Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


62. Omezení měnové a fiskální politiky

  • fiskální (=rozpočtová) a monetární (=měnová) politika jsou dvěma hlavními hospodářskopolitickými nástroji, které slouží ke stabilizaci výkyvů ekonomiky v hospodářském cyklu
  • tato stabilizační politika se zaměřuje na regulaci souhrnné poptávky – tzv. poptávkové řízení ekonomiky
    • stimulace poptávky – expanzivní politika
    • omezování poptávky – restriktivní politika

Měnová politika

  • vykonává centrální banka (CB), u nás ČNB, která je vládě a dalších orgánech nezávislá - 6/1993 o ČNB
  • vychází ze vztahu mezi množstvím peněz v oběhu a úrovní ekonomické aktivity:
    • expanzivní měnová politika: roste peněžní nabídka → klesají úrokové sazby → růst investic → vyšší agregátní poptávka → růst HDP
      • nadměrná peněžní nabídka → růst inflace
    • X restriktivní měnová politika
  • cílování inflace – vytvoření inflačního očekávání a korigování inflačních výkyvů expanzivní nebo restriktivní politikou
    • vazba mezi peněžními agregáty a cenovou hladinou se rozvolňuje v důsledku globalizace trhů, proto centrální banka nemusí být schopna řídit peněžní agregát dostatečně přesně

Nástroje

  • operují se vztahem celková nabídka peněz – výše úrokové míry

operace na volném trhu

  • nákup a prodej aktiv od bank a dalších investorů
    • expanzivní: nákup aktiv centrální bankou → zvýšení množství peněz v ekonomice → zvýšení schopnosti bank poskytovat půjčky → další zvýšení peněžní nabídky (depozitní multiplikátor)
    • X restriktivní

změna diskontních sazeb

  • změna podmínek(sazeb), za kterých si banky mohou krátkodobě půjčovat nebo ukládat, motivuje banky k poskytování výhodnějších nebo méně výhodných úvěrů
    • př.: restriktivní politika - zvýšení diskontní sazby → omezení nabídky peněz
  • půjčka od centrální banky = diskontní půjčka → diskontní úroková míra = repo sazba = základní sazba
  • půjčka od centrální banky, banka přijme do zástavy cenné papíry = lombardní půjčka
  • uložení přebytečných peněžních prostředků u CB → úročeno depozitní = diskontní sazbou

změna povinných bankovních rezerv - v ČR 2%

  • restriktivní – zvýšení rezerv
  • expanzivní

Omezení měnové politiky

  • CB nemůže ovlivnit ani předvídat, zda si domácnosti peněžní prostředky uloží do bank, nebo si je ponechají v hotovosti – množství peněz v oběhu závisí do značné míry na rozhodnutí domácností
    • př.: v době velké hospodářské krize poklesla peněžní nabídka v USA v důsledku masového vybírání vkladů o 28%
  • banky mohou mít peníze k dispozici, ale rozhodnou se je nepůjčovat, vytvářejí dobrovolné rezervy, např. kvůli špatnému ekonomickému výhledu; extrémní situace – úvěrová krize = credit crunch – bankovní systém vytváří méně peněz, než by bankovní rezervy umožňovaly. CB již nemůže dále snižovat diskontní sazby, řeší se tzv. kvantitativním uvolněním – CB nakupuje vše možné pro rozšíření měnové báze
  • pokud je CB závislá na vládě, může docházet k využívání nástrojů CB pro plnění politických zájmů vlády. CB pomáhá vládě s rozpočtovými výdaji, kupuje státní cenné papíry a tím poskytuje vládě půjčku, tím ale vydává do oběhu více peněz a vyvolává nebezpečí růstu inflace. Země, kde je CB závislá na vládě, mají dlouhodobě vyšší míru inflace
  • měnová politika je jako nástroj ekonomické stabilizace nejméně efektivní v extrémních fázích ekonomického cyklu – v obdobích expanze mají výdaje a úvěry díky vysokým očekáváním tendenci růst i přes vysokou cenu peněz, v období recese firmy nejsou ochotny přijmout riziko plynoucí ze zvýšení rozsahu své činnosti i přesto, že CB sníží úrokové sazby a tak zdostupní úvěry

Rozpočtová politika

  • v kompetenci vlády, parlamentu
  • je to stabilizační politika využívající změnu struktury a výše státních rozpočtových příjmů a výdajů
    • expanzivní fiskální politika: ekonomika směřuje do recese → zvýšení rozpočtových výdajů a/nebo snížení daní → domácnosti i firmy získají více disponibilních finančních prostředků, pokud budou spotřebitelské výdaje nebo podnikové investice růst, zastaví se pokles ekonomiky → zrychlení ekonomiky
    • X restriktivní fiskální politika: roste inflační nebezpečí → omezení poptávky - > zpomalení ekonomiky

Nástroje

  • podle toho, jestli vyžadují pro svou realizaci rozhodnutí, rozlišujeme:

diskreční fiskální politika – vyžadují rozhodnutí vlády, parlamentu

  • př.: veřejné investiční výdaje, dotace firmám, daňová reforma
  • jejich účinek ale může přicházet příliš pozdě

automatické stabilizátory – rozhodnutí nevyžadují

  • během recese zvyšují souhrnnou poptávku a během inflace ji snižují, oslabují tak ekonomické výkyvy
  • jsou to změny vládních výdajů nebo daňových příjmů
    • př.: progresivní daň z příjmu – rostoucí daňové příjmy v období expanze vytváří zdroje pro zvýšení vládních výdajů v období recese
    • př.: příspěvky v nezaměstnanosti, sociální dávky – v závislosti na fázi ekonomického cyklu se mění výše vládních výdajů, v období recese roste nezaměstnanost, s ní i výdaje na dávky, v období expanze klesají

—-

  • účinnost fiskální politiky závisí na dvou faktorech:
  • fiskální multiplikátor – výdajový a daňový
    • multiplikační účinek státních výdajů znamená, že posun agregátní poptávky, který zvýšení těchto výdajů vyvolá, je ve skutečnosti větší, než tomuto zvýšení odpovídá – zvýšení státních výdajů vede k růstu důchodů, to má za následek další vzestup spotřebních výdajů, část vynaložených prostředků se státu vrací růstem daňových příjmů
    • to samé se děje při snížení daní
  • efekt vytěsňování – působí na agregátní poptávku opačně než multiplikační efekt
    • zvýšení vládních výdajů je často financováno státními půjčkami, tím roste poptávka po kapitálu a úroková míra, což snižuje poptávku závislou na úvěrovém financování
    • při snížení daní vedou vyšší důchody domácností k vyšší poptávce po penězích a to vyvolává zvýšení úrokových sazeb
  • o výsledném dopadu fiskální politiky rozhoduje, který z uvedených efektů převáží
    • pokud dojde k růstu vládních výdajů nebo k poklesu daní v období recese, je vliv efektu vytěsňování nižší – v ekonomice zůstává značná část kapitálu nevyužita, v období expanze je vliv efektu vytěsňování výrazně vyšší – zvýšením vládních výdajů dojde k omezení (vytěsnění) investičních nebo spotřebních výdajů soukrových subjektů

Omezení fiskální politiky

  • souvisí s jejími dopady na státní rozpočet - zvyšování výdajů a snižování daní vytváří často rozpočtový deficit, pokud je deficit financován půjčkami, snižuje objem prostředků použitelných k investování, a tak nemusí tyto kroky být jako prostředek boje proti recesi efektivní
    • pokud stát nemá dostatek finančních prostředků a má pouze omezenou možnost si půjčit, lze deficit financovat financovat:
      • tzv. monetizací rozpočtového deficitu – CB kupuje vládní cenné papíry, nákup financuje dodatečným uvolňováním peněz do oběhu – vede k růstu inflace
      • pomocí zahraničních zdrojů – příliv zahraničního kapitálu ale zvyšuje kurs domácí měny a oslabuje konkurenceschopnost a růstový potenciál ekonomiky
  • fiskální politika vyžaduje dělat nepopulární politická rozhodnutí – př.: při růstu inflace je třeba zvýšit daně nebo snížit vládní výdaje, to navíc často naráží na odpor sociálních a politických skupin, které z nich mají největší prospěch
  • úspěšnost fiskální politiky závisí na jejím správném načasování, přesnosti údajů poskytovaných ekonomickými indikátory a přesnosti prognóz
    • zasáhnout ve správnou dobu správnými prostředky bývá problematické, nesprávně načasované zásahy přitom mohou ekonomice naopak uškodit

Koordinace monetární a fiskální politiky může účinnost obou politik zvýšit – monetární politika může snižovat dopad efektu vytěsňování

Prameny

TNH Urban, 3. vydání, str. 341-352, 406, 419-427

Navigace Seznam otázek

A Předmět a metody národohospodářské teorie
71. Předmět národohospodářské teorie a její základní kategorie | 30. Hlavní historické a současné směry ekonomického myšlení

B Základní ekonomické pojmy a principy
98. Základní ekonomické principy a modely, metodické chyby ekonomického uvažování | 54. Náklady alternativ a utopené náklady, ilustrujte na příkladech | 97. Základní ekonomické otázky, typy a odlišnosti ekonomických systémů | 17. Ekonomická efektivnost, Paretovo a Kaldor-Hicksovo kritérium efektivnosti | 85. Trhy výrobních faktorů, jejich úloha, specifika a regulace | 89. Typy ekonomických subjektů, jejich postavení a úloha v národním hospodářství | 49. Model ekonomického koloběhu | 55. Národohospodářské agregáty a jejich význam | 46. Metody měření HDP

C Tržní systém a státní ekonomická regulace
82. Trh a tržní systém, typy trhů | 87. Tržní cena a její funkce | 7. Cenová a necenová konkurence, principy marketingu | 31. Hospodářská politika, její cíle, druhy a účinnost, magický čtyřúhelník | 88. Tržní selhání, jeho druhy a příčiny, ilustrujte na příkladech | 90. Veřejná a soukromá řešení tržních selhání | 75. Státní regulace trhů, ceny ve smíšené ekonomice | 73. Selhání vlády a jeho příčiny

D Poptávka, nabídka a tržní cena
100. Zákon poptávky, zákon nabídky, zákon poptávky a nabídky, zákon jedné ceny | 8. Cenová, důchodová a křížová elasticita poptávky | 70. Přebytek výrobce a spotřebitele, efektivita tržní rovnováhy | 77. Státní zásahy do cen, jejich příčiny, důsledky a efektivita

E Rozhodování, ekonomika a správa firem
9. Cíle, náklady, příjmy a zisk firmy | 35. Implicitní a explicitní náklady firmy, ekonomický a účetní zisk | 61. Normální zisk firmy, ekonomická renta a její dobývání | 53. Náklady a nákladové křivky firmy, analýza firemních nákladů | 44. Marginální náklady a jejich význam | 99. Zákon klesajícího mezního produktu, princip úspor z rozsahu | 25. Financování firmy, finanční ukazatele a jejich funkce při řízení firmy | 96. Význam a struktura rozvahy firmy | 21. Ekonomický pohled na vybrané právní formy podniků, jejich výhody a nevýhody | 18. Ekonomické aspekty správy společností, problém „pána a správce“, modely corporate governance

F Struktura trhu, typy konkurence a konkurenční politika
78. Struktura trhu a tržní síla, relevantní trh | 15. Efektivnost dokonalé konkurence | 83. Trh dokonalé konkurence a postavení firmy na tomto trhu | 58. Nedokonalá konkurence, příčiny vzniku a hlavní typy, ztráta blahobytu v podmínkách nedokonalé konkurence | 33. Chování firem v podmínkách dokonalé a monopolistické konkurence | 34. Chování firem v podmínkách oligopolu a monopolu | 42. Konkurenční politika, antimonopolní zákonodárství, regulace přirozených monopolů

G Kapitál a kapitálové trhy
40. Kapitál, jeho vznik, formy a funkce | 37. Instituce kapitálového trhu a jejich význam | 52. Nabídka, poptávka a rovnováha na trhu kapitálu | 3. Aktiva, jejich druhy a vlastnosti, stanovení ceny aktiv | 39. Investování a spekulace, vznik a důsledky „investičních bublin“ | 79. Subjekty kapitálového trhu | 67. Primární a sekundární kapitálové trhy a jejich význam

H Trh práce, zaměstnanost a rozdělení příjmů
65. Poptávka a nabídka na trhu práce, vliv substitučního a důchodového efektu na nabídku práce | 84. Trh práce (poptávka, nabídka a rovnováha) | 86. Tržní a netržní faktory determinace mezd, mzdová strnulost, jej příčiny a důsledky | 59. Nezaměstnanost, příčiny, druhy a měření, vztah nezaměstnanosti a inflace | 72. Rozdělení důchodů, nerovnosti v důchodech, přerozdělovací procesy a jejich nástroje

I Peníze a měnová politika
63. Peníze, jejich funkce a formy, úloha zlata v dějinách peněz | 94. Vymezení peněz, peněžní zásoba a peněžní agregáty | 41. Komoditní peníze, zlatý standard, peníze s nuceným oběhem | 51. Nabídka a poptávka na trhu peněz, cena peněz, výnosová křivka | 5. Bankovní systém, tvorba peněz a peněžní multiplikátor | 50. Monetární politika a její nástroje | 56. Nástroje expanzívní fiskální a monetární politiky, jejich význam a účinnost | 57. Nástroje restriktivní měnové a rozpočtové politiky, jejich význam a účinnost | 6. Bezprostřední a konečné cíle měnové politiky, cílování inflace | 43. Kvantitativní teorie peněz, Fisherova rovnost | 62. Omezení měnové a fiskální politiky | 45. Měnová báze a tvorba peněz, peníze jako dluh | 14. Diskontní, lombardní a repo sazba jako měnové nástroje | 29. Funkce a nástroje centrální banky | 60. Nezávislost a odpovědnost centrální banky | 36. Inflace a její měření, druhy, příčiny a důsledky inflace, inflační daň | 12. Deflace, její příčiny a důsledky, past likvidity a kvantitativní uvolňování

J Hospodářský růst
80. Teorie hospodářského růstu | 69. Produktivita práce a kapitálu a jejich faktory, politika nabídkové strany | 22. Ekonomický růst a rozvoj, zdroje a typy růstu, růstová politika

K Hospodářský cyklus a stabilizační politika
32. Hospodářský cyklus, jeho příčiny a fáze | 66. Poptávkové a nabídkové šoky a jejich vliv na vznik recese | 38. Investiční akcelerátor a multiplikátor a jejich význam pro průběh hospodářského cyklu | 26. Finanční a měnová krize, možné příčiny a důsledky | 10. Cíle, principy a nástroje stabilizační politiky | 2. Agregátní poptávka a nabídka, potenciální a reálný produkt | 4. Automatické stabilizátory a jejich funkce, vysvětlete na příkladu | 27. Fiskální multiplikátory, efekt vytěsňování | 20. Ekonomické multiplikátory a jejich význam (Keynesův multiplikátor, peněžní multiplikátor, fiskální multiplikátor) | 28. Fiskální politika, její cíle a nástroje

L Státní rozpočet a daňový systém
93. Veřejné finance, jejich funkce a složky, státní rozpočet a jeho deficity | 76. Státní rozpočet, základní struktura jeho příjmové a výdajové stránky | 11. Daně, jejich druhy a ekonomické vlastnosti, daňová politika | 16. Efektivnost zdanění, daňové břemeno a „náklady mrtvé váhy“, Lafferova křivka | 23. Euro a Maastrichtská kritéria, Pakt stability a růstu

M Mezinárodní ekonomické vztahy
1. Absolutní a komparativní výhody v mezinárodním obchodě, vysvětlete na příkladu | 48. Mezinárodní měnové vztahy, devizové trhy, optimální měnové zóny | 64. Platební a obchodní bilance, jejich struktura a význam | 13. Devizové režimy a jejich národohospodářské důsledky | 47. Mezinárodní ekonomická integrace a její formy, globalizace ekonomiky | 95. Vývoj evropské ekonomické integrace, jednotný vnitřní trh, hospodářská a měnová unie EU

N Základy ekonomie veřejného sektoru:
24. Externality, jejich příčiny, důsledky a řešení | 81. Transakční náklady a Coaseův teorém | 92. Veřejné a částečně veřejné statky, společné zdroje | 74. Soukromé a veřejné statky, veřejné poskytování statků | 68. Principy ekonomické teorie veřejné volby | 91. Veřejná produkce statků, její příčiny a důsledky | 19. Ekonomické chování veřejné byrokracie

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code