Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


48. Mezinárodní měnové vztahy, devizové trhy, optimální měnové zóny

  • podle Borkovce by měl být obsah této otázky následující:

Devizové trhy a měnové kurzy

  • firmy, které se účastní zahraničního obchodu, zpravidla očekávají, že dostanou zaplaceno ve své vlastní měně
  • zahraniční měny neboli devizy jsou prodávány a kupovány nejčastěji bankami a finančními institucemi → vytvářejí mezinárodní devizový trh
  • měnový/devizový kurz = cena jednotky národní měny vyjádřená prostřednictvím jiné měny
  • stanovování měnového kurzu se děje až od 70. let, dříve fungovaly pevní/fixní směnné kurzy
  • pevné měnové kurzy
    • centrální banky jednotl. zemí nakupují a prodávají svou měnu za pevně stanovenou cenu
    • ve většině případů je kurz dané měna zafixován vůči dolaru
    • tento režim funguje jako jakýkoli jiný systém podpory fixování cen (např. systém podpory zemědělských produktů
    • má-li být CB schopná zajistit stabilitu měnového kurzu, musí mít stále určitou zásobu zahraniční měny, popř. zlata (kterou může za domácí měnu nabídnout)
  • měnové intervence a devalvace
    • měnová intervence/intervence na devizovém trhu = nákup a prodej zahraniční měny prováděný CB v zájmu stabilizace kurzu domácí měny
    • CB v tom může pokračovat tak dlouho, dokud má nezbytné rezervy
    • pokud už nemůže pevný měnový kurz dále udržet, měnu devalvuje , tzn. sníží její pevně stanovený kurz vůči ostatním měnám
    • rozsah měnové intervence vychází z platební bilance → v systému pevných měnových kurzů musí CB poskytnout takové množství zahr. měny, které je nezbytné k financování nerovnováhy platební bilance
    • pevně stanovený měnový kurz může mít i podobu fluktuačního pásma, tzn. měnový kurz se může volně pohybovat v určitém pásmu
  • režim flexibilních/plovoucích kurzů
    • od konce druhé svět. války do začátku 70.let fixovala většina zemí své měnové kurzy (viz situace s brettonwoodským systémem)
    • od 70.let převládají flexibilní/plovoucí směnné kurzy
      • kurzy národních měn kolísají volně na základě zákonů nabídky a poptávky
      • nejsou primárně determinovány státními institucemi
    • čistý plovoucí kurz – CB stojí zcela stranou a nechá kurz volně se pohybovat
    • řízený plovoucí kurz – CB se pokouší kurz částečně ovlivnit nákupy a prodeji zahraničních měn
  • devalvace a depreciace
    • systém pevných měnových kurzů:
      • devalvace – obyvatelé devalvující země jsou nuceni platit za zahraniční měny více než doposud; cizinci platí za devalvovanou měnu méně
      • revalvace – opak devalvace
    • systém plovoucích měnových kurzů:
      • depreciace – znehodnocení měny → vzestup cen dováženého zboží, zvýšení inflace
      • apreciace – zhodnocení měny → snížení cen dováženého zboží, snížení infalce
      • měna se z(ne)hodnocuje na základě každodenních pohybů na devizovém trhu
  • kurzy dvoustranné, vícestranné, nominální a reální
    • dvoustranné nominální kurzy – běžné devizové kurzy vyjadřující cenu zahraniční měny k domácí měně
      • dvoustranné = vyjadřují kurz jedné měny vůči druhé
      • nominální = vyjadřují kurz počtem zahraničních měnových jednotek, které je třeba za jednotku určité národní měny zaplatit
    • mnohostranné/efektivní kurzy – charakterizují pohyb hodnoty domácí měny ve vztahu k většímu počtu zahr. měn
      • jedná se o kurz nominální
    • reálný měnový kurz – zjišťuje, zda se domácí zboží s služby stávají relativně levnější nebo dražší než statky zahraniční
      • reálné zhodnocení domácí měny – růst reálného měn. kurzu; ekonomické subjekty (domácí i zahr.) přesunují část svých výdajů ve prospěch domácího zboží
      • reálné znehodnocení domácí měny – pokles reálného měn. kurzu; domácí zboží a služby se stávají relativně dražšími, ztrácejí konkurenceshopnost
    • pokud se vývoj inflace v zemích hlavních zahr. obchodních partnerů neliší, zůstávají reálné a nominální měnové kurzy podobné
  • příčiny pohybu (neboli fluktuace) měnových kurzů
    • příčiny fluktuace měnových kruzů souvisí se zákony nabídky a poptávky
      • poptávka po jednotl. měnách souvisí s mezinárodním obchodem se zbožím a službami, s mezinárodními pohyby kapitálu, a devizovými spekulacemi
      • poptávku ovlivňuje i úroveň domácí míry inflace ve vztahu k inflaci v jiných zemích
      • vliv obchodu zbožím a službami
        • je-li po vývozu dané země v zahraničí vysoká poptávka, vzniká poptávka i po národních měnových jednotkách této země → růst ceny této měny vůči zahr. měnám
        • zvýší-li např. určitá země svůj dovoz, vzroste nabídka její měny na zahr. devizových trzích a kurs její měny bude mít v důsledku tendenci klesat
      • vliv úrokových sazeb a investičních výnosů
        • pohyb měnového kurzu vyvolávají i mezinárodní kapitálové pohyby vyvolané rozdíly v úrovni úrokových sazeb, resp. investičních výnosů
        • jsou-li domácí úrokové sazby vyšší než v zahraničí, znamená to příliv zahraničního kapitálu (možnost investovat nebo uložit prostředky v domácí ekonomice) → nákup domácí měny, prodej měny zahraniční → vzestup poptávky po domácí měně → apreciace
        • Ale! Vysoký stupeň integrace kapitálových trhů vede k tomu, že úrokové míry žádné země se nemohou příliš vzdálit od ostatních
        • pohyby devizových kurzů jsou vyvolány i mezinárodní mobilitou kapitálu v důsledku odlišné výnosnosti přímých zahraničních investic (investice zahr. subjektů do výrobního zařízení) – souvisí s rozdíly v úrovni mzdových nákladů, nákladů na přírodní zdroje, zdanění podnikových zisku atd.
      • vliv devizových spekulací
        • jsou to investice do deviz prováděné ve snaze dosáhnout zisku vyvolaného růstem/poklesem směnných kurzů
        • nadměrné devizové spekulace jsou potenciálně destabilizující jev – mohou vytvářet nejistotu ohledně budoucího vývoje devizových kurzů
        • ale je obtížné rozlišit devizové spekulace a „zdravé“ finanční rozhodnutí s cílem pojistit se pro případ krátkodobého poklesu kurzu
        • souvisí s měnovými krizemi (viz otázka č. 26)
      • směnný kurz a míra inflace
        • měnové kurzy odrážejí i relace v mírách inflace jednotl. zemí
        • země s vyšší inflací v důsledku klesající poptávky po jejich měně znehodnocují (depreciace) svou měnu, země s nižší inflací zhodnocují (apreciace)
        • nepřímý vztah mezi inflací a směnnými kurzy vedl ke vzniku teorie parity kupní síly měny
          • tato teorie vysvětluje změny v hodnotách měn čistě na základě relativních měr inflace v různých zemích
          • směnný kurz jedné měny vůči druhé bude záviset na relativní kupní síle těchto měn v jejich vlastních zemích (např. stojí-li určité množství zboží v USA 1,5 dolaru a totéž množství v GB 1 libru, pak rovnovážný směnný kurz bude představovat 1,5 dolaru za 1 libru)
          • pro vysvětlení pohybů v kurzech měn v krátkém období je ale tato teorie nedostatečná
          • ignoruje význam dopravních a dalších nákladů spojených s dovozem a vývozem a i cenové pohyby neobchodovatelných statků (statky, kt. nepřecházejí státní hranice)
  • parita kupní síly měny a index Big Mac
    • teorie parity kupní síly vysvětlující měnové kurzy na základě poměru cen identických statků v jednotl. zemích je založena na předpokladech, které jsou ve skutečnosti prakticky vyloučeny:
      • měnový kurz vytvářený výlučně tržními silami (ve skutečnosti na něj působí ještě další faktory)
      • regulovaný kurz (cílem regulace měnové kurzu nemusí být parita kupních sil)
    • přesto má svůj význam
      • poměry národních peněžních jednotek, kt. jsou odvozené od parity jejich kupní síly, se používají jako přepočítávací koeficienty k výpočtům ekonom. úrovně země vyjádřené HDP na jednoho obyvatele
    • když srovnáme tržní měnový kurz a paritu kupní síly, zjistíme, zda je tržní kurz nadhodnocen nebo podhodnocen
      • je-li poměr tržního měnového kurzu a parity kupní síly větší než jedna, pak je kurz podhodnocen, v opačném případě nadhodnocen
      • podhodnocení tržního měnového kurzu stimuluje export, nadhodnocení vede k oslabení konkurenceschopnosti domácích výrobků v zahraničí
      • britský týdeník The Economist se řadu let zabývá zjišťováním toho, které měny jsou (pod/nad)hodnoceny za pomoci poměru tržního měnového kurzu a parity kupní síly – vychází se srovnání ceny spotřebního koše zahrnujícího jen jeden statek: hamburger Big Mac (tento statek je ve všech zemích identický)
      • dolarová cena hamburgeru se vydělí jeho domácí cenou v národních měnách jednotl. zemí; je-li poměr tržního měnového kurzu k paritě kupní síly měny větší než jedna, je kurz dané země podhodnocen
      • ČR v roce 2003: měnový kurz vůči dolaru byl 28,9Kč za dolar, kurz, který odpovídal paritě kupní síly odvozené od Big Macu byl 20,9 → koruna byla podhodnocena o téměř 30% (v roce 2006 už jen okolo 20%)
  • devizové režimy a hospodářská politika
    • důsledky plovoucích kurzů
      • klady:
        • plovoucí kurzy řeší problémy platební bilance
        • pokud má země problémy s inflací, může depreciace měny kompenzovat ztrátu cenové konkurenceschopnosti a vracet platební bilanci do rovnováhy
        • pokud má země platební přebytek, může apreciace její měny zvyšovat cenu jejího exportu a snižovat cenu dovozu tak dlouho, doku se platební bilance znovu nevrátí do rovnováhy
        • vznikne-li v ekonomice s tímto režimem vyšší nezaměstnanost, může CB stanovovat nabídku peněž podle svého uvážení, protože ji nic nezavazuje k měnové intervenci
      • zápory:
        • vytváří se tzv. kurzové riziko – nejistota v mezinárodním obchodě a investicích (např. uplyne-li mezi uzavřením mezinár. obchod. smlouvy a provedením platby delší interval, tak se může změnit devizový kurz a změnit se tím očekávaná ziskovost dané operace)
    • důsledky fixních kurzů
      • klady:
        • vnášejí do domácího peněžního systému disciplínu
        • pokud není export dostatečně konkurenceschopný a vzniká tak problém deficitu platební bilance, musí se hospodářská politika země s tímto režimem snažit zlepšit zahraničně platební bilanci tím, že omezí agregátní poptávku, nebo že se zaměří na nabídkovou stránku ekonomiky (např. restrukturalizace hospodářství)
      • zápory:
        • státy mohou pod tlakem mezinárodní kapitálové mobility ztrácet kontrolu nad domácí peněžní nabídkou (= možnost uskutečňovat nezávislou monetární politiku)

Mezinárodní měnový fond a brettonwoodský systém

  • Brettonwoodský měnový systém a jeho rozpad
    • konkurenční devalvace = způsob, jakým se státy za velké hospod. krize snažili zlepšovat svou domácí ekonomickou situaci
    • k. d. měly podpořit export a převést tak nezaměstnanost do zahraničí
    • země postižené devalvacemi devalvovaly své měny
    • vedlo to k řetězci devalvací, což rozvrátilo mezinárodní měnový systém
    • obnovit ho měl na konci druhé svět. války brettonwoodský systém
      • am. dolar se měl stát tzv. rezervní měnou mezinárodního měnového systému
      • ostatní země měly udržovat své devizové rezervy v dolarech nebo ve zlatě
      • země, kt. k dohodě přistoupily, byly povinny stanovit kurz své měny k dolaru a dodržovat ho
      • dolar byl tak přímo vázán na zlato a ostatní měny nepřímo přes něj
      • na základě bret. systému vznikl Mezinárodní měnový fond
        • jeho hl. funkcí bylo poskytovat úvěry členských státům, kt. byly postiženy nedostatkem devizových rezerv (bránilo by to kurz měny udržovat)
      • pokud měla země problém s udržováním pevného kurzu, mohla provést devalvaci
      • tím byla zajištěna poválečná stabilita mezinár. měnového systému
    • od 60.let se zlepšovala situace evrop. zemí ohledně obchodování s USA → dolarové rezervy těchto zemí nakonec převýšily dolarovou hodnostu am. zlatých rezerv
    • financování války ve Vietnamu a prudký vzestup ceny ropy způsobily vysokou inflaci dolaru
    • důsledkem bylo zrušení konvertibility dolaru za zlato a přešlo se k režimu plovoucího devizového kurzu
    • v 2. pol. 70. let se úplně upustilo od vazby měn na zlato
    • každá z člen. zemí IMF získala možnost zvolit si sama devizový režim
    • tím se zvýšila váha devizových trhů
  • Mezinárodní měnový fond (International Monetary Fund)
    • vytvořen na konferenci konané v Bretton Woods v roce 1944
    • na této konferenci byla také založena Skupina Světové banky (WBG)
    • sídlem je Washington D.C.
    • v současné době je členem MMF 184 zemí
    • podle Dohody o MMF jsou hlavními cíle
      • podporovat mezinárodní měnovou spolupráci
      • usnadňovat rozšiřování a vyvážený růst mezinárodního obchodu
      • podporovat devizovou stabilitu
      • napomáhat vytváření mnohostranných platebních systémů
      • učinit své zdroje dočasně dostupné členům majícím potíže s platební bilancí
      • zkrátit trvání a zmírnit stupeň nerovnováhy v mezinárodních platebních bilancích členů
    • od doby založení MMF se cíle nezměnily, ale došlo k vývoji jeho činností, aby MMF splňoval stále se měnící potřeby svých členských zemí a potřeby vyvíjející se světové ekonomiky
    • MMF je v současné době aktivní v těchto oblastech
      • dohled prováděný MMF – monitoring ekonomického a finančního vývoje a politik v členských zemích a na globální úrovni; poradenství v oblasti měnové politiky
      • finanční asistence – půjčování členským zemím s problémy platební bilance, nejedná se o dočasné financování ale o podporu opatření a reforem zaměřených na nápravu těchto problémů
      • technická asistence – tato asistence je poskytována vládám a centrálním bankám členských zemí IMF – jedná se o různá expertní školení

Optimální měnové zóny

  • Optimální měnové zóny
    • měnová zóna/oblast = oblast, kde je používá jedna měna
    • optimální měnová zóna/oblast = oblast, kde se používá jedna měna a která má společný trh práce
    • proč i společný trh práce?
      • jestliže v jedné části zóny dojde k recesi a vzroste nezaměstnanost, mohou nezaměstnaní hledat práci v jiné části zóny
    • problémy společného pracovního trhu v Eurozóně
      • jazykové bariéry
      • kulturní rozdíly
      • administrativní bariéry
        • kvóty a pracovní povolení (dnes již odstraněno)
        • problém uznání kvalifikace
        • stále jsou povolání, která by měli zastávat zejména občané daného státu (soudnictví, armáda, vysoká politika)

Mezinárodní obchod

  • příčina MO: vzájemná výhodnost měny
  • některé země jsou schopné produkovat určité statky s nižšími náklady než jiné
  • rozdíly v
    • nabídce
    • ceně pracovní síly a kapitálových zdrojů
    • dostupnosti technologií a přírodních zdrojů
    • klimatických podmínkách
  • to podmiňuje mezinárodní specializaci národních ekonomik – výroba různých druhů zboží a služeb
  • specializace umožňuje zvýšit objem vyráběné produkce a dosáhnout úspor plynoucích ze zvýšeného rozsahu výroby
  • absolutní a komparativní výhody
    • jsou spojeny s výhodností specializace
    • absolutní výhoda = jestliže může národní hospodářství vyrábět určitý druh zboží s absolutně nižšími náklady než jiné
      • specializací na tyto výrobky a jejich výměnou za jiné zboží a služby dosahuje národní ekonomika vyššího blahobytu, než pokud by se snažila všechny požadované produkty vyrábět sama
    • komparativní výhoda = výhody spojené s výrobou určitého druhu zboží má národní ekonomika tehdy, když jsou náklady alternativ při výrobě tohoto statku nižší než u jiných ekonomik
      • většina ekonomik nemá v zahraničí absolutní výhodu
  • obchodní překážky a jejich příčiny
    • MO je často z různých důvodů omezován – cla, kvóty, bariéry administrativní povahy
    • důsledek: dovážené zboží a služby jsou na domácím trhu dražší a tudíž méně dostupné
      • clo
        • daň uvalovaná na dovoz
        • důchodová (fiskální)
          • zavádí se proto, aby stát získal zdroj peněžních prostředků
          • hlavní zdroj státních příjmů do počátku první světové války
        • ochranářská (protekcionistická)
          • uvalována na určité výrobky, ve snaze chránit domácí průmysl před levnější zahraniční konkurencí
      • kvóty
        • jsou to kvantitativní omezení uvalovaná na dovoz určitých druhů zboží (celkem nebo z určité země)
        • omezují rozsah konkurenčního zboží ze zahraničí → zvyšuje se jeho cena
      • administrativní překážky
        • záměrné užití státní legislativy a administrativní regulace ze ztížení dovozu zboží ze zahraničí
        • např.: požadavek, aby dovážené zboží odpovídalo určitým domácím předpisům – jejich splnění znamená pro zahraniční výrobce dodatečné náklady a produkty se zdražují nebo se dovoz omezuje
      • exportní subvence, státem zvýhodněné exportní úvěry, vývozní záruky
        • nepřímá forma finanční podpory od státu exportérům
        • cílem je umožnit prodávat jejich výrobky v zahraničí i za nižší cenu, než jakou by měly doma = dumping
  • argumenty států pro omezování MO
    • a) ochrana odvětví nezbytných pro národní obranu
      • určitá ek. odvětví jsou považovaná za strategická pro nár. bezpečnost
      • pokud by je převzala zahraniční konkurence, mohla by být výroba v krizovém období ohrožena
    • b) ochrana odvětví v tzv. počátečním stadiu vývoje
      • tato ochrana se opírá o přesvědčení, že pokud získá dané průmyslové odvětví možnost růstu, bude po určité době schopno konkurovat zahraničním soupeřům
    • c) diverzifikace ekonomiky
      • u méně rozvinutých zemí, které značnou měrou závisí na jedné produkované plodině/produktu
      • existuje nebezpeční, že pokles jeho ceny nebo neúroda výrazně dopadnou na celé hospodářství
      • vlády se snaží podporovat rozvoj nových odvětví, které ekonomiku diverzifikují (prostřednictví cel a subvencí)
    • d) ochrana před levnou zahraniční prací
      • nejčastější argument vyspělých zemí
      • zahraniční dělníci jsou placeni méně než domácí, a proto může zahraniční konkurence nabízet zboží na domácím trhu výhodněji
      • domácím pracovníkům může v důsledku toho klesnou mzda nebo mohou ztratit pracovní místo
    • e) stimulace ekonomického růstu
      • export vede ke zvýšení HDP, import ke snížení
      • je-li export větší než import, představuje čistý export přírůstek HDP
    • f) odveta za zahraniční obchodní restrikce
      • odvetná opatření proti zemím, které omezují možnosti dovozu zboží a služeb určité ekonomiky
  • výhody volného obchodu
    • přináší stejný prospěch jako volná konkurence na domácím trhu
    • překážky v MO znamenají tomu vyšší ceny pro domácí spotřebitele a brání zemím dosahovat výhod za specializace

Prameny

  • Jan Urban: Teorie národního hospodářství, 3. vydání, 2011, str. 483, 467-479, 489-495
  • Jan Urban: Teorie národního hospodářství, 2. vydání, 2006, str. 435-444, 452-455
  • seminář s Borkovcem (optimální měnové zóny)

Navigace Seznam otázek

A Předmět a metody národohospodářské teorie
71. Předmět národohospodářské teorie a její základní kategorie | 30. Hlavní historické a současné směry ekonomického myšlení

B Základní ekonomické pojmy a principy
98. Základní ekonomické principy a modely, metodické chyby ekonomického uvažování | 54. Náklady alternativ a utopené náklady, ilustrujte na příkladech | 97. Základní ekonomické otázky, typy a odlišnosti ekonomických systémů | 17. Ekonomická efektivnost, Paretovo a Kaldor-Hicksovo kritérium efektivnosti | 85. Trhy výrobních faktorů, jejich úloha, specifika a regulace | 89. Typy ekonomických subjektů, jejich postavení a úloha v národním hospodářství | 49. Model ekonomického koloběhu | 55. Národohospodářské agregáty a jejich význam | 46. Metody měření HDP

C Tržní systém a státní ekonomická regulace
82. Trh a tržní systém, typy trhů | 87. Tržní cena a její funkce | 7. Cenová a necenová konkurence, principy marketingu | 31. Hospodářská politika, její cíle, druhy a účinnost, magický čtyřúhelník | 88. Tržní selhání, jeho druhy a příčiny, ilustrujte na příkladech | 90. Veřejná a soukromá řešení tržních selhání | 75. Státní regulace trhů, ceny ve smíšené ekonomice | 73. Selhání vlády a jeho příčiny

D Poptávka, nabídka a tržní cena
100. Zákon poptávky, zákon nabídky, zákon poptávky a nabídky, zákon jedné ceny | 8. Cenová, důchodová a křížová elasticita poptávky | 70. Přebytek výrobce a spotřebitele, efektivita tržní rovnováhy | 77. Státní zásahy do cen, jejich příčiny, důsledky a efektivita

E Rozhodování, ekonomika a správa firem
9. Cíle, náklady, příjmy a zisk firmy | 35. Implicitní a explicitní náklady firmy, ekonomický a účetní zisk | 61. Normální zisk firmy, ekonomická renta a její dobývání | 53. Náklady a nákladové křivky firmy, analýza firemních nákladů | 44. Marginální náklady a jejich význam | 99. Zákon klesajícího mezního produktu, princip úspor z rozsahu | 25. Financování firmy, finanční ukazatele a jejich funkce při řízení firmy | 96. Význam a struktura rozvahy firmy | 21. Ekonomický pohled na vybrané právní formy podniků, jejich výhody a nevýhody | 18. Ekonomické aspekty správy společností, problém „pána a správce“, modely corporate governance

F Struktura trhu, typy konkurence a konkurenční politika
78. Struktura trhu a tržní síla, relevantní trh | 15. Efektivnost dokonalé konkurence | 83. Trh dokonalé konkurence a postavení firmy na tomto trhu | 58. Nedokonalá konkurence, příčiny vzniku a hlavní typy, ztráta blahobytu v podmínkách nedokonalé konkurence | 33. Chování firem v podmínkách dokonalé a monopolistické konkurence | 34. Chování firem v podmínkách oligopolu a monopolu | 42. Konkurenční politika, antimonopolní zákonodárství, regulace přirozených monopolů

G Kapitál a kapitálové trhy
40. Kapitál, jeho vznik, formy a funkce | 37. Instituce kapitálového trhu a jejich význam | 52. Nabídka, poptávka a rovnováha na trhu kapitálu | 3. Aktiva, jejich druhy a vlastnosti, stanovení ceny aktiv | 39. Investování a spekulace, vznik a důsledky „investičních bublin“ | 79. Subjekty kapitálového trhu | 67. Primární a sekundární kapitálové trhy a jejich význam

H Trh práce, zaměstnanost a rozdělení příjmů
65. Poptávka a nabídka na trhu práce, vliv substitučního a důchodového efektu na nabídku práce | 84. Trh práce (poptávka, nabídka a rovnováha) | 86. Tržní a netržní faktory determinace mezd, mzdová strnulost, jej příčiny a důsledky | 59. Nezaměstnanost, příčiny, druhy a měření, vztah nezaměstnanosti a inflace | 72. Rozdělení důchodů, nerovnosti v důchodech, přerozdělovací procesy a jejich nástroje

I Peníze a měnová politika
63. Peníze, jejich funkce a formy, úloha zlata v dějinách peněz | 94. Vymezení peněz, peněžní zásoba a peněžní agregáty | 41. Komoditní peníze, zlatý standard, peníze s nuceným oběhem | 51. Nabídka a poptávka na trhu peněz, cena peněz, výnosová křivka | 5. Bankovní systém, tvorba peněz a peněžní multiplikátor | 50. Monetární politika a její nástroje | 56. Nástroje expanzívní fiskální a monetární politiky, jejich význam a účinnost | 57. Nástroje restriktivní měnové a rozpočtové politiky, jejich význam a účinnost | 6. Bezprostřední a konečné cíle měnové politiky, cílování inflace | 43. Kvantitativní teorie peněz, Fisherova rovnost | 62. Omezení měnové a fiskální politiky | 45. Měnová báze a tvorba peněz, peníze jako dluh | 14. Diskontní, lombardní a repo sazba jako měnové nástroje | 29. Funkce a nástroje centrální banky | 60. Nezávislost a odpovědnost centrální banky | 36. Inflace a její měření, druhy, příčiny a důsledky inflace, inflační daň | 12. Deflace, její příčiny a důsledky, past likvidity a kvantitativní uvolňování

J Hospodářský růst
80. Teorie hospodářského růstu | 69. Produktivita práce a kapitálu a jejich faktory, politika nabídkové strany | 22. Ekonomický růst a rozvoj, zdroje a typy růstu, růstová politika

K Hospodářský cyklus a stabilizační politika
32. Hospodářský cyklus, jeho příčiny a fáze | 66. Poptávkové a nabídkové šoky a jejich vliv na vznik recese | 38. Investiční akcelerátor a multiplikátor a jejich význam pro průběh hospodářského cyklu | 26. Finanční a měnová krize, možné příčiny a důsledky | 10. Cíle, principy a nástroje stabilizační politiky | 2. Agregátní poptávka a nabídka, potenciální a reálný produkt | 4. Automatické stabilizátory a jejich funkce, vysvětlete na příkladu | 27. Fiskální multiplikátory, efekt vytěsňování | 20. Ekonomické multiplikátory a jejich význam (Keynesův multiplikátor, peněžní multiplikátor, fiskální multiplikátor) | 28. Fiskální politika, její cíle a nástroje

L Státní rozpočet a daňový systém
93. Veřejné finance, jejich funkce a složky, státní rozpočet a jeho deficity | 76. Státní rozpočet, základní struktura jeho příjmové a výdajové stránky | 11. Daně, jejich druhy a ekonomické vlastnosti, daňová politika | 16. Efektivnost zdanění, daňové břemeno a „náklady mrtvé váhy“, Lafferova křivka | 23. Euro a Maastrichtská kritéria, Pakt stability a růstu

M Mezinárodní ekonomické vztahy
1. Absolutní a komparativní výhody v mezinárodním obchodě, vysvětlete na příkladu | 48. Mezinárodní měnové vztahy, devizové trhy, optimální měnové zóny | 64. Platební a obchodní bilance, jejich struktura a význam | 13. Devizové režimy a jejich národohospodářské důsledky | 47. Mezinárodní ekonomická integrace a její formy, globalizace ekonomiky | 95. Vývoj evropské ekonomické integrace, jednotný vnitřní trh, hospodářská a měnová unie EU

N Základy ekonomie veřejného sektoru:
24. Externality, jejich příčiny, důsledky a řešení | 81. Transakční náklady a Coaseův teorém | 92. Veřejné a částečně veřejné statky, společné zdroje | 74. Soukromé a veřejné statky, veřejné poskytování statků | 68. Principy ekonomické teorie veřejné volby | 91. Veřejná produkce statků, její příčiny a důsledky | 19. Ekonomické chování veřejné byrokracie

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code