nabízeným množstvím práce a její cenou: vztah je přímo úměrný-množství práce, které osoba na trhu nabídne, se při růstu ceny práce zvyšuje a naopak. Křivka nabídky práce je proto rostoucí. +  * představuje vztah mezi nabízeným množstvím práce a její cenou: vztah je přímo úměrný-množství práce, které osoba na trhu nabídne, se při růstu ceny práce zvyšuje a naopak. Křivka nabídky práce je proto rostoucí 
-  * Důvod: Vyšší nabízené množství práce přináší pracovníkům větší příjem, a tím i větší množství statků, které si za něj mohou koupitSoučasně však znamená i menší objem volného času: Když člověk zvyšuje počet odpracovaných hodin, vyměňuje vlastně volný čas za mzdu. Růst mzdy a zároveň pokles množství volného času bude postupně snižovat mezní užitek peněz a naopak zvyšovat mezní užitek volného času.+  * Důvod: Vyšší nabízené množství práce přináší pracovníkům větší příjem, a tím i větší množství statků, které si za něj mohou koupit 
 +  * Současně však znamená i menší objem volného času: Když člověk zvyšuje počet odpracovaných hodin, vyměňuje vlastně volný čas za mzdu. Růst mzdy a zároveň pokles množství volného času bude postupně snižovat mezní užitek peněz a naopak zvyšovat mezní užitek volného času
   * Dokud je mezní užitek mzdy větší než mezní užitek volného času, člověk zvyšuje množství odpracovaných hodin. Pokud se ale počet hodin přehoupne přes např. osm, devátou hodinu už člověk odpracovat nechce, protože mezní užitek mzdy je menší než obětovaný mezní užitek volného času.   * Dokud je mezní užitek mzdy větší než mezní užitek volného času, člověk zvyšuje množství odpracovaných hodin. Pokud se ale počet hodin přehoupne přes např. osm, devátou hodinu už člověk odpracovat nechce, protože mezní užitek mzdy je menší než obětovaný mezní užitek volného času.
   * Jak se člověk rozhoduje mezi prací/​mzdou a volným časem? Na volný čas můžeme nahlížet jako na zvláštní statek. Rozhodování člověka, jestli pracovat či nepracovat, nabývá tedy podoby spotřebitelského rozhodování. Člověk se rozhoduje mezi volným časem a ostatními statky, které by si mohl za mzdu koupit.   * Jak se člověk rozhoduje mezi prací/​mzdou a volným časem? Na volný čas můžeme nahlížet jako na zvláštní statek. Rozhodování člověka, jestli pracovat či nepracovat, nabývá tedy podoby spotřebitelského rozhodování. Člověk se rozhoduje mezi volným časem a ostatními statky, které by si mohl za mzdu koupit.
   * Toto však vyžaduje, aby znal cenu volného času. Ušlá mzda je jeho obětovaná příležitost,​ tedy cena volného času je mzda.   * Toto však vyžaduje, aby znal cenu volného času. Ušlá mzda je jeho obětovaná příležitost,​ tedy cena volného času je mzda.
   * Jak působí zvýšení mzdy na nabídku práce?   * Jak působí zvýšení mzdy na nabídku práce?
-  * Když se mzda zvýší(přesněji mzdová sazba, tj.mzda za jednotku času), lidé chtějí více peněz, více pracují a tím se tedy zdražuje volný čas a jeho ,,nákup"​ se proto omezuje. Tendence pracovníků nahrazovat volný čas spotřebními statky. = SUBSTITUČNÍ EFEKT ZVÝŠENÍ MZDY (růst mzdy ovlivňuje člověka, aby nabízel více práce, tedy aby si kupoval méně volného času)+  * Když se mzda zvýší(přesněji mzdová sazba, tj.mzda za jednotku času), lidé chtějí více peněz, více pracují a tím se tedy zdražuje volný čas a jeho "nákup"​ se proto omezuje. Tendence pracovníků nahrazovat volný čas spotřebními statky. = SUBSTITUČNÍ EFEKT ZVÝŠENÍ MZDY (růst mzdy ovlivňuje člověka, aby nabízel více práce, tedy aby si kupoval méně volného času)
   * Mzda je ale také důchodem. Zvýší-li se mzda, člověk si může kupovat více statků včetně volného času. = DŮCHODOVÝ EFEKT ZVÝŠENÍ MZDY (při vyšších mzdách si osoby mohou dovolovat větší množství volného času, i když každá hodina volného času je stojí na ušlých mzdách více.)   * Mzda je ale také důchodem. Zvýší-li se mzda, člověk si může kupovat více statků včetně volného času. = DŮCHODOVÝ EFEKT ZVÝŠENÍ MZDY (při vyšších mzdách si osoby mohou dovolovat větší množství volného času, i když každá hodina volného času je stojí na ušlých mzdách více.)
   * Oba dva efekty působí proti sobě. To, který z obou efektů převládá,​ závisí na výši mzdy. Pokud převládá substituční,​ bude člověk na zvýšení mzdy reagovat nabízením více práce, pokud důchodový efekt, pak naopak.   * Oba dva efekty působí proti sobě. To, který z obou efektů převládá,​ závisí na výši mzdy. Pokud převládá substituční,​ bude člověk na zvýšení mzdy reagovat nabízením více práce, pokud důchodový efekt, pak naopak.
Řádek 53: Řádek 55:
   * Změna poptávky tak souvisí se změnou hodnoty mezního produktu práce, která může být vyvolána buď změnami cen vyráběného zboží(s vyšší cenou firemní produkce se hodnota dodatečné produkce vyrobené dalším pracovníkem zvyšuje), nebo změnou mezního produktu práce(př.vyšší vzdělanost pracovníků,​ zdokonalení výr.technologií..).   * Změna poptávky tak souvisí se změnou hodnoty mezního produktu práce, která může být vyvolána buď změnami cen vyráběného zboží(s vyšší cenou firemní produkce se hodnota dodatečné produkce vyrobené dalším pracovníkem zvyšuje), nebo změnou mezního produktu práce(př.vyšší vzdělanost pracovníků,​ zdokonalení výr.technologií..).
   * Ke změnám tržní nabídky práce může naopak docházet z krátkodobého hlediska např.vlivem přistěhovalectví,​ migrace. Podobný dopad mají i delší či naopak kratší podpory v nezaměstnanosti. Naopak pokles nabídky práce snižuje zaměstnanost a zvyšuje reálnou mzdu, růst nabídky zvyšuje zaměstnanost a snižuje reálnou mzdu.   * Ke změnám tržní nabídky práce může naopak docházet z krátkodobého hlediska např.vlivem přistěhovalectví,​ migrace. Podobný dopad mají i delší či naopak kratší podpory v nezaměstnanosti. Naopak pokles nabídky práce snižuje zaměstnanost a zvyšuje reálnou mzdu, růst nabídky zvyšuje zaměstnanost a snižuje reálnou mzdu.
-  * Mzdové rozdíly:+  ​* **Mzdové rozdíly**
     * I na dokonale konkurenčním trhu existují mzdové rozdíly mezi různými skupinami pracovníků. Z hlediska jejich původu lze rozlišit:     * I na dokonale konkurenčním trhu existují mzdové rozdíly mezi různými skupinami pracovníků. Z hlediska jejich původu lze rozlišit:
-      - Nerovnovážné rozdíly+      - __Nerovnovážné rozdíly__
         * odrážejí změny v rozvoji jednotlivých odvětví, a to vede ke změnám poptávky a nabídky práce, dokud se výše mezd v jednotlivých odvětvích nevyrovná.         * odrážejí změny v rozvoji jednotlivých odvětví, a to vede ke změnám poptávky a nabídky práce, dokud se výše mezd v jednotlivých odvětvích nevyrovná.
-      - Rovnovážné rozdíly+      - __Rovnovážné rozdíly__
         * rozdíly, které nevedou ke změnám poptávky a nabídky, ale jsou to trvalé rozdíly. Tyto rozdíly jsou vysvětlovány nedostatečnou mobilitou zdrojů a segmentací trhu (pracovníci si nemohou konkurovat),​ rozdíly ve vrozených duševních a tělesných schopnostech (jedinečnost člověka), rozdíly v délce a nákladech na přípravu na zaměstnání,​ rozdíly v nepeněžním prospěchu určitého zaměstnání (kompenzující rozdíly) či rozdíly v kvalitě práce.         * rozdíly, které nevedou ke změnám poptávky a nabídky, ale jsou to trvalé rozdíly. Tyto rozdíly jsou vysvětlovány nedostatečnou mobilitou zdrojů a segmentací trhu (pracovníci si nemohou konkurovat),​ rozdíly ve vrozených duševních a tělesných schopnostech (jedinečnost člověka), rozdíly v délce a nákladech na přípravu na zaměstnání,​ rozdíly v nepeněžním prospěchu určitého zaměstnání (kompenzující rozdíly) či rozdíly v kvalitě práce.
-  * Nedokonalosti trhu práce+  ​* **Nedokonalosti trhu práce**
     * Mezi základní nedokonalosti na trhu práce patří     * Mezi základní nedokonalosti na trhu práce patří
-      - Mzdová strnulost+      - __Mzdová strnulost__
         * mzdy a platy mají tendenci reagovat daleko pomaleji na změny na trzích práce. Nerovnováha mezi nabízeným a poptávaným množstvím práce se vyrovnává postupně a pomaleji.         * mzdy a platy mají tendenci reagovat daleko pomaleji na změny na trzích práce. Nerovnováha mezi nabízeným a poptávaným množstvím práce se vyrovnává postupně a pomaleji.
-      - Mzdové ​tarify ​firem+      - __Mzdové ​tarify ​firem__
         * mnohé firmy vytvářejí určité mzdové struktury, podle kterých jsou zaměstnanci odměňováni (mzdové tarify používají zejména velké podniky, a to k zjednodušení mzdových rozhodnutí a k podpoření spravedlnosti v odměňování).         * mnohé firmy vytvářejí určité mzdové struktury, podle kterých jsou zaměstnanci odměňováni (mzdové tarify používají zejména velké podniky, a to k zjednodušení mzdových rozhodnutí a k podpoření spravedlnosti v odměňování).
-      - Omezení ​+      - __Omezení__ ​
         * způsobená kolektivními smlouvami, pracovně-právním zákonodárstvím,​ ale i čistě tržními vlivy (firmy udržují zaměstnanost i při poklesu výroby nad efektivní míru, aby měly v budoucnosti kvalitní zaměstnance).         * způsobená kolektivními smlouvami, pracovně-právním zákonodárstvím,​ ale i čistě tržními vlivy (firmy udržují zaměstnanost i při poklesu výroby nad efektivní míru, aby měly v budoucnosti kvalitní zaměstnance).
   * Pokud se na trh práce díváme z dlouhodobého hlediska, vidíme, jak se pracovní síla „přelévá“ z oboru, kde poptávka upadá, do oborů, kde je poptávka a mzda vyšší. To mění i preference uchazečů o učiliště,​ střední i vysoké školy.   * Pokud se na trh práce díváme z dlouhodobého hlediska, vidíme, jak se pracovní síla „přelévá“ z oboru, kde poptávka upadá, do oborů, kde je poptávka a mzda vyšší. To mění i preference uchazečů o učiliště,​ střední i vysoké školy.
Řádek 76: Řádek 78:
   * Robert Holman - Ekonomie, 4. vydání, str. 274-291   * Robert Holman - Ekonomie, 4. vydání, str. 274-291
   * Jan Urban - Teorie národního hospodářství,​ 3.vydání, str.296-302   * Jan Urban - Teorie národního hospodářství,​ 3.vydání, str.296-302
 +{{template>​tnh:​pfuk:​tnh:​zkouska:​navigace}}
  
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code