Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


49. Model ekonomického koloběhu

  • Zachycuje vztahy mezi jednotlivými typy ekonomických subjektů (jednotlivci (domácnosti), firmy, vláda, finanční instituce, zahraniční subjekty)
  • Základní hmotné a finanční vztahy či toky probíhající v národním hospodářství, tj. pohyby zboží, služeb, plateb a důchodů mezi domácnostmi, firmami, státem, finančním sektorem a zahraničím
  • Ilustruje i základní podmínky vedoucí k dosažení národohospodářské rovnováhy umožňující pokračování ekonomických procesů v nezměněném stavu

Jednoduchý koloběh

  • Koloběh v uzavřené ekonomice (bez ovlivňování zahraničním sektorem a bez státního zásahu do hospodářství - neexistence veřejného sektoru)
  • Domácnosti tu veškeré své příjmy, které získají za pronájem svých výrobních faktorů, utratí za nákup zboží a služeb (nevznikají úspory → není třeba služeb finančního sektoru)
  • Jen dva typy ekonomických subjektů - tj. firmy a jednotlivci
    • Firmy - výroba zboží a služeb, které na příslušných trzích prodávají, používání výrobních faktorů, které se na odpovídajících trzích pronajímají
    • Jednotlivci - vlastní výrobní faktory, jejichž služby pronajímají firmám a za příjmy, které od nich za tento pronájem získávají, si na trhu zboží a služeb kupují vyrobenou produkci
  • Národní důchod - souhrn mezd, rent, úroků a zisků získaných pronájmem výrobních faktorů
  • Ke vztahům mezi firmami a domácnosti dochází na dvou typech trhů
    • Trh zboží a služeb - firmy vystupují jako prodávající, domácnosti jako kupující
    • Trh výrobních faktorů - domácnosti vystupují jako prodávající, firmy jako kupující
  • Zahrnuje fyzické toky zboží a služeb (prodej zboží a služeb domácnostem / pronájem výrobních faktorů firmám) a hodnotově ekvivalentní finanční toky (výdaje domácností za nákup zboží a služeb plynoucí firmám / peněžní prostředky, které za pronájem výrobních faktorů plynou domácnostem) (finanční hodnota obou těchto toků = výše národního důchodu)
  • Z Holmanovy učebnice - východiskem pro výrobu jsou výrobní faktory: půda (a další přírodní zdroje), práce a kapitál → s jejich využitím se vyrábí statky, tj. zboží a služby. Výrobní faktory jsou ve vlastnictví domácností a ty je pronajímají firmám. Peníze, které domácnosti od firem dostanou, jsou důchody domácností. Za ně pak domácnosti od firem nakupují statky. Peníze, které firmy dostanou od domácností, jsou příjmy firem. Za ty si pak firmy opět od domácností najímají výrobní faktory → nepřetržitý koloběh.

Rozšířený koloběh

  • Realističtější model
  • Zahrnuje i zbývající ekonomické subjekty, tj. finanční instituce, vládu a zahraniční sektor
  • Předpoklad, že domácnosti mohou své příjmy buď utratit za nákupy spotřebního zboží a služeb, nebo (částečně) uspořit
    • Úspory plynou do sektoru finančních institucí, které je poskytují ve formě úvěru firmám, ty je využívají na nákup nových kapitálových statků, případně zásob
    • Firmy pak produkují nejen spotřební zboží a služby, které prodávají domácnostem, ale i kapitálové statky, které prodávají jiným firmám - těm, které chtějí na jejich základě rozšířit svou výrobu
  • Zahrnutí vládního sektoru znamená, že se část příjmů domácností a firem odčerpá v podobě daní
    • Celkové výdaje v národním hospodářství však současně vzrostou v důsledku státních výdajů na nákupy zboží a služeb
  • Zahrnutí zahraničního sektoru se promítne tak, že k dosavadním ekonomickým tokům přibudou výdaje směřující do zahraničí (výdaje na dovoz zboží a služeb a nákup nových kapitálových statků v zahraničí) a současně i příjmy, které ze zahraničí přicházejí (příjmy z vývozu, příliv zahraničního kapitálu do země)

Rovnováha v modelu ekonomického koloběhu

  • Oba koloběhy ukazují základní makroekonomické toky, zároveň usnadňují hlubší úvahy o faktorech ovlivňujících vývoj národního hospodářství
  • Jednoduchý model
    • Utratí-li domácnosti veškeré důchody, které od firem získají (mzdy, rentu, úroky, a zisk) za nákup spotřebního zboží a služeb, pak firmy prodají vše, co vyrobí, získají odpovídající finanční prostředky a národohospodářský koloběh může pokračovat v nezměněné podobě dál, nachází se v tzv. stavu rovnováhy, což znamená, že hodnota vyráběných statků i výše příjmů vlastníků výrobních faktorů (národní důchod) se nemění
  • Rozšířený model
    • Platí totéž co u jednoduchého modelu, budou-li veškeré úspory domácností (nespotřebovaná část jejich příjmů) použity firmami na nákup nových kapitálových statků (investice), na jejichž základě zvýší firmy výrobní kapacity, rovnost mezi objemem úspor a investic pak povede k tomu, že rovnováha zůstane v národním hospodářství zachována
    • Vstoupí-li do hry i veřejný sektor, bude NH v rovnováze tehdy, když se úspory domácností a daňové příjmy státu budou ve svém souhrnu rovnat firemním investicím a nákupním výdajů státu
    • Při zahrnutí zahraničního sektoru - souhrn investic, státních výdajů na nákupy zboží a služeb, vývozu zboží a služeb a dovozu kapitálu roven souhrnu úspor domácností, daňových příjmů státu, dovozu zboží a vývozu kapitálu

Ilustrace národohospodářského koloběhu - Model J. M. Keynese

  • Sud naplněný vodou - tři vstupní otvory a tři výstupní otvory
  • Tři otvory umožňující únik vody = úspory domácností, daňové příjmy státu, hodnota dovozu zboží a vývozu kapitálu
  • Tři otvory, kterými voda do sudu přitéká = firemní investice, státní výdaje za nákupy zboží a služeb, hodnota vývozu zboží a dovozu kapitálu
  • Hladinu vody v sudu lze přirovnat k celkovému objemu národního důchodu nebo vyrobeného národního produktu - zůstává (z krátkodobějšího hlediska) nezměněn, jestliže je celkový objem vody unikající ze sudu nahrazen celkovým objemem vody, která do sudu přitéká → národní hospodářství se nachází ve stavu ekonomické rovnováhy
  • Nerovnovážná situace - Bude-li celkový odtok vody (v ekonomickém vyjádření součet veličin úspor, daní, dovozu zboží a vývozu kapitálu) převyšovat celkový přítok (součet investic, státních výdajů na nákup zboží a služeb, vývozu zboží a dovozu kapitálu), bude hladina vody (výše národního důchodu klesat), v opačném případě naopak stoupat
  • Nerovnováhy mezi veličinami tvořícími ve svém souhrnu „přítoky“ a „úniky“ z ekonomického koloběhu vedou ke změnám národního důchodu, tj. celkového výkonu národního hospodářství
  • Přesahují-li „ekonomické přítoky“ nad „odtoky“, pak celkový objem důchodu proudící ekonomikou (tj. národní důchod) roste, v opačném případě klesá

Zahrnutí cen do modelu ekonomického koloběhu

  • Model ekonomického koloběhu lze rozšířit ještě zahrnutím cen
  • Zahrneme-li do modelu i působení cen, dospíváme k modelu národohospodářského koloběhu a ekonomické rovnováhy založenému na pojmech tzv. souhrnné (agregátní) poptávky a nabídky
  • Souhrnná poptávka - celková hodnota zboží a služeb, které si spotřebitelé (domácnosti), stát, firmy a zahraniční subjekty chtějí v daném národním hospodářství při daných cenách koupit
  • Souhrnná nabídka - celková hodnota zboží a služeb, které domácí i zahraniční firmy hodlají v národním hospodářství při daných cenách nabídnout
  • Rovnovážná (neměnná) úroveň národního produktu nastává v ekonomice při rovnosti souhrnné poptávky a nabídky, tj. v situaci, kdy se celkové nákupní výdaje rovnají souhrnné hodnotě zboží a služeb ekonomikou produkovaných
  • Dojde-li, při dané úrovni cen k tomu, že souhrnná poptávka je ve srovnání se souhrnnou nabídkou větší nebo menší, hovoříme o stavu ekonomické nerovnováhy

Ekonomická nerovnováha

  • Reálná ekonomika → ke stavu rovnováhy dochází pouze zřídka, protože spotřební výdaje domácností a jejich úspory, daně, investiční výdaje, státní nákupy a výdaje i vývoz a dovoz se trvale a rychle mění
  • Ekonomická nerovnováha - 2 hlavní důsledky
    • Nevyužívání části ekonomických zdrojů (projevují se např. růstem nezaměstnanosti)
      • Vznikají v důsledku nedostatečné poptávky po nabízeném zboží a službách
    • Tendence růstu/poklesu celkové hladiny cen v národním hospodářství
    • Reálnému ekonomickému světu dominují situace charakterizované jako inflace (rostoucí cenová hladina) nebo deflace (klesající cenová hladina) či změny úrovně zaměstnanosti a vznikem nezaměstnanosti
  • Důvodem ekonomické nerovnováhy je skutečnost, že pokud se to, co se v ekonomice vyrobí, neprodá, je přebytek souhrnné nabídky nad souhrnnou poprávkou (obrazně řečeno) „koupen“ podniky, které jej vyrobily → stává se součástí jejich zásob
    • K tomu aby firmy svůj přebytek zboží v následujícím období prodaly, budou nuceny buď snížit objem své výroby, nebo snížit její ceny, případně obojí → ať se rozhodnou jakkoli, peněžní hodnota celkové národní produkce klesne
  • Druhou situací je vyšší agregátní poptávka než agregátní nabídka
    • Národní hospodářství může reagovat zvýšením výroby, zvýšením ceny, či „od obojího trochu“ → ať se rozhodnou jakkoli, peněžní hodnota celkové národní produkce stoupne
  • Peněžní, neboli nominální změna - růst nebo pokles hodnoty souhrnné nabídky, ke které dojde, neznamená tak nutně změnu objemu produkce - ten bude záviset na tom, zda ekonomika zvýší (či sníží) výrobu rychlejším tempem, než kterým porostou (budou klesat) ceny
  • Deflační mezera - agregátní poptávka < agregátní nabídka
    • Hodnota, o kterou je třeba zvýšit souhrnnou poptávku, aby se souhrnná nabídka a poptávka vyrovnaly
    • Ekonomicky nežádoucí - vede k nevyužití ekonomických zdrojů a k nezaměstnanosti
  • Inflační mezera - agregátní poptávka > agregátní nabídka
    • Hodnota, o kterou se musí souhrnná poptávka pro dosažení příslušné rovnováhy při stálých cenách snížit
    • Ekonomicky nežádoucí - tlačí úroveň cen nahoru a vede k inflaci
  • „Uzavírání“ mezer - vlády s pomocí finanční politiky ve snaze omezit národohospodářské problémy
    • Stimulace růstu či poklesu celkových výdajů v národním hospodářství, tj. spotřeby (úspory domácností, firemní investice, vládní výdaje na nákupy zboží a služeb, export, resp. importu)

Prameny

  • Prezentace TNH I 2011 - slide 40
  • Teorie národního hospodářství, Jan Urban., 3.vydání, 2011 (strany 60-66)
  • Základy ekonomie pro studenty VOŠ a neekonomických fakult VŠ, Robert Holman, 2000 (strana 8)

Navigace Seznam otázek

A Předmět a metody národohospodářské teorie
71. Předmět národohospodářské teorie a její základní kategorie | 30. Hlavní historické a současné směry ekonomického myšlení

B Základní ekonomické pojmy a principy
98. Základní ekonomické principy a modely, metodické chyby ekonomického uvažování | 54. Náklady alternativ a utopené náklady, ilustrujte na příkladech | 97. Základní ekonomické otázky, typy a odlišnosti ekonomických systémů | 17. Ekonomická efektivnost, Paretovo a Kaldor-Hicksovo kritérium efektivnosti | 85. Trhy výrobních faktorů, jejich úloha, specifika a regulace | 89. Typy ekonomických subjektů, jejich postavení a úloha v národním hospodářství | 49. Model ekonomického koloběhu | 55. Národohospodářské agregáty a jejich význam | 46. Metody měření HDP

C Tržní systém a státní ekonomická regulace
82. Trh a tržní systém, typy trhů | 87. Tržní cena a její funkce | 7. Cenová a necenová konkurence, principy marketingu | 31. Hospodářská politika, její cíle, druhy a účinnost, magický čtyřúhelník | 88. Tržní selhání, jeho druhy a příčiny, ilustrujte na příkladech | 90. Veřejná a soukromá řešení tržních selhání | 75. Státní regulace trhů, ceny ve smíšené ekonomice | 73. Selhání vlády a jeho příčiny

D Poptávka, nabídka a tržní cena
100. Zákon poptávky, zákon nabídky, zákon poptávky a nabídky, zákon jedné ceny | 8. Cenová, důchodová a křížová elasticita poptávky | 70. Přebytek výrobce a spotřebitele, efektivita tržní rovnováhy | 77. Státní zásahy do cen, jejich příčiny, důsledky a efektivita

E Rozhodování, ekonomika a správa firem
9. Cíle, náklady, příjmy a zisk firmy | 35. Implicitní a explicitní náklady firmy, ekonomický a účetní zisk | 61. Normální zisk firmy, ekonomická renta a její dobývání | 53. Náklady a nákladové křivky firmy, analýza firemních nákladů | 44. Marginální náklady a jejich význam | 99. Zákon klesajícího mezního produktu, princip úspor z rozsahu | 25. Financování firmy, finanční ukazatele a jejich funkce při řízení firmy | 96. Význam a struktura rozvahy firmy | 21. Ekonomický pohled na vybrané právní formy podniků, jejich výhody a nevýhody | 18. Ekonomické aspekty správy společností, problém „pána a správce“, modely corporate governance

F Struktura trhu, typy konkurence a konkurenční politika
78. Struktura trhu a tržní síla, relevantní trh | 15. Efektivnost dokonalé konkurence | 83. Trh dokonalé konkurence a postavení firmy na tomto trhu | 58. Nedokonalá konkurence, příčiny vzniku a hlavní typy, ztráta blahobytu v podmínkách nedokonalé konkurence | 33. Chování firem v podmínkách dokonalé a monopolistické konkurence | 34. Chování firem v podmínkách oligopolu a monopolu | 42. Konkurenční politika, antimonopolní zákonodárství, regulace přirozených monopolů

G Kapitál a kapitálové trhy
40. Kapitál, jeho vznik, formy a funkce | 37. Instituce kapitálového trhu a jejich význam | 52. Nabídka, poptávka a rovnováha na trhu kapitálu | 3. Aktiva, jejich druhy a vlastnosti, stanovení ceny aktiv | 39. Investování a spekulace, vznik a důsledky „investičních bublin“ | 79. Subjekty kapitálového trhu | 67. Primární a sekundární kapitálové trhy a jejich význam

H Trh práce, zaměstnanost a rozdělení příjmů
65. Poptávka a nabídka na trhu práce, vliv substitučního a důchodového efektu na nabídku práce | 84. Trh práce (poptávka, nabídka a rovnováha) | 86. Tržní a netržní faktory determinace mezd, mzdová strnulost, jej příčiny a důsledky | 59. Nezaměstnanost, příčiny, druhy a měření, vztah nezaměstnanosti a inflace | 72. Rozdělení důchodů, nerovnosti v důchodech, přerozdělovací procesy a jejich nástroje

I Peníze a měnová politika
63. Peníze, jejich funkce a formy, úloha zlata v dějinách peněz | 94. Vymezení peněz, peněžní zásoba a peněžní agregáty | 41. Komoditní peníze, zlatý standard, peníze s nuceným oběhem | 51. Nabídka a poptávka na trhu peněz, cena peněz, výnosová křivka | 5. Bankovní systém, tvorba peněz a peněžní multiplikátor | 50. Monetární politika a její nástroje | 56. Nástroje expanzívní fiskální a monetární politiky, jejich význam a účinnost | 57. Nástroje restriktivní měnové a rozpočtové politiky, jejich význam a účinnost | 6. Bezprostřední a konečné cíle měnové politiky, cílování inflace | 43. Kvantitativní teorie peněz, Fisherova rovnost | 62. Omezení měnové a fiskální politiky | 45. Měnová báze a tvorba peněz, peníze jako dluh | 14. Diskontní, lombardní a repo sazba jako měnové nástroje | 29. Funkce a nástroje centrální banky | 60. Nezávislost a odpovědnost centrální banky | 36. Inflace a její měření, druhy, příčiny a důsledky inflace, inflační daň | 12. Deflace, její příčiny a důsledky, past likvidity a kvantitativní uvolňování

J Hospodářský růst
80. Teorie hospodářského růstu | 69. Produktivita práce a kapitálu a jejich faktory, politika nabídkové strany | 22. Ekonomický růst a rozvoj, zdroje a typy růstu, růstová politika

K Hospodářský cyklus a stabilizační politika
32. Hospodářský cyklus, jeho příčiny a fáze | 66. Poptávkové a nabídkové šoky a jejich vliv na vznik recese | 38. Investiční akcelerátor a multiplikátor a jejich význam pro průběh hospodářského cyklu | 26. Finanční a měnová krize, možné příčiny a důsledky | 10. Cíle, principy a nástroje stabilizační politiky | 2. Agregátní poptávka a nabídka, potenciální a reálný produkt | 4. Automatické stabilizátory a jejich funkce, vysvětlete na příkladu | 27. Fiskální multiplikátory, efekt vytěsňování | 20. Ekonomické multiplikátory a jejich význam (Keynesův multiplikátor, peněžní multiplikátor, fiskální multiplikátor) | 28. Fiskální politika, její cíle a nástroje

L Státní rozpočet a daňový systém
93. Veřejné finance, jejich funkce a složky, státní rozpočet a jeho deficity | 76. Státní rozpočet, základní struktura jeho příjmové a výdajové stránky | 11. Daně, jejich druhy a ekonomické vlastnosti, daňová politika | 16. Efektivnost zdanění, daňové břemeno a „náklady mrtvé váhy“, Lafferova křivka | 23. Euro a Maastrichtská kritéria, Pakt stability a růstu

M Mezinárodní ekonomické vztahy
1. Absolutní a komparativní výhody v mezinárodním obchodě, vysvětlete na příkladu | 48. Mezinárodní měnové vztahy, devizové trhy, optimální měnové zóny | 64. Platební a obchodní bilance, jejich struktura a význam | 13. Devizové režimy a jejich národohospodářské důsledky | 47. Mezinárodní ekonomická integrace a její formy, globalizace ekonomiky | 95. Vývoj evropské ekonomické integrace, jednotný vnitřní trh, hospodářská a měnová unie EU

N Základy ekonomie veřejného sektoru:
24. Externality, jejich příčiny, důsledky a řešení | 81. Transakční náklady a Coaseův teorém | 92. Veřejné a částečně veřejné statky, společné zdroje | 74. Soukromé a veřejné statky, veřejné poskytování statků | 68. Principy ekonomické teorie veřejné volby | 91. Veřejná produkce statků, její příčiny a důsledky | 19. Ekonomické chování veřejné byrokracie

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code