Obsah
48. Mezinárodní měnové vztahy, devizové trhy, optimální měnové zóny
- podle Borkovce by měl být obsah této otázky následující:
Devizové trhy a měnové kurzy
- firmy, které se účastní zahraničního obchodu, zpravidla očekávají, že dostanou zaplaceno ve své vlastní měně
- zahraniční měny neboli devizy jsou prodávány a kupovány nejčastěji bankami a finančními institucemi → vytvářejí mezinárodní devizový trh
- měnový/devizový kurz = cena jednotky národní měny vyjádřená prostřednictvím jiné měny
- stanovování měnového kurzu se děje až od 70. let, dříve fungovaly pevní/fixní směnné kurzy
- pevné měnové kurzy
- centrální banky jednotl. zemí nakupují a prodávají svou měnu za pevně stanovenou cenu
- ve většině případů je kurz dané měna zafixován vůči dolaru
- tento režim funguje jako jakýkoli jiný systém podpory fixování cen (např. systém podpory zemědělských produktů
- má-li být CB schopná zajistit stabilitu měnového kurzu, musí mít stále určitou zásobu zahraniční měny, popř. zlata (kterou může za domácí měnu nabídnout)
- měnové intervence a devalvace
- měnová intervence/intervence na devizovém trhu = nákup a prodej zahraniční měny prováděný CB v zájmu stabilizace kurzu domácí měny
- CB v tom může pokračovat tak dlouho, dokud má nezbytné rezervy
- pokud už nemůže pevný měnový kurz dále udržet, měnu devalvuje , tzn. sníží její pevně stanovený kurz vůči ostatním měnám
- rozsah měnové intervence vychází z platební bilance → v systému pevných měnových kurzů musí CB poskytnout takové množství zahr. měny, které je nezbytné k financování nerovnováhy platební bilance
- pevně stanovený měnový kurz může mít i podobu fluktuačního pásma, tzn. měnový kurz se může volně pohybovat v určitém pásmu
- režim flexibilních/plovoucích kurzů
- od konce druhé svět. války do začátku 70.let fixovala většina zemí své měnové kurzy (viz situace s brettonwoodským systémem)
- od 70.let převládají flexibilní/plovoucí směnné kurzy
- kurzy národních měn kolísají volně na základě zákonů nabídky a poptávky
- nejsou primárně determinovány státními institucemi
- čistý plovoucí kurz – CB stojí zcela stranou a nechá kurz volně se pohybovat
- řízený plovoucí kurz – CB se pokouší kurz částečně ovlivnit nákupy a prodeji zahraničních měn
- devalvace a depreciace
- systém pevných měnových kurzů:
- devalvace – obyvatelé devalvující země jsou nuceni platit za zahraniční měny více než doposud; cizinci platí za devalvovanou měnu méně
- revalvace – opak devalvace
- systém plovoucích měnových kurzů:
- depreciace – znehodnocení měny → vzestup cen dováženého zboží, zvýšení inflace
- apreciace – zhodnocení měny → snížení cen dováženého zboží, snížení infalce
- měna se z(ne)hodnocuje na základě každodenních pohybů na devizovém trhu
- kurzy dvoustranné, vícestranné, nominální a reální
- dvoustranné nominální kurzy – běžné devizové kurzy vyjadřující cenu zahraniční měny k domácí měně
- dvoustranné = vyjadřují kurz jedné měny vůči druhé
- nominální = vyjadřují kurz počtem zahraničních měnových jednotek, které je třeba za jednotku určité národní měny zaplatit
- mnohostranné/efektivní kurzy – charakterizují pohyb hodnoty domácí měny ve vztahu k většímu počtu zahr. měn
- jedná se o kurz nominální
- reálný měnový kurz – zjišťuje, zda se domácí zboží s služby stávají relativně levnější nebo dražší než statky zahraniční
- reálné zhodnocení domácí měny – růst reálného měn. kurzu; ekonomické subjekty (domácí i zahr.) přesunují část svých výdajů ve prospěch domácího zboží
- reálné znehodnocení domácí měny – pokles reálného měn. kurzu; domácí zboží a služby se stávají relativně dražšími, ztrácejí konkurenceshopnost
- pokud se vývoj inflace v zemích hlavních zahr. obchodních partnerů neliší, zůstávají reálné a nominální měnové kurzy podobné
- příčiny pohybu (neboli fluktuace) měnových kurzů
- příčiny fluktuace měnových kruzů souvisí se zákony nabídky a poptávky
- poptávka po jednotl. měnách souvisí s mezinárodním obchodem se zbožím a službami, s mezinárodními pohyby kapitálu, a devizovými spekulacemi
- poptávku ovlivňuje i úroveň domácí míry inflace ve vztahu k inflaci v jiných zemích
- vliv obchodu zbožím a službami
- je-li po vývozu dané země v zahraničí vysoká poptávka, vzniká poptávka i po národních měnových jednotkách této země → růst ceny této měny vůči zahr. měnám
- zvýší-li např. určitá země svůj dovoz, vzroste nabídka její měny na zahr. devizových trzích a kurs její měny bude mít v důsledku tendenci klesat
- vliv úrokových sazeb a investičních výnosů
- pohyb měnového kurzu vyvolávají i mezinárodní kapitálové pohyby vyvolané rozdíly v úrovni úrokových sazeb, resp. investičních výnosů
- jsou-li domácí úrokové sazby vyšší než v zahraničí, znamená to příliv zahraničního kapitálu (možnost investovat nebo uložit prostředky v domácí ekonomice) → nákup domácí měny, prodej měny zahraniční → vzestup poptávky po domácí měně → apreciace
- Ale! Vysoký stupeň integrace kapitálových trhů vede k tomu, že úrokové míry žádné země se nemohou příliš vzdálit od ostatních
- pohyby devizových kurzů jsou vyvolány i mezinárodní mobilitou kapitálu v důsledku odlišné výnosnosti přímých zahraničních investic (investice zahr. subjektů do výrobního zařízení) – souvisí s rozdíly v úrovni mzdových nákladů, nákladů na přírodní zdroje, zdanění podnikových zisku atd.
- vliv devizových spekulací
- jsou to investice do deviz prováděné ve snaze dosáhnout zisku vyvolaného růstem/poklesem směnných kurzů
- nadměrné devizové spekulace jsou potenciálně destabilizující jev – mohou vytvářet nejistotu ohledně budoucího vývoje devizových kurzů
- ale je obtížné rozlišit devizové spekulace a „zdravé“ finanční rozhodnutí s cílem pojistit se pro případ krátkodobého poklesu kurzu
- souvisí s měnovými krizemi (viz otázka č. 26)
- směnný kurz a míra inflace
- měnové kurzy odrážejí i relace v mírách inflace jednotl. zemí
- země s vyšší inflací v důsledku klesající poptávky po jejich měně znehodnocují (depreciace) svou měnu, země s nižší inflací zhodnocují (apreciace)
- nepřímý vztah mezi inflací a směnnými kurzy vedl ke vzniku teorie parity kupní síly měny
- tato teorie vysvětluje změny v hodnotách měn čistě na základě relativních měr inflace v různých zemích
- směnný kurz jedné měny vůči druhé bude záviset na relativní kupní síle těchto měn v jejich vlastních zemích (např. stojí-li určité množství zboží v USA 1,5 dolaru a totéž množství v GB 1 libru, pak rovnovážný směnný kurz bude představovat 1,5 dolaru za 1 libru)
- pro vysvětlení pohybů v kurzech měn v krátkém období je ale tato teorie nedostatečná
- ignoruje význam dopravních a dalších nákladů spojených s dovozem a vývozem a i cenové pohyby neobchodovatelných statků (statky, kt. nepřecházejí státní hranice)
- parita kupní síly měny a index Big Mac
- teorie parity kupní síly vysvětlující měnové kurzy na základě poměru cen identických statků v jednotl. zemích je založena na předpokladech, které jsou ve skutečnosti prakticky vyloučeny:
- měnový kurz vytvářený výlučně tržními silami (ve skutečnosti na něj působí ještě další faktory)
- regulovaný kurz (cílem regulace měnové kurzu nemusí být parita kupních sil)
- přesto má svůj význam
- poměry národních peněžních jednotek, kt. jsou odvozené od parity jejich kupní síly, se používají jako přepočítávací koeficienty k výpočtům ekonom. úrovně země vyjádřené HDP na jednoho obyvatele
- když srovnáme tržní měnový kurz a paritu kupní síly, zjistíme, zda je tržní kurz nadhodnocen nebo podhodnocen
- je-li poměr tržního měnového kurzu a parity kupní síly větší než jedna, pak je kurz podhodnocen, v opačném případě nadhodnocen
- podhodnocení tržního měnového kurzu stimuluje export, nadhodnocení vede k oslabení konkurenceschopnosti domácích výrobků v zahraničí
- britský týdeník The Economist se řadu let zabývá zjišťováním toho, které měny jsou (pod/nad)hodnoceny za pomoci poměru tržního měnového kurzu a parity kupní síly – vychází se srovnání ceny spotřebního koše zahrnujícího jen jeden statek: hamburger Big Mac (tento statek je ve všech zemích identický)
- dolarová cena hamburgeru se vydělí jeho domácí cenou v národních měnách jednotl. zemí; je-li poměr tržního měnového kurzu k paritě kupní síly měny větší než jedna, je kurz dané země podhodnocen
- ČR v roce 2003: měnový kurz vůči dolaru byl 28,9Kč za dolar, kurz, který odpovídal paritě kupní síly odvozené od Big Macu byl 20,9 → koruna byla podhodnocena o téměř 30% (v roce 2006 už jen okolo 20%)
- devizové režimy a hospodářská politika
- důsledky plovoucích kurzů
- klady:
- plovoucí kurzy řeší problémy platební bilance
- pokud má země problémy s inflací, může depreciace měny kompenzovat ztrátu cenové konkurenceschopnosti a vracet platební bilanci do rovnováhy
- pokud má země platební přebytek, může apreciace její měny zvyšovat cenu jejího exportu a snižovat cenu dovozu tak dlouho, doku se platební bilance znovu nevrátí do rovnováhy
- vznikne-li v ekonomice s tímto režimem vyšší nezaměstnanost, může CB stanovovat nabídku peněž podle svého uvážení, protože ji nic nezavazuje k měnové intervenci
- zápory:
- vytváří se tzv. kurzové riziko – nejistota v mezinárodním obchodě a investicích (např. uplyne-li mezi uzavřením mezinár. obchod. smlouvy a provedením platby delší interval, tak se může změnit devizový kurz a změnit se tím očekávaná ziskovost dané operace)
- důsledky fixních kurzů
- klady:
- vnášejí do domácího peněžního systému disciplínu
- pokud není export dostatečně konkurenceschopný a vzniká tak problém deficitu platební bilance, musí se hospodářská politika země s tímto režimem snažit zlepšit zahraničně platební bilanci tím, že omezí agregátní poptávku, nebo že se zaměří na nabídkovou stránku ekonomiky (např. restrukturalizace hospodářství)
- zápory:
- státy mohou pod tlakem mezinárodní kapitálové mobility ztrácet kontrolu nad domácí peněžní nabídkou (= možnost uskutečňovat nezávislou monetární politiku)
Mezinárodní měnový fond a brettonwoodský systém
- Brettonwoodský měnový systém a jeho rozpad
- konkurenční devalvace = způsob, jakým se státy za velké hospod. krize snažili zlepšovat svou domácí ekonomickou situaci
- k. d. měly podpořit export a převést tak nezaměstnanost do zahraničí
- země postižené devalvacemi devalvovaly své měny
- vedlo to k řetězci devalvací, což rozvrátilo mezinárodní měnový systém
- obnovit ho měl na konci druhé svět. války brettonwoodský systém
- am. dolar se měl stát tzv. rezervní měnou mezinárodního měnového systému
- ostatní země měly udržovat své devizové rezervy v dolarech nebo ve zlatě
- země, kt. k dohodě přistoupily, byly povinny stanovit kurz své měny k dolaru a dodržovat ho
- dolar byl tak přímo vázán na zlato a ostatní měny nepřímo přes něj
- na základě bret. systému vznikl Mezinárodní měnový fond
- jeho hl. funkcí bylo poskytovat úvěry členských státům, kt. byly postiženy nedostatkem devizových rezerv (bránilo by to kurz měny udržovat)
- pokud měla země problém s udržováním pevného kurzu, mohla provést devalvaci
- tím byla zajištěna poválečná stabilita mezinár. měnového systému
- od 60.let se zlepšovala situace evrop. zemí ohledně obchodování s USA → dolarové rezervy těchto zemí nakonec převýšily dolarovou hodnostu am. zlatých rezerv
- financování války ve Vietnamu a prudký vzestup ceny ropy způsobily vysokou inflaci dolaru
- důsledkem bylo zrušení konvertibility dolaru za zlato a přešlo se k režimu plovoucího devizového kurzu
- v 2. pol. 70. let se úplně upustilo od vazby měn na zlato
- každá z člen. zemí IMF získala možnost zvolit si sama devizový režim
- tím se zvýšila váha devizových trhů
- Mezinárodní měnový fond (International Monetary Fund)
- vytvořen na konferenci konané v Bretton Woods v roce 1944
- na této konferenci byla také založena Skupina Světové banky (WBG)
- sídlem je Washington D.C.
- v současné době je členem MMF 184 zemí
- podle Dohody o MMF jsou hlavními cíle
- podporovat mezinárodní měnovou spolupráci
- usnadňovat rozšiřování a vyvážený růst mezinárodního obchodu
- podporovat devizovou stabilitu
- napomáhat vytváření mnohostranných platebních systémů
- učinit své zdroje dočasně dostupné členům majícím potíže s platební bilancí
- zkrátit trvání a zmírnit stupeň nerovnováhy v mezinárodních platebních bilancích členů
- od doby založení MMF se cíle nezměnily, ale došlo k vývoji jeho činností, aby MMF splňoval stále se měnící potřeby svých členských zemí a potřeby vyvíjející se světové ekonomiky
- MMF je v současné době aktivní v těchto oblastech
- dohled prováděný MMF – monitoring ekonomického a finančního vývoje a politik v členských zemích a na globální úrovni; poradenství v oblasti měnové politiky
- finanční asistence – půjčování členským zemím s problémy platební bilance, nejedná se o dočasné financování ale o podporu opatření a reforem zaměřených na nápravu těchto problémů
- technická asistence – tato asistence je poskytována vládám a centrálním bankám členských zemí IMF – jedná se o různá expertní školení
Optimální měnové zóny
- Optimální měnové zóny
- měnová zóna/oblast = oblast, kde je používá jedna měna
- optimální měnová zóna/oblast = oblast, kde se používá jedna měna a která má společný trh práce
- proč i společný trh práce?
- jestliže v jedné části zóny dojde k recesi a vzroste nezaměstnanost, mohou nezaměstnaní hledat práci v jiné části zóny
- problémy společného pracovního trhu v Eurozóně
- jazykové bariéry
- kulturní rozdíly
- administrativní bariéry
- kvóty a pracovní povolení (dnes již odstraněno)
- problém uznání kvalifikace
- stále jsou povolání, která by měli zastávat zejména občané daného státu (soudnictví, armáda, vysoká politika)
Mezinárodní obchod
- příčina MO: vzájemná výhodnost měny
- některé země jsou schopné produkovat určité statky s nižšími náklady než jiné
- rozdíly v
- nabídce
- ceně pracovní síly a kapitálových zdrojů
- dostupnosti technologií a přírodních zdrojů
- klimatických podmínkách
- to podmiňuje mezinárodní specializaci národních ekonomik – výroba různých druhů zboží a služeb
- specializace umožňuje zvýšit objem vyráběné produkce a dosáhnout úspor plynoucích ze zvýšeného rozsahu výroby
- absolutní a komparativní výhody
- jsou spojeny s výhodností specializace
- absolutní výhoda = jestliže může národní hospodářství vyrábět určitý druh zboží s absolutně nižšími náklady než jiné
- specializací na tyto výrobky a jejich výměnou za jiné zboží a služby dosahuje národní ekonomika vyššího blahobytu, než pokud by se snažila všechny požadované produkty vyrábět sama
- komparativní výhoda = výhody spojené s výrobou určitého druhu zboží má národní ekonomika tehdy, když jsou náklady alternativ při výrobě tohoto statku nižší než u jiných ekonomik
- většina ekonomik nemá v zahraničí absolutní výhodu
- obchodní překážky a jejich příčiny
- MO je často z různých důvodů omezován – cla, kvóty, bariéry administrativní povahy
- důsledek: dovážené zboží a služby jsou na domácím trhu dražší a tudíž méně dostupné
- clo
- daň uvalovaná na dovoz
- důchodová (fiskální)
- zavádí se proto, aby stát získal zdroj peněžních prostředků
- hlavní zdroj státních příjmů do počátku první světové války
- ochranářská (protekcionistická)
- uvalována na určité výrobky, ve snaze chránit domácí průmysl před levnější zahraniční konkurencí
- kvóty
- jsou to kvantitativní omezení uvalovaná na dovoz určitých druhů zboží (celkem nebo z určité země)
- omezují rozsah konkurenčního zboží ze zahraničí → zvyšuje se jeho cena
- administrativní překážky
- záměrné užití státní legislativy a administrativní regulace ze ztížení dovozu zboží ze zahraničí
- např.: požadavek, aby dovážené zboží odpovídalo určitým domácím předpisům – jejich splnění znamená pro zahraniční výrobce dodatečné náklady a produkty se zdražují nebo se dovoz omezuje
- exportní subvence, státem zvýhodněné exportní úvěry, vývozní záruky
- nepřímá forma finanční podpory od státu exportérům
- cílem je umožnit prodávat jejich výrobky v zahraničí i za nižší cenu, než jakou by měly doma = dumping
- argumenty států pro omezování MO
- a) ochrana odvětví nezbytných pro národní obranu
- určitá ek. odvětví jsou považovaná za strategická pro nár. bezpečnost
- pokud by je převzala zahraniční konkurence, mohla by být výroba v krizovém období ohrožena
- b) ochrana odvětví v tzv. počátečním stadiu vývoje
- tato ochrana se opírá o přesvědčení, že pokud získá dané průmyslové odvětví možnost růstu, bude po určité době schopno konkurovat zahraničním soupeřům
- c) diverzifikace ekonomiky
- u méně rozvinutých zemí, které značnou měrou závisí na jedné produkované plodině/produktu
- existuje nebezpeční, že pokles jeho ceny nebo neúroda výrazně dopadnou na celé hospodářství
- vlády se snaží podporovat rozvoj nových odvětví, které ekonomiku diverzifikují (prostřednictví cel a subvencí)
- d) ochrana před levnou zahraniční prací
- nejčastější argument vyspělých zemí
- zahraniční dělníci jsou placeni méně než domácí, a proto může zahraniční konkurence nabízet zboží na domácím trhu výhodněji
- domácím pracovníkům může v důsledku toho klesnou mzda nebo mohou ztratit pracovní místo
- e) stimulace ekonomického růstu
- export vede ke zvýšení HDP, import ke snížení
- je-li export větší než import, představuje čistý export přírůstek HDP
- f) odveta za zahraniční obchodní restrikce
- odvetná opatření proti zemím, které omezují možnosti dovozu zboží a služeb určité ekonomiky
- výhody volného obchodu
- přináší stejný prospěch jako volná konkurence na domácím trhu
- překážky v MO znamenají tomu vyšší ceny pro domácí spotřebitele a brání zemím dosahovat výhod za specializace
Prameny
- Jan Urban: Teorie národního hospodářství, 3. vydání, 2011, str. 483, 467-479, 489-495
- Jan Urban: Teorie národního hospodářství, 2. vydání, 2006, str. 435-444, 452-455
- seminář s Borkovcem (optimální měnové zóny)
- http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/mfo_imf.html - Ministerstvo financí
Navigace Seznam otázek
A Předmět a metody národohospodářské teorie
71. Předmět národohospodářské teorie a její základní kategorie |
30. Hlavní historické a současné směry ekonomického myšlení
B Základní ekonomické pojmy a principy
98. Základní ekonomické principy a modely, metodické chyby ekonomického uvažování |
54. Náklady alternativ a utopené náklady, ilustrujte na příkladech |
97. Základní ekonomické otázky, typy a odlišnosti ekonomických systémů |
17. Ekonomická efektivnost, Paretovo a Kaldor-Hicksovo kritérium efektivnosti |
85. Trhy výrobních faktorů, jejich úloha, specifika a regulace |
89. Typy ekonomických subjektů, jejich postavení a úloha v národním hospodářství |
49. Model ekonomického koloběhu |
55. Národohospodářské agregáty a jejich význam |
46. Metody měření HDP
C Tržní systém a státní ekonomická regulace
82. Trh a tržní systém, typy trhů |
87. Tržní cena a její funkce |
7. Cenová a necenová konkurence, principy marketingu |
31. Hospodářská politika, její cíle, druhy a účinnost, magický čtyřúhelník |
88. Tržní selhání, jeho druhy a příčiny, ilustrujte na příkladech |
90. Veřejná a soukromá řešení tržních selhání |
75. Státní regulace trhů, ceny ve smíšené ekonomice |
73. Selhání vlády a jeho příčiny
D Poptávka, nabídka a tržní cena
100. Zákon poptávky, zákon nabídky, zákon poptávky a nabídky, zákon jedné ceny |
8. Cenová, důchodová a křížová elasticita poptávky |
70. Přebytek výrobce a spotřebitele, efektivita tržní rovnováhy |
77. Státní zásahy do cen, jejich příčiny, důsledky a efektivita
E Rozhodování, ekonomika a správa firem
9. Cíle, náklady, příjmy a zisk firmy |
35. Implicitní a explicitní náklady firmy, ekonomický a účetní zisk |
61. Normální zisk firmy, ekonomická renta a její dobývání |
53. Náklady a nákladové křivky firmy, analýza firemních nákladů |
44. Marginální náklady a jejich význam |
99. Zákon klesajícího mezního produktu, princip úspor z rozsahu |
25. Financování firmy, finanční ukazatele a jejich funkce při řízení firmy |
96. Význam a struktura rozvahy firmy |
21. Ekonomický pohled na vybrané právní formy podniků, jejich výhody a nevýhody |
18. Ekonomické aspekty správy společností, problém „pána a správce“, modely corporate governance
F Struktura trhu, typy konkurence a konkurenční politika
78. Struktura trhu a tržní síla, relevantní trh |
15. Efektivnost dokonalé konkurence |
83. Trh dokonalé konkurence a postavení firmy na tomto trhu |
58. Nedokonalá konkurence, příčiny vzniku a hlavní typy, ztráta blahobytu v podmínkách nedokonalé konkurence |
33. Chování firem v podmínkách dokonalé a monopolistické konkurence |
34. Chování firem v podmínkách oligopolu a monopolu |
42. Konkurenční politika, antimonopolní zákonodárství, regulace přirozených monopolů
G Kapitál a kapitálové trhy
40. Kapitál, jeho vznik, formy a funkce |
37. Instituce kapitálového trhu a jejich význam |
52. Nabídka, poptávka a rovnováha na trhu kapitálu |
3. Aktiva, jejich druhy a vlastnosti, stanovení ceny aktiv |
39. Investování a spekulace, vznik a důsledky „investičních bublin“ |
79. Subjekty kapitálového trhu |
67. Primární a sekundární kapitálové trhy a jejich význam
H Trh práce, zaměstnanost a rozdělení příjmů
65. Poptávka a nabídka na trhu práce, vliv substitučního a důchodového efektu na nabídku práce |
84. Trh práce (poptávka, nabídka a rovnováha) |
86. Tržní a netržní faktory determinace mezd, mzdová strnulost, jej příčiny a důsledky |
59. Nezaměstnanost, příčiny, druhy a měření, vztah nezaměstnanosti a inflace |
72. Rozdělení důchodů, nerovnosti v důchodech, přerozdělovací procesy a jejich nástroje
I Peníze a měnová politika
63. Peníze, jejich funkce a formy, úloha zlata v dějinách peněz |
94. Vymezení peněz, peněžní zásoba a peněžní agregáty |
41. Komoditní peníze, zlatý standard, peníze s nuceným oběhem |
51. Nabídka a poptávka na trhu peněz, cena peněz, výnosová křivka |
5. Bankovní systém, tvorba peněz a peněžní multiplikátor |
50. Monetární politika a její nástroje |
56. Nástroje expanzívní fiskální a monetární politiky, jejich význam a účinnost |
57. Nástroje restriktivní měnové a rozpočtové politiky, jejich význam a účinnost |
6. Bezprostřední a konečné cíle měnové politiky, cílování inflace |
43. Kvantitativní teorie peněz, Fisherova rovnost |
62. Omezení měnové a fiskální politiky |
45. Měnová báze a tvorba peněz, peníze jako dluh |
14. Diskontní, lombardní a repo sazba jako měnové nástroje |
29. Funkce a nástroje centrální banky |
60. Nezávislost a odpovědnost centrální banky |
36. Inflace a její měření, druhy, příčiny a důsledky inflace, inflační daň |
12. Deflace, její příčiny a důsledky, past likvidity a kvantitativní uvolňování
J Hospodářský růst
80. Teorie hospodářského růstu |
69. Produktivita práce a kapitálu a jejich faktory, politika nabídkové strany |
22. Ekonomický růst a rozvoj, zdroje a typy růstu, růstová politika
K Hospodářský cyklus a stabilizační politika
32. Hospodářský cyklus, jeho příčiny a fáze |
66. Poptávkové a nabídkové šoky a jejich vliv na vznik recese |
38. Investiční akcelerátor a multiplikátor a jejich význam pro průběh hospodářského cyklu |
26. Finanční a měnová krize, možné příčiny a důsledky |
10. Cíle, principy a nástroje stabilizační politiky |
2. Agregátní poptávka a nabídka, potenciální a reálný produkt |
4. Automatické stabilizátory a jejich funkce, vysvětlete na příkladu |
27. Fiskální multiplikátory, efekt vytěsňování |
20. Ekonomické multiplikátory a jejich význam (Keynesův multiplikátor, peněžní multiplikátor, fiskální multiplikátor) |
28. Fiskální politika, její cíle a nástroje
L Státní rozpočet a daňový systém
93. Veřejné finance, jejich funkce a složky, státní rozpočet a jeho deficity |
76. Státní rozpočet, základní struktura jeho příjmové a výdajové stránky |
11. Daně, jejich druhy a ekonomické vlastnosti, daňová politika |
16. Efektivnost zdanění, daňové břemeno a „náklady mrtvé váhy“, Lafferova křivka |
23. Euro a Maastrichtská kritéria, Pakt stability a růstu
M Mezinárodní ekonomické vztahy
1. Absolutní a komparativní výhody v mezinárodním obchodě, vysvětlete na příkladu |
48. Mezinárodní měnové vztahy, devizové trhy, optimální měnové zóny |
64. Platební a obchodní bilance, jejich struktura a význam |
13. Devizové režimy a jejich národohospodářské důsledky |
47. Mezinárodní ekonomická integrace a její formy, globalizace ekonomiky |
95. Vývoj evropské ekonomické integrace, jednotný vnitřní trh, hospodářská a měnová unie EU
N Základy ekonomie veřejného sektoru:
24. Externality, jejich příčiny, důsledky a řešení |
81. Transakční náklady a Coaseův teorém |
92. Veřejné a částečně veřejné statky, společné zdroje |
74. Soukromé a veřejné statky, veřejné poskytování statků |
68. Principy ekonomické teorie veřejné volby |
91. Veřejná produkce statků, její příčiny a důsledky |
19. Ekonomické chování veřejné byrokracie