Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


65. Poptávka a nabídka na trhu práce, vliv substitučního a důchodového efektu na nabídku práce

  • Práce patří mezi základní výrobní faktory
  • Trh práce tvoří druhý ze dvou základních trhů výrobních faktorů
  • Na trhu v roli poptávajícího vystupují firmy ( poptávka po práci-nájmu pracovních sil) a v roli nabízejícího jednotlivci, resp.domácnosti
  • Pro většinu domácností představují odměny za práci jediný významný zdroj příjmu
    • Proto se klade na rozbor trhu velký důraz, a to jak v ekonomických, tak v sociálních souvislostech
  • Poptávka po práci spolu s její nabídkou určují ceny práce, tj. mzdy
  • Domácnosti za svoji práci dostávají mzdu - cenou práce je tedy mzdová sazba
  • I v případě tohoto výrobního faktoru se firmy snaží maximalizovat zisk (budou tedy najímat práci do okamžiku, kdy se příjmy získané pomocí poslední jednotky práce vyrovnají nákladům na nájem práce) a domácnosti maximalizují užitek

Nabídka práce

  • představuje vztah mezi nabízeným množstvím práce a její cenou: vztah je přímo úměrný-množství práce, které osoba na trhu nabídne, se při růstu ceny práce zvyšuje a naopak. Křivka nabídky práce je proto rostoucí
  • Důvod: Vyšší nabízené množství práce přináší pracovníkům větší příjem, a tím i větší množství statků, které si za něj mohou koupit
  • Současně však znamená i menší objem volného času: Když člověk zvyšuje počet odpracovaných hodin, vyměňuje vlastně volný čas za mzdu. Růst mzdy a zároveň pokles množství volného času bude postupně snižovat mezní užitek peněz a naopak zvyšovat mezní užitek volného času
  • Dokud je mezní užitek mzdy větší než mezní užitek volného času, člověk zvyšuje množství odpracovaných hodin. Pokud se ale počet hodin přehoupne přes např. osm, devátou hodinu už člověk odpracovat nechce, protože mezní užitek mzdy je menší než obětovaný mezní užitek volného času.
  • Jak se člověk rozhoduje mezi prací/mzdou a volným časem? Na volný čas můžeme nahlížet jako na zvláštní statek. Rozhodování člověka, jestli pracovat či nepracovat, nabývá tedy podoby spotřebitelského rozhodování. Člověk se rozhoduje mezi volným časem a ostatními statky, které by si mohl za mzdu koupit.
  • Toto však vyžaduje, aby znal cenu volného času. Ušlá mzda je jeho obětovaná příležitost, tedy cena volného času je mzda.
  • Jak působí zvýšení mzdy na nabídku práce?
  • Když se mzda zvýší(přesněji mzdová sazba, tj.mzda za jednotku času), lidé chtějí více peněz, více pracují a tím se tedy zdražuje volný čas a jeho „nákup“ se proto omezuje. Tendence pracovníků nahrazovat volný čas spotřebními statky. = SUBSTITUČNÍ EFEKT ZVÝŠENÍ MZDY (růst mzdy ovlivňuje člověka, aby nabízel více práce, tedy aby si kupoval méně volného času)
  • Mzda je ale také důchodem. Zvýší-li se mzda, člověk si může kupovat více statků včetně volného času. = DŮCHODOVÝ EFEKT ZVÝŠENÍ MZDY (při vyšších mzdách si osoby mohou dovolovat větší množství volného času, i když každá hodina volného času je stojí na ušlých mzdách více.)
  • Oba dva efekty působí proti sobě. To, který z obou efektů převládá, závisí na výši mzdy. Pokud převládá substituční, bude člověk na zvýšení mzdy reagovat nabízením více práce, pokud důchodový efekt, pak naopak.
  • Výzkumy ukazují, že při nižších mzdách převládá substituční efekt(tendence obětovat volný čas), při vyšších důchodový(sklon poptávat více volného času).
  • Působení substitučního a důchodového efektu na nabídku práce se týká nejen denního počtu hodin, po který budou chtít osoby pracovat, ale i celoživotního počtu odpracovaných hodin. Skutečnost, že pracovní doba se postupně zkracuje, svědčí o tom, že důchodový efekt je silnější než substituční.
  • (Pozor na to, asi polovina ekonomických učebnic má ty efekty naopak, není na to jednotný názor.)

Poptávka práce

  • Poptávka firmy po práci je poptávkou odvozenou související s poptávkou po zboží či službách, které firma produkuje.
  • Individuální poptávka firmy po práci udává závislost mezi množstvím práce, které firma poptává, a její cenou.
  • Poptávka firmy na trhu práce se řídí tím, jak rozsah poptávané práce ovlivňuje její příjmy a náklady, resp.jak se promítá v jejím zisku.
  • Vztah mezi množstvím najaté práce a množstvím vyrobené produkce je ovládán principem klesajícího mezního produktu-najímá-li firma stále větší počet pracovníků přispívá každý další najatý pracovník k růstu její produkce méně než předchozí(S růstem počtu pracovníků, které firma najme, bude mezní produkt práce postupně klesat).
  • S poklesem mezního produktu každého dalšího pracovníka se snižuje i odpovídající příspěvek k růstu firemních příjmů daný hodnotou mezního produktu:tato hodnota(mezní produkt vynásobený cenou produktu)bude(na dokonale konkurenčím trhu)s přibývajícím počtem pracovníků klesat obdobným způsobem jako mezní produkt.
  • Je-li cena práce na trhu dána-firma je jejím příjemcem-pak bude firma zvyšovat počet svých pracovníku do doby, než ji budou najatí pracovnící zvyšovat zisk. Tedy do okamžiku, ve kterém hodnota mezního poduktu práce vyrovná její cenu.
  • Křivka poptávky firmy po práci bude proto odpovídat křivce udávající závislost hodnoty mezního produktu práce na jeho množství. Vzhledem ke klesajícímu meznímu produktu práce má tato křivka klesající sklon.
  • Poptávka po práci je tak určena množstvím práce, které firma najímá při různých úrovních mzdové sazby. Firma poptává takové množství práce, při němž se příjem z mezního produktu vyrovná mezním nákladům na práci - tedy mzdě. Poptávku tak značně ovlivňuje produktivita práce (ta je ovlivněna kvalifikací práce, množstvím a kvalitou kooperujících faktorů, technologií a organizací práce).
  • Poptávka firem po pracovní síle je obecná. Pokud hledá lidi na pozici skladníka, ale nenachází, je ochotna přijmout osoby s jinou kvalifikací a na skladníky je přeškolit.

Trh práce

  • Charakterizován tržní poptávkou po práci a tržní nabídkou práce.
  • Existuje konkurence jak na straně poptávky, tak i nabídky.
  • Práci nabízí mnoho lidí i poptává mnoho firem. Na trhu práce tedy půdobí zákon poptávky a nabídky, podobně jako na ostatních trzích.
  • Na rozdíl od jiných trhů působí však na trhu práce při určování mezd i některé specifické faktory, které ovlivňují mzdy různých druhů práce, plynou však i ze skutečnosti, že rozhodování osob na trhu práce není vždy v souladu s modelem homo economicus, tj.mohou při něm hrát roli i jiné než ekonomické faktory. Dalším důvodem je, že mzda, která je nejen cenou práce, ale i důchodem osob, které práci na trhu pronajímají, má i svou sociálně-politickou dimenzi, jež vede k výskytu netržních, resp.administrativních faktorů determinace mezd.
  • Tržní nabídka práce je nabídka práce všech lidí v ekonomice (součet individuálních nabídek práce). Tržní poptávka po práci je poptávka práce všech firem v ekonomice (součet individuálních poptávek práce). I tento trh spěje k rovnováze.
  • Rovnováha na trhu práce vzniká při vyrovnání nabídky s poptávkou, při tzv. rovnovážné mzdě, která je dána průsečíkem tržní křivky poptávky a tržní křivky nabídky práce.
  • Je-li trh práce v rovnováze, najímají na něm všechny firmy právě takové množství práce, které je pro ně při dané(rovnovážné)mzdě ziskové. Jde o množství, při kterém hodnota mezního produktu odpovídá mzdě. Rovnovážná mzda na trhu práce tak odpovídá hodnotě mezního produktu.
  • Změna rovnováhy, tj.nová rovnovážná cena a nové poptávané množství práce,může nastat jak ze strany nabídky, tak ze strany poptávky, příp.vlivem obou těchto faktorů.
  • Ke změnám tržní nabídky práce může docházet z krátkodobého hlediska docházet např.vlivem přistěhovalectví, migrace. Podobný dopad mají i delší či naopak kratší podpory v nezaměstnanosti. Pokles tržní nabídky práce vede za jinak stejných okolností k poklesu zaměstnanosti a růstu mezd, zvýšení tržní nabídky práce naopak ke zvýšení zaměstnanosti a poklesu mezd.
  • Nabídka i poptávka práce na trhu práce vyjadřují závislost nabízeného, resp.poptávaného množství práce na reálné mzdě. Přebytek i nedostatek tak eliminuje pohyb reálné mzdy.
  • Reálná mzda se snižuje, pokud je nabídka větší než poptávka a naopak.
  • Růst poptávky po práci zvyšuje zaměstnanost i reálnou mzdu. Pokles poptávky snižuje zaměstnanost i reálnou mzdu.
  • Změna poptávky tak souvisí se změnou hodnoty mezního produktu práce, která může být vyvolána buď změnami cen vyráběného zboží(s vyšší cenou firemní produkce se hodnota dodatečné produkce vyrobené dalším pracovníkem zvyšuje), nebo změnou mezního produktu práce(př.vyšší vzdělanost pracovníků, zdokonalení výr.technologií..).
  • Ke změnám tržní nabídky práce může naopak docházet z krátkodobého hlediska např.vlivem přistěhovalectví, migrace. Podobný dopad mají i delší či naopak kratší podpory v nezaměstnanosti. Naopak pokles nabídky práce snižuje zaměstnanost a zvyšuje reálnou mzdu, růst nabídky zvyšuje zaměstnanost a snižuje reálnou mzdu.
  • Mzdové rozdíly
  • I na dokonale konkurenčním trhu existují mzdové rozdíly mezi různými skupinami pracovníků. Z hlediska jejich původu lze rozlišit:
    1. Nerovnovážné rozdíly
      • odrážejí změny v rozvoji jednotlivých odvětví, a to vede ke změnám poptávky a nabídky práce, dokud se výše mezd v jednotlivých odvětvích nevyrovná.
    2. Rovnovážné rozdíly
      • rozdíly, které nevedou ke změnám poptávky a nabídky, ale jsou to trvalé rozdíly. Tyto rozdíly jsou vysvětlovány nedostatečnou mobilitou zdrojů a segmentací trhu (pracovníci si nemohou konkurovat), rozdíly ve vrozených duševních a tělesných schopnostech (jedinečnost člověka), rozdíly v délce a nákladech na přípravu na zaměstnání, rozdíly v nepeněžním prospěchu určitého zaměstnání (kompenzující rozdíly) či rozdíly v kvalitě práce.
  • Nedokonalosti trhu práce
  • Mezi základní nedokonalosti na trhu práce patří
    1. Mzdová strnulost
      • mzdy a platy mají tendenci reagovat daleko pomaleji na změny na trzích práce. Nerovnováha mezi nabízeným a poptávaným množstvím práce se vyrovnává postupně a pomaleji.
    2. Mzdové tarify firem
      • mnohé firmy vytvářejí určité mzdové struktury, podle kterých jsou zaměstnanci odměňováni (mzdové tarify používají zejména velké podniky, a to k zjednodušení mzdových rozhodnutí a k podpoření spravedlnosti v odměňování).
    3. Omezení
      • způsobená kolektivními smlouvami, pracovně-právním zákonodárstvím, ale i čistě tržními vlivy (firmy udržují zaměstnanost i při poklesu výroby nad efektivní míru, aby měly v budoucnosti kvalitní zaměstnance).
  • Pokud se na trh práce díváme z dlouhodobého hlediska, vidíme, jak se pracovní síla „přelévá“ z oboru, kde poptávka upadá, do oborů, kde je poptávka a mzda vyšší. To mění i preference uchazečů o učiliště, střední i vysoké školy.
  • Hlavní příčinami nedokonalé konkurence na trhu práce jsou existence monopsonů a působení odborových organizací:
  • Monopson(oligopson) je monopol na straně poptávajícího na trhu práce (firem). Tento monopol na straně poptávky po práci nastává v případě, kdy existuje jediná dominantní firma zaměstnávající práceschopné obyvatelstvo v dané oblasti nebo profesi. Monopsonista tak může ovlivnit výši mzdové sazby
  • Působení odborových organizací je monopolní síla na straně nabízejícího tzn. pracovníků. Odborové svazy jsou sdružení pracujících, které usilují o vyšší mzdové sazby, lepší pracovní podmínky apod. pro své členy.

Prameny

  • Robert Holman - Ekonomie, 4. vydání, str. 274-291
  • Jan Urban - Teorie národního hospodářství, 3.vydání, str.296-302

Navigace Seznam otázek

A Předmět a metody národohospodářské teorie
71. Předmět národohospodářské teorie a její základní kategorie | 30. Hlavní historické a současné směry ekonomického myšlení

B Základní ekonomické pojmy a principy
98. Základní ekonomické principy a modely, metodické chyby ekonomického uvažování | 54. Náklady alternativ a utopené náklady, ilustrujte na příkladech | 97. Základní ekonomické otázky, typy a odlišnosti ekonomických systémů | 17. Ekonomická efektivnost, Paretovo a Kaldor-Hicksovo kritérium efektivnosti | 85. Trhy výrobních faktorů, jejich úloha, specifika a regulace | 89. Typy ekonomických subjektů, jejich postavení a úloha v národním hospodářství | 49. Model ekonomického koloběhu | 55. Národohospodářské agregáty a jejich význam | 46. Metody měření HDP

C Tržní systém a státní ekonomická regulace
82. Trh a tržní systém, typy trhů | 87. Tržní cena a její funkce | 7. Cenová a necenová konkurence, principy marketingu | 31. Hospodářská politika, její cíle, druhy a účinnost, magický čtyřúhelník | 88. Tržní selhání, jeho druhy a příčiny, ilustrujte na příkladech | 90. Veřejná a soukromá řešení tržních selhání | 75. Státní regulace trhů, ceny ve smíšené ekonomice | 73. Selhání vlády a jeho příčiny

D Poptávka, nabídka a tržní cena
100. Zákon poptávky, zákon nabídky, zákon poptávky a nabídky, zákon jedné ceny | 8. Cenová, důchodová a křížová elasticita poptávky | 70. Přebytek výrobce a spotřebitele, efektivita tržní rovnováhy | 77. Státní zásahy do cen, jejich příčiny, důsledky a efektivita

E Rozhodování, ekonomika a správa firem
9. Cíle, náklady, příjmy a zisk firmy | 35. Implicitní a explicitní náklady firmy, ekonomický a účetní zisk | 61. Normální zisk firmy, ekonomická renta a její dobývání | 53. Náklady a nákladové křivky firmy, analýza firemních nákladů | 44. Marginální náklady a jejich význam | 99. Zákon klesajícího mezního produktu, princip úspor z rozsahu | 25. Financování firmy, finanční ukazatele a jejich funkce při řízení firmy | 96. Význam a struktura rozvahy firmy | 21. Ekonomický pohled na vybrané právní formy podniků, jejich výhody a nevýhody | 18. Ekonomické aspekty správy společností, problém „pána a správce“, modely corporate governance

F Struktura trhu, typy konkurence a konkurenční politika
78. Struktura trhu a tržní síla, relevantní trh | 15. Efektivnost dokonalé konkurence | 83. Trh dokonalé konkurence a postavení firmy na tomto trhu | 58. Nedokonalá konkurence, příčiny vzniku a hlavní typy, ztráta blahobytu v podmínkách nedokonalé konkurence | 33. Chování firem v podmínkách dokonalé a monopolistické konkurence | 34. Chování firem v podmínkách oligopolu a monopolu | 42. Konkurenční politika, antimonopolní zákonodárství, regulace přirozených monopolů

G Kapitál a kapitálové trhy
40. Kapitál, jeho vznik, formy a funkce | 37. Instituce kapitálového trhu a jejich význam | 52. Nabídka, poptávka a rovnováha na trhu kapitálu | 3. Aktiva, jejich druhy a vlastnosti, stanovení ceny aktiv | 39. Investování a spekulace, vznik a důsledky „investičních bublin“ | 79. Subjekty kapitálového trhu | 67. Primární a sekundární kapitálové trhy a jejich význam

H Trh práce, zaměstnanost a rozdělení příjmů
65. Poptávka a nabídka na trhu práce, vliv substitučního a důchodového efektu na nabídku práce | 84. Trh práce (poptávka, nabídka a rovnováha) | 86. Tržní a netržní faktory determinace mezd, mzdová strnulost, jej příčiny a důsledky | 59. Nezaměstnanost, příčiny, druhy a měření, vztah nezaměstnanosti a inflace | 72. Rozdělení důchodů, nerovnosti v důchodech, přerozdělovací procesy a jejich nástroje

I Peníze a měnová politika
63. Peníze, jejich funkce a formy, úloha zlata v dějinách peněz | 94. Vymezení peněz, peněžní zásoba a peněžní agregáty | 41. Komoditní peníze, zlatý standard, peníze s nuceným oběhem | 51. Nabídka a poptávka na trhu peněz, cena peněz, výnosová křivka | 5. Bankovní systém, tvorba peněz a peněžní multiplikátor | 50. Monetární politika a její nástroje | 56. Nástroje expanzívní fiskální a monetární politiky, jejich význam a účinnost | 57. Nástroje restriktivní měnové a rozpočtové politiky, jejich význam a účinnost | 6. Bezprostřední a konečné cíle měnové politiky, cílování inflace | 43. Kvantitativní teorie peněz, Fisherova rovnost | 62. Omezení měnové a fiskální politiky | 45. Měnová báze a tvorba peněz, peníze jako dluh | 14. Diskontní, lombardní a repo sazba jako měnové nástroje | 29. Funkce a nástroje centrální banky | 60. Nezávislost a odpovědnost centrální banky | 36. Inflace a její měření, druhy, příčiny a důsledky inflace, inflační daň | 12. Deflace, její příčiny a důsledky, past likvidity a kvantitativní uvolňování

J Hospodářský růst
80. Teorie hospodářského růstu | 69. Produktivita práce a kapitálu a jejich faktory, politika nabídkové strany | 22. Ekonomický růst a rozvoj, zdroje a typy růstu, růstová politika

K Hospodářský cyklus a stabilizační politika
32. Hospodářský cyklus, jeho příčiny a fáze | 66. Poptávkové a nabídkové šoky a jejich vliv na vznik recese | 38. Investiční akcelerátor a multiplikátor a jejich význam pro průběh hospodářského cyklu | 26. Finanční a měnová krize, možné příčiny a důsledky | 10. Cíle, principy a nástroje stabilizační politiky | 2. Agregátní poptávka a nabídka, potenciální a reálný produkt | 4. Automatické stabilizátory a jejich funkce, vysvětlete na příkladu | 27. Fiskální multiplikátory, efekt vytěsňování | 20. Ekonomické multiplikátory a jejich význam (Keynesův multiplikátor, peněžní multiplikátor, fiskální multiplikátor) | 28. Fiskální politika, její cíle a nástroje

L Státní rozpočet a daňový systém
93. Veřejné finance, jejich funkce a složky, státní rozpočet a jeho deficity | 76. Státní rozpočet, základní struktura jeho příjmové a výdajové stránky | 11. Daně, jejich druhy a ekonomické vlastnosti, daňová politika | 16. Efektivnost zdanění, daňové břemeno a „náklady mrtvé váhy“, Lafferova křivka | 23. Euro a Maastrichtská kritéria, Pakt stability a růstu

M Mezinárodní ekonomické vztahy
1. Absolutní a komparativní výhody v mezinárodním obchodě, vysvětlete na příkladu | 48. Mezinárodní měnové vztahy, devizové trhy, optimální měnové zóny | 64. Platební a obchodní bilance, jejich struktura a význam | 13. Devizové režimy a jejich národohospodářské důsledky | 47. Mezinárodní ekonomická integrace a její formy, globalizace ekonomiky | 95. Vývoj evropské ekonomické integrace, jednotný vnitřní trh, hospodářská a měnová unie EU

N Základy ekonomie veřejného sektoru:
24. Externality, jejich příčiny, důsledky a řešení | 81. Transakční náklady a Coaseův teorém | 92. Veřejné a částečně veřejné statky, společné zdroje | 74. Soukromé a veřejné statky, veřejné poskytování statků | 68. Principy ekonomické teorie veřejné volby | 91. Veřejná produkce statků, její příčiny a důsledky | 19. Ekonomické chování veřejné byrokracie

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code