Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!

Obsah

5. Bankovní systém, tvorba peněz a peněžní multiplikátor

5. Bankovní systém, tvorba peněz a peněžní multiplikátor

bankovní systém vytváří nabídku na peněžním trhu
sestává se z centrální banky a systému komerčních bank
CB reguluje množství peněz v ekonomice:
- peněžní emisí
- nástroji peněžní politiky (regulují peněžní nabídku pomocí komerčních bank)
  - operace na volném trhu
  - diskontní sazby (diskontní půjčky)
  - stanovení povinné míry bankovních rezerv
regulace množství peněz CB je označována jako měnová nebo monetární politika
nabídka peněz v ekonomice přímo ovlivňuje ceny
CB prostřednictvím úrokových sazeb reguluje i míru ekonomické aktivity a nezaměstnanost
na tvorbě peněz (tj. rozšiřování peněžní nabídky) se podílí celý bankovní systém - 2 kroky
1. výdej nových peněz - CB vydá nové peníze zpravidla nákupem finančních aktiv, především tzv. státních pokladničních poukázek, státních dluhopisů nebo zahraničních měn
  - CB nekupuje finanční aktiva od státu, ale „z druhé ruky“ (od finančích institucí, které si je pořídily, např. při emisi státních pokladničních poukázek)
  - nově vytvořené peníze nemají většinou podobu bankovek a mincí, ale jsou to přípisy peněz na účty, které si KB vedou u CB (KB si tyto peníze mohou vyzvednout hotově)
2. multiplikace - nové peníze jsou multiplikovány komerčními bankami, které fungují na základě systému částečných rezerv formou úvěrů, které tyto banky poskytují svým zákazníkům (firmám, domácnostem i státu)

Bankovnictví s částečnými rezervami

kdyby banky vložené peníze pouze uschovaly, neovlivnilo by to nabídku peněz v ekonomice
pokud si banky z vložených peněz část ponechají ve formě svých rezerv (tzn. uloženo u CB) a zbytek půjčí, peněžní nabídka v ekonomice roste
zkušenost ukazuje, že banky můžou půjčit téměř veškerá své depozita, protože „přítok“ nových vkladů do banky je zhruba stejný jako „odtok“ výběrů
banky si nechávají rezervy (povinná míra bankovních rezerv je stanovena ze zákona), podíl vkladů (které v zájmu bezpečnosti drží v pohotovosti) na celkový depozitech je tzv. rezervní poměr
v případě potřeby si mohou banky půjčit od jiných bank na tzv. mezibankovním trhu nebo od CB (lombardní úvěr)
tento systém, kdy banky drží jako rezervu pouze část vkladů, se nazývá bankovnictví s částečnými rezervami
předcházelo bankovnictví se stoprocentními rezervami → bankovky přicházely do oběhu namísto zlatých mincí, které zůstávaly v úschově

Peněžní multiplikátor

na hodnotě peněžního multiplikátoru závisí objem peněžní zásoby, jeho pomocí ovlivňujeme růst peněžní zásoby
udává, jaké množství peněz banka vytvoří z daného množství původních bankovních vkladů
výše peněžního (depozitního) multiplikátoru odpovídá převrácené hodnotě rezervního poměru
tj. je-li současný rezervní poměr 2 %, při vkladu 1000 Kč dochází k multiplikaci 50 000 Kč

v případě, že by byl multiplikátor přesný, CB by mohla přesně regulovat peněžní zásobu
vzhledem k jeho nepřesnosti využívá CB k regulaci peněžní báze především operace na volném trhu

Run na banky

jednorázový nápor vkladatelů na banky – vkladatelé získají podezření, že se banka dostává do problémů, a chtějí si své vklady rychle vybrat
nemá to co dělat se solventností banky, tj. zda celková aktiva a pohledávky banky převyšují její závazky, ale pouze s její likviditou
banka je pak nucena zavřít své pobočky, dokud nezíská peníze splacením svých půjček, úvěrem nebo pomocí od CB
runům je možné se vyhnout pojištěním vkladu nebo státními garancemi na uložené prostředky

Další funkce bankovního systému

komerční banky přijímají především vklady a poskytují komerční půjčky, vklady u komerčních bank tvoří rozhodující část peněžní zásoby a nástroj jejího zvyšování či snižování
- úvěry, které komerční banky poskytují podnikům, jim umožňují hradit jejich potřeby a dále expandovat
- spotřebitelské půjčky umožní domácnostem užívat zboží dříve, než by na ně našetřili
- komerční banky dále převádějí finanční prostředky mezi jednotlivými účty (bezhotovostní platební styk, měnová konverze, makléřské služby. atd)
centrální banka vydává peníze a reguluje nabídku peněz, dále také poskytuje bankovní služby komerčním bankám, slouží jako banka vlády (CB poskytuje komerčním institucím obdobné služby jako KB domácnostem a firmám)
- jako hlavní banka státu drží běžné účty vládních institucí
- provádí regulaci a dohled nad finančními trhy (chrání tím stabilitu bankovního systému a kontrole či postihuje jejich nedodržování. Tím docílí zdravé situační situace bank a dalších institucí).