Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


64. Platební a obchodní bilance, jejich struktura a význam

Platební bilance

  • platební bilance je jeden z nejvýznamnějších výkazů ekonomiky
  • slouží jako nástroj pro národní ekonomiky ke sledovaní postavení v mezinárodním obchodu i mezinárodních finančních tocích
  • zachycuje souhrnně mezinárodní finanční toky země
  • vstupují do ní všechny finanční transakce mezi domácími subjekty na jedné straně a zahraničními subjekty na straně druhé, které se uskuteční za určitý rok
  • vyplývá z ní:
  1. jaké množství zboží a služeb země dovezla a vyvezla
  2. jaký zaznamenala objem zahraničních investic
  3. jaké množství investic sama vyvezla
  4. jak se změnila její dlužnická / věřitelská pozice ve vztahu k zahraničí
  5. o kolik se zvýšily / snížily její devizové rezervy
  • důležitý informační nástroj pro odhad budoucích trendů hodnoty národní měny i pro vývoj ekonomiky a jejích vnějších vztahů

Organizace PB

  • za sestavení a zveřejnění PB odpovídá Centrální banka
  • sestavována v národní měně, současně i v hlavních světových měnách ( v ČR – v eurech a a v amerických dolarech)
  • sestavuje se podle pravidel MMF
  • zdroji dat jsou celní úřady, banky, další finanční instituce, orgány státní správy a samosprávy, statistická šetření apod.

Struktura PB

  • transakce jsou seskupeny do určitých částí = dílčí účty:
    1. běžný účet
    2. kapitálový účet
    3. finanční účet
    4. další součástí: změny oficiálních devizových rezerv (= rezerv, které drží CB)
  • položky, zachycené v bilanci mají kreditní nebo debetní povahu
  • kreditní: zachycují příjmy od zahraničních subjektů (příliv peněz do ekonomiky) → zvýšení zásob deviz
    • prodej domácích výrobků do zahraničí, úroky přijímané ze zahraničních vkladů, platby cizinců za použití domácích technologií, penze ze zahraničí přijímané domácími občany
  • debetní: zachycují platby zahraničním subjektům (odliv peněz), →zvýšení poptávky po devizách
    • každá finanční transakce, která představuje platbu občanů, podniků a institucí sídlících v dané zemi za zahraniční zboží a služby, za použití zahraničních VF, nebo která má pobahu jednostranného převodu
    • například dovozy automobilů, platby úroků, či dary zahraničním organizacím

1. Běžný účet

  • Zahrnuje
    • platby spojené s obchodem se zbožím představující obchodní bilanci země
    • transakce spojené s mezinárodním obchodem a službami, obsažené v bilanci služeb(dopravné, poplatky za poskytnutí práv, pojistné)
    • důchody spojené se službami VF (mzdy placené do zahraničí a ze zhraničí, příjmy z investic), shrnuje je bilance výnosů
  • transakce majíící povahu tzv. neobchodních převodů (dary, dědictví, penze, zahraniční pomoc), zachycené v bilanci transferů
  • BÚ je v přebytku, pokud příjmy z exportu zboží a služeb, důchody a transfery plynoucí do země (kreditní položky BÚ)> odpovídající platby (debetní položky) směřující do zahraničí

Obchodní bilance

  • udává rozdíl mezi hodnotou jejího dovozu vývozu, který je označován jako saldo obchodní bilance
  • nejvýznamnější část běžného účtu PB
  • zachycuje pozici národní ekonomiky v rámci zahraničního obchodu
  • hodnoty vyvezeného zboží > hodnota dovezeného zboží – obchodní bilance je v přebytku (saldo obchodní bilance je pozitivní)
  • naopak je saldo negativní a obchodní bilance je v schodku
  • faktor ovlivňující stav OB je úroveň měnového kurzu
  • jestliže hodnota národní měny vzroste, mohou dovozci, turisté i další subjekty, kteří směňují domácí měnu za měny zahraniční získat za jednotku své národní měny větší množství zahraniční měny než dříve → na domácím trhu se projeví poklesem cen zahraničního zboží, export dané země (za jinak stejných podmínek) klesne, neboť zhodnocení (apreciace) národní měny vůči měnám zahraničním povede ke zdražení domácího zboží na mezinárodních trzích
  • v případě znehodnocení (depreciace) národní měny, bude průběh opačný → export vzroste, dovoz se zdraží a jeho objem klesne

2. Kapitálový účet PB

  • zachycuje převody kapitálu související s migrací obyvatelstva, promíjením dluhů, vlastnickými právy k fixním aktivům a převody nefinančních hmotných aktiv (například půdy) a nehmotných práv (patenty, autorská právs, licence)
  • v ČR i příjmy z fondů EU (především ze strukturáního fondu)

3. Finanční účet PB

  • zahrnuje transakce PB spojené s pohybem (příliv/ odliv) kapitálu přes hranice- především bilanci přímých a portfoliových (finančních) investic včetně finančních derivátů a úvěry poskytované do zahraničí a přijímané ze zahraničí
  • zaznamenává koupě zahraničních aktiv (akcie, obligace, nemovitosti) a prodeje jejich do zahraničí
  • přímé zahraniční investice- investice spojené se založením nového podniku v zahraničí nebo s koupí výrazného podílu v již existující zahraniční společnosti
  • portfoliové investice- investice do menšího objemu zahraničních akcií ( představuje nákup méně než 10% jejich kapitálu), do zahraničních podílových fondů a dalších finančních instrumentů (dluhopisy)
  • přebytek finančního účtu = čistý příliv zahraničního kapitálu - vzniká tehdy, jestliže domácí příjmy z prodeje akcií, obligací, nemovitostí, bankovních depozit a dalších aktiv převyšují domácí platby za nákupy obdobných aktiv v zahraničí

4. Změny devizových rezerv

  • zahraniční aktiva, která drží CB, především jako nástroj financování platební nerovnováhy (zdroj pro provádění intervencí na devizovém trhu, které tuto nerovnováhu nepřímo ovlivňují)
  • změny devizových rezerv souvisí s potřebou vyrovnávat platební nerovnováhu země či intervenovat ve prospěch domácí měny
  • CB je drží ve formě vkladů u zahraničních bank či zahraničních pokladničních poukázek a vládních dluhopisů denominovaných v hlavních světových měnách, poskytnutí úvěrů a ve zlatě
  • hodnota rezerv je ovlivňována vývojem devizového kurzu národní měny
  • posílí-li se, hodnota rezerv vyjádřená v národní měně klesne, zeslábne-li, stoupne

Interpretace a národohospodářský význam platební bilance

  • platební bilance je vždy účetně vyrovnaná - neznamená, že platební bilance je v rovnováze
  • případnou nerovnováhu vyrovnávají protichůdné pohyby jejích jednotlivých účtů či v konečném stupni změny devizových rezerv
  • účetní vyrovnanost
    • případný schodek běžného účtu PB je kryt přebytkem kapitálového a finančního účtu a/nebo čerpáním devizových rezerv země,
    • přebytek naopak slouží k pokrytí schodku finančního účtu, nebo ke zvýšení devizových rezerv země
  • utrácí-li subjekty NH v zahraničí více, než jsou příjmy ze zahraničí (běžný účet (BÚ) jako platební bilance se dostává do deficitu), musí být tento deficit financován přebytkem účtu finančního, resp. kapitálového, který vzniká přílivem kapitálu či dokonce poklesem oficiálních rezerv
  • deficit BÚ může být financován buď prodejem aktiv soukromých subjektů do zahraničí a jejich zahraničními výpůjčkami, nebo tím, že stát (CB) snižuje své devizové rezervy a to tak, že je rozprodává na zahraničních trzích
  • přebytek BÚ může soukromý sektor použít své zahraniční příjmy ke splacení zahraničních dluhů nebo k nákupu aktiv v zahraničí, nebo může CB přebytek zahraniční měny získaný soukromým sektorem koupit a připojit je ke svým devizovým rezervám
  • Interpretace rozlišuje její rovnováhu / nerovnováhu
    • Rovnováha -dochází k ní tehdy, je-li schodek BÚ plně pokryt přebytkem finančního, resp. kapitálového účtu nebo je-li přebytek BÚ plně vyčerpán schodkem na účtu finančním a kapitálovém
    • Deficit PB -pokud se BÚ i účet finanční a kapitálový dostávají ve svém souhrnu do deficitu - devizové rezervy CB se snižují
    • Přebytek PB -nárůst oficiálních rezerv - pokud CB přebytek zahraniční měny vznikající na základě operací na jednotlivých účtech koupí a připojí jej ke svým devizovým rezervám
  • přebytek/ deficit je i ve vztahu k jednotlivým částem PB
  • nejčastější používaná salda: saldo obchodní bilance, saldo tzv. výkonové bilance (obchodní bilance a bilance služeb), saldo BÚ
  • Výkonová bilance- pozitivní saldo- znamená, že v domácí ekonomice se vyprodukovalo více zboží a služeb, než se zde spotřebovalo a k agregátní poptávce přispel export
  • Deficit BÚ - k vyrovnání PB bylo třeba dospět prodejem majetku do zahraničí nnebo zahraničními výpůjčkami
  • Přebytek BÚ - PB vyrovnal vývoz kapitálu do zahraničí nebo nákup zahraničních aktiv
  • Rovnovážný BÚ - nedochází k tlaku na kurz měny nebo úrokové sazby

Platební bilance a devizový kurz

  • zvýšená exportní aktivita NH vede k růstu poptávky po její měně a tím (režim plovoucích kurzů) i k růstu jejího kurzu na devizových trzích = apreciace → cena domácího zboží se na zahraničních trzích zvýší a cena zahraničních prodůktu na domácím trhu klesne → zájem spotřebitelů se přesune od domácího zboží k zahraničnímu → po čase vede vyrovnání obchodní bilance země → po čase dojde k vyrovnání obchodní, resp. běžné bilance oslabením kurzu domácí měny vyvolaným vysokým dovozem
  • směna národní měny za jiné měnové jednotky vyvolá na domácí měnu tlak, jehož důsledkem je depreciace spojená s růstem cen zahraničního zboží a služeb a poklesem cen domácího zboží v zahraničí
  • v režimu pohyblivého devizového kurzu mají přebytky či schodky běžné bilance tendenci vyvolávat měnovou nestabilitu a změny kurzu národních měn pak PB průběžně vyrovnávají
  • tuto tendenci k vyrovnávání však může narušit chování zahraničních subjektů
  • → plyne-li z NH do zahraničí více peněžních prostředků než naopak, mohou s nimi zahraniční subjekty, které je získají naložit 2 způsoby: vyměnit za jiné měny nebo si je ponechat
  • pokud drží- nemá schodek PB na devizový kurz národní měny žádný vliv
  • mohou držet ze 2 důvodů: 1) důvěra v danou zemi a měnu, 2) vyšší domácí úrokové sazby ve srovnání s ost. zeměmi
  • tendence profitovat z rozílu ve výši úrokových sazeb (= úrokový diferenciál) vede zahraniční investory k ukládání peněžních prostředků v dané národní měně, ať do bank, či cenných papírů v této měně denominovaných
  • vyvolává to tlak na zhodnocení kurzu domací měny, může ohrožovat zahraniční konkurenceschopnost a tím i exportní výkonnost země a věst k nerovnováze PB
  • zahraniční subjekty mohou mít tendenci domácí měnu kupovat a držet i přesto, že ekonomika více zboží a služeb dováží než vyváží
  • CB se snaží zabránit zhodnocování různými nástroji- měnové intervence (= prodej či nákup národní měny za devizové rezervy)

Zahraniční dluh

  • je-li schodek běžné bilance financován půjčkami v zahraničí → vzniká (roste) zahraniční dluh
  • zadluženost není však dluh státu, ale dluh, který mají vůči zahraničí ekonomické subjekty
  • většina dluhu tvoří zadlužení soukromých firem
  • půjčit si v zahraničí může vláda či stát - na pokrytí schodku státního rozpočtu
  • půjčují tak, že nakupují firemní, státní, municipální dluhopisy nebo, že ukládájí peníze v domácích bankách, které na tomto základě poskytují úvěry domácím firmám
  • výše rizik se odráží v úrokových sazbách, které firmy, státy či města věřitelům platí
  • v případě půjček soukromým subjektům, se riziko netýká státu, ale může se ho určitým způsoběm dotknout- vlivem na příliv/odliv zahraničního kapitálu na měnový kurz
  • příliv zahraničního kapitálu- měnová apreciace- pokles zahraničnícho zboží, splátky zahraničních půjček a jejich úroků
  • odliv kapitálu do zahraničí- depreciace měny - zdražení zahraničního zboží na domácím trhu
  • půjčuje-li se stát- mohou se půjčky dotknout obyvatel výrazněji- nucen zvýšit daně/ omezit rozpočtové výdaje (především osoby závislé na svých příjmech na státu

Prameny

  • TNH, Jan Urban, 3. doplněné a rozšířené vydání (str. 484-492)

Navigace Seznam otázek

A Předmět a metody národohospodářské teorie
71. Předmět národohospodářské teorie a její základní kategorie | 30. Hlavní historické a současné směry ekonomického myšlení

B Základní ekonomické pojmy a principy
98. Základní ekonomické principy a modely, metodické chyby ekonomického uvažování | 54. Náklady alternativ a utopené náklady, ilustrujte na příkladech | 97. Základní ekonomické otázky, typy a odlišnosti ekonomických systémů | 17. Ekonomická efektivnost, Paretovo a Kaldor-Hicksovo kritérium efektivnosti | 85. Trhy výrobních faktorů, jejich úloha, specifika a regulace | 89. Typy ekonomických subjektů, jejich postavení a úloha v národním hospodářství | 49. Model ekonomického koloběhu | 55. Národohospodářské agregáty a jejich význam | 46. Metody měření HDP

C Tržní systém a státní ekonomická regulace
82. Trh a tržní systém, typy trhů | 87. Tržní cena a její funkce | 7. Cenová a necenová konkurence, principy marketingu | 31. Hospodářská politika, její cíle, druhy a účinnost, magický čtyřúhelník | 88. Tržní selhání, jeho druhy a příčiny, ilustrujte na příkladech | 90. Veřejná a soukromá řešení tržních selhání | 75. Státní regulace trhů, ceny ve smíšené ekonomice | 73. Selhání vlády a jeho příčiny

D Poptávka, nabídka a tržní cena
100. Zákon poptávky, zákon nabídky, zákon poptávky a nabídky, zákon jedné ceny | 8. Cenová, důchodová a křížová elasticita poptávky | 70. Přebytek výrobce a spotřebitele, efektivita tržní rovnováhy | 77. Státní zásahy do cen, jejich příčiny, důsledky a efektivita

E Rozhodování, ekonomika a správa firem
9. Cíle, náklady, příjmy a zisk firmy | 35. Implicitní a explicitní náklady firmy, ekonomický a účetní zisk | 61. Normální zisk firmy, ekonomická renta a její dobývání | 53. Náklady a nákladové křivky firmy, analýza firemních nákladů | 44. Marginální náklady a jejich význam | 99. Zákon klesajícího mezního produktu, princip úspor z rozsahu | 25. Financování firmy, finanční ukazatele a jejich funkce při řízení firmy | 96. Význam a struktura rozvahy firmy | 21. Ekonomický pohled na vybrané právní formy podniků, jejich výhody a nevýhody | 18. Ekonomické aspekty správy společností, problém „pána a správce“, modely corporate governance

F Struktura trhu, typy konkurence a konkurenční politika
78. Struktura trhu a tržní síla, relevantní trh | 15. Efektivnost dokonalé konkurence | 83. Trh dokonalé konkurence a postavení firmy na tomto trhu | 58. Nedokonalá konkurence, příčiny vzniku a hlavní typy, ztráta blahobytu v podmínkách nedokonalé konkurence | 33. Chování firem v podmínkách dokonalé a monopolistické konkurence | 34. Chování firem v podmínkách oligopolu a monopolu | 42. Konkurenční politika, antimonopolní zákonodárství, regulace přirozených monopolů

G Kapitál a kapitálové trhy
40. Kapitál, jeho vznik, formy a funkce | 37. Instituce kapitálového trhu a jejich význam | 52. Nabídka, poptávka a rovnováha na trhu kapitálu | 3. Aktiva, jejich druhy a vlastnosti, stanovení ceny aktiv | 39. Investování a spekulace, vznik a důsledky „investičních bublin“ | 79. Subjekty kapitálového trhu | 67. Primární a sekundární kapitálové trhy a jejich význam

H Trh práce, zaměstnanost a rozdělení příjmů
65. Poptávka a nabídka na trhu práce, vliv substitučního a důchodového efektu na nabídku práce | 84. Trh práce (poptávka, nabídka a rovnováha) | 86. Tržní a netržní faktory determinace mezd, mzdová strnulost, jej příčiny a důsledky | 59. Nezaměstnanost, příčiny, druhy a měření, vztah nezaměstnanosti a inflace | 72. Rozdělení důchodů, nerovnosti v důchodech, přerozdělovací procesy a jejich nástroje

I Peníze a měnová politika
63. Peníze, jejich funkce a formy, úloha zlata v dějinách peněz | 94. Vymezení peněz, peněžní zásoba a peněžní agregáty | 41. Komoditní peníze, zlatý standard, peníze s nuceným oběhem | 51. Nabídka a poptávka na trhu peněz, cena peněz, výnosová křivka | 5. Bankovní systém, tvorba peněz a peněžní multiplikátor | 50. Monetární politika a její nástroje | 56. Nástroje expanzívní fiskální a monetární politiky, jejich význam a účinnost | 57. Nástroje restriktivní měnové a rozpočtové politiky, jejich význam a účinnost | 6. Bezprostřední a konečné cíle měnové politiky, cílování inflace | 43. Kvantitativní teorie peněz, Fisherova rovnost | 62. Omezení měnové a fiskální politiky | 45. Měnová báze a tvorba peněz, peníze jako dluh | 14. Diskontní, lombardní a repo sazba jako měnové nástroje | 29. Funkce a nástroje centrální banky | 60. Nezávislost a odpovědnost centrální banky | 36. Inflace a její měření, druhy, příčiny a důsledky inflace, inflační daň | 12. Deflace, její příčiny a důsledky, past likvidity a kvantitativní uvolňování

J Hospodářský růst
80. Teorie hospodářského růstu | 69. Produktivita práce a kapitálu a jejich faktory, politika nabídkové strany | 22. Ekonomický růst a rozvoj, zdroje a typy růstu, růstová politika

K Hospodářský cyklus a stabilizační politika
32. Hospodářský cyklus, jeho příčiny a fáze | 66. Poptávkové a nabídkové šoky a jejich vliv na vznik recese | 38. Investiční akcelerátor a multiplikátor a jejich význam pro průběh hospodářského cyklu | 26. Finanční a měnová krize, možné příčiny a důsledky | 10. Cíle, principy a nástroje stabilizační politiky | 2. Agregátní poptávka a nabídka, potenciální a reálný produkt | 4. Automatické stabilizátory a jejich funkce, vysvětlete na příkladu | 27. Fiskální multiplikátory, efekt vytěsňování | 20. Ekonomické multiplikátory a jejich význam (Keynesův multiplikátor, peněžní multiplikátor, fiskální multiplikátor) | 28. Fiskální politika, její cíle a nástroje

L Státní rozpočet a daňový systém
93. Veřejné finance, jejich funkce a složky, státní rozpočet a jeho deficity | 76. Státní rozpočet, základní struktura jeho příjmové a výdajové stránky | 11. Daně, jejich druhy a ekonomické vlastnosti, daňová politika | 16. Efektivnost zdanění, daňové břemeno a „náklady mrtvé váhy“, Lafferova křivka | 23. Euro a Maastrichtská kritéria, Pakt stability a růstu

M Mezinárodní ekonomické vztahy
1. Absolutní a komparativní výhody v mezinárodním obchodě, vysvětlete na příkladu | 48. Mezinárodní měnové vztahy, devizové trhy, optimální měnové zóny | 64. Platební a obchodní bilance, jejich struktura a význam | 13. Devizové režimy a jejich národohospodářské důsledky | 47. Mezinárodní ekonomická integrace a její formy, globalizace ekonomiky | 95. Vývoj evropské ekonomické integrace, jednotný vnitřní trh, hospodářská a měnová unie EU

N Základy ekonomie veřejného sektoru:
24. Externality, jejich příčiny, důsledky a řešení | 81. Transakční náklady a Coaseův teorém | 92. Veřejné a částečně veřejné statky, společné zdroje | 74. Soukromé a veřejné statky, veřejné poskytování statků | 68. Principy ekonomické teorie veřejné volby | 91. Veřejná produkce statků, její příčiny a důsledky | 19. Ekonomické chování veřejné byrokracie

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code