58. Nedokonalá konkurence, příčiny vzniku a hlavní typy, ztráta blahobytu v podmínkách nedokonalé konkurence

• jeden ze základních předpokladů tržního systému a efektivního využívání zdrojů
• považujeme za situaci, kdy dva a více subjektů usilují o stejný cíl
• z ekonomické soutěže mají prospěch všichni zúčastnění, konkurence motivuje k zaměření se na konkrétní činnost a vykonávat ji co nejlépe a nejefektněji
• probíhá mezi zájmy prodávajících prodat co nejdráže a zájmy kupujících koupit co nejlevněji
• konkurence mezi prodávajícími:
  • mají snahu vyrobit zboží a služby s co nejnižšími náklady
  • snaha výrobců redukovat náklady a zvyšovat kvalitu vede k zvyšování efektivnosti využití zdrojů
• konkurence mezi kupujícími:
  • příkladem je soutěž firem o získání co nejkvalitnějších zaměstnanců
  • distribuční efekt ceny – konkrétní statek získá ten, koho potřeba je nejvyšší ( = je ochoten zaplatit nejvíce)

• snižuje efektivnost tržní ekonomiky
• především tehdy, existují-li nějaké překážky vstupu dalších subjektů na trh
• za omezení konkurence platí národní hospodářství ztrátou části produkce, vyššími cenami a nižší kvalitou výroby, tj. poklesem ekonomického blahobytu.

• viz otazka-15
• viz otazka-83

• Některé firmy disponují velkou tržní sílu a to jim umožňuje rozsah tržní nabídky a výši tržní ceny ovlivňovat
• nabídková stránka trhu - od dokonalé konkurence rozdíl v cenové pružnosti poptávky
• Statky vyráběné firmou jsou nahraditelné jen částečně, někdy nejsou nahraditelné vůbec
• » firma se kvůli ceně stává vlivnou, spotřebitelé musí akceptovat
• Poptávková křivka je klesající: čím větší množství vyrobí (prodá), tím bude její prodejní cena nižší a naopak.
• Firma maximalizuje zisk tím, že vyrábí takové množství produkce, při kterém se její mezní náklady rovnají jejím mezním příjmům » mezní příjem je vždy nižší než jejich prodejní cena
  • Při zvyšování objemu produkce musí firma snižovat cenu a proto je mezní příjem roven prodejní ceně snížené o ušlý zisk. Ušlý zisk vzniká kvůli snižování ceny veškeré produkce firmy.
  • X u dokonalé konkurence je mezní příjem roven tržní ceně
  • (mezní náklady = náklady, které je nutno vynaložit pro zvýšení produkce o jednu jednotku)
• Lernerův index – ukazatel míry kontroly firmy nad trhem
  • Poměr rozdílu ceny a mezních nákladů k ceně
  • Na dokonale rovnovážném konkurenčním trhu se rovná nule, v ostatních případech je od 0 do 1

• Představuje jednu z forem selhání trhu
• Firma dosahuje nadnormální zisk – to znamená určitou redistribuci, která je vnímána jako nespravedlnost
• Firmy ve snaze maximalizovat zisk vyrábějí méně, než je společensky efektivní
• Mezní příjem firem je vždy nižší než je jejich prodejní cena » firma vyrábí méně, než by odpovídalo množství, při kterém by se mezní náklady vyrovnaly ceně
  • Kdyby firma zvýšila svou produkci, mohla by tak zvýšit i celkový blahobyt – k tomuto ale není firma motivována
  • Dochází tak k poklesu rozsahu produkce = ztrátě efektivnosti či ztrátě blahobytu
• Důkaz neefektivnosti i z pohledu vyšší ceny – někteří spotřebitelé si statek kvůli vysoké ceně nekoupí, přestože jejich užitek z něj by byl vyšší něž jsou mezní náklady jeho výroby.
• Ztráty efektivity na trhu nedokonalé konkurence odpovídají krátkodobé firemní rovnováze
• Ani dlouhodobá rovnováha na nedokonale konkurenčním trhu není zpravidla efektivní - brání vstupu nových firem, zvýšení rozsahu výroby

• tj, kdy možnosti substituce nabízených statků jsou pro kupující omezeny

1. Monopolistická konkurence – na trhu je mnoho prodávajících nabízejících diferencované produkty
2. Oligopol – na trhu je malý počet prodávajících
3. Monopol – na trhu působí pouze jeden prodávající

1. Monopolistická konkurence

• Mnoho jedinečných produktů
• Na trhu existuje mnoho prodávajících, kteří nabízení diferencované (odlišné) produkty
• Tato konkurence se vyskytuje na většině trhů hromadně konzumovaného zboží denní spotřeby
• Je nejblíže podmínkám dokonalé soutěže – ptž existuje hodně prodávajících, volný vstup a výstup firem na trh. Je ale porušena podmínka identity výrobků.
• Někdy bývá znakem méně dokonalá informovanost spotřebitelů
• Proč dochází k porušení dokonalé konkurence?
  • Firmy se snaží zákazníky přesvědčit, ž jejich výrobky jsou odlišné a nejsou svými konkurenty (plně) substituovatelné.
  • Když se jim to podaří, tak jednotlivé firemní produkty soutěží na trhu jen se svými nejbližšími konkurenty (substituty). Ostatní zboží na trhu tvoří již jen substituty nedokonalé.
• Produktová diferenciace (vzhled, balení, pojmenování) umožňuje firmám dosáhnout výrobkové loajality svých zákazníků (preferují jejich výrobky) a i určité kontroly nad cenami
• Platí, že ceny převyšují mezní příjmy i mezní náklady na výrobu a rozsah produkce je nižší.
  • V porovnání s dokonalou vyrábějí méně a prodávají dráž » tím dochází k poklesu ekonomické efektivity
• Příklad monopolistické konkurence jsou obchodníci s akciemi
  • Snaží se zákazníky přesvědčit o tom, že jim nabízejí víc než konkurence
• Ceny jsou na takovém trhu vysoké
  • Diferenciaci produkce lze chápat jako typ luxusního produktu, za které je část spotřebitelů ochotna zaplatit vyšší cenu
  • Vysoké ceny mají souvislost s potřebou inzerce výrobců
    • X na trhu dokonalé konkurence nemají výrobci k inzerci motivaci – vládne zde plná informovanost, výrobky jsou nerozeznatelné, prodají vše co vyrobí, reklama by vedla pouze k podpoře určitého výrobku (reklama na vejce)
  • Reklama může vést až k posunu poptávkové křivky; zvýšení poptávky
    • Důvody: zákazníci začnou produktu dávat přednost, chápat ho jako odlišný, dozvědí se o něm i nový
• Používání zákonem chráněných obchodních značek lze chápat jako manipulaci se spotřebiteli, omezení konkurence, signál na trhu umožňující lepší orientaci a fakt garantující kvalitu výrobku (někdy).
• Reklama má upozornit zákazníka i na to, že firma vydala na podporu značky produktu určité prostředky a potřebuje je získat zpět.

2. Oligopol

• Omezený počet prodávajících
• Na trhu je omezený počet relativně velkých firem koncentrující ve svých rukou velkou část nabídky
  • Firmy mohou prodávat identické nebo diferencované produkty
  • Každá firma má značnou kontrolu nad množstvím produkce na trhu i jeho cenou
• Charakteristickým znakem jsou překážky bránící vstupu nových konkurentů na trh
• Oligopolní odvětví: výroba automobilů, zpracování ropy, farmaceutický průmysl, produkce počítačového hardwaru
• Koncentrační poměr či koeficient – udává míru koncentrace produkce v určitém odvětví
  • Udává procentuální podíl výroby čtyř největších firem v odvětví (př. V USA 90% výroby chladniček v 90.letech ovládaly 4 firmy)
• Bariéry vstupu na oligopolní trh:
  • Vysoké investiční výdaje spojené se vstupem do odvětví, (např. do automobilového průmyslu jsou to řádově miliardy $)
  • Utopené náklady spojené se vstupní investicí (riziko, že když to nepůjde tak o vše přijdu)
  • Překážky tvořené patentovou ochranou – aby mohli používat výrobní procesy, postupy, musí zaplatit držitelům patentů vysoké částky
  • Úspory z rozsahu výroby – problematické pro malé firmy, velké jsou schopny vyrábět produkty s nižšími náklady
  • Loajalita zákazníků – k velkým zažitým firmám, lze překonat reklamou
  • Dlouhodobé dohody existující mezi výrobci a jejich odběrateli – firmy nebudou brát od nových dodavatelů
• Charakteristický rys – vzájemná závislost oligopolních firem
  • V rozhodování – může vést k získání většího podílu na trhu, ke spolupráci či postupu ve vzájemné schodě
  • Firma A ani B nebudou snižovat ceny, museli by ji snížit obě a to je pro ně nevýhodné.
  • Musejí očekávat, jak se zachová konkurent – hra několika hráčů, úspěch každého závisí na tazích ostatních
  • Spolupráce je pro ně výhodná, ale nedaří se udržet
• S oligopolem úzce souvisí:
  • Cenové vůdcovství – největší firma stanoví cenu a ostatní se ji následují
  • Koluze – tajná dohoda o stanovení ceny > vytvoření cenového kartelu, často nelegální, přiblížení se monopolu
  • Teorie her – popis chování firem v oligopolu, modely z matematické teorie her, př. vězňovo dilema (rozhodování závisí na tom, jakou důvěru ve spolupráci konkurenta mají, když oba spolupracují - vydělají, když jeden poruší - vydělá a druhý tratí, oboustranná nedůvěra - nevydělá ani jeden, tzn. dominantní strategie je nespolupracovat)

3. Monopol

• Jeden prodávající
• Základní charakteristika trhu:
  • Nemožnost získat substituční zboží či služby – kupující musí cenu akceptovat, nebo se bez produktu obejít
  • Překážky vstupu na trh – trh má uzavřený charakter (překážky přírodní, technologické, legislativní-licence, patenty)
• Je nejvzdálenější podmínkám dokonalé soutěže, nejvyšší ztráty ekonomické efektivnosti
• Křivka poptávky je totožná s křivkou tržní poptávky
• Dominantní postavení firmy na trhu – těžké určit,
  • např. ESD rozhodoval o tom, jestli má dovozce banánů do Evropy monopolní pozici. Museli rozhodnout, jestli je ostatní ovoce substituentem banánů či ne.
  • Křížový koeficient cenové pružnosti poptávky slouží k posouzení monopolní situace.
    • V USA firma s 80% na trhu s celofánem se hájila tím, že křížová cenová pružnost poptávky po substitutech (alobal, voskovaný papír) je dostatečně vysoká, tak proto není monopolem
• Cenová diskriminace – prodejce nabízí zboží různým skupinám zákazníků za různou cenu, existují různé skupiny spotřebitelů, kteří se liší ochotou platit, poskytování slev či zvyšování cen, většinou chápáno jako chování proti dobrým mravům
• Důvody vzniku monopolů
  • Výlučná kontrola nad určitým důležitými vstupy výroby
  • Výrazné úspory z rozsahu výroby (přirozený monopol)
  • Patenty – dává objeviteli exkluzivní možnost užívat nový produkt; autorská práva, obchodní známky
  • Poskytování státních licencí – podnikání v některých trzích je ze zákona omezeno jen na subjekty s licencí; jedná se o ochranu spotřebitele před nekvalitními výrobky nebo službami
• Přirozený monopol – vzniká v důsledku extrémně velkých cenových bariér vstupu na trh.
  • Firmy poskytující síťově organizované dodavatelské služby – rozvody elektřiny, plynu, vody; kanalizace, kolejová doprava)
  • Nevyrábí, ale pouze distribuuje
  • Výstavba nových sítí je kapitálově velmi náročná
  • Tyto přirozené monopoly jsou regulovány státem
• Zdroje neefektivnosti monopolních firem – selhává jejich tržní motivace, mají nedostatečný zájem o kvalitu výroby a úroveň služeb zákazníkům

• Projevuje se omezením substituce kupujících z pohledu prodávajících

1. Oligopson – na trhu je jen několik málo kupujících
2. Monopson – na trhu existuje jen jeden kupující

1. Oligopson

• trh s malým počtem kupujících disponujících s velkým podílem na trhu
• prodávající mají omezené možnosti prodat své výrobky či služby jiným firmám - na poptávkové straně trhu existuje omezená možnost vstupu
• poptávkový protějšek oligopolu
• vzájemná závislost rozhodnutí jednotlivých konkurentů (výsledkem je intenzivní soutěživost nebo motivace ke spolupráci)
• Vzniká nejčastěji na trhu výrobních faktorů - omezený počet firem kontroluje nákup určitého výrobního faktoru.
• př. firmy, které působí jako oligopol v prodeji benzínu a současně jako oligopson při nákup ropy
• Faktory bránící vstupu dalších firem na poptávkovou stranu – vlastnictví určitých zdrojů, vysoké vstupní náklady, státní licence, zavedené značky a úspory z rozsahu
• Omezuje konkurenci, vede to k nižším a nepružným cenám, převládání necenové konkurence, koluzím (tajné dohody o nákupních cenách, dělení trhu atd.) a tendencím ke spojování firem (fúzím)

2. Monopson

• Jeden kupující
• Lze se sním setkat na trhu výrobních faktorů – př. trh práce (v regionu) kde existuje jen jeden kupující a není jiná možnost získat zaměstnání
• Má plnou kontrolu nad trhem, má možnost stanovit tržní cenu
• Nevytváří efektivní alokaci zdrojů – placená cena je nižší, nakupované zboží menší než odpovídá podmínkám dokonalé soutěže
• Vzniká pokud existují výrazné bariéry vstupu na trh pro další nakupující
  • Patří mezi ně státní licence, patenty, copyrighty, vlastnictví určitých zdrojů, vysoké vstupní náklady, úspory z rozsahu výroby
• V praxi je poměrně vzácný a je obtížné jej udržet

• Má chránit ekonomiku před neefektivností nedokonalé soutěže
• Tvoří ji protimonopolním zákonodárstvím, regulace monopolů, využívání veřejného vlastnictví podniků
  • Protimonopolní zákonodárství
    • Podporují konkurenci tím, že regulují jednání, které ji omezuje
    • » zakazuje smlouvy, které omezují konkurenci mezi firmami
    • Brání zneužívání dominantního postavení firem na trhu
    • dohled nad fúzemi a akvizicemi (jedna firma získá druhou)

• Tendence ke koncentraci
  • Protimonopolní zákony tomu účinně brání, spojování velkých podniků je pod státním dohledem

• Teorie národního hospodářství; Jan Urban; 3. doplněné a rozšířené vydání, str. 94-95; kapitola 6
• poznámky ze seminářů - Jurošková