Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


42. Konkurenční politika, antimonopolní zákonodárství, regulace přirozených monopolů

Konkurenční politika

  • Konkurence - neboli soutěž, situace, kdy 2 nebo více subjektů usiluje o stejný cíl, proces střetávání protichůdných zájmů různých tržních subjektů → každý, kdo vstupuje na trh chce realizovat své ekonomické zájmy na úkor ostatních a snaží se získat výhodu oproti ostatním (souvisí s pojmem hospodářská soutěž)
  • Dokonale konkurenční trh nebo dokonalý monopol je spíše teoretická záležitost
  • Nejčastěji se vyskytují na trhu různé formy nedokonalé konkurence (viz monopol, oligopol)
  • Nedokonalá konkurence způsobuje na trhu problémy → nižší rozsah výroby a naopak vyšší ceny způsobují ztráty spotřebitelům i ekonomice jako celku
  • K ochraně ekonomik před neefektivností dokonalé soutěže slouží hlavní 3 typy státních zásahů - souhrnně označované jako konkurenční (protimonopolní, protitrustová) politika
    1. Protimonopolní zákonodárství bránící vzniku různých forem omezení konkurence (monopol by mohl vzniknou fúzí ale stát ho např. nepovolí)
    2. Regulace přirozených monopolů – především regulace jejich cen (stát je nemůže rozbít ale např. hledá výši průměrných nákladů a reguluje cenovou politiky firmy)
    3. Využívání veřejného vlastnictví podniků

Cenová diskriminace

  • stav, kdy určitý prodejce nabízí své zboží či služby různým skupinám zákazníků za různou cenu
  • může k ní dojít na trhu, na kterém vládne nedokonalá konkurence a na kt. se současně vyskytují alespoň 2 skupiny spotřebitelů, odlišující se svou individuální ochotou platit a prodejce je schopen obě skupiny snadno rozeznat, př. poskytování slev či zvyšování cen určité kategorii kupujících
  • CD = cenová strategie prodávajícího, která v podmínkách nedokonalé soutěže umožňuje firmě zvýšit svůj zisk prodejem za různé ceny
  • Z ekonomického hlediska je CD přínosná → umožňuje vzrůst ek. blahobytu, může do jisté míry odstraňovat ztráty vyvolávané monopolem (je však chápána jako odporující dobrým mravům)

Protimonopolní zákonodárství

  • Protimonopolní či protitrustové zákony se snaží podpořit či udržet konkurenci na trhu tím, že regulují jednání, které ji omezuje
  • Kořeny již ve starověku – v Římě trestáno omezování dodávek zboží na trh, ve středověku trestány např. dohody o cenách (Václav II. – zákon zakazující horníkům a obchodníkům s rudou stanovovat ceny společně). Moderní pojetí protitrustové politiky čerpá ze zákonodárství USA a konkurenční politiky EU
  • Zákonodárství se zaměřuje většinou na 3 hlavní oblasti
    1. zakazuje smlouvy nebo praxi, které omezují konkurenci mezi firmami
      • např.: kartely týkající se společného stanovení cen, stanovení tržních podílů jednotlivých členů oligopolu, rozdělení zákazníků nebo území, rozdělení si zakázek zadávaných na základě veřejné soutěže
    2. brání zneužívání dominantního postavení firem na trhu
      • např.: podmiňování prodeje jednoho zboží druhým, nucení zákazníků k závazku odebírat zboží jen od jedné firmy, prodávání zboží pod cenou, resp. výrobními náklady (dumpingová cena), vytváření bariér vstupu na trh pro některé firmy…
    3. umožňuje dohled nad fúzemi a akvizicemi
      • např.: u velkých a vzájemně si konkurujících firem jejichž celkový podíl na trhu by přesáhl stanovený podíl na celkové tržní produkci → firemní spojení, které by mohly omezit konkurenci, lze zakázat nebo jim uložit podmínky schválení (prodat část vytvořené firmy konkurenci atd.)
  • Protimonopolní zákony brání růstu tržního podílu firem (tendence ke koncentraci výroby)
  • 2 druhy růstu velikosti nebo tržního podílu firmy:
    1. interní → firma roste sama (rozšíření výroby)
    2. externí → fúze a akvizice (fúze = rozhodnutí firem o spojení, akvizice = jedna firma získá jinou → u větších firem zejména nákupem akcií na burze)
  • 3 hlavní podoby fúze a akvizice
    1. horizontální (spojení firem působících ve stejném odvětví)
    2. vertikální (spojení firem působících v navazujících článcích stejného výrobního procesu)
    3. konglomerační (podniky spolu ekonomicky nesouvisejí
  • Důvody k tendenci ke koncentraci: úspory z rozsahu výroby, rozšíření produkce o nové výrobky, záměr dosáhnout zisku následným prodejem firmy či její části, eliminace konkurence
  • Fúze a akvizice - pro a proti
    • oponenti - negativní národohospodářské důsledky tržní síly
    • zastánci - zvýšení velikosti firmy umožňuje efektivnější fungování firmy → mají pak prospěch i spotřebitelé, pozitivní dopad na konkurenceschopnost firmy a její lepší postavení v mezinárodní soutěži…
  • Spojování velkých podniků kontroluje většina vyspělých zemí a může podléhat schválení ze stany státní instituce (v ČR: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže) či nadnárodní instituce.
  • USA - vzor protitrustové legislativy, 1890 - Shermanův protitrustový zákon - je nezákonné vytvářet monopol či vstupovat do vztahů, které by omezovaly obchod, porušení zákona je trestný čin: FO - až 3 roky vězení, PO - pokuta až 1 milion USD, dále 1914 Claytonův zákon - zakázání dalších praktik omezujících soutěž (př.cenová diskriminace)- trestem i náhrada škody ve výši trojnásobku skutečné škody, další zákony v polovině 20. st. - zabránění možnostem fúzí, které by omezovaly konkurenci, možnost vlády rozdělovat společnosti, Nejvyšší soud USA - protitrustové zákony jsou chartou ekonomické svobody zaměřenou na ochranu volné a neomezené soutěže jako pravidla obchodu

Regulace přirozených monopolů

  • Přirozený monopol vzniká, jsou-li úspory z rozsahu výroby v určitém odvětví natolik výrazné, že na trhu může existovat jen jedna firma. → vysoké vstupní investice a nemožnost dosažení návratnosti při nastavení konkurenceschopné ceny - přirozená bariéra pro vstup na trh, ale často pozice přirozených monopolů posílena udělením státní licence
  • Přirozené monopoly by mohly prodávat s vyšším ziskem než by odpovídalo podmínkám dokonalé konkurence → stát je reguluje, aby chránil spotřebitele
  • 2 hlavní nástroje regulace
    1. cenová regulace přirozeného monopolu na základě míry zisku
      • v praxi nejčastější, monopolu jsou stanoveny určité ceny či cenové stropy, které mu ale umožňují dosáhnou určité míry zisku z vloženého kapitálu
      • Tato míra by měla firmě nahradit náklady alternativ (co by firma získala, kdyby působila v jiném odvětví ekonomiky)
      • Vedle míry zisku může stát regulovat i kvalitu a dostupnost služeb firmy
      • Nastavení správných stropů je pro státní orgány často problémem, zdrojem podkladů ke stanovení jsou totiž podniky samy → nejčastěji vůči firmám působícím v oblasti distribuce vody, plynu, elektřiny, pevných telefonních linek
    2. licence pro soukromé firmy ucházející se o poskytování přirozeně monopolních služeb
      • vláda stanoví požadovaný rozsah služby a na základě výběrového řízení vybere firmu (s nejnižší cenou), která následně obdrží licenci
      • Problémem je správa zařízení, která přechází na jinou firmu
  • Přirozené monopoly ve veřejném vlastnictví – lépe se státu regulují ceny, které by soukromé firmy nastavovaly příliš vysoko, ale negativní je oslabení tendence k úspornému zacházení se zdroji efektivnímu managementu (nemají tendenci minimalizovat náklady – ztráty nahrazují daňoví poplatníci, státní manažeři se zaměřují na posílení významu jejich úseku)- tzn. neefektivnost, ale často využívané

Ochrana hospodářské soutěže v EU a ČR

  • V EU přísný systém pravidel na ochranu soutěžního prostředí
  • Cílem je ochrana konkurentů i spotřebitelů a vyloučení jakékoliv diskriminace z důvodu státní příslušnosti v rámci volného pohybu osob, zboží a služeb * Pravidla chrání jednotný vnitřní trh a vycházejí ze Smlouvy o fungování EU, sekundárních právních aktů (směrnice, rozhodnutí, nařízení) orgánů EU a z rozsudků ESD
  • zaměřuje se na: dohody o cenách, rozdělení trhu, firemní fúze, zadávání státních zakázek, státní subvence
  • Dozor vykonává Evropská komise - přímý správní orgán
  • V ČR pravidla regulující hospodářskou soutěž → Obchodní zákoník (č. 513/1991 Sb.), Zákon o ochraně hospodářské soutěže (č. 143/2001 Sb.) + provádějící vyhlášky ÚOHS, Zákon o veřejné podpoře (č. 59/2000 Sb.), Zákon o zadávání veřejných zakázek (č. 199/2004 Sb.)a jiné.
  • všechny subjekty účastnící se hospodářské soutěže mají právo rozvíjet soutěžní činnost v zájmu dosažení prospěchu a sdružovat se k výkonu této činnosti, ale musí dbát pravidel hospodářské soutěže a nesmí účast zneužívat
  • účel zákona o ochraně hospodářské soutěže - ochrana proti jejímu omezování, zkreslování nebo vylučování, vymezeny zakázané dohody

Ochrana volné hospodářské soutěže

  1. 1. soukromoprávní oblast
    • žalovat může ten, kdo se cítí poškozen (důkazní břemeno leží na tom, kdo žaluje; ale když žaluje spotřebitel – dokazuje výrobce) → nekalá soutěž (v obchod. zák.)
    • nekalosoutěžní jednání = klamavé označení, klamavá reklama, vyvolání nebezpečí záměny, parazitování na pověsti, podplácení, srovnávací reklama (objektivní je dovolena), zlehčování konkurence, ohrožování zdraví spotřebitelů, porušování obchodního tajemství
  2. 2. veřejnoprávní oblast
    • ochranu zajišťuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže – dozoruje i zadávání veřejných zakázek, dozoruje nad tím aby nebyly uzavírány kartel. dohody – může za ně uložit pokutu, dohlíží nad monopoly – aby nezneužívaly své postavení, kontroluje uzavírání fúzí – je nutné se dopředu zeptat, zda se můžou spojit

Praxe v ČR:

  • Nekalá soutěž: podle ObchZ „jednání, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu konkurentům nebo spotřebitelům.“ – zejména klamavá reklama, špatné označování zboží a služeb, parazitování na pověsti výrobků a služeb konkurence, podplácení, ohrožení životního prostředí…
  • Narušování hospodářské soutěže: podle zákona jsou to „situace, kdy spojením podniků přesáhne jejich podíl 30% celkového obratu na celostátním nebo místním trhu daného zboží.“ ÚOHS ale může udělovat vyjímky
  • Zneužívání monopolního nebo dominantního postavení na trhu: vynucování nepřiměřených podmínek ve smlouvách, vázání plnění smluv na plnění dalších podmínek, které s nimi nesouvisejí, znevýhodňování některých účastníků, zastavování či omezování výroby za účelem získání neoprávněného hospodářského prospěchu

Prameny

  • URBAN, J. Teorie Národního hospodářství. 3. doplněné a rozšířené vydání. Praha : Wolters Kluwer ČR, a. s., 2011, s 255-267

Navigace Seznam otázek

A Předmět a metody národohospodářské teorie
71. Předmět národohospodářské teorie a její základní kategorie | 30. Hlavní historické a současné směry ekonomického myšlení

B Základní ekonomické pojmy a principy
98. Základní ekonomické principy a modely, metodické chyby ekonomického uvažování | 54. Náklady alternativ a utopené náklady, ilustrujte na příkladech | 97. Základní ekonomické otázky, typy a odlišnosti ekonomických systémů | 17. Ekonomická efektivnost, Paretovo a Kaldor-Hicksovo kritérium efektivnosti | 85. Trhy výrobních faktorů, jejich úloha, specifika a regulace | 89. Typy ekonomických subjektů, jejich postavení a úloha v národním hospodářství | 49. Model ekonomického koloběhu | 55. Národohospodářské agregáty a jejich význam | 46. Metody měření HDP

C Tržní systém a státní ekonomická regulace
82. Trh a tržní systém, typy trhů | 87. Tržní cena a její funkce | 7. Cenová a necenová konkurence, principy marketingu | 31. Hospodářská politika, její cíle, druhy a účinnost, magický čtyřúhelník | 88. Tržní selhání, jeho druhy a příčiny, ilustrujte na příkladech | 90. Veřejná a soukromá řešení tržních selhání | 75. Státní regulace trhů, ceny ve smíšené ekonomice | 73. Selhání vlády a jeho příčiny

D Poptávka, nabídka a tržní cena
100. Zákon poptávky, zákon nabídky, zákon poptávky a nabídky, zákon jedné ceny | 8. Cenová, důchodová a křížová elasticita poptávky | 70. Přebytek výrobce a spotřebitele, efektivita tržní rovnováhy | 77. Státní zásahy do cen, jejich příčiny, důsledky a efektivita

E Rozhodování, ekonomika a správa firem
9. Cíle, náklady, příjmy a zisk firmy | 35. Implicitní a explicitní náklady firmy, ekonomický a účetní zisk | 61. Normální zisk firmy, ekonomická renta a její dobývání | 53. Náklady a nákladové křivky firmy, analýza firemních nákladů | 44. Marginální náklady a jejich význam | 99. Zákon klesajícího mezního produktu, princip úspor z rozsahu | 25. Financování firmy, finanční ukazatele a jejich funkce při řízení firmy | 96. Význam a struktura rozvahy firmy | 21. Ekonomický pohled na vybrané právní formy podniků, jejich výhody a nevýhody | 18. Ekonomické aspekty správy společností, problém „pána a správce“, modely corporate governance

F Struktura trhu, typy konkurence a konkurenční politika
78. Struktura trhu a tržní síla, relevantní trh | 15. Efektivnost dokonalé konkurence | 83. Trh dokonalé konkurence a postavení firmy na tomto trhu | 58. Nedokonalá konkurence, příčiny vzniku a hlavní typy, ztráta blahobytu v podmínkách nedokonalé konkurence | 33. Chování firem v podmínkách dokonalé a monopolistické konkurence | 34. Chování firem v podmínkách oligopolu a monopolu | 42. Konkurenční politika, antimonopolní zákonodárství, regulace přirozených monopolů

G Kapitál a kapitálové trhy
40. Kapitál, jeho vznik, formy a funkce | 37. Instituce kapitálového trhu a jejich význam | 52. Nabídka, poptávka a rovnováha na trhu kapitálu | 3. Aktiva, jejich druhy a vlastnosti, stanovení ceny aktiv | 39. Investování a spekulace, vznik a důsledky „investičních bublin“ | 79. Subjekty kapitálového trhu | 67. Primární a sekundární kapitálové trhy a jejich význam

H Trh práce, zaměstnanost a rozdělení příjmů
65. Poptávka a nabídka na trhu práce, vliv substitučního a důchodového efektu na nabídku práce | 84. Trh práce (poptávka, nabídka a rovnováha) | 86. Tržní a netržní faktory determinace mezd, mzdová strnulost, jej příčiny a důsledky | 59. Nezaměstnanost, příčiny, druhy a měření, vztah nezaměstnanosti a inflace | 72. Rozdělení důchodů, nerovnosti v důchodech, přerozdělovací procesy a jejich nástroje

I Peníze a měnová politika
63. Peníze, jejich funkce a formy, úloha zlata v dějinách peněz | 94. Vymezení peněz, peněžní zásoba a peněžní agregáty | 41. Komoditní peníze, zlatý standard, peníze s nuceným oběhem | 51. Nabídka a poptávka na trhu peněz, cena peněz, výnosová křivka | 5. Bankovní systém, tvorba peněz a peněžní multiplikátor | 50. Monetární politika a její nástroje | 56. Nástroje expanzívní fiskální a monetární politiky, jejich význam a účinnost | 57. Nástroje restriktivní měnové a rozpočtové politiky, jejich význam a účinnost | 6. Bezprostřední a konečné cíle měnové politiky, cílování inflace | 43. Kvantitativní teorie peněz, Fisherova rovnost | 62. Omezení měnové a fiskální politiky | 45. Měnová báze a tvorba peněz, peníze jako dluh | 14. Diskontní, lombardní a repo sazba jako měnové nástroje | 29. Funkce a nástroje centrální banky | 60. Nezávislost a odpovědnost centrální banky | 36. Inflace a její měření, druhy, příčiny a důsledky inflace, inflační daň | 12. Deflace, její příčiny a důsledky, past likvidity a kvantitativní uvolňování

J Hospodářský růst
80. Teorie hospodářského růstu | 69. Produktivita práce a kapitálu a jejich faktory, politika nabídkové strany | 22. Ekonomický růst a rozvoj, zdroje a typy růstu, růstová politika

K Hospodářský cyklus a stabilizační politika
32. Hospodářský cyklus, jeho příčiny a fáze | 66. Poptávkové a nabídkové šoky a jejich vliv na vznik recese | 38. Investiční akcelerátor a multiplikátor a jejich význam pro průběh hospodářského cyklu | 26. Finanční a měnová krize, možné příčiny a důsledky | 10. Cíle, principy a nástroje stabilizační politiky | 2. Agregátní poptávka a nabídka, potenciální a reálný produkt | 4. Automatické stabilizátory a jejich funkce, vysvětlete na příkladu | 27. Fiskální multiplikátory, efekt vytěsňování | 20. Ekonomické multiplikátory a jejich význam (Keynesův multiplikátor, peněžní multiplikátor, fiskální multiplikátor) | 28. Fiskální politika, její cíle a nástroje

L Státní rozpočet a daňový systém
93. Veřejné finance, jejich funkce a složky, státní rozpočet a jeho deficity | 76. Státní rozpočet, základní struktura jeho příjmové a výdajové stránky | 11. Daně, jejich druhy a ekonomické vlastnosti, daňová politika | 16. Efektivnost zdanění, daňové břemeno a „náklady mrtvé váhy“, Lafferova křivka | 23. Euro a Maastrichtská kritéria, Pakt stability a růstu

M Mezinárodní ekonomické vztahy
1. Absolutní a komparativní výhody v mezinárodním obchodě, vysvětlete na příkladu | 48. Mezinárodní měnové vztahy, devizové trhy, optimální měnové zóny | 64. Platební a obchodní bilance, jejich struktura a význam | 13. Devizové režimy a jejich národohospodářské důsledky | 47. Mezinárodní ekonomická integrace a její formy, globalizace ekonomiky | 95. Vývoj evropské ekonomické integrace, jednotný vnitřní trh, hospodářská a měnová unie EU

N Základy ekonomie veřejného sektoru:
24. Externality, jejich příčiny, důsledky a řešení | 81. Transakční náklady a Coaseův teorém | 92. Veřejné a částečně veřejné statky, společné zdroje | 74. Soukromé a veřejné statky, veřejné poskytování statků | 68. Principy ekonomické teorie veřejné volby | 91. Veřejná produkce statků, její příčiny a důsledky | 19. Ekonomické chování veřejné byrokracie

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code