Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


45. Měnová báze a tvorba peněz, peníze jako dluh

Měnová báze

  • nejužší vymezení peněz, jeden z peněžních agregátů, jeden z ukazatelů množství peněz v oběhu
  • označovaná jako měnová nebo peněžní báze
  • symbol M0 (M nula :))
  • zahrnuje pouze hotové peníze v oběhu; peníze, které mají komerční banky v svých pokladnách; a peníze, které mají tyto banky uložené v podobě tzv. povinných minimálních rezerv u centrální banky
  • vyjadřuje vztahy centrální banky vůči ostatním sektorům v ekonomice
  • je ukazatelem množství peněz, jejichž objem může přímo ovlivnit měnová politika centrální banky - širší ukazatele zahrnují i peníze, u kterých je tato možnost méně přímá
  • protipoložky měnové báze (CB - centrální banka) představují vnější sektor, vládní sektor, bankovní sektor a soukromý sektor - tyto faktory ovlivňující výšku měnové báze se označují jako zdroje měnové báze
  • metodika sestavování měnové báze CB je sjednocená na mezinárodní úrovni v rámci členských zemí Mezinárodního měnového fondu
  • sestavování a zveřejňování měnové báze CB slouží především k statistickým a porovnávacím účelům
  • dá se členit na 2 části
    1. část pod dokonalou kontrolou centrální banky tzv. nevypůjčená měnová báze
    2. část pod méně dokonalou kontrolou, tzv. vypůjčená měnová báze
  • nevypůjčenou měnovou bázi kontroluje centrální banka skrz operace na volném trhu, vypůjčenou měnovou bázi především skrz diskontní úvěry
  • relativně lehká kontrolovatelnost měnové báze je důvodem jejího častého označování za tzv. „mocné peníze„ („high-powered money“)
  • CB se pomocí kontroly měnové báze snaží kontrolovat peněžní zásobu a stabilitu cen v ekonomice

Tvorba peněz

  • zrušením zlatého standardu vznikla odpovědnost CB za výšku peněžní zásoby
  • v době zlatého standardu byly bankovky na půjčení směnitelné za zlato a peněžní nabídka byla proto daná množstvím zlata v zemi - k jejímu zvýšení mohlo dojít pouze s rostoucí domácí těžbou nebo přílivem ze zahraničí
  • se zavedením neplnohodnotných peněz s nuceným oběhem se tedy množství peněz v oběhu dostalo pod kontrolu CB
  • CB tedy funguje jako měnová autorita a má monopol na emisi hotových peněz (vydávání bankovek a mincí)
  • CB ovlivňuje i úvěrovou činnost komerčních bank
  • množství peněz v oběhu - proměnlivá veličina, může být použitá k ovlivnění ekonom. vývoje
  • možnost CB ovlivňovat množství peněz v oběhu - vyvolává větší riziko jejich znehodnocení, tj. inflace
  • na tvorbě peněz, tj. rozšiřování peněžní nabídky se nepodíle jen CB, ale celý bankovní systém (i komerční b.)
  • 2 hlavní kroky
  1. nové peníze vydá CB - zpravidla nákupem finančních aktiv, zejm. a)tzv. státních pokladničních poukázek - krátkodobé cenné papíry, které vydává Ministerstvo financí (MF) za účelem financování rozpočtových výdajů státu; b)státních dluhopisů; c) zahraničních měn
    • tato finanční aktiva CB většinou nekupuje přímo od státu, ale od finančních institucí, které je získaly např. při emisi státních poukázek, kterou dělá MF několikrát během roku
    • peníze, které CB takto vytváří nemají většinou podobu nově vyrobených fyzických peněz (bankovek a mincí)
    • expanze peněz, ke které takto dochází, se uskutečňuje na základě připisování peněz na účty komerčních bank (KB), které si KB u CB vedou
    • KB si mohou tyto peníze vyzvednout z účtu u CB v hotovostní podobě
    • KB si zároveň mohou u CB vyměnit poničené nebo jinak opotřebované peníze za nové
  2. nové peníze vydané CB jsou multiplikované KB fungujícími na základě systému částečných rezerv, a to formou úvěru, které tyto banky svým zákazníkům poskytují
  • peníze vytvářené KB - odpovídají širšímu pojetí peněz, které zahrnuje nejen hotové peníze, ale i bankovní depozita
  • regulace, kterou CB provádí je označovaná jako měnová nebo monetární politika
  • CB ji provádí pomocí nástrojů měnové politiky, ovlivňujících měnovou bázi i tvorbu peněz uskutečňovanou KB (formou poskytovaní úvěru) - tyto nástroje jsou 3: operace na volném trhu, diskontní sazby a stanovení povinné míry bankovních rezerv
  • výsledkem politiky CB - vývoj hodnoty peněžních agregátů a vývoj úrokových měr na peněžním trhu
  • bankovní systém vytváří nabídku peněz a ta ovlivňuje i ceny (příliš velké množství peněz v oběhu vyvolává růst cen, tj. inflaci), míru ekonom. aktivity (prostřednictvím úrokových sazeb)
  • PROTO: jedna z úloh CB je dohlížet na to, aby množství peněz, resp. úvěrů v ekonomice odpovídalo potřebám cenové stability a nebránilo rozvoji ekonomiky (problematické při tomto je, že celkové množství peněz v oběhu je z rozhodující části tvořené bezhotovostními penězi, které vytváří KB, proto je možnost řízení peněžní nabídky ze strany CB omezená a nepřímá)

Peníze jako dluh

  • když komerční banka poskytne úvěr → připíše peníze na účet
  • peníze, které půjčuje, má buď z vkladů, z bankovních poplatků apod.
  • v případě, že si lidé k bance uloží peníze, které pochází z úvěru, a banka je znovu půjčí, tehdy vytváří peníze z ničeho
  • ne všechny úvěry pochází z ničeho, ale je jich hodně
  • firma si půjčí, aby mohla něco vyrábět a prodávat → zpětně ty vytvořené peníze něčím podloží
  • problém je ve spekulativním zacházení s úvěry - nepodložím je vytvořeným zbožím a službami, ale dalším dluhem → jde o letadlo - pokud to někdo nepodloží, prostě to nesplatí → krachne to - proto se banky pořád tak vyptávají na podnikatelský záměr - chtějí, aby se jim peníze vrátily i s úrokem

Prameny

  • učebnice, 3. vydání, str.327-329, 333-335
  • přednášky

Navigace Seznam otázek

A Předmět a metody národohospodářské teorie
71. Předmět národohospodářské teorie a její základní kategorie | 30. Hlavní historické a současné směry ekonomického myšlení

B Základní ekonomické pojmy a principy
98. Základní ekonomické principy a modely, metodické chyby ekonomického uvažování | 54. Náklady alternativ a utopené náklady, ilustrujte na příkladech | 97. Základní ekonomické otázky, typy a odlišnosti ekonomických systémů | 17. Ekonomická efektivnost, Paretovo a Kaldor-Hicksovo kritérium efektivnosti | 85. Trhy výrobních faktorů, jejich úloha, specifika a regulace | 89. Typy ekonomických subjektů, jejich postavení a úloha v národním hospodářství | 49. Model ekonomického koloběhu | 55. Národohospodářské agregáty a jejich význam | 46. Metody měření HDP

C Tržní systém a státní ekonomická regulace
82. Trh a tržní systém, typy trhů | 87. Tržní cena a její funkce | 7. Cenová a necenová konkurence, principy marketingu | 31. Hospodářská politika, její cíle, druhy a účinnost, magický čtyřúhelník | 88. Tržní selhání, jeho druhy a příčiny, ilustrujte na příkladech | 90. Veřejná a soukromá řešení tržních selhání | 75. Státní regulace trhů, ceny ve smíšené ekonomice | 73. Selhání vlády a jeho příčiny

D Poptávka, nabídka a tržní cena
100. Zákon poptávky, zákon nabídky, zákon poptávky a nabídky, zákon jedné ceny | 8. Cenová, důchodová a křížová elasticita poptávky | 70. Přebytek výrobce a spotřebitele, efektivita tržní rovnováhy | 77. Státní zásahy do cen, jejich příčiny, důsledky a efektivita

E Rozhodování, ekonomika a správa firem
9. Cíle, náklady, příjmy a zisk firmy | 35. Implicitní a explicitní náklady firmy, ekonomický a účetní zisk | 61. Normální zisk firmy, ekonomická renta a její dobývání | 53. Náklady a nákladové křivky firmy, analýza firemních nákladů | 44. Marginální náklady a jejich význam | 99. Zákon klesajícího mezního produktu, princip úspor z rozsahu | 25. Financování firmy, finanční ukazatele a jejich funkce při řízení firmy | 96. Význam a struktura rozvahy firmy | 21. Ekonomický pohled na vybrané právní formy podniků, jejich výhody a nevýhody | 18. Ekonomické aspekty správy společností, problém „pána a správce“, modely corporate governance

F Struktura trhu, typy konkurence a konkurenční politika
78. Struktura trhu a tržní síla, relevantní trh | 15. Efektivnost dokonalé konkurence | 83. Trh dokonalé konkurence a postavení firmy na tomto trhu | 58. Nedokonalá konkurence, příčiny vzniku a hlavní typy, ztráta blahobytu v podmínkách nedokonalé konkurence | 33. Chování firem v podmínkách dokonalé a monopolistické konkurence | 34. Chování firem v podmínkách oligopolu a monopolu | 42. Konkurenční politika, antimonopolní zákonodárství, regulace přirozených monopolů

G Kapitál a kapitálové trhy
40. Kapitál, jeho vznik, formy a funkce | 37. Instituce kapitálového trhu a jejich význam | 52. Nabídka, poptávka a rovnováha na trhu kapitálu | 3. Aktiva, jejich druhy a vlastnosti, stanovení ceny aktiv | 39. Investování a spekulace, vznik a důsledky „investičních bublin“ | 79. Subjekty kapitálového trhu | 67. Primární a sekundární kapitálové trhy a jejich význam

H Trh práce, zaměstnanost a rozdělení příjmů
65. Poptávka a nabídka na trhu práce, vliv substitučního a důchodového efektu na nabídku práce | 84. Trh práce (poptávka, nabídka a rovnováha) | 86. Tržní a netržní faktory determinace mezd, mzdová strnulost, jej příčiny a důsledky | 59. Nezaměstnanost, příčiny, druhy a měření, vztah nezaměstnanosti a inflace | 72. Rozdělení důchodů, nerovnosti v důchodech, přerozdělovací procesy a jejich nástroje

I Peníze a měnová politika
63. Peníze, jejich funkce a formy, úloha zlata v dějinách peněz | 94. Vymezení peněz, peněžní zásoba a peněžní agregáty | 41. Komoditní peníze, zlatý standard, peníze s nuceným oběhem | 51. Nabídka a poptávka na trhu peněz, cena peněz, výnosová křivka | 5. Bankovní systém, tvorba peněz a peněžní multiplikátor | 50. Monetární politika a její nástroje | 56. Nástroje expanzívní fiskální a monetární politiky, jejich význam a účinnost | 57. Nástroje restriktivní měnové a rozpočtové politiky, jejich význam a účinnost | 6. Bezprostřední a konečné cíle měnové politiky, cílování inflace | 43. Kvantitativní teorie peněz, Fisherova rovnost | 62. Omezení měnové a fiskální politiky | 45. Měnová báze a tvorba peněz, peníze jako dluh | 14. Diskontní, lombardní a repo sazba jako měnové nástroje | 29. Funkce a nástroje centrální banky | 60. Nezávislost a odpovědnost centrální banky | 36. Inflace a její měření, druhy, příčiny a důsledky inflace, inflační daň | 12. Deflace, její příčiny a důsledky, past likvidity a kvantitativní uvolňování

J Hospodářský růst
80. Teorie hospodářského růstu | 69. Produktivita práce a kapitálu a jejich faktory, politika nabídkové strany | 22. Ekonomický růst a rozvoj, zdroje a typy růstu, růstová politika

K Hospodářský cyklus a stabilizační politika
32. Hospodářský cyklus, jeho příčiny a fáze | 66. Poptávkové a nabídkové šoky a jejich vliv na vznik recese | 38. Investiční akcelerátor a multiplikátor a jejich význam pro průběh hospodářského cyklu | 26. Finanční a měnová krize, možné příčiny a důsledky | 10. Cíle, principy a nástroje stabilizační politiky | 2. Agregátní poptávka a nabídka, potenciální a reálný produkt | 4. Automatické stabilizátory a jejich funkce, vysvětlete na příkladu | 27. Fiskální multiplikátory, efekt vytěsňování | 20. Ekonomické multiplikátory a jejich význam (Keynesův multiplikátor, peněžní multiplikátor, fiskální multiplikátor) | 28. Fiskální politika, její cíle a nástroje

L Státní rozpočet a daňový systém
93. Veřejné finance, jejich funkce a složky, státní rozpočet a jeho deficity | 76. Státní rozpočet, základní struktura jeho příjmové a výdajové stránky | 11. Daně, jejich druhy a ekonomické vlastnosti, daňová politika | 16. Efektivnost zdanění, daňové břemeno a „náklady mrtvé váhy“, Lafferova křivka | 23. Euro a Maastrichtská kritéria, Pakt stability a růstu

M Mezinárodní ekonomické vztahy
1. Absolutní a komparativní výhody v mezinárodním obchodě, vysvětlete na příkladu | 48. Mezinárodní měnové vztahy, devizové trhy, optimální měnové zóny | 64. Platební a obchodní bilance, jejich struktura a význam | 13. Devizové režimy a jejich národohospodářské důsledky | 47. Mezinárodní ekonomická integrace a její formy, globalizace ekonomiky | 95. Vývoj evropské ekonomické integrace, jednotný vnitřní trh, hospodářská a měnová unie EU

N Základy ekonomie veřejného sektoru:
24. Externality, jejich příčiny, důsledky a řešení | 81. Transakční náklady a Coaseův teorém | 92. Veřejné a částečně veřejné statky, společné zdroje | 74. Soukromé a veřejné statky, veřejné poskytování statků | 68. Principy ekonomické teorie veřejné volby | 91. Veřejná produkce statků, její příčiny a důsledky | 19. Ekonomické chování veřejné byrokracie

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code