Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


58. Nedokonalá konkurence, příčiny vzniku a hlavní typy, ztráta blahobytu v podmínkách nedokonalé konkurence

Konkurence

  • jeden ze základních předpokladů tržního systému a efektivního využívání zdrojů
  • považujeme za situaci, kdy dva a více subjektů usilují o stejný cíl
  • z ekonomické soutěže mají prospěch všichni zúčastnění, konkurence motivuje k zaměření se na konkrétní činnost a vykonávat ji co nejlépe a nejefektněji
  • probíhá mezi zájmy prodávajících prodat co nejdráže a zájmy kupujících koupit co nejlevněji
  • konkurence mezi prodávajícími:
    • mají snahu vyrobit zboží a služby s co nejnižšími náklady
    • snaha výrobců redukovat náklady a zvyšovat kvalitu vede k zvyšování efektivnosti využití zdrojů
  • konkurence mezi kupujícími:
    • příkladem je soutěž firem o získání co nejkvalitnějších zaměstnanců
    • distribuční efekt ceny – konkrétní statek získá ten, koho potřeba je nejvyšší ( = je ochoten zaplatit nejvíce)

Omezení konkurence

  • snižuje efektivnost tržní ekonomiky
  • především tehdy, existují-li nějaké překážky vstupu dalších subjektů na trh
  • za omezení konkurence platí národní hospodářství ztrátou části produkce, vyššími cenami a nižší kvalitou výroby, tj. poklesem ekonomického blahobytu.

Dokonalá konkurence

Nedokonalá konkurence

  • Některé firmy disponují velkou tržní sílu a to jim umožňuje rozsah tržní nabídky a výši tržní ceny ovlivňovat
  • nabídková stránka trhu - od dokonalé konkurence rozdíl v cenové pružnosti poptávky
  • Statky vyráběné firmou jsou nahraditelné jen částečně, někdy nejsou nahraditelné vůbec
  • » firma se kvůli ceně stává vlivnou, spotřebitelé musí akceptovat
  • Poptávková křivka je klesající: čím větší množství vyrobí (prodá), tím bude její prodejní cena nižší a naopak.
  • Firma maximalizuje zisk tím, že vyrábí takové množství produkce, při kterém se její mezní náklady rovnají jejím mezním příjmům » mezní příjem je vždy nižší než jejich prodejní cena
    • Při zvyšování objemu produkce musí firma snižovat cenu a proto je mezní příjem roven prodejní ceně snížené o ušlý zisk. Ušlý zisk vzniká kvůli snižování ceny veškeré produkce firmy.
    • X u dokonalé konkurence je mezní příjem roven tržní ceně
    • (mezní náklady = náklady, které je nutno vynaložit pro zvýšení produkce o jednu jednotku)
  • Lernerův index – ukazatel míry kontroly firmy nad trhem
    • Poměr rozdílu ceny a mezních nákladů k ceně
    • Na dokonale rovnovážném konkurenčním trhu se rovná nule, v ostatních případech je od 0 do 1

Důsledky nedokonalé konkurence

  • Představuje jednu z forem selhání trhu
  • Firma dosahuje nadnormální zisk – to znamená určitou redistribuci, která je vnímána jako nespravedlnost
  • Firmy ve snaze maximalizovat zisk vyrábějí méně, než je společensky efektivní
  • Mezní příjem firem je vždy nižší než je jejich prodejní cena » firma vyrábí méně, než by odpovídalo množství, při kterém by se mezní náklady vyrovnaly ceně
    • Kdyby firma zvýšila svou produkci, mohla by tak zvýšit i celkový blahobyt – k tomuto ale není firma motivována
    • Dochází tak k poklesu rozsahu produkce = ztrátě efektivnosti či ztrátě blahobytu
  • Důkaz neefektivnosti i z pohledu vyšší ceny – někteří spotřebitelé si statek kvůli vysoké ceně nekoupí, přestože jejich užitek z něj by byl vyšší něž jsou mezní náklady jeho výroby.
  • Ztráty efektivity na trhu nedokonalé konkurence odpovídají krátkodobé firemní rovnováze
  • Ani dlouhodobá rovnováha na nedokonale konkurenčním trhu není zpravidla efektivní - brání vstupu nových firem, zvýšení rozsahu výroby

Typy nedokonalé konkurence

Nedokonalá konkurence na nabídkové straně trhu

  • tj, kdy možnosti substituce nabízených statků jsou pro kupující omezeny
  1. Monopolistická konkurence – na trhu je mnoho prodávajících nabízejících diferencované produkty
  2. Oligopol – na trhu je malý počet prodávajících
  3. Monopol – na trhu působí pouze jeden prodávající

1. Monopolistická konkurence

  • Mnoho jedinečných produktů
  • Na trhu existuje mnoho prodávajících, kteří nabízení diferencované (odlišné) produkty
  • Tato konkurence se vyskytuje na většině trhů hromadně konzumovaného zboží denní spotřeby
  • Je nejblíže podmínkám dokonalé soutěže – ptž existuje hodně prodávajících, volný vstup a výstup firem na trh. Je ale porušena podmínka identity výrobků.
  • Někdy bývá znakem méně dokonalá informovanost spotřebitelů
  • Proč dochází k porušení dokonalé konkurence?
    • Firmy se snaží zákazníky přesvědčit, ž jejich výrobky jsou odlišné a nejsou svými konkurenty (plně) substituovatelné.
    • Když se jim to podaří, tak jednotlivé firemní produkty soutěží na trhu jen se svými nejbližšími konkurenty (substituty). Ostatní zboží na trhu tvoří již jen substituty nedokonalé.
  • Produktová diferenciace (vzhled, balení, pojmenování) umožňuje firmám dosáhnout výrobkové loajality svých zákazníků (preferují jejich výrobky) a i určité kontroly nad cenami
  • Platí, že ceny převyšují mezní příjmy i mezní náklady na výrobu a rozsah produkce je nižší.
    • V porovnání s dokonalou vyrábějí méně a prodávají dráž » tím dochází k poklesu ekonomické efektivity
  • Příklad monopolistické konkurence jsou obchodníci s akciemi
    • Snaží se zákazníky přesvědčit o tom, že jim nabízejí víc než konkurence
  • Ceny jsou na takovém trhu vysoké
    • Diferenciaci produkce lze chápat jako typ luxusního produktu, za které je část spotřebitelů ochotna zaplatit vyšší cenu
    • Vysoké ceny mají souvislost s potřebou inzerce výrobců
      • X na trhu dokonalé konkurence nemají výrobci k inzerci motivaci – vládne zde plná informovanost, výrobky jsou nerozeznatelné, prodají vše co vyrobí, reklama by vedla pouze k podpoře určitého výrobku (reklama na vejce)
    • Reklama může vést až k posunu poptávkové křivky; zvýšení poptávky
      • Důvody: zákazníci začnou produktu dávat přednost, chápat ho jako odlišný, dozvědí se o něm i nový
  • Používání zákonem chráněných obchodních značek lze chápat jako manipulaci se spotřebiteli, omezení konkurence, signál na trhu umožňující lepší orientaci a fakt garantující kvalitu výrobku (někdy).
  • Reklama má upozornit zákazníka i na to, že firma vydala na podporu značky produktu určité prostředky a potřebuje je získat zpět.

2. Oligopol

  • Omezený počet prodávajících
  • Na trhu je omezený počet relativně velkých firem koncentrující ve svých rukou velkou část nabídky
    • Firmy mohou prodávat identické nebo diferencované produkty
    • Každá firma má značnou kontrolu nad množstvím produkce na trhu i jeho cenou
  • Charakteristickým znakem jsou překážky bránící vstupu nových konkurentů na trh
  • Oligopolní odvětví: výroba automobilů, zpracování ropy, farmaceutický průmysl, produkce počítačového hardwaru
  • Koncentrační poměr či koeficient – udává míru koncentrace produkce v určitém odvětví
    • Udává procentuální podíl výroby čtyř největších firem v odvětví (př. V USA 90% výroby chladniček v 90.letech ovládaly 4 firmy)
  • Bariéry vstupu na oligopolní trh:
    • Vysoké investiční výdaje spojené se vstupem do odvětví, (např. do automobilového průmyslu jsou to řádově miliardy $)
    • Utopené náklady spojené se vstupní investicí (riziko, že když to nepůjde tak o vše přijdu)
    • Překážky tvořené patentovou ochranou – aby mohli používat výrobní procesy, postupy, musí zaplatit držitelům patentů vysoké částky
    • Úspory z rozsahu výroby – problematické pro malé firmy, velké jsou schopny vyrábět produkty s nižšími náklady
    • Loajalita zákazníků – k velkým zažitým firmám, lze překonat reklamou
    • Dlouhodobé dohody existující mezi výrobci a jejich odběrateli – firmy nebudou brát od nových dodavatelů
  • Charakteristický rys – vzájemná závislost oligopolních firem
    • V rozhodování – může vést k získání většího podílu na trhu, ke spolupráci či postupu ve vzájemné schodě
    • Firma A ani B nebudou snižovat ceny, museli by ji snížit obě a to je pro ně nevýhodné.
    • Musejí očekávat, jak se zachová konkurent – hra několika hráčů, úspěch každého závisí na tazích ostatních
    • Spolupráce je pro ně výhodná, ale nedaří se udržet
  • S oligopolem úzce souvisí:
    • Cenové vůdcovství – největší firma stanoví cenu a ostatní se ji následují
    • Koluze – tajná dohoda o stanovení ceny > vytvoření cenového kartelu, často nelegální, přiblížení se monopolu
    • Teorie her – popis chování firem v oligopolu, modely z matematické teorie her, př. vězňovo dilema (rozhodování závisí na tom, jakou důvěru ve spolupráci konkurenta mají, když oba spolupracují - vydělají, když jeden poruší - vydělá a druhý tratí, oboustranná nedůvěra - nevydělá ani jeden, tzn. dominantní strategie je nespolupracovat)

3. Monopol

  • Jeden prodávající
  • Základní charakteristika trhu:
    • Nemožnost získat substituční zboží či služby – kupující musí cenu akceptovat, nebo se bez produktu obejít
    • Překážky vstupu na trh – trh má uzavřený charakter (překážky přírodní, technologické, legislativní-licence, patenty)
  • Je nejvzdálenější podmínkám dokonalé soutěže, nejvyšší ztráty ekonomické efektivnosti
  • Křivka poptávky je totožná s křivkou tržní poptávky
  • Dominantní postavení firmy na trhu – těžké určit,
    • např. ESD rozhodoval o tom, jestli má dovozce banánů do Evropy monopolní pozici. Museli rozhodnout, jestli je ostatní ovoce substituentem banánů či ne.
    • Křížový koeficient cenové pružnosti poptávky slouží k posouzení monopolní situace.
      • V USA firma s 80% na trhu s celofánem se hájila tím, že křížová cenová pružnost poptávky po substitutech (alobal, voskovaný papír) je dostatečně vysoká, tak proto není monopolem
  • Cenová diskriminace – prodejce nabízí zboží různým skupinám zákazníků za různou cenu, existují různé skupiny spotřebitelů, kteří se liší ochotou platit, poskytování slev či zvyšování cen, většinou chápáno jako chování proti dobrým mravům
  • Důvody vzniku monopolů
    • Výlučná kontrola nad určitým důležitými vstupy výroby
    • Výrazné úspory z rozsahu výroby (přirozený monopol)
    • Patenty – dává objeviteli exkluzivní možnost užívat nový produkt; autorská práva, obchodní známky
    • Poskytování státních licencí – podnikání v některých trzích je ze zákona omezeno jen na subjekty s licencí; jedná se o ochranu spotřebitele před nekvalitními výrobky nebo službami
  • Přirozený monopol – vzniká v důsledku extrémně velkých cenových bariér vstupu na trh.
    • Firmy poskytující síťově organizované dodavatelské služby – rozvody elektřiny, plynu, vody; kanalizace, kolejová doprava)
    • Nevyrábí, ale pouze distribuuje
    • Výstavba nových sítí je kapitálově velmi náročná
    • Tyto přirozené monopoly jsou regulovány státem
  • Zdroje neefektivnosti monopolních firem – selhává jejich tržní motivace, mají nedostatečný zájem o kvalitu výroby a úroveň služeb zákazníkům

Nedokonalá konkurence na poptávkové straně trhu

  • Projevuje se omezením substituce kupujících z pohledu prodávajících
  1. Oligopson – na trhu je jen několik málo kupujících
  2. Monopson – na trhu existuje jen jeden kupující

1. Oligopson

  • trh s malým počtem kupujících disponujících s velkým podílem na trhu
  • prodávající mají omezené možnosti prodat své výrobky či služby jiným firmám - na poptávkové straně trhu existuje omezená možnost vstupu
  • poptávkový protějšek oligopolu
  • vzájemná závislost rozhodnutí jednotlivých konkurentů (výsledkem je intenzivní soutěživost nebo motivace ke spolupráci)
  • Vzniká nejčastěji na trhu výrobních faktorů - omezený počet firem kontroluje nákup určitého výrobního faktoru.
  • př. firmy, které působí jako oligopol v prodeji benzínu a současně jako oligopson při nákup ropy
  • Faktory bránící vstupu dalších firem na poptávkovou stranu – vlastnictví určitých zdrojů, vysoké vstupní náklady, státní licence, zavedené značky a úspory z rozsahu
  • Omezuje konkurenci, vede to k nižším a nepružným cenám, převládání necenové konkurence, koluzím (tajné dohody o nákupních cenách, dělení trhu atd.) a tendencím ke spojování firem (fúzím)

2. Monopson

  • Jeden kupující
  • Lze se sním setkat na trhu výrobních faktorů – př. trh práce (v regionu) kde existuje jen jeden kupující a není jiná možnost získat zaměstnání
  • Má plnou kontrolu nad trhem, má možnost stanovit tržní cenu
  • Nevytváří efektivní alokaci zdrojů – placená cena je nižší, nakupované zboží menší než odpovídá podmínkám dokonalé soutěže
  • Vzniká pokud existují výrazné bariéry vstupu na trh pro další nakupující
    • Patří mezi ně státní licence, patenty, copyrighty, vlastnictví určitých zdrojů, vysoké vstupní náklady, úspory z rozsahu výroby
  • V praxi je poměrně vzácný a je obtížné jej udržet

Konkurenční, prokonkurenční či protitrustová politika

  • Má chránit ekonomiku před neefektivností nedokonalé soutěže
  • Tvoří ji protimonopolním zákonodárstvím, regulace monopolů, využívání veřejného vlastnictví podniků
    • Protimonopolní zákonodárství
      • Podporují konkurenci tím, že regulují jednání, které ji omezuje
      • » zakazuje smlouvy, které omezují konkurenci mezi firmami
      • Brání zneužívání dominantního postavení firem na trhu
      • dohled nad fúzemi a akvizicemi (jedna firma získá druhou)
  • Tendence ke koncentraci
    • Protimonopolní zákony tomu účinně brání, spojování velkých podniků je pod státním dohledem

Prameny

  • Teorie národního hospodářství; Jan Urban; 3. doplněné a rozšířené vydání, str. 94-95; kapitola 6
  • poznámky ze seminářů - Jurošková

Navigace Seznam otázek

A Předmět a metody národohospodářské teorie
71. Předmět národohospodářské teorie a její základní kategorie | 30. Hlavní historické a současné směry ekonomického myšlení

B Základní ekonomické pojmy a principy
98. Základní ekonomické principy a modely, metodické chyby ekonomického uvažování | 54. Náklady alternativ a utopené náklady, ilustrujte na příkladech | 97. Základní ekonomické otázky, typy a odlišnosti ekonomických systémů | 17. Ekonomická efektivnost, Paretovo a Kaldor-Hicksovo kritérium efektivnosti | 85. Trhy výrobních faktorů, jejich úloha, specifika a regulace | 89. Typy ekonomických subjektů, jejich postavení a úloha v národním hospodářství | 49. Model ekonomického koloběhu | 55. Národohospodářské agregáty a jejich význam | 46. Metody měření HDP

C Tržní systém a státní ekonomická regulace
82. Trh a tržní systém, typy trhů | 87. Tržní cena a její funkce | 7. Cenová a necenová konkurence, principy marketingu | 31. Hospodářská politika, její cíle, druhy a účinnost, magický čtyřúhelník | 88. Tržní selhání, jeho druhy a příčiny, ilustrujte na příkladech | 90. Veřejná a soukromá řešení tržních selhání | 75. Státní regulace trhů, ceny ve smíšené ekonomice | 73. Selhání vlády a jeho příčiny

D Poptávka, nabídka a tržní cena
100. Zákon poptávky, zákon nabídky, zákon poptávky a nabídky, zákon jedné ceny | 8. Cenová, důchodová a křížová elasticita poptávky | 70. Přebytek výrobce a spotřebitele, efektivita tržní rovnováhy | 77. Státní zásahy do cen, jejich příčiny, důsledky a efektivita

E Rozhodování, ekonomika a správa firem
9. Cíle, náklady, příjmy a zisk firmy | 35. Implicitní a explicitní náklady firmy, ekonomický a účetní zisk | 61. Normální zisk firmy, ekonomická renta a její dobývání | 53. Náklady a nákladové křivky firmy, analýza firemních nákladů | 44. Marginální náklady a jejich význam | 99. Zákon klesajícího mezního produktu, princip úspor z rozsahu | 25. Financování firmy, finanční ukazatele a jejich funkce při řízení firmy | 96. Význam a struktura rozvahy firmy | 21. Ekonomický pohled na vybrané právní formy podniků, jejich výhody a nevýhody | 18. Ekonomické aspekty správy společností, problém „pána a správce“, modely corporate governance

F Struktura trhu, typy konkurence a konkurenční politika
78. Struktura trhu a tržní síla, relevantní trh | 15. Efektivnost dokonalé konkurence | 83. Trh dokonalé konkurence a postavení firmy na tomto trhu | 58. Nedokonalá konkurence, příčiny vzniku a hlavní typy, ztráta blahobytu v podmínkách nedokonalé konkurence | 33. Chování firem v podmínkách dokonalé a monopolistické konkurence | 34. Chování firem v podmínkách oligopolu a monopolu | 42. Konkurenční politika, antimonopolní zákonodárství, regulace přirozených monopolů

G Kapitál a kapitálové trhy
40. Kapitál, jeho vznik, formy a funkce | 37. Instituce kapitálového trhu a jejich význam | 52. Nabídka, poptávka a rovnováha na trhu kapitálu | 3. Aktiva, jejich druhy a vlastnosti, stanovení ceny aktiv | 39. Investování a spekulace, vznik a důsledky „investičních bublin“ | 79. Subjekty kapitálového trhu | 67. Primární a sekundární kapitálové trhy a jejich význam

H Trh práce, zaměstnanost a rozdělení příjmů
65. Poptávka a nabídka na trhu práce, vliv substitučního a důchodového efektu na nabídku práce | 84. Trh práce (poptávka, nabídka a rovnováha) | 86. Tržní a netržní faktory determinace mezd, mzdová strnulost, jej příčiny a důsledky | 59. Nezaměstnanost, příčiny, druhy a měření, vztah nezaměstnanosti a inflace | 72. Rozdělení důchodů, nerovnosti v důchodech, přerozdělovací procesy a jejich nástroje

I Peníze a měnová politika
63. Peníze, jejich funkce a formy, úloha zlata v dějinách peněz | 94. Vymezení peněz, peněžní zásoba a peněžní agregáty | 41. Komoditní peníze, zlatý standard, peníze s nuceným oběhem | 51. Nabídka a poptávka na trhu peněz, cena peněz, výnosová křivka | 5. Bankovní systém, tvorba peněz a peněžní multiplikátor | 50. Monetární politika a její nástroje | 56. Nástroje expanzívní fiskální a monetární politiky, jejich význam a účinnost | 57. Nástroje restriktivní měnové a rozpočtové politiky, jejich význam a účinnost | 6. Bezprostřední a konečné cíle měnové politiky, cílování inflace | 43. Kvantitativní teorie peněz, Fisherova rovnost | 62. Omezení měnové a fiskální politiky | 45. Měnová báze a tvorba peněz, peníze jako dluh | 14. Diskontní, lombardní a repo sazba jako měnové nástroje | 29. Funkce a nástroje centrální banky | 60. Nezávislost a odpovědnost centrální banky | 36. Inflace a její měření, druhy, příčiny a důsledky inflace, inflační daň | 12. Deflace, její příčiny a důsledky, past likvidity a kvantitativní uvolňování

J Hospodářský růst
80. Teorie hospodářského růstu | 69. Produktivita práce a kapitálu a jejich faktory, politika nabídkové strany | 22. Ekonomický růst a rozvoj, zdroje a typy růstu, růstová politika

K Hospodářský cyklus a stabilizační politika
32. Hospodářský cyklus, jeho příčiny a fáze | 66. Poptávkové a nabídkové šoky a jejich vliv na vznik recese | 38. Investiční akcelerátor a multiplikátor a jejich význam pro průběh hospodářského cyklu | 26. Finanční a měnová krize, možné příčiny a důsledky | 10. Cíle, principy a nástroje stabilizační politiky | 2. Agregátní poptávka a nabídka, potenciální a reálný produkt | 4. Automatické stabilizátory a jejich funkce, vysvětlete na příkladu | 27. Fiskální multiplikátory, efekt vytěsňování | 20. Ekonomické multiplikátory a jejich význam (Keynesův multiplikátor, peněžní multiplikátor, fiskální multiplikátor) | 28. Fiskální politika, její cíle a nástroje

L Státní rozpočet a daňový systém
93. Veřejné finance, jejich funkce a složky, státní rozpočet a jeho deficity | 76. Státní rozpočet, základní struktura jeho příjmové a výdajové stránky | 11. Daně, jejich druhy a ekonomické vlastnosti, daňová politika | 16. Efektivnost zdanění, daňové břemeno a „náklady mrtvé váhy“, Lafferova křivka | 23. Euro a Maastrichtská kritéria, Pakt stability a růstu

M Mezinárodní ekonomické vztahy
1. Absolutní a komparativní výhody v mezinárodním obchodě, vysvětlete na příkladu | 48. Mezinárodní měnové vztahy, devizové trhy, optimální měnové zóny | 64. Platební a obchodní bilance, jejich struktura a význam | 13. Devizové režimy a jejich národohospodářské důsledky | 47. Mezinárodní ekonomická integrace a její formy, globalizace ekonomiky | 95. Vývoj evropské ekonomické integrace, jednotný vnitřní trh, hospodářská a měnová unie EU

N Základy ekonomie veřejného sektoru:
24. Externality, jejich příčiny, důsledky a řešení | 81. Transakční náklady a Coaseův teorém | 92. Veřejné a částečně veřejné statky, společné zdroje | 74. Soukromé a veřejné statky, veřejné poskytování statků | 68. Principy ekonomické teorie veřejné volby | 91. Veřejná produkce statků, její příčiny a důsledky | 19. Ekonomické chování veřejné byrokracie

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code