Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


53. Náklady a nákladové křivky firmy, analýza firemních nákladů

  • náklady - jedna z hlavníh položek, které firma při svém rozhodování zvažuje (zisk = příjmy- náklady)
  • vztah mezi rozsahem výroby a firemními náklady označujeme za nákladovou funkci či nákladovou křivku firmy (lze je konstruovat pro všechny kategorie firemních nákladů)

Celkové náklady dělíme na

  1. Fixní náklady
    • náklady režijní - náklady, které zůstávají bez ohledu na rozsah firemní výroby neměnné
    • ve firmě vznikají i tehdy, když se nevyrábí
    • např: nájem za budovy, stroje, úroky z půjček na firemní zařízení nebo nemovitosti
  2. Variabilní náklady
    • zvyšují/snižují se se změnou objemu výroby (rozsahem činnosti firmy)
    • náklady na spotřebu surovin a energii přímo související s výrobou, mzdy ostatních zaměstnanců
    • tyto náklady může firma snížit → tím, že omezí objem výroby, např. propustit zaměstnance, přestat používat některé stroje
    • zastaví-li se výroba zcela → variabilní náklady klesnou na 0
  • odlišné chování VN a FN ve vztahu k objemu výroby je způsobeno odlišnou dělitelností výrobních faktorů
  • výrobní faktory, které lze v závislosti na požadavcích růstu/snižování objemu výroby obtížně dělit → náklady spojené s využíváním těchto výrobních faktorů (budov, pozemků, zařízení)tvoří FN
  • náklady na používání výrobních faktorů, které lze podle požadavků rozsahu výroby dobře dělit- VN

Průměrné celkové náklady

  • (= jednotkové náklady) - náklady na jednotku výroby
  • podíl celkových nákladů a objemu výroby, CN = VN + FN → průměrné CN = Průměrně Fixní Náklady (FN dělených rozsahem výroby) + Průměrně Variabilní Náklad (VN dělených rozsahem výroby)

Mezní náklady firmy

  • částka, o kterou se celkové náklady zvýší při vzrůstu výroby o jednotku
  • náklady nezbytné k vyrobení dodatečné jednotky produkce

Produkční funkce firmy

  • udává vztah mezi množstvím vstupů (výrobních faktorů) použitých k výrobě a rozsahem vyrobené produkce
  • firma snažící se maximalizovat svůj zisk → vyjadřuje produkční fce maximální objem produkce
  • pro potřeby analýzy se produkční funkce zpravidla zjednodušuje na závislost mezi produkcí firmy a velikostí práce a kapitálu
  • umožňuje analyzovat, jak se objem produkce firmy změní při změnách úrovně jejích vstupů
  • zvýšení firemní výroby, ke kterému dojde přidáním dodatečné jednotky vstupu označujeme jako mezní produkt

Mezní produkt práce/mezní produkt kapitálu

  • určuje o kolik jednotek se změní výstup firmy, jestliže se množství práce či kapitálu změní o jednotku
  • charakter rostoucí křivky, jejíž růst se postupně zpomaluje
  • mezní produkt jednotlivých výrobních faktorů s růstem rozsahu jejich využití klesá
  • označujeme jako princip klesajícího mezního produktu, či princip klesajících mezních výnosů

Klesající mezní produkt práce

  • s růstem počtu pracovníků se produkt, který vytvoří každý dodatečný pracovník, postupně snižuje (dva pracovníci vyrobí sice více než jeden, nikoli však dvakrát víc)
  • lze vysvětlit poklesem kapitálového vybavení práce, poklesem objemu strojů a zařízení, které na každého dodatečného pracovníka připadá, ale i jejich omezenějším prostorem, rostoucí složitostí pracovní organizace
  • Typický průběj produkční funkce

  • mezní produkt práce/kapitálu není průměrný produkt práce/ kapitálu, které určují, kolik jednotek výstupu jedna jednotka práce (kapitálu) průměrně vytvoří
  • tato veličina též označovaná jako produktivita výrobního faktoru (práce, kapitálu)

Průběh nákladových křivek

Průběh křivky celkových nákladů

  • udává vztah mezi celkovými náklady a rozsahem firemní produkce, je rostoucí a její růst se stává se zvyšujícím rozsahem výroby postupně strmější

Křivka celkových nákladů

Křivka průměrných celkových nákladů

  • zpravidla tvar písmene U- se zvětšujícím rozsahem výroby průměrně náklady nejprve klesají, poté rostou
  • souvisí s chováním průměrných fixních a průměrných variabilních nákladů
  • klesající část souvisí s vývojem průměrných fixních nákladů

Princip - Úspory z rozsahu výroby

  • s růstem objemu výroby se FN rozdělují do většího množství jednotek, takže průměrně fixní náklady s růstem rozsahu výroby klesají
  • úspory průměrných nákladů, kterých firma dosáhne při velkém objemu své výroby
  • tento efekt je významný především u firem s vysokými FN (vstupní náklady na výrobní zařízení, náklady na výzkum a vývoj)
  • výroba v těchto odvětví je efektivní při velkém objemu produkce

Průměrné variabilní náklady

  • výše VN na jednotku výroby při nízkém objemu výroby klesá, s růstem však postupně začíná růst, v důsledku klesajícího mezního produktu
  • přírůstky produkce spojené s každým dalším stejně velkým přírůstkem variabilních VF se snižují
  • důvody: s přírůstkem výroby klesá vybavenost práce kapitálem, strojní zařízení či další výrobní kapacity, které jsou již plně využity, vykazují vyšší poruchovost
  • výkonnost pracovníků vystavených vyšším nárokům se začíná snižovat
  • cena práce a dalších variabilních VF se s růstem poptávky po nich zvyšuje
  • při vyšších objemech výroby – podíl FN na CN klesá, převládá vliv průměrných VN a efektivnost výroby se snižuje
  • průměrné CN s růstem rozsahu výroby klesají jen do doby, kdy efekt klesajících průměrných FN kompenzuje dopad rostoucích průměrných VN
  • bod, kdy křivka průměrných CN firmy nabývá minima je označován jako efektivní rozsah výroby

Mezní náklady

  • nejprve se snižují, se zvyšujícím rozsahem produkce rostou, rychleji než VN
  • rostoucí křivka MN protíná křivku průměrných CN v bodě, který odpovídá efektivnímu rozsahu výroby
  • okamžik, kdy MN dosáhnou úrovně CN - začínají průměrné CN růst
  • při nízkém rozsahu výroby jsou MN pod úrovní průměrných CN, takže výroba každé dodatečné jednotky úroveň průměrných nákladů snižuje
  • od okamžiku, kdy MN přesáhnou průměrné CN, však průměrné CN rostou
  • každá další vyrobená jednotka produkce úroveň průměrných CN zvyšuje
  • Vývoj průměrných CN, průměrných VN, MN

  • vývoj křivek firemních nákladů závisí i na délce uvažovaného období
  1. chce-li v krátkém období zvýšit objem výroby, jediná cesta je zvýšit objem variabilních VF (například přijmout větší počet pracovníků)- průměrné CN v krátkém obobí v důsledku klesajicícího mezního produktu mohou poměrně rychle růst
  2. v dlouhém období může firma rozšířit své fixní výrobní faktory (postavit např. továrnu) - využít úspor z rozsahu výroby a dosáhnout opět snížení průměrných CN
  • Křivka průměrných CN v krátkém a dlouhém období bude odlišná
  • V krátkém období - s růstem rozsahu výroby mohou průměrné CN růst
  • V dlouhém období - tentýž růst výroby může být dosažen při nižší úrovni průměrných CN a průměrně CN mohou růst pomaleji

Prameny

  • URBAN, Jan, Teorie národního hospodářství, str. 176-183

Navigace Seznam otázek

A Předmět a metody národohospodářské teorie
71. Předmět národohospodářské teorie a její základní kategorie | 30. Hlavní historické a současné směry ekonomického myšlení

B Základní ekonomické pojmy a principy
98. Základní ekonomické principy a modely, metodické chyby ekonomického uvažování | 54. Náklady alternativ a utopené náklady, ilustrujte na příkladech | 97. Základní ekonomické otázky, typy a odlišnosti ekonomických systémů | 17. Ekonomická efektivnost, Paretovo a Kaldor-Hicksovo kritérium efektivnosti | 85. Trhy výrobních faktorů, jejich úloha, specifika a regulace | 89. Typy ekonomických subjektů, jejich postavení a úloha v národním hospodářství | 49. Model ekonomického koloběhu | 55. Národohospodářské agregáty a jejich význam | 46. Metody měření HDP

C Tržní systém a státní ekonomická regulace
82. Trh a tržní systém, typy trhů | 87. Tržní cena a její funkce | 7. Cenová a necenová konkurence, principy marketingu | 31. Hospodářská politika, její cíle, druhy a účinnost, magický čtyřúhelník | 88. Tržní selhání, jeho druhy a příčiny, ilustrujte na příkladech | 90. Veřejná a soukromá řešení tržních selhání | 75. Státní regulace trhů, ceny ve smíšené ekonomice | 73. Selhání vlády a jeho příčiny

D Poptávka, nabídka a tržní cena
100. Zákon poptávky, zákon nabídky, zákon poptávky a nabídky, zákon jedné ceny | 8. Cenová, důchodová a křížová elasticita poptávky | 70. Přebytek výrobce a spotřebitele, efektivita tržní rovnováhy | 77. Státní zásahy do cen, jejich příčiny, důsledky a efektivita

E Rozhodování, ekonomika a správa firem
9. Cíle, náklady, příjmy a zisk firmy | 35. Implicitní a explicitní náklady firmy, ekonomický a účetní zisk | 61. Normální zisk firmy, ekonomická renta a její dobývání | 53. Náklady a nákladové křivky firmy, analýza firemních nákladů | 44. Marginální náklady a jejich význam | 99. Zákon klesajícího mezního produktu, princip úspor z rozsahu | 25. Financování firmy, finanční ukazatele a jejich funkce při řízení firmy | 96. Význam a struktura rozvahy firmy | 21. Ekonomický pohled na vybrané právní formy podniků, jejich výhody a nevýhody | 18. Ekonomické aspekty správy společností, problém „pána a správce“, modely corporate governance

F Struktura trhu, typy konkurence a konkurenční politika
78. Struktura trhu a tržní síla, relevantní trh | 15. Efektivnost dokonalé konkurence | 83. Trh dokonalé konkurence a postavení firmy na tomto trhu | 58. Nedokonalá konkurence, příčiny vzniku a hlavní typy, ztráta blahobytu v podmínkách nedokonalé konkurence | 33. Chování firem v podmínkách dokonalé a monopolistické konkurence | 34. Chování firem v podmínkách oligopolu a monopolu | 42. Konkurenční politika, antimonopolní zákonodárství, regulace přirozených monopolů

G Kapitál a kapitálové trhy
40. Kapitál, jeho vznik, formy a funkce | 37. Instituce kapitálového trhu a jejich význam | 52. Nabídka, poptávka a rovnováha na trhu kapitálu | 3. Aktiva, jejich druhy a vlastnosti, stanovení ceny aktiv | 39. Investování a spekulace, vznik a důsledky „investičních bublin“ | 79. Subjekty kapitálového trhu | 67. Primární a sekundární kapitálové trhy a jejich význam

H Trh práce, zaměstnanost a rozdělení příjmů
65. Poptávka a nabídka na trhu práce, vliv substitučního a důchodového efektu na nabídku práce | 84. Trh práce (poptávka, nabídka a rovnováha) | 86. Tržní a netržní faktory determinace mezd, mzdová strnulost, jej příčiny a důsledky | 59. Nezaměstnanost, příčiny, druhy a měření, vztah nezaměstnanosti a inflace | 72. Rozdělení důchodů, nerovnosti v důchodech, přerozdělovací procesy a jejich nástroje

I Peníze a měnová politika
63. Peníze, jejich funkce a formy, úloha zlata v dějinách peněz | 94. Vymezení peněz, peněžní zásoba a peněžní agregáty | 41. Komoditní peníze, zlatý standard, peníze s nuceným oběhem | 51. Nabídka a poptávka na trhu peněz, cena peněz, výnosová křivka | 5. Bankovní systém, tvorba peněz a peněžní multiplikátor | 50. Monetární politika a její nástroje | 56. Nástroje expanzívní fiskální a monetární politiky, jejich význam a účinnost | 57. Nástroje restriktivní měnové a rozpočtové politiky, jejich význam a účinnost | 6. Bezprostřední a konečné cíle měnové politiky, cílování inflace | 43. Kvantitativní teorie peněz, Fisherova rovnost | 62. Omezení měnové a fiskální politiky | 45. Měnová báze a tvorba peněz, peníze jako dluh | 14. Diskontní, lombardní a repo sazba jako měnové nástroje | 29. Funkce a nástroje centrální banky | 60. Nezávislost a odpovědnost centrální banky | 36. Inflace a její měření, druhy, příčiny a důsledky inflace, inflační daň | 12. Deflace, její příčiny a důsledky, past likvidity a kvantitativní uvolňování

J Hospodářský růst
80. Teorie hospodářského růstu | 69. Produktivita práce a kapitálu a jejich faktory, politika nabídkové strany | 22. Ekonomický růst a rozvoj, zdroje a typy růstu, růstová politika

K Hospodářský cyklus a stabilizační politika
32. Hospodářský cyklus, jeho příčiny a fáze | 66. Poptávkové a nabídkové šoky a jejich vliv na vznik recese | 38. Investiční akcelerátor a multiplikátor a jejich význam pro průběh hospodářského cyklu | 26. Finanční a měnová krize, možné příčiny a důsledky | 10. Cíle, principy a nástroje stabilizační politiky | 2. Agregátní poptávka a nabídka, potenciální a reálný produkt | 4. Automatické stabilizátory a jejich funkce, vysvětlete na příkladu | 27. Fiskální multiplikátory, efekt vytěsňování | 20. Ekonomické multiplikátory a jejich význam (Keynesův multiplikátor, peněžní multiplikátor, fiskální multiplikátor) | 28. Fiskální politika, její cíle a nástroje

L Státní rozpočet a daňový systém
93. Veřejné finance, jejich funkce a složky, státní rozpočet a jeho deficity | 76. Státní rozpočet, základní struktura jeho příjmové a výdajové stránky | 11. Daně, jejich druhy a ekonomické vlastnosti, daňová politika | 16. Efektivnost zdanění, daňové břemeno a „náklady mrtvé váhy“, Lafferova křivka | 23. Euro a Maastrichtská kritéria, Pakt stability a růstu

M Mezinárodní ekonomické vztahy
1. Absolutní a komparativní výhody v mezinárodním obchodě, vysvětlete na příkladu | 48. Mezinárodní měnové vztahy, devizové trhy, optimální měnové zóny | 64. Platební a obchodní bilance, jejich struktura a význam | 13. Devizové režimy a jejich národohospodářské důsledky | 47. Mezinárodní ekonomická integrace a její formy, globalizace ekonomiky | 95. Vývoj evropské ekonomické integrace, jednotný vnitřní trh, hospodářská a měnová unie EU

N Základy ekonomie veřejného sektoru:
24. Externality, jejich příčiny, důsledky a řešení | 81. Transakční náklady a Coaseův teorém | 92. Veřejné a částečně veřejné statky, společné zdroje | 74. Soukromé a veřejné statky, veřejné poskytování statků | 68. Principy ekonomické teorie veřejné volby | 91. Veřejná produkce statků, její příčiny a důsledky | 19. Ekonomické chování veřejné byrokracie

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code