Obsah
5. Bankovní systém, tvorba peněz a peněžní multiplikátor
- bankovní systém vytváří nabídku na peněžním trhu
- sestává se z centrální banky a systému komerčních bank
- CB reguluje množství peněz v ekonomice:
- peněžní emisí
- nástroji peněžní politiky (regulují peněžní nabídku pomocí komerčních bank)
- operace na volném trhu
- diskontní sazby (diskontní půjčky)
- stanovení povinné míry bankovních rezerv
- regulace množství peněz CB je označována jako měnová nebo monetární politika
- nabídka peněz v ekonomice přímo ovlivňuje ceny
- CB prostřednictvím úrokových sazeb reguluje i míru ekonomické aktivity a nezaměstnanost
- na tvorbě peněz (tj. rozšiřování peněžní nabídky) se podílí celý bankovní systém - 2 kroky
- výdej nových peněz - CB vydá nové peníze zpravidla nákupem finančních aktiv, především tzv. státních pokladničních poukázek, státních dluhopisů nebo zahraničních měn
- CB nekupuje finanční aktiva od státu, ale „z druhé ruky“ (od finančích institucí, které si je pořídily, např. při emisi státních pokladničních poukázek)
- nově vytvořené peníze nemají většinou podobu bankovek a mincí, ale jsou to přípisy peněz na účty, které si KB vedou u CB (KB si tyto peníze mohou vyzvednout hotově)
- multiplikace - nové peníze jsou multiplikovány komerčními bankami, které fungují na základě systému částečných rezerv formou úvěrů, které tyto banky poskytují svým zákazníkům (firmám, domácnostem i státu)
Bankovnictví s částečnými rezervami
- kdyby banky vložené peníze pouze uschovaly, neovlivnilo by to nabídku peněz v ekonomice
- pokud si banky z vložených peněz část ponechají ve formě svých rezerv (tzn. uloženo u CB) a zbytek půjčí, peněžní nabídka v ekonomice roste
- zkušenost ukazuje, že banky můžou půjčit téměř veškerá své depozita, protože „přítok“ nových vkladů do banky je zhruba stejný jako „odtok“ výběrů
- banky si nechávají rezervy (povinná míra bankovních rezerv je stanovena ze zákona), podíl vkladů (které v zájmu bezpečnosti drží v pohotovosti) na celkový depozitech je tzv. rezervní poměr
- v případě potřeby si mohou banky půjčit od jiných bank na tzv. mezibankovním trhu nebo od CB (lombardní úvěr)
- tento systém, kdy banky drží jako rezervu pouze část vkladů, se nazývá bankovnictví s částečnými rezervami
- předcházelo bankovnictví se stoprocentními rezervami → bankovky přicházely do oběhu namísto zlatých mincí, které zůstávaly v úschově
Peněžní multiplikátor
- na hodnotě peněžního multiplikátoru závisí objem peněžní zásoby, jeho pomocí ovlivňujeme růst peněžní zásoby
- udává, jaké množství peněz banka vytvoří z daného množství původních bankovních vkladů
- výše peněžního (depozitního) multiplikátoru odpovídá převrácené hodnotě rezervního poměru
- tj. je-li současný rezervní poměr 2 %, při vkladu 1000 Kč dochází k multiplikaci 50 000 Kč
- v případě, že by byl multiplikátor přesný, CB by mohla přesně regulovat peněžní zásobu
- vzhledem k jeho nepřesnosti využívá CB k regulaci peněžní báze především operace na volném trhu
Run na banky
- jednorázový nápor vkladatelů na banky – vkladatelé získají podezření, že se banka dostává do problémů, a chtějí si své vklady rychle vybrat
- nemá to co dělat se solventností banky, tj. zda celková aktiva a pohledávky banky převyšují její závazky, ale pouze s její likviditou
- banka je pak nucena zavřít své pobočky, dokud nezíská peníze splacením svých půjček, úvěrem nebo pomocí od CB
- runům je možné se vyhnout pojištěním vkladu nebo státními garancemi na uložené prostředky
Další funkce bankovního systému
- komerční banky přijímají především vklady a poskytují komerční půjčky, vklady u komerčních bank tvoří rozhodující část peněžní zásoby a nástroj jejího zvyšování či snižování
- úvěry, které komerční banky poskytují podnikům, jim umožňují hradit jejich potřeby a dále expandovat
- spotřebitelské půjčky umožní domácnostem užívat zboží dříve, než by na ně našetřili
- komerční banky dále převádějí finanční prostředky mezi jednotlivými účty (bezhotovostní platební styk, měnová konverze, makléřské služby. atd)
- centrální banka vydává peníze a reguluje nabídku peněz, dále také poskytuje bankovní služby komerčním bankám, slouží jako banka vlády (CB poskytuje komerčním institucím obdobné služby jako KB domácnostem a firmám)
- jako hlavní banka státu drží běžné účty vládních institucí
- provádí regulaci a dohled nad finančními trhy (chrání tím stabilitu bankovního systému a kontrole či postihuje jejich nedodržování. Tím docílí zdravé situační situace bank a dalších institucí).
Prameny
- URBAN, Jan. TNH, 3. vydání, 2011 str. 333 - 341
Navigace Seznam otázek
A Předmět a metody národohospodářské teorie
71. Předmět národohospodářské teorie a její základní kategorie |
30. Hlavní historické a současné směry ekonomického myšlení
B Základní ekonomické pojmy a principy
98. Základní ekonomické principy a modely, metodické chyby ekonomického uvažování |
54. Náklady alternativ a utopené náklady, ilustrujte na příkladech |
97. Základní ekonomické otázky, typy a odlišnosti ekonomických systémů |
17. Ekonomická efektivnost, Paretovo a Kaldor-Hicksovo kritérium efektivnosti |
85. Trhy výrobních faktorů, jejich úloha, specifika a regulace |
89. Typy ekonomických subjektů, jejich postavení a úloha v národním hospodářství |
49. Model ekonomického koloběhu |
55. Národohospodářské agregáty a jejich význam |
46. Metody měření HDP
C Tržní systém a státní ekonomická regulace
82. Trh a tržní systém, typy trhů |
87. Tržní cena a její funkce |
7. Cenová a necenová konkurence, principy marketingu |
31. Hospodářská politika, její cíle, druhy a účinnost, magický čtyřúhelník |
88. Tržní selhání, jeho druhy a příčiny, ilustrujte na příkladech |
90. Veřejná a soukromá řešení tržních selhání |
75. Státní regulace trhů, ceny ve smíšené ekonomice |
73. Selhání vlády a jeho příčiny
D Poptávka, nabídka a tržní cena
100. Zákon poptávky, zákon nabídky, zákon poptávky a nabídky, zákon jedné ceny |
8. Cenová, důchodová a křížová elasticita poptávky |
70. Přebytek výrobce a spotřebitele, efektivita tržní rovnováhy |
77. Státní zásahy do cen, jejich příčiny, důsledky a efektivita
E Rozhodování, ekonomika a správa firem
9. Cíle, náklady, příjmy a zisk firmy |
35. Implicitní a explicitní náklady firmy, ekonomický a účetní zisk |
61. Normální zisk firmy, ekonomická renta a její dobývání |
53. Náklady a nákladové křivky firmy, analýza firemních nákladů |
44. Marginální náklady a jejich význam |
99. Zákon klesajícího mezního produktu, princip úspor z rozsahu |
25. Financování firmy, finanční ukazatele a jejich funkce při řízení firmy |
96. Význam a struktura rozvahy firmy |
21. Ekonomický pohled na vybrané právní formy podniků, jejich výhody a nevýhody |
18. Ekonomické aspekty správy společností, problém „pána a správce“, modely corporate governance
F Struktura trhu, typy konkurence a konkurenční politika
78. Struktura trhu a tržní síla, relevantní trh |
15. Efektivnost dokonalé konkurence |
83. Trh dokonalé konkurence a postavení firmy na tomto trhu |
58. Nedokonalá konkurence, příčiny vzniku a hlavní typy, ztráta blahobytu v podmínkách nedokonalé konkurence |
33. Chování firem v podmínkách dokonalé a monopolistické konkurence |
34. Chování firem v podmínkách oligopolu a monopolu |
42. Konkurenční politika, antimonopolní zákonodárství, regulace přirozených monopolů
G Kapitál a kapitálové trhy
40. Kapitál, jeho vznik, formy a funkce |
37. Instituce kapitálového trhu a jejich význam |
52. Nabídka, poptávka a rovnováha na trhu kapitálu |
3. Aktiva, jejich druhy a vlastnosti, stanovení ceny aktiv |
39. Investování a spekulace, vznik a důsledky „investičních bublin“ |
79. Subjekty kapitálového trhu |
67. Primární a sekundární kapitálové trhy a jejich význam
H Trh práce, zaměstnanost a rozdělení příjmů
65. Poptávka a nabídka na trhu práce, vliv substitučního a důchodového efektu na nabídku práce |
84. Trh práce (poptávka, nabídka a rovnováha) |
86. Tržní a netržní faktory determinace mezd, mzdová strnulost, jej příčiny a důsledky |
59. Nezaměstnanost, příčiny, druhy a měření, vztah nezaměstnanosti a inflace |
72. Rozdělení důchodů, nerovnosti v důchodech, přerozdělovací procesy a jejich nástroje
I Peníze a měnová politika
63. Peníze, jejich funkce a formy, úloha zlata v dějinách peněz |
94. Vymezení peněz, peněžní zásoba a peněžní agregáty |
41. Komoditní peníze, zlatý standard, peníze s nuceným oběhem |
51. Nabídka a poptávka na trhu peněz, cena peněz, výnosová křivka |
5. Bankovní systém, tvorba peněz a peněžní multiplikátor |
50. Monetární politika a její nástroje |
56. Nástroje expanzívní fiskální a monetární politiky, jejich význam a účinnost |
57. Nástroje restriktivní měnové a rozpočtové politiky, jejich význam a účinnost |
6. Bezprostřední a konečné cíle měnové politiky, cílování inflace |
43. Kvantitativní teorie peněz, Fisherova rovnost |
62. Omezení měnové a fiskální politiky |
45. Měnová báze a tvorba peněz, peníze jako dluh |
14. Diskontní, lombardní a repo sazba jako měnové nástroje |
29. Funkce a nástroje centrální banky |
60. Nezávislost a odpovědnost centrální banky |
36. Inflace a její měření, druhy, příčiny a důsledky inflace, inflační daň |
12. Deflace, její příčiny a důsledky, past likvidity a kvantitativní uvolňování
J Hospodářský růst
80. Teorie hospodářského růstu |
69. Produktivita práce a kapitálu a jejich faktory, politika nabídkové strany |
22. Ekonomický růst a rozvoj, zdroje a typy růstu, růstová politika
K Hospodářský cyklus a stabilizační politika
32. Hospodářský cyklus, jeho příčiny a fáze |
66. Poptávkové a nabídkové šoky a jejich vliv na vznik recese |
38. Investiční akcelerátor a multiplikátor a jejich význam pro průběh hospodářského cyklu |
26. Finanční a měnová krize, možné příčiny a důsledky |
10. Cíle, principy a nástroje stabilizační politiky |
2. Agregátní poptávka a nabídka, potenciální a reálný produkt |
4. Automatické stabilizátory a jejich funkce, vysvětlete na příkladu |
27. Fiskální multiplikátory, efekt vytěsňování |
20. Ekonomické multiplikátory a jejich význam (Keynesův multiplikátor, peněžní multiplikátor, fiskální multiplikátor) |
28. Fiskální politika, její cíle a nástroje
L Státní rozpočet a daňový systém
93. Veřejné finance, jejich funkce a složky, státní rozpočet a jeho deficity |
76. Státní rozpočet, základní struktura jeho příjmové a výdajové stránky |
11. Daně, jejich druhy a ekonomické vlastnosti, daňová politika |
16. Efektivnost zdanění, daňové břemeno a „náklady mrtvé váhy“, Lafferova křivka |
23. Euro a Maastrichtská kritéria, Pakt stability a růstu
M Mezinárodní ekonomické vztahy
1. Absolutní a komparativní výhody v mezinárodním obchodě, vysvětlete na příkladu |
48. Mezinárodní měnové vztahy, devizové trhy, optimální měnové zóny |
64. Platební a obchodní bilance, jejich struktura a význam |
13. Devizové režimy a jejich národohospodářské důsledky |
47. Mezinárodní ekonomická integrace a její formy, globalizace ekonomiky |
95. Vývoj evropské ekonomické integrace, jednotný vnitřní trh, hospodářská a měnová unie EU
N Základy ekonomie veřejného sektoru:
24. Externality, jejich příčiny, důsledky a řešení |
81. Transakční náklady a Coaseův teorém |
92. Veřejné a částečně veřejné statky, společné zdroje |
74. Soukromé a veřejné statky, veřejné poskytování statků |
68. Principy ekonomické teorie veřejné volby |
91. Veřejná produkce statků, její příčiny a důsledky |
19. Ekonomické chování veřejné byrokracie