Obsah
45. Měnová báze a tvorba peněz, peníze jako dluh
Měnová báze
- nejužší vymezení peněz, jeden z peněžních agregátů, jeden z ukazatelů množství peněz v oběhu
- označovaná jako měnová nebo peněžní báze
- symbol M0 (M nula :))
- zahrnuje pouze hotové peníze v oběhu; peníze, které mají komerční banky v svých pokladnách; a peníze, které mají tyto banky uložené v podobě tzv. povinných minimálních rezerv u centrální banky
- vyjadřuje vztahy centrální banky vůči ostatním sektorům v ekonomice
- je ukazatelem množství peněz, jejichž objem může přímo ovlivnit měnová politika centrální banky - širší ukazatele zahrnují i peníze, u kterých je tato možnost méně přímá
- protipoložky měnové báze (CB - centrální banka) představují vnější sektor, vládní sektor, bankovní sektor a soukromý sektor - tyto faktory ovlivňující výšku měnové báze se označují jako zdroje měnové báze
- metodika sestavování měnové báze CB je sjednocená na mezinárodní úrovni v rámci členských zemí Mezinárodního měnového fondu
- sestavování a zveřejňování měnové báze CB slouží především k statistickým a porovnávacím účelům
- dá se členit na 2 části
- část pod dokonalou kontrolou centrální banky tzv. nevypůjčená měnová báze
- část pod méně dokonalou kontrolou, tzv. vypůjčená měnová báze
- nevypůjčenou měnovou bázi kontroluje centrální banka skrz operace na volném trhu, vypůjčenou měnovou bázi především skrz diskontní úvěry
- relativně lehká kontrolovatelnost měnové báze je důvodem jejího častého označování za tzv. „mocné peníze„ („high-powered money“)
- CB se pomocí kontroly měnové báze snaží kontrolovat peněžní zásobu a stabilitu cen v ekonomice
Tvorba peněz
- zrušením zlatého standardu vznikla odpovědnost CB za výšku peněžní zásoby
- v době zlatého standardu byly bankovky na půjčení směnitelné za zlato a peněžní nabídka byla proto daná množstvím zlata v zemi - k jejímu zvýšení mohlo dojít pouze s rostoucí domácí těžbou nebo přílivem ze zahraničí
- se zavedením neplnohodnotných peněz s nuceným oběhem se tedy množství peněz v oběhu dostalo pod kontrolu CB
- CB tedy funguje jako měnová autorita a má monopol na emisi hotových peněz (vydávání bankovek a mincí)
- CB ovlivňuje i úvěrovou činnost komerčních bank
- množství peněz v oběhu - proměnlivá veličina, může být použitá k ovlivnění ekonom. vývoje
- možnost CB ovlivňovat množství peněz v oběhu - vyvolává větší riziko jejich znehodnocení, tj. inflace
- na tvorbě peněz, tj. rozšiřování peněžní nabídky se nepodíle jen CB, ale celý bankovní systém (i komerční b.)
- 2 hlavní kroky
- nové peníze vydá CB - zpravidla nákupem finančních aktiv, zejm. a)tzv. státních pokladničních poukázek - krátkodobé cenné papíry, které vydává Ministerstvo financí (MF) za účelem financování rozpočtových výdajů státu; b)státních dluhopisů; c) zahraničních měn
- tato finanční aktiva CB většinou nekupuje přímo od státu, ale od finančních institucí, které je získaly např. při emisi státních poukázek, kterou dělá MF několikrát během roku
- peníze, které CB takto vytváří nemají většinou podobu nově vyrobených fyzických peněz (bankovek a mincí)
- expanze peněz, ke které takto dochází, se uskutečňuje na základě připisování peněz na účty komerčních bank (KB), které si KB u CB vedou
- KB si mohou tyto peníze vyzvednout z účtu u CB v hotovostní podobě
- KB si zároveň mohou u CB vyměnit poničené nebo jinak opotřebované peníze za nové
- nové peníze vydané CB jsou multiplikované KB fungujícími na základě systému částečných rezerv, a to formou úvěru, které tyto banky svým zákazníkům poskytují
- peníze vytvářené KB - odpovídají širšímu pojetí peněz, které zahrnuje nejen hotové peníze, ale i bankovní depozita
- regulace, kterou CB provádí je označovaná jako měnová nebo monetární politika
- CB ji provádí pomocí nástrojů měnové politiky, ovlivňujících měnovou bázi i tvorbu peněz uskutečňovanou KB (formou poskytovaní úvěru) - tyto nástroje jsou 3: operace na volném trhu, diskontní sazby a stanovení povinné míry bankovních rezerv
- výsledkem politiky CB - vývoj hodnoty peněžních agregátů a vývoj úrokových měr na peněžním trhu
- bankovní systém vytváří nabídku peněz a ta ovlivňuje i ceny (příliš velké množství peněz v oběhu vyvolává růst cen, tj. inflaci), míru ekonom. aktivity (prostřednictvím úrokových sazeb)
- PROTO: jedna z úloh CB je dohlížet na to, aby množství peněz, resp. úvěrů v ekonomice odpovídalo potřebám cenové stability a nebránilo rozvoji ekonomiky (problematické při tomto je, že celkové množství peněz v oběhu je z rozhodující části tvořené bezhotovostními penězi, které vytváří KB, proto je možnost řízení peněžní nabídky ze strany CB omezená a nepřímá)
Peníze jako dluh
- když komerční banka poskytne úvěr → připíše peníze na účet
- peníze, které půjčuje, má buď z vkladů, z bankovních poplatků apod.
- v případě, že si lidé k bance uloží peníze, které pochází z úvěru, a banka je znovu půjčí, tehdy vytváří peníze z ničeho
- ne všechny úvěry pochází z ničeho, ale je jich hodně
- firma si půjčí, aby mohla něco vyrábět a prodávat → zpětně ty vytvořené peníze něčím podloží
- problém je ve spekulativním zacházení s úvěry - nepodložím je vytvořeným zbožím a službami, ale dalším dluhem → jde o letadlo - pokud to někdo nepodloží, prostě to nesplatí → krachne to - proto se banky pořád tak vyptávají na podnikatelský záměr - chtějí, aby se jim peníze vrátily i s úrokem
Prameny
- učebnice, 3. vydání, str.327-329, 333-335
- přednášky
Navigace Seznam otázek
A Předmět a metody národohospodářské teorie
71. Předmět národohospodářské teorie a její základní kategorie |
30. Hlavní historické a současné směry ekonomického myšlení
B Základní ekonomické pojmy a principy
98. Základní ekonomické principy a modely, metodické chyby ekonomického uvažování |
54. Náklady alternativ a utopené náklady, ilustrujte na příkladech |
97. Základní ekonomické otázky, typy a odlišnosti ekonomických systémů |
17. Ekonomická efektivnost, Paretovo a Kaldor-Hicksovo kritérium efektivnosti |
85. Trhy výrobních faktorů, jejich úloha, specifika a regulace |
89. Typy ekonomických subjektů, jejich postavení a úloha v národním hospodářství |
49. Model ekonomického koloběhu |
55. Národohospodářské agregáty a jejich význam |
46. Metody měření HDP
C Tržní systém a státní ekonomická regulace
82. Trh a tržní systém, typy trhů |
87. Tržní cena a její funkce |
7. Cenová a necenová konkurence, principy marketingu |
31. Hospodářská politika, její cíle, druhy a účinnost, magický čtyřúhelník |
88. Tržní selhání, jeho druhy a příčiny, ilustrujte na příkladech |
90. Veřejná a soukromá řešení tržních selhání |
75. Státní regulace trhů, ceny ve smíšené ekonomice |
73. Selhání vlády a jeho příčiny
D Poptávka, nabídka a tržní cena
100. Zákon poptávky, zákon nabídky, zákon poptávky a nabídky, zákon jedné ceny |
8. Cenová, důchodová a křížová elasticita poptávky |
70. Přebytek výrobce a spotřebitele, efektivita tržní rovnováhy |
77. Státní zásahy do cen, jejich příčiny, důsledky a efektivita
E Rozhodování, ekonomika a správa firem
9. Cíle, náklady, příjmy a zisk firmy |
35. Implicitní a explicitní náklady firmy, ekonomický a účetní zisk |
61. Normální zisk firmy, ekonomická renta a její dobývání |
53. Náklady a nákladové křivky firmy, analýza firemních nákladů |
44. Marginální náklady a jejich význam |
99. Zákon klesajícího mezního produktu, princip úspor z rozsahu |
25. Financování firmy, finanční ukazatele a jejich funkce při řízení firmy |
96. Význam a struktura rozvahy firmy |
21. Ekonomický pohled na vybrané právní formy podniků, jejich výhody a nevýhody |
18. Ekonomické aspekty správy společností, problém „pána a správce“, modely corporate governance
F Struktura trhu, typy konkurence a konkurenční politika
78. Struktura trhu a tržní síla, relevantní trh |
15. Efektivnost dokonalé konkurence |
83. Trh dokonalé konkurence a postavení firmy na tomto trhu |
58. Nedokonalá konkurence, příčiny vzniku a hlavní typy, ztráta blahobytu v podmínkách nedokonalé konkurence |
33. Chování firem v podmínkách dokonalé a monopolistické konkurence |
34. Chování firem v podmínkách oligopolu a monopolu |
42. Konkurenční politika, antimonopolní zákonodárství, regulace přirozených monopolů
G Kapitál a kapitálové trhy
40. Kapitál, jeho vznik, formy a funkce |
37. Instituce kapitálového trhu a jejich význam |
52. Nabídka, poptávka a rovnováha na trhu kapitálu |
3. Aktiva, jejich druhy a vlastnosti, stanovení ceny aktiv |
39. Investování a spekulace, vznik a důsledky „investičních bublin“ |
79. Subjekty kapitálového trhu |
67. Primární a sekundární kapitálové trhy a jejich význam
H Trh práce, zaměstnanost a rozdělení příjmů
65. Poptávka a nabídka na trhu práce, vliv substitučního a důchodového efektu na nabídku práce |
84. Trh práce (poptávka, nabídka a rovnováha) |
86. Tržní a netržní faktory determinace mezd, mzdová strnulost, jej příčiny a důsledky |
59. Nezaměstnanost, příčiny, druhy a měření, vztah nezaměstnanosti a inflace |
72. Rozdělení důchodů, nerovnosti v důchodech, přerozdělovací procesy a jejich nástroje
I Peníze a měnová politika
63. Peníze, jejich funkce a formy, úloha zlata v dějinách peněz |
94. Vymezení peněz, peněžní zásoba a peněžní agregáty |
41. Komoditní peníze, zlatý standard, peníze s nuceným oběhem |
51. Nabídka a poptávka na trhu peněz, cena peněz, výnosová křivka |
5. Bankovní systém, tvorba peněz a peněžní multiplikátor |
50. Monetární politika a její nástroje |
56. Nástroje expanzívní fiskální a monetární politiky, jejich význam a účinnost |
57. Nástroje restriktivní měnové a rozpočtové politiky, jejich význam a účinnost |
6. Bezprostřední a konečné cíle měnové politiky, cílování inflace |
43. Kvantitativní teorie peněz, Fisherova rovnost |
62. Omezení měnové a fiskální politiky |
45. Měnová báze a tvorba peněz, peníze jako dluh |
14. Diskontní, lombardní a repo sazba jako měnové nástroje |
29. Funkce a nástroje centrální banky |
60. Nezávislost a odpovědnost centrální banky |
36. Inflace a její měření, druhy, příčiny a důsledky inflace, inflační daň |
12. Deflace, její příčiny a důsledky, past likvidity a kvantitativní uvolňování
J Hospodářský růst
80. Teorie hospodářského růstu |
69. Produktivita práce a kapitálu a jejich faktory, politika nabídkové strany |
22. Ekonomický růst a rozvoj, zdroje a typy růstu, růstová politika
K Hospodářský cyklus a stabilizační politika
32. Hospodářský cyklus, jeho příčiny a fáze |
66. Poptávkové a nabídkové šoky a jejich vliv na vznik recese |
38. Investiční akcelerátor a multiplikátor a jejich význam pro průběh hospodářského cyklu |
26. Finanční a měnová krize, možné příčiny a důsledky |
10. Cíle, principy a nástroje stabilizační politiky |
2. Agregátní poptávka a nabídka, potenciální a reálný produkt |
4. Automatické stabilizátory a jejich funkce, vysvětlete na příkladu |
27. Fiskální multiplikátory, efekt vytěsňování |
20. Ekonomické multiplikátory a jejich význam (Keynesův multiplikátor, peněžní multiplikátor, fiskální multiplikátor) |
28. Fiskální politika, její cíle a nástroje
L Státní rozpočet a daňový systém
93. Veřejné finance, jejich funkce a složky, státní rozpočet a jeho deficity |
76. Státní rozpočet, základní struktura jeho příjmové a výdajové stránky |
11. Daně, jejich druhy a ekonomické vlastnosti, daňová politika |
16. Efektivnost zdanění, daňové břemeno a „náklady mrtvé váhy“, Lafferova křivka |
23. Euro a Maastrichtská kritéria, Pakt stability a růstu
M Mezinárodní ekonomické vztahy
1. Absolutní a komparativní výhody v mezinárodním obchodě, vysvětlete na příkladu |
48. Mezinárodní měnové vztahy, devizové trhy, optimální měnové zóny |
64. Platební a obchodní bilance, jejich struktura a význam |
13. Devizové režimy a jejich národohospodářské důsledky |
47. Mezinárodní ekonomická integrace a její formy, globalizace ekonomiky |
95. Vývoj evropské ekonomické integrace, jednotný vnitřní trh, hospodářská a měnová unie EU
N Základy ekonomie veřejného sektoru:
24. Externality, jejich příčiny, důsledky a řešení |
81. Transakční náklady a Coaseův teorém |
92. Veřejné a částečně veřejné statky, společné zdroje |
74. Soukromé a veřejné statky, veřejné poskytování statků |
68. Principy ekonomické teorie veřejné volby |
91. Veřejná produkce statků, její příčiny a důsledky |
19. Ekonomické chování veřejné byrokracie