Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


5. Bankovní systém, tvorba peněz a peněžní multiplikátor

  • bankovní systém vytváří nabídku na peněžním trhu
  • sestává se z centrální banky a systému komerčních bank
  • CB reguluje množství peněz v ekonomice:
    • peněžní emisí
    • nástroji peněžní politiky (regulují peněžní nabídku pomocí komerčních bank)
      • operace na volném trhu
      • diskontní sazby (diskontní půjčky)
      • stanovení povinné míry bankovních rezerv
  • regulace množství peněz CB je označována jako měnová nebo monetární politika
  • nabídka peněz v ekonomice přímo ovlivňuje ceny
  • CB prostřednictvím úrokových sazeb reguluje i míru ekonomické aktivity a nezaměstnanost
  • na tvorbě peněz (tj. rozšiřování peněžní nabídky) se podílí celý bankovní systém - 2 kroky
    1. výdej nových peněz - CB vydá nové peníze zpravidla nákupem finančních aktiv, především tzv. státních pokladničních poukázek, státních dluhopisů nebo zahraničních měn
      • CB nekupuje finanční aktiva od státu, ale „z druhé ruky“ (od finančích institucí, které si je pořídily, např. při emisi státních pokladničních poukázek)
      • nově vytvořené peníze nemají většinou podobu bankovek a mincí, ale jsou to přípisy peněz na účty, které si KB vedou u CB (KB si tyto peníze mohou vyzvednout hotově)
    2. multiplikace - nové peníze jsou multiplikovány komerčními bankami, které fungují na základě systému částečných rezerv formou úvěrů, které tyto banky poskytují svým zákazníkům (firmám, domácnostem i státu)

Bankovnictví s částečnými rezervami

  • kdyby banky vložené peníze pouze uschovaly, neovlivnilo by to nabídku peněz v ekonomice
  • pokud si banky z vložených peněz část ponechají ve formě svých rezerv (tzn. uloženo u CB) a zbytek půjčí, peněžní nabídka v ekonomice roste
  • zkušenost ukazuje, že banky můžou půjčit téměř veškerá své depozita, protože „přítok“ nových vkladů do banky je zhruba stejný jako „odtok“ výběrů
  • banky si nechávají rezervy (povinná míra bankovních rezerv je stanovena ze zákona), podíl vkladů (které v zájmu bezpečnosti drží v pohotovosti) na celkový depozitech je tzv. rezervní poměr
  • v případě potřeby si mohou banky půjčit od jiných bank na tzv. mezibankovním trhu nebo od CB (lombardní úvěr)
  • tento systém, kdy banky drží jako rezervu pouze část vkladů, se nazývá bankovnictví s částečnými rezervami
  • předcházelo bankovnictví se stoprocentními rezervami → bankovky přicházely do oběhu namísto zlatých mincí, které zůstávaly v úschově

Peněžní multiplikátor

  • na hodnotě peněžního multiplikátoru závisí objem peněžní zásoby, jeho pomocí ovlivňujeme růst peněžní zásoby
  • udává, jaké množství peněz banka vytvoří z daného množství původních bankovních vkladů
  • výše peněžního (depozitního) multiplikátoru odpovídá převrácené hodnotě rezervního poměru
  • tj. je-li současný rezervní poměr 2 %, při vkladu 1000 Kč dochází k multiplikaci 50 000 Kč
  • v případě, že by byl multiplikátor přesný, CB by mohla přesně regulovat peněžní zásobu
  • vzhledem k jeho nepřesnosti využívá CB k regulaci peněžní báze především operace na volném trhu

Run na banky

  • jednorázový nápor vkladatelů na banky – vkladatelé získají podezření, že se banka dostává do problémů, a chtějí si své vklady rychle vybrat
  • nemá to co dělat se solventností banky, tj. zda celková aktiva a pohledávky banky převyšují její závazky, ale pouze s její likviditou
  • banka je pak nucena zavřít své pobočky, dokud nezíská peníze splacením svých půjček, úvěrem nebo pomocí od CB
  • runům je možné se vyhnout pojištěním vkladu nebo státními garancemi na uložené prostředky

Další funkce bankovního systému

  • komerční banky přijímají především vklady a poskytují komerční půjčky, vklady u komerčních bank tvoří rozhodující část peněžní zásoby a nástroj jejího zvyšování či snižování
    • úvěry, které komerční banky poskytují podnikům, jim umožňují hradit jejich potřeby a dále expandovat
    • spotřebitelské půjčky umožní domácnostem užívat zboží dříve, než by na ně našetřili
    • komerční banky dále převádějí finanční prostředky mezi jednotlivými účty (bezhotovostní platební styk, měnová konverze, makléřské služby. atd)
  • centrální banka vydává peníze a reguluje nabídku peněz, dále také poskytuje bankovní služby komerčním bankám, slouží jako banka vlády (CB poskytuje komerčním institucím obdobné služby jako KB domácnostem a firmám)
    • jako hlavní banka státu drží běžné účty vládních institucí
    • provádí regulaci a dohled nad finančními trhy (chrání tím stabilitu bankovního systému a kontrole či postihuje jejich nedodržování. Tím docílí zdravé situační situace bank a dalších institucí).

Prameny

  • URBAN, Jan. TNH, 3. vydání, 2011 str. 333 - 341

Navigace Seznam otázek

A Předmět a metody národohospodářské teorie
71. Předmět národohospodářské teorie a její základní kategorie | 30. Hlavní historické a současné směry ekonomického myšlení

B Základní ekonomické pojmy a principy
98. Základní ekonomické principy a modely, metodické chyby ekonomického uvažování | 54. Náklady alternativ a utopené náklady, ilustrujte na příkladech | 97. Základní ekonomické otázky, typy a odlišnosti ekonomických systémů | 17. Ekonomická efektivnost, Paretovo a Kaldor-Hicksovo kritérium efektivnosti | 85. Trhy výrobních faktorů, jejich úloha, specifika a regulace | 89. Typy ekonomických subjektů, jejich postavení a úloha v národním hospodářství | 49. Model ekonomického koloběhu | 55. Národohospodářské agregáty a jejich význam | 46. Metody měření HDP

C Tržní systém a státní ekonomická regulace
82. Trh a tržní systém, typy trhů | 87. Tržní cena a její funkce | 7. Cenová a necenová konkurence, principy marketingu | 31. Hospodářská politika, její cíle, druhy a účinnost, magický čtyřúhelník | 88. Tržní selhání, jeho druhy a příčiny, ilustrujte na příkladech | 90. Veřejná a soukromá řešení tržních selhání | 75. Státní regulace trhů, ceny ve smíšené ekonomice | 73. Selhání vlády a jeho příčiny

D Poptávka, nabídka a tržní cena
100. Zákon poptávky, zákon nabídky, zákon poptávky a nabídky, zákon jedné ceny | 8. Cenová, důchodová a křížová elasticita poptávky | 70. Přebytek výrobce a spotřebitele, efektivita tržní rovnováhy | 77. Státní zásahy do cen, jejich příčiny, důsledky a efektivita

E Rozhodování, ekonomika a správa firem
9. Cíle, náklady, příjmy a zisk firmy | 35. Implicitní a explicitní náklady firmy, ekonomický a účetní zisk | 61. Normální zisk firmy, ekonomická renta a její dobývání | 53. Náklady a nákladové křivky firmy, analýza firemních nákladů | 44. Marginální náklady a jejich význam | 99. Zákon klesajícího mezního produktu, princip úspor z rozsahu | 25. Financování firmy, finanční ukazatele a jejich funkce při řízení firmy | 96. Význam a struktura rozvahy firmy | 21. Ekonomický pohled na vybrané právní formy podniků, jejich výhody a nevýhody | 18. Ekonomické aspekty správy společností, problém „pána a správce“, modely corporate governance

F Struktura trhu, typy konkurence a konkurenční politika
78. Struktura trhu a tržní síla, relevantní trh | 15. Efektivnost dokonalé konkurence | 83. Trh dokonalé konkurence a postavení firmy na tomto trhu | 58. Nedokonalá konkurence, příčiny vzniku a hlavní typy, ztráta blahobytu v podmínkách nedokonalé konkurence | 33. Chování firem v podmínkách dokonalé a monopolistické konkurence | 34. Chování firem v podmínkách oligopolu a monopolu | 42. Konkurenční politika, antimonopolní zákonodárství, regulace přirozených monopolů

G Kapitál a kapitálové trhy
40. Kapitál, jeho vznik, formy a funkce | 37. Instituce kapitálového trhu a jejich význam | 52. Nabídka, poptávka a rovnováha na trhu kapitálu | 3. Aktiva, jejich druhy a vlastnosti, stanovení ceny aktiv | 39. Investování a spekulace, vznik a důsledky „investičních bublin“ | 79. Subjekty kapitálového trhu | 67. Primární a sekundární kapitálové trhy a jejich význam

H Trh práce, zaměstnanost a rozdělení příjmů
65. Poptávka a nabídka na trhu práce, vliv substitučního a důchodového efektu na nabídku práce | 84. Trh práce (poptávka, nabídka a rovnováha) | 86. Tržní a netržní faktory determinace mezd, mzdová strnulost, jej příčiny a důsledky | 59. Nezaměstnanost, příčiny, druhy a měření, vztah nezaměstnanosti a inflace | 72. Rozdělení důchodů, nerovnosti v důchodech, přerozdělovací procesy a jejich nástroje

I Peníze a měnová politika
63. Peníze, jejich funkce a formy, úloha zlata v dějinách peněz | 94. Vymezení peněz, peněžní zásoba a peněžní agregáty | 41. Komoditní peníze, zlatý standard, peníze s nuceným oběhem | 51. Nabídka a poptávka na trhu peněz, cena peněz, výnosová křivka | 5. Bankovní systém, tvorba peněz a peněžní multiplikátor | 50. Monetární politika a její nástroje | 56. Nástroje expanzívní fiskální a monetární politiky, jejich význam a účinnost | 57. Nástroje restriktivní měnové a rozpočtové politiky, jejich význam a účinnost | 6. Bezprostřední a konečné cíle měnové politiky, cílování inflace | 43. Kvantitativní teorie peněz, Fisherova rovnost | 62. Omezení měnové a fiskální politiky | 45. Měnová báze a tvorba peněz, peníze jako dluh | 14. Diskontní, lombardní a repo sazba jako měnové nástroje | 29. Funkce a nástroje centrální banky | 60. Nezávislost a odpovědnost centrální banky | 36. Inflace a její měření, druhy, příčiny a důsledky inflace, inflační daň | 12. Deflace, její příčiny a důsledky, past likvidity a kvantitativní uvolňování

J Hospodářský růst
80. Teorie hospodářského růstu | 69. Produktivita práce a kapitálu a jejich faktory, politika nabídkové strany | 22. Ekonomický růst a rozvoj, zdroje a typy růstu, růstová politika

K Hospodářský cyklus a stabilizační politika
32. Hospodářský cyklus, jeho příčiny a fáze | 66. Poptávkové a nabídkové šoky a jejich vliv na vznik recese | 38. Investiční akcelerátor a multiplikátor a jejich význam pro průběh hospodářského cyklu | 26. Finanční a měnová krize, možné příčiny a důsledky | 10. Cíle, principy a nástroje stabilizační politiky | 2. Agregátní poptávka a nabídka, potenciální a reálný produkt | 4. Automatické stabilizátory a jejich funkce, vysvětlete na příkladu | 27. Fiskální multiplikátory, efekt vytěsňování | 20. Ekonomické multiplikátory a jejich význam (Keynesův multiplikátor, peněžní multiplikátor, fiskální multiplikátor) | 28. Fiskální politika, její cíle a nástroje

L Státní rozpočet a daňový systém
93. Veřejné finance, jejich funkce a složky, státní rozpočet a jeho deficity | 76. Státní rozpočet, základní struktura jeho příjmové a výdajové stránky | 11. Daně, jejich druhy a ekonomické vlastnosti, daňová politika | 16. Efektivnost zdanění, daňové břemeno a „náklady mrtvé váhy“, Lafferova křivka | 23. Euro a Maastrichtská kritéria, Pakt stability a růstu

M Mezinárodní ekonomické vztahy
1. Absolutní a komparativní výhody v mezinárodním obchodě, vysvětlete na příkladu | 48. Mezinárodní měnové vztahy, devizové trhy, optimální měnové zóny | 64. Platební a obchodní bilance, jejich struktura a význam | 13. Devizové režimy a jejich národohospodářské důsledky | 47. Mezinárodní ekonomická integrace a její formy, globalizace ekonomiky | 95. Vývoj evropské ekonomické integrace, jednotný vnitřní trh, hospodářská a měnová unie EU

N Základy ekonomie veřejného sektoru:
24. Externality, jejich příčiny, důsledky a řešení | 81. Transakční náklady a Coaseův teorém | 92. Veřejné a částečně veřejné statky, společné zdroje | 74. Soukromé a veřejné statky, veřejné poskytování statků | 68. Principy ekonomické teorie veřejné volby | 91. Veřejná produkce statků, její příčiny a důsledky | 19. Ekonomické chování veřejné byrokracie

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code