Obsah
58. Nedokonalá konkurence, příčiny vzniku a hlavní typy, ztráta blahobytu v podmínkách nedokonalé konkurence
Konkurence
- jeden ze základních předpokladů tržního systému a efektivního využívání zdrojů
- považujeme za situaci, kdy dva a více subjektů usilují o stejný cíl
- z ekonomické soutěže mají prospěch všichni zúčastnění, konkurence motivuje k zaměření se na konkrétní činnost a vykonávat ji co nejlépe a nejefektněji
- probíhá mezi zájmy prodávajících prodat co nejdráže a zájmy kupujících koupit co nejlevněji
- konkurence mezi prodávajícími:
- mají snahu vyrobit zboží a služby s co nejnižšími náklady
- snaha výrobců redukovat náklady a zvyšovat kvalitu vede k zvyšování efektivnosti využití zdrojů
- konkurence mezi kupujícími:
- příkladem je soutěž firem o získání co nejkvalitnějších zaměstnanců
- distribuční efekt ceny – konkrétní statek získá ten, koho potřeba je nejvyšší ( = je ochoten zaplatit nejvíce)
Omezení konkurence
- snižuje efektivnost tržní ekonomiky
- především tehdy, existují-li nějaké překážky vstupu dalších subjektů na trh
- za omezení konkurence platí národní hospodářství ztrátou části produkce, vyššími cenami a nižší kvalitou výroby, tj. poklesem ekonomického blahobytu.
Dokonalá konkurence
Nedokonalá konkurence
- Některé firmy disponují velkou tržní sílu a to jim umožňuje rozsah tržní nabídky a výši tržní ceny ovlivňovat
- nabídková stránka trhu - od dokonalé konkurence rozdíl v cenové pružnosti poptávky
- Statky vyráběné firmou jsou nahraditelné jen částečně, někdy nejsou nahraditelné vůbec
- » firma se kvůli ceně stává vlivnou, spotřebitelé musí akceptovat
- Poptávková křivka je klesající: čím větší množství vyrobí (prodá), tím bude její prodejní cena nižší a naopak.
- Firma maximalizuje zisk tím, že vyrábí takové množství produkce, při kterém se její mezní náklady rovnají jejím mezním příjmům » mezní příjem je vždy nižší než jejich prodejní cena
- Při zvyšování objemu produkce musí firma snižovat cenu a proto je mezní příjem roven prodejní ceně snížené o ušlý zisk. Ušlý zisk vzniká kvůli snižování ceny veškeré produkce firmy.
- X u dokonalé konkurence je mezní příjem roven tržní ceně
- (mezní náklady = náklady, které je nutno vynaložit pro zvýšení produkce o jednu jednotku)
- Lernerův index – ukazatel míry kontroly firmy nad trhem
- Poměr rozdílu ceny a mezních nákladů k ceně
- Na dokonale rovnovážném konkurenčním trhu se rovná nule, v ostatních případech je od 0 do 1
Důsledky nedokonalé konkurence
- Představuje jednu z forem selhání trhu
- Firma dosahuje nadnormální zisk – to znamená určitou redistribuci, která je vnímána jako nespravedlnost
- Firmy ve snaze maximalizovat zisk vyrábějí méně, než je společensky efektivní
- Mezní příjem firem je vždy nižší než je jejich prodejní cena » firma vyrábí méně, než by odpovídalo množství, při kterém by se mezní náklady vyrovnaly ceně
- Kdyby firma zvýšila svou produkci, mohla by tak zvýšit i celkový blahobyt – k tomuto ale není firma motivována
- Dochází tak k poklesu rozsahu produkce = ztrátě efektivnosti či ztrátě blahobytu
- Důkaz neefektivnosti i z pohledu vyšší ceny – někteří spotřebitelé si statek kvůli vysoké ceně nekoupí, přestože jejich užitek z něj by byl vyšší něž jsou mezní náklady jeho výroby.
- Ztráty efektivity na trhu nedokonalé konkurence odpovídají krátkodobé firemní rovnováze
- Ani dlouhodobá rovnováha na nedokonale konkurenčním trhu není zpravidla efektivní - brání vstupu nových firem, zvýšení rozsahu výroby
Typy nedokonalé konkurence
Nedokonalá konkurence na nabídkové straně trhu
- tj, kdy možnosti substituce nabízených statků jsou pro kupující omezeny
- Monopolistická konkurence – na trhu je mnoho prodávajících nabízejících diferencované produkty
- Oligopol – na trhu je malý počet prodávajících
- Monopol – na trhu působí pouze jeden prodávající
1. Monopolistická konkurence
- Mnoho jedinečných produktů
- Na trhu existuje mnoho prodávajících, kteří nabízení diferencované (odlišné) produkty
- Tato konkurence se vyskytuje na většině trhů hromadně konzumovaného zboží denní spotřeby
- Je nejblíže podmínkám dokonalé soutěže – ptž existuje hodně prodávajících, volný vstup a výstup firem na trh. Je ale porušena podmínka identity výrobků.
- Někdy bývá znakem méně dokonalá informovanost spotřebitelů
- Proč dochází k porušení dokonalé konkurence?
- Firmy se snaží zákazníky přesvědčit, ž jejich výrobky jsou odlišné a nejsou svými konkurenty (plně) substituovatelné.
- Když se jim to podaří, tak jednotlivé firemní produkty soutěží na trhu jen se svými nejbližšími konkurenty (substituty). Ostatní zboží na trhu tvoří již jen substituty nedokonalé.
- Produktová diferenciace (vzhled, balení, pojmenování) umožňuje firmám dosáhnout výrobkové loajality svých zákazníků (preferují jejich výrobky) a i určité kontroly nad cenami
- Platí, že ceny převyšují mezní příjmy i mezní náklady na výrobu a rozsah produkce je nižší.
- V porovnání s dokonalou vyrábějí méně a prodávají dráž » tím dochází k poklesu ekonomické efektivity
- Příklad monopolistické konkurence jsou obchodníci s akciemi
- Snaží se zákazníky přesvědčit o tom, že jim nabízejí víc než konkurence
- Ceny jsou na takovém trhu vysoké
- Diferenciaci produkce lze chápat jako typ luxusního produktu, za které je část spotřebitelů ochotna zaplatit vyšší cenu
- Vysoké ceny mají souvislost s potřebou inzerce výrobců
- X na trhu dokonalé konkurence nemají výrobci k inzerci motivaci – vládne zde plná informovanost, výrobky jsou nerozeznatelné, prodají vše co vyrobí, reklama by vedla pouze k podpoře určitého výrobku (reklama na vejce)
- Reklama může vést až k posunu poptávkové křivky; zvýšení poptávky
- Důvody: zákazníci začnou produktu dávat přednost, chápat ho jako odlišný, dozvědí se o něm i nový
- Používání zákonem chráněných obchodních značek lze chápat jako manipulaci se spotřebiteli, omezení konkurence, signál na trhu umožňující lepší orientaci a fakt garantující kvalitu výrobku (někdy).
- Reklama má upozornit zákazníka i na to, že firma vydala na podporu značky produktu určité prostředky a potřebuje je získat zpět.
2. Oligopol
- Omezený počet prodávajících
- Na trhu je omezený počet relativně velkých firem koncentrující ve svých rukou velkou část nabídky
- Firmy mohou prodávat identické nebo diferencované produkty
- Každá firma má značnou kontrolu nad množstvím produkce na trhu i jeho cenou
- Charakteristickým znakem jsou překážky bránící vstupu nových konkurentů na trh
- Oligopolní odvětví: výroba automobilů, zpracování ropy, farmaceutický průmysl, produkce počítačového hardwaru
- Koncentrační poměr či koeficient – udává míru koncentrace produkce v určitém odvětví
- Udává procentuální podíl výroby čtyř největších firem v odvětví (př. V USA 90% výroby chladniček v 90.letech ovládaly 4 firmy)
- Bariéry vstupu na oligopolní trh:
- Vysoké investiční výdaje spojené se vstupem do odvětví, (např. do automobilového průmyslu jsou to řádově miliardy $)
- Utopené náklady spojené se vstupní investicí (riziko, že když to nepůjde tak o vše přijdu)
- Překážky tvořené patentovou ochranou – aby mohli používat výrobní procesy, postupy, musí zaplatit držitelům patentů vysoké částky
- Úspory z rozsahu výroby – problematické pro malé firmy, velké jsou schopny vyrábět produkty s nižšími náklady
- Loajalita zákazníků – k velkým zažitým firmám, lze překonat reklamou
- Dlouhodobé dohody existující mezi výrobci a jejich odběrateli – firmy nebudou brát od nových dodavatelů
- Charakteristický rys – vzájemná závislost oligopolních firem
- V rozhodování – může vést k získání většího podílu na trhu, ke spolupráci či postupu ve vzájemné schodě
- Firma A ani B nebudou snižovat ceny, museli by ji snížit obě a to je pro ně nevýhodné.
- Musejí očekávat, jak se zachová konkurent – hra několika hráčů, úspěch každého závisí na tazích ostatních
- Spolupráce je pro ně výhodná, ale nedaří se udržet
- S oligopolem úzce souvisí:
- Cenové vůdcovství – největší firma stanoví cenu a ostatní se ji následují
- Koluze – tajná dohoda o stanovení ceny > vytvoření cenového kartelu, často nelegální, přiblížení se monopolu
- Teorie her – popis chování firem v oligopolu, modely z matematické teorie her, př. vězňovo dilema (rozhodování závisí na tom, jakou důvěru ve spolupráci konkurenta mají, když oba spolupracují - vydělají, když jeden poruší - vydělá a druhý tratí, oboustranná nedůvěra - nevydělá ani jeden, tzn. dominantní strategie je nespolupracovat)
3. Monopol
- Jeden prodávající
- Základní charakteristika trhu:
- Nemožnost získat substituční zboží či služby – kupující musí cenu akceptovat, nebo se bez produktu obejít
- Překážky vstupu na trh – trh má uzavřený charakter (překážky přírodní, technologické, legislativní-licence, patenty)
- Je nejvzdálenější podmínkám dokonalé soutěže, nejvyšší ztráty ekonomické efektivnosti
- Křivka poptávky je totožná s křivkou tržní poptávky
- Dominantní postavení firmy na trhu – těžké určit,
- např. ESD rozhodoval o tom, jestli má dovozce banánů do Evropy monopolní pozici. Museli rozhodnout, jestli je ostatní ovoce substituentem banánů či ne.
- Křížový koeficient cenové pružnosti poptávky slouží k posouzení monopolní situace.
- V USA firma s 80% na trhu s celofánem se hájila tím, že křížová cenová pružnost poptávky po substitutech (alobal, voskovaný papír) je dostatečně vysoká, tak proto není monopolem
- Cenová diskriminace – prodejce nabízí zboží různým skupinám zákazníků za různou cenu, existují různé skupiny spotřebitelů, kteří se liší ochotou platit, poskytování slev či zvyšování cen, většinou chápáno jako chování proti dobrým mravům
- Důvody vzniku monopolů
- Výlučná kontrola nad určitým důležitými vstupy výroby
- Výrazné úspory z rozsahu výroby (přirozený monopol)
- Patenty – dává objeviteli exkluzivní možnost užívat nový produkt; autorská práva, obchodní známky
- Poskytování státních licencí – podnikání v některých trzích je ze zákona omezeno jen na subjekty s licencí; jedná se o ochranu spotřebitele před nekvalitními výrobky nebo službami
- Přirozený monopol – vzniká v důsledku extrémně velkých cenových bariér vstupu na trh.
- Firmy poskytující síťově organizované dodavatelské služby – rozvody elektřiny, plynu, vody; kanalizace, kolejová doprava)
- Nevyrábí, ale pouze distribuuje
- Výstavba nových sítí je kapitálově velmi náročná
- Tyto přirozené monopoly jsou regulovány státem
- Zdroje neefektivnosti monopolních firem – selhává jejich tržní motivace, mají nedostatečný zájem o kvalitu výroby a úroveň služeb zákazníkům
Nedokonalá konkurence na poptávkové straně trhu
- Projevuje se omezením substituce kupujících z pohledu prodávajících
- Oligopson – na trhu je jen několik málo kupujících
- Monopson – na trhu existuje jen jeden kupující
1. Oligopson
- trh s malým počtem kupujících disponujících s velkým podílem na trhu
- prodávající mají omezené možnosti prodat své výrobky či služby jiným firmám - na poptávkové straně trhu existuje omezená možnost vstupu
- poptávkový protějšek oligopolu
- vzájemná závislost rozhodnutí jednotlivých konkurentů (výsledkem je intenzivní soutěživost nebo motivace ke spolupráci)
- Vzniká nejčastěji na trhu výrobních faktorů - omezený počet firem kontroluje nákup určitého výrobního faktoru.
- př. firmy, které působí jako oligopol v prodeji benzínu a současně jako oligopson při nákup ropy
- Faktory bránící vstupu dalších firem na poptávkovou stranu – vlastnictví určitých zdrojů, vysoké vstupní náklady, státní licence, zavedené značky a úspory z rozsahu
- Omezuje konkurenci, vede to k nižším a nepružným cenám, převládání necenové konkurence, koluzím (tajné dohody o nákupních cenách, dělení trhu atd.) a tendencím ke spojování firem (fúzím)
2. Monopson
- Jeden kupující
- Lze se sním setkat na trhu výrobních faktorů – př. trh práce (v regionu) kde existuje jen jeden kupující a není jiná možnost získat zaměstnání
- Má plnou kontrolu nad trhem, má možnost stanovit tržní cenu
- Nevytváří efektivní alokaci zdrojů – placená cena je nižší, nakupované zboží menší než odpovídá podmínkám dokonalé soutěže
- Vzniká pokud existují výrazné bariéry vstupu na trh pro další nakupující
- Patří mezi ně státní licence, patenty, copyrighty, vlastnictví určitých zdrojů, vysoké vstupní náklady, úspory z rozsahu výroby
- V praxi je poměrně vzácný a je obtížné jej udržet
Konkurenční, prokonkurenční či protitrustová politika
- Má chránit ekonomiku před neefektivností nedokonalé soutěže
- Tvoří ji protimonopolním zákonodárstvím, regulace monopolů, využívání veřejného vlastnictví podniků
- Protimonopolní zákonodárství
- Podporují konkurenci tím, že regulují jednání, které ji omezuje
- » zakazuje smlouvy, které omezují konkurenci mezi firmami
- Brání zneužívání dominantního postavení firem na trhu
- dohled nad fúzemi a akvizicemi (jedna firma získá druhou)
- Tendence ke koncentraci
- Protimonopolní zákony tomu účinně brání, spojování velkých podniků je pod státním dohledem
Prameny
- Teorie národního hospodářství; Jan Urban; 3. doplněné a rozšířené vydání, str. 94-95; kapitola 6
- poznámky ze seminářů - Jurošková
Navigace Seznam otázek
A Předmět a metody národohospodářské teorie
71. Předmět národohospodářské teorie a její základní kategorie |
30. Hlavní historické a současné směry ekonomického myšlení
B Základní ekonomické pojmy a principy
98. Základní ekonomické principy a modely, metodické chyby ekonomického uvažování |
54. Náklady alternativ a utopené náklady, ilustrujte na příkladech |
97. Základní ekonomické otázky, typy a odlišnosti ekonomických systémů |
17. Ekonomická efektivnost, Paretovo a Kaldor-Hicksovo kritérium efektivnosti |
85. Trhy výrobních faktorů, jejich úloha, specifika a regulace |
89. Typy ekonomických subjektů, jejich postavení a úloha v národním hospodářství |
49. Model ekonomického koloběhu |
55. Národohospodářské agregáty a jejich význam |
46. Metody měření HDP
C Tržní systém a státní ekonomická regulace
82. Trh a tržní systém, typy trhů |
87. Tržní cena a její funkce |
7. Cenová a necenová konkurence, principy marketingu |
31. Hospodářská politika, její cíle, druhy a účinnost, magický čtyřúhelník |
88. Tržní selhání, jeho druhy a příčiny, ilustrujte na příkladech |
90. Veřejná a soukromá řešení tržních selhání |
75. Státní regulace trhů, ceny ve smíšené ekonomice |
73. Selhání vlády a jeho příčiny
D Poptávka, nabídka a tržní cena
100. Zákon poptávky, zákon nabídky, zákon poptávky a nabídky, zákon jedné ceny |
8. Cenová, důchodová a křížová elasticita poptávky |
70. Přebytek výrobce a spotřebitele, efektivita tržní rovnováhy |
77. Státní zásahy do cen, jejich příčiny, důsledky a efektivita
E Rozhodování, ekonomika a správa firem
9. Cíle, náklady, příjmy a zisk firmy |
35. Implicitní a explicitní náklady firmy, ekonomický a účetní zisk |
61. Normální zisk firmy, ekonomická renta a její dobývání |
53. Náklady a nákladové křivky firmy, analýza firemních nákladů |
44. Marginální náklady a jejich význam |
99. Zákon klesajícího mezního produktu, princip úspor z rozsahu |
25. Financování firmy, finanční ukazatele a jejich funkce při řízení firmy |
96. Význam a struktura rozvahy firmy |
21. Ekonomický pohled na vybrané právní formy podniků, jejich výhody a nevýhody |
18. Ekonomické aspekty správy společností, problém „pána a správce“, modely corporate governance
F Struktura trhu, typy konkurence a konkurenční politika
78. Struktura trhu a tržní síla, relevantní trh |
15. Efektivnost dokonalé konkurence |
83. Trh dokonalé konkurence a postavení firmy na tomto trhu |
58. Nedokonalá konkurence, příčiny vzniku a hlavní typy, ztráta blahobytu v podmínkách nedokonalé konkurence |
33. Chování firem v podmínkách dokonalé a monopolistické konkurence |
34. Chování firem v podmínkách oligopolu a monopolu |
42. Konkurenční politika, antimonopolní zákonodárství, regulace přirozených monopolů
G Kapitál a kapitálové trhy
40. Kapitál, jeho vznik, formy a funkce |
37. Instituce kapitálového trhu a jejich význam |
52. Nabídka, poptávka a rovnováha na trhu kapitálu |
3. Aktiva, jejich druhy a vlastnosti, stanovení ceny aktiv |
39. Investování a spekulace, vznik a důsledky „investičních bublin“ |
79. Subjekty kapitálového trhu |
67. Primární a sekundární kapitálové trhy a jejich význam
H Trh práce, zaměstnanost a rozdělení příjmů
65. Poptávka a nabídka na trhu práce, vliv substitučního a důchodového efektu na nabídku práce |
84. Trh práce (poptávka, nabídka a rovnováha) |
86. Tržní a netržní faktory determinace mezd, mzdová strnulost, jej příčiny a důsledky |
59. Nezaměstnanost, příčiny, druhy a měření, vztah nezaměstnanosti a inflace |
72. Rozdělení důchodů, nerovnosti v důchodech, přerozdělovací procesy a jejich nástroje
I Peníze a měnová politika
63. Peníze, jejich funkce a formy, úloha zlata v dějinách peněz |
94. Vymezení peněz, peněžní zásoba a peněžní agregáty |
41. Komoditní peníze, zlatý standard, peníze s nuceným oběhem |
51. Nabídka a poptávka na trhu peněz, cena peněz, výnosová křivka |
5. Bankovní systém, tvorba peněz a peněžní multiplikátor |
50. Monetární politika a její nástroje |
56. Nástroje expanzívní fiskální a monetární politiky, jejich význam a účinnost |
57. Nástroje restriktivní měnové a rozpočtové politiky, jejich význam a účinnost |
6. Bezprostřední a konečné cíle měnové politiky, cílování inflace |
43. Kvantitativní teorie peněz, Fisherova rovnost |
62. Omezení měnové a fiskální politiky |
45. Měnová báze a tvorba peněz, peníze jako dluh |
14. Diskontní, lombardní a repo sazba jako měnové nástroje |
29. Funkce a nástroje centrální banky |
60. Nezávislost a odpovědnost centrální banky |
36. Inflace a její měření, druhy, příčiny a důsledky inflace, inflační daň |
12. Deflace, její příčiny a důsledky, past likvidity a kvantitativní uvolňování
J Hospodářský růst
80. Teorie hospodářského růstu |
69. Produktivita práce a kapitálu a jejich faktory, politika nabídkové strany |
22. Ekonomický růst a rozvoj, zdroje a typy růstu, růstová politika
K Hospodářský cyklus a stabilizační politika
32. Hospodářský cyklus, jeho příčiny a fáze |
66. Poptávkové a nabídkové šoky a jejich vliv na vznik recese |
38. Investiční akcelerátor a multiplikátor a jejich význam pro průběh hospodářského cyklu |
26. Finanční a měnová krize, možné příčiny a důsledky |
10. Cíle, principy a nástroje stabilizační politiky |
2. Agregátní poptávka a nabídka, potenciální a reálný produkt |
4. Automatické stabilizátory a jejich funkce, vysvětlete na příkladu |
27. Fiskální multiplikátory, efekt vytěsňování |
20. Ekonomické multiplikátory a jejich význam (Keynesův multiplikátor, peněžní multiplikátor, fiskální multiplikátor) |
28. Fiskální politika, její cíle a nástroje
L Státní rozpočet a daňový systém
93. Veřejné finance, jejich funkce a složky, státní rozpočet a jeho deficity |
76. Státní rozpočet, základní struktura jeho příjmové a výdajové stránky |
11. Daně, jejich druhy a ekonomické vlastnosti, daňová politika |
16. Efektivnost zdanění, daňové břemeno a „náklady mrtvé váhy“, Lafferova křivka |
23. Euro a Maastrichtská kritéria, Pakt stability a růstu
M Mezinárodní ekonomické vztahy
1. Absolutní a komparativní výhody v mezinárodním obchodě, vysvětlete na příkladu |
48. Mezinárodní měnové vztahy, devizové trhy, optimální měnové zóny |
64. Platební a obchodní bilance, jejich struktura a význam |
13. Devizové režimy a jejich národohospodářské důsledky |
47. Mezinárodní ekonomická integrace a její formy, globalizace ekonomiky |
95. Vývoj evropské ekonomické integrace, jednotný vnitřní trh, hospodářská a měnová unie EU
N Základy ekonomie veřejného sektoru:
24. Externality, jejich příčiny, důsledky a řešení |
81. Transakční náklady a Coaseův teorém |
92. Veřejné a částečně veřejné statky, společné zdroje |
74. Soukromé a veřejné statky, veřejné poskytování statků |
68. Principy ekonomické teorie veřejné volby |
91. Veřejná produkce statků, její příčiny a důsledky |
19. Ekonomické chování veřejné byrokracie