Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


39. Investování a spekulace, vznik a důsledky "investičních bublin"

Některé relevantní pojmy

  • Aktiva = statky, které svému vlastníkovi přinášejí určitý příjem. Jejich tvorba je spojena s investováním, tj. vkladem kapitálu, ať již fyzického, nebo finančního. Aktiva mohou nabývat různých forem (ot.3)
  • Míra výnosu z aktiva = jaké procento své současné tržní ceny toto aktivum svému vlastníkovi ročně přináší (roční příjem, který aktivum přináší, dělený jeho tržní cenou, tj. cenou za kterou je možné toto aktivum koupit nebo prodat na trhu)
  • Tržní cena aktiv = cena, za kterou jsou aktiva investory prodávána nebo kupována. Cena je ovliněna více faktory: očekávanými budoucími výnosy, aktuálními či očekávanými úrokovými mírami v ekonomice, rizikovostí aktiv…

Investování prostředků na kapitálových trzích

  • Kapitál = jeden ze čtyř základních výrobních faktorů. V ekonomice vystupuje ve 2 základních formách - jako fyzický (továrny, zařízení…) a finanční (volné finanční prostředky obchodovatelné na kapitálových trzích = finanční investování)
  • Instituce kapitálového trhu = finanční instituce jejichž prostřednictvím jsou finanční prostředky subjektů tvořících úspory převáděny k subjektům, které tyto úspory využívají.
    Institucí kapitálového trhu je celá řada: banky, pojišťovky, investiční společnosti, penzijní a další fondy, burzy cenných papírů apod. Firmy poptávající kapitál mohou v důsledku toho získávat potřebné finanční prostředky různými cestami (formou bankovních úvěrů, prodejem vlastních cenných papírů…) Podobně mohou i domácnosti a další subjekty zvolit, kam své volné finanční prostředky investují.
  • Investor = osoba, která kapitál vytváří
  • Investování = nákup ekonomických aktiv
  • Investice
    1. reálné investice (investice do reálných aktiv) = nákup nových kapitálových statků a jejich vložení do výroby
      • výnosy přinášejí tím, že jsou používaná ve výrobě
      • hmotné - (např.zařízení, budovy), nehmotné - (např.obchodní značky, patenty)
    2. finanční investice (investice do finančních aktiv) = majitel aktiva se stává věřitelem n. spolumajitelem firmy, která přeměňuje finanční aktiva na aktiva reálná
      • právo vlastníka finančních aktiv na výnosech z reálných aktiv
  • Investice do finančních aktiv bývají rozlišovány na 2 postupy
    1. INVESTOVÁNÍ (u užším slova smyslu)
      • Investor se podílí na ziscích společnosti získáváním jejích pravidelných dividend
      • Pokud společnost dlouhodobě prosperuje, kurz jejích akcií se zvyšuje a investoři mohou získat i výnos odpovídající dlouhodobému vzestupu akcií na burze
      • Investoři = osoby, které kupují akcie, aby získaly podíl na ziscích a růstu hodnoty dané společnosti za delší časové období
      • Návratnost investice = poměr změny hodnoty investice k investovanému kapitálu
        • Zhodnocuje s nejčastěji ročně a vyjadřuje se v procentech
        • Dá se také vyjádřit předpokládaným časem, kdy výnosy splatí investovaný kapitál
    2. SPEKULACE - Spekulanti jsou osoby kupují či prodávají akcie, tak aby dosáhli rychlého zisku plynoucího z krátkodobých kurzových pohybů cenných papírů. Občas jsou sami příčinou těchto krátkodobých pohybů cen akcií.
  • Spekulanti se dělí na 2 skupiny
    1. Býci - věří že akcie poroste → akcie koupí a drží tak dlouho než je budou moci prodat za vyšší cenu a tím dosáhnout zisku
    2. Medvědi - věří že hodnota akcií klesne „prodávají nakrátko“ → akcie si půjčí od obchodníků s akciemi a ihned je prodají za současnou cenu. Pokud pak cena akcií na trhu poklesne, koupí je za nižší cenu a pak je vrátí brokerovi, od kterého si je půjčili - tím realizují zisk. V opačném případě zaznamenají ztrátu. Brokerské firmy získávají určité poplatky z těchto transakcí

Investiční bublina

  • Vedle racionálního rozvažování investic podle očekávaného vývoje ziskovosti a ztrátovosti firmy je rozhodování investorů často utvářeno jejich stádním chováním. To vede na trzích cenných papírů občas ke vzniku tzv. investičních bublin.
  • Investiční bublina vzniká, pokud se podnětem k rozhodování investora stává rozhodování ostatních investorů.
  • Jednání investorů je tedy založené na emocích, např.: když významný investor učiní určitý krok a ostatní ho rychle napodobí, nebo pokud se na trhu rozšíří rychle nějaká zpráva.
  • Výsledkem stádního jednání je hromadný nákup nebo naopak prodej určitých cenných papírů, toto vede k rychlému růstu nebo poklesu ceny a tento pohyb pak podněcuje další investory k nákupům nebo prodeji.
  • Ceny finančních aktiv se mohou v důsledku tohoto jednání dostat na nereálně vysoké hodnoty (tzv. cenové bubliny) nebo naopak prudce poklesnout (tzv. burzovní krachy).
  • Pokud investoři prodají v pravou chvíli, mohou na cenových bublinách vydělat. Je ale těžké předpovídat vývoj, protože je většinou umělý - většina z nich tratí na následném poklesu cen.
  • „Investiční bublina vzniká díky přehnané euforii na trzích a ceny tak šplhají stále výše. Kurzy rostou a díky touze investorů participovat na růstu a připsat si zhodnocení několika desítek procent, nejlépe v co nejkratším čase, tlačí hodnoty aktiv na nová maxima, aniž by to bylo podloženo fundamentem, tedy opodstatněnou informací, proč by měla daná aktiva růst. Aktiva se tak dostávají na vyšší hodnoty, než je jejich vnitřní hodnota (hodnota akcie, která je podložena výpočtem a relevantními informacemi). Pravá investiční horečka a tvořící se bublina vyvolá zájem i investorů, kteří za normálních okolností nevěnují trhům pozornost. Trhy rostou, jsou na svých maximech a vzrůstá napětí, investoři hledají odpovědi na to, kde je vrchol a kdy přijde zlom, přesto do trhu tečou další investice a ještě popohánějí hodnoty výše. Pak přichází „roznětka„, které vyvolá explozi a ceny se řítí nezadržitelně dolů. Pomyslným prasknutím může být i zpráva, která by za jiných okolností neměla takový význam, ale pokud je trh v napětí a nervózní, reaguje na informace daleko citlivěji.“
  • Příklady prasknutí investičních bublin
    • Nové vynález a rozvoj průmyslu způsobilo hospodářský růst v USA ve 20. letech. Boom zažil i samotný zájem o investice a burzovní obchody, zvětšoval se počet obchodníků. Koncem 20. let lidé investovali vysoké prostředky, aby nepřišli o možnost zbohatnou. První náznaky krize přišly ze zemědělského sektoru, kde nabídka plodin převyšovala poptávku. V průběhu května pár záchvěvů směrem dolů bylo, ale trhy se rychle vrátily. Volatilita způsobila nervozitu na trzích a začaly spekulace o předraženosti akcií. Na trh se dostala informace o pravděpodobném odprodeji většího objemu akcií skrze makléřské domy. První investoři začali odprodávat a 24. října 1929 došlo ke krachu. Kurzy zamířily prudce dolů a každý se snažil prodat za jakoukoliv cenu. Obchodování se několikrát zastavilo, protože nebylo možné zvládnout nápor prodejců. Zobchodoval se rekordní objem, který byl čtyřnásobkem standardního objemu obchodů. Během jediného týdne poklesly akcie o třetinu. Někteří investoři přišli o celý svůj majetek a nálada se promítla i do široké společnosti. Období po krachu je nazýváno velkou depresí. Trhy se dostaly na hodnotu z doby před krachem až v roce 1954.
    • Velké bubliny například prodělalo Japonsko v 80. letech minulého století, kdy byl na základě dohody uzavřené se Spojenými státy zhodnocen směnný kurz jenu. Japonská centrální banka snížila úrokové sazby a bankovní systém mohl poskytovat úvěry, které byly používány ke spekulativním nákupům. Bublina začala střídat bublinu, bublinu na akciovém trhu vystřídala bublina na trhu s nemovitostmi.

Prameny

  • URBAN, J. Teorie národního hospodářství. 3. doplněné a rozšířené vydání. Praha : Wolters Kluwer ČR, a. s., 2011, s. 280-292
  • otázky z minulých let
  • internet

Navigace Seznam otázek

A Předmět a metody národohospodářské teorie
71. Předmět národohospodářské teorie a její základní kategorie | 30. Hlavní historické a současné směry ekonomického myšlení

B Základní ekonomické pojmy a principy
98. Základní ekonomické principy a modely, metodické chyby ekonomického uvažování | 54. Náklady alternativ a utopené náklady, ilustrujte na příkladech | 97. Základní ekonomické otázky, typy a odlišnosti ekonomických systémů | 17. Ekonomická efektivnost, Paretovo a Kaldor-Hicksovo kritérium efektivnosti | 85. Trhy výrobních faktorů, jejich úloha, specifika a regulace | 89. Typy ekonomických subjektů, jejich postavení a úloha v národním hospodářství | 49. Model ekonomického koloběhu | 55. Národohospodářské agregáty a jejich význam | 46. Metody měření HDP

C Tržní systém a státní ekonomická regulace
82. Trh a tržní systém, typy trhů | 87. Tržní cena a její funkce | 7. Cenová a necenová konkurence, principy marketingu | 31. Hospodářská politika, její cíle, druhy a účinnost, magický čtyřúhelník | 88. Tržní selhání, jeho druhy a příčiny, ilustrujte na příkladech | 90. Veřejná a soukromá řešení tržních selhání | 75. Státní regulace trhů, ceny ve smíšené ekonomice | 73. Selhání vlády a jeho příčiny

D Poptávka, nabídka a tržní cena
100. Zákon poptávky, zákon nabídky, zákon poptávky a nabídky, zákon jedné ceny | 8. Cenová, důchodová a křížová elasticita poptávky | 70. Přebytek výrobce a spotřebitele, efektivita tržní rovnováhy | 77. Státní zásahy do cen, jejich příčiny, důsledky a efektivita

E Rozhodování, ekonomika a správa firem
9. Cíle, náklady, příjmy a zisk firmy | 35. Implicitní a explicitní náklady firmy, ekonomický a účetní zisk | 61. Normální zisk firmy, ekonomická renta a její dobývání | 53. Náklady a nákladové křivky firmy, analýza firemních nákladů | 44. Marginální náklady a jejich význam | 99. Zákon klesajícího mezního produktu, princip úspor z rozsahu | 25. Financování firmy, finanční ukazatele a jejich funkce při řízení firmy | 96. Význam a struktura rozvahy firmy | 21. Ekonomický pohled na vybrané právní formy podniků, jejich výhody a nevýhody | 18. Ekonomické aspekty správy společností, problém „pána a správce“, modely corporate governance

F Struktura trhu, typy konkurence a konkurenční politika
78. Struktura trhu a tržní síla, relevantní trh | 15. Efektivnost dokonalé konkurence | 83. Trh dokonalé konkurence a postavení firmy na tomto trhu | 58. Nedokonalá konkurence, příčiny vzniku a hlavní typy, ztráta blahobytu v podmínkách nedokonalé konkurence | 33. Chování firem v podmínkách dokonalé a monopolistické konkurence | 34. Chování firem v podmínkách oligopolu a monopolu | 42. Konkurenční politika, antimonopolní zákonodárství, regulace přirozených monopolů

G Kapitál a kapitálové trhy
40. Kapitál, jeho vznik, formy a funkce | 37. Instituce kapitálového trhu a jejich význam | 52. Nabídka, poptávka a rovnováha na trhu kapitálu | 3. Aktiva, jejich druhy a vlastnosti, stanovení ceny aktiv | 39. Investování a spekulace, vznik a důsledky „investičních bublin“ | 79. Subjekty kapitálového trhu | 67. Primární a sekundární kapitálové trhy a jejich význam

H Trh práce, zaměstnanost a rozdělení příjmů
65. Poptávka a nabídka na trhu práce, vliv substitučního a důchodového efektu na nabídku práce | 84. Trh práce (poptávka, nabídka a rovnováha) | 86. Tržní a netržní faktory determinace mezd, mzdová strnulost, jej příčiny a důsledky | 59. Nezaměstnanost, příčiny, druhy a měření, vztah nezaměstnanosti a inflace | 72. Rozdělení důchodů, nerovnosti v důchodech, přerozdělovací procesy a jejich nástroje

I Peníze a měnová politika
63. Peníze, jejich funkce a formy, úloha zlata v dějinách peněz | 94. Vymezení peněz, peněžní zásoba a peněžní agregáty | 41. Komoditní peníze, zlatý standard, peníze s nuceným oběhem | 51. Nabídka a poptávka na trhu peněz, cena peněz, výnosová křivka | 5. Bankovní systém, tvorba peněz a peněžní multiplikátor | 50. Monetární politika a její nástroje | 56. Nástroje expanzívní fiskální a monetární politiky, jejich význam a účinnost | 57. Nástroje restriktivní měnové a rozpočtové politiky, jejich význam a účinnost | 6. Bezprostřední a konečné cíle měnové politiky, cílování inflace | 43. Kvantitativní teorie peněz, Fisherova rovnost | 62. Omezení měnové a fiskální politiky | 45. Měnová báze a tvorba peněz, peníze jako dluh | 14. Diskontní, lombardní a repo sazba jako měnové nástroje | 29. Funkce a nástroje centrální banky | 60. Nezávislost a odpovědnost centrální banky | 36. Inflace a její měření, druhy, příčiny a důsledky inflace, inflační daň | 12. Deflace, její příčiny a důsledky, past likvidity a kvantitativní uvolňování

J Hospodářský růst
80. Teorie hospodářského růstu | 69. Produktivita práce a kapitálu a jejich faktory, politika nabídkové strany | 22. Ekonomický růst a rozvoj, zdroje a typy růstu, růstová politika

K Hospodářský cyklus a stabilizační politika
32. Hospodářský cyklus, jeho příčiny a fáze | 66. Poptávkové a nabídkové šoky a jejich vliv na vznik recese | 38. Investiční akcelerátor a multiplikátor a jejich význam pro průběh hospodářského cyklu | 26. Finanční a měnová krize, možné příčiny a důsledky | 10. Cíle, principy a nástroje stabilizační politiky | 2. Agregátní poptávka a nabídka, potenciální a reálný produkt | 4. Automatické stabilizátory a jejich funkce, vysvětlete na příkladu | 27. Fiskální multiplikátory, efekt vytěsňování | 20. Ekonomické multiplikátory a jejich význam (Keynesův multiplikátor, peněžní multiplikátor, fiskální multiplikátor) | 28. Fiskální politika, její cíle a nástroje

L Státní rozpočet a daňový systém
93. Veřejné finance, jejich funkce a složky, státní rozpočet a jeho deficity | 76. Státní rozpočet, základní struktura jeho příjmové a výdajové stránky | 11. Daně, jejich druhy a ekonomické vlastnosti, daňová politika | 16. Efektivnost zdanění, daňové břemeno a „náklady mrtvé váhy“, Lafferova křivka | 23. Euro a Maastrichtská kritéria, Pakt stability a růstu

M Mezinárodní ekonomické vztahy
1. Absolutní a komparativní výhody v mezinárodním obchodě, vysvětlete na příkladu | 48. Mezinárodní měnové vztahy, devizové trhy, optimální měnové zóny | 64. Platební a obchodní bilance, jejich struktura a význam | 13. Devizové režimy a jejich národohospodářské důsledky | 47. Mezinárodní ekonomická integrace a její formy, globalizace ekonomiky | 95. Vývoj evropské ekonomické integrace, jednotný vnitřní trh, hospodářská a měnová unie EU

N Základy ekonomie veřejného sektoru:
24. Externality, jejich příčiny, důsledky a řešení | 81. Transakční náklady a Coaseův teorém | 92. Veřejné a částečně veřejné statky, společné zdroje | 74. Soukromé a veřejné statky, veřejné poskytování statků | 68. Principy ekonomické teorie veřejné volby | 91. Veřejná produkce statků, její příčiny a důsledky | 19. Ekonomické chování veřejné byrokracie

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code