Obsah
36. Inflace a její měření, druhy, příčiny a důsledky inflace, inflační daň
- inflace = růst cenové hladiny (cenová hladina = průměrná úroveň cen zboží a služeb)
- hodnota peněz klesá
- neznamená, že rostou ceny všech statků a služeb; v průměru ceny rostou
- klesá kupní síla peněz, rostou-li ceny, za stejný obnos peněz si můžeme koupit méně statků
- udává se v % rozdílu oproti minulému období
- cenová inflace → růst cen X měnová inflace → růst nabídky peněz - jedna z hlavních příčin cenové inflace
Metody výpočtu
- informace o inflaci, tj. souhrnném vývoji cen určitých běžně prodávaných zboží a služeb v NH, shrnují cenové indexy → udávají procentní tempo růstu cenové hladiny za dané období = míra inflace
- Index spotřebitelských cen (CPI)
- nejpoužívanější cenový index pro zjišťování inflace
- každý měsíc statistikové zjišťují ceny určitého koše statků a služeb
- měří změnu nákladů na pořízení určitého pevného souboru zboží a služeb - spotřebního koše (např. výdaje je bydlení, stravu, dopravu…)
- měřena ve sféře maloobchodu
- Index cen výrobců (PPI)
- PPI vypovídá o konkurenceschopnosti výrobců
- změny se většinou časem promítají do CPI
- stejný princip jako CPI - existuje určitý fixní koš, který má ale jiné složení než u CPI
- liší se náplní - zahrnuje i suroviny a polotovary; ceny zachycuje v okamžiku, kdy zboží opouští výrobce
- Deflátor hrubého domácího produktu
- vydělíme nominální HDP reálným HDP a tento podíl vynásobíme 100
- zachycuje všechny statky a služby vyprodukované v ekonomice, není fixní koš
- někdy sledována tzv. jádrová inflace - cenový vývoj bez zahrnutí komodit, jejichž ceny se mění častěji (energie, potraviny)
- zvyšující se inflace = míra inflace (tempo růstu cen) se zvyšuje
- snižující se inflace = míra inflace se snižuje (= dezinflace)
Využití ukazatelů inflace
- měření změn cenové hladiny umožňuje sledovat reálný vývoj ekonomických veličin v čase (porovnávat velikost v čase bez zkreslujícího vlivu inflace) - založeno na tzv. očišťování ekonomických veličin od inflace (hodnota určité ekonomické veličiny z minulého období vyjádřené v tehdejších cenách vynásobíme cenovým indexem porovnávajícím současnou a tehdejší cenovou hladinu)
- indexace - automatická úprava určité ekonomické veličiny o inflaci, ke které dochází na základě zákona nebo smlouvy (u důchodů vyplácených státem se říká valorizace). K úpravě o inflaci je třeba přistupovat rovněž u úrokových sazeb. Úroková sazba placená bankami - nominální úroková míra, úroková míra očištěná od inflace - reálná úroková sazba.
Závažnost inflace
- mírná inflace
- jednociferné hodnoty
- normální jev, souvisí s vývojem ekonomiky
- pádivá inflace
- dvou až tříciferné hodnoty
- lidé penězům přestávají věřit, snaží se jich držet co nejméně
- dochází k indexaci (smlouvy mají inflační dodatky)
- hyperinflace
- stovky až tisíce procent ročně
- rozmáhají se platby v zahraničních měnách nebo naturální směna (tzv. komoditní peníze)
- Německo po WW1 - miliardy procent
Příčiny inflace
- setrvačná inflace
- spojena s tzv. inflačním očekáváním - zaměstnanci při vyjednávání o mzdách, banky při stanovování výše úroků, firmy při stanovování cen…, snaží se přizpůsobit inflaci, k inflaci skutečně pak dochází
- inflace tažená poptávkou
- vychýlení ze setrvačné úrovně, způsobena pozitivním poptávkovým šokem (způsoben posunem agregátní poptávky doprava) - málo zboží (nejčastěji situace, kdy se vláda rozhodne posílit souhrnnou poptávku vstupem státních výdajů)
- např. růst spotřebních výdajů domácností, růst vládních výdajů
- inflace tažená nabídkou
- podmíněna nabídkovými šoky
- růst nákladů → pokles agregátní nabídky; firmy při růstu nákladů budou ochotny nabízet stejné množství produkce pouze za vyšší ceny
- např. zvýšení nominálních mezd, růst světových cen surovin
- inflace, nastávající i přesto, že v ekonomice neexistuje přebytečná poptávka po zboží a službách, výskyt spojen s tzv. stagflací - souběžně se udržuje vysoká inflace i ekonomická stagnace (zvýšená nezaměstnanost), příčinou zpravidla zvýšená státní regulace trhů zboží a práce → ceny nepružné směrem dolů → recese
- inflační spirála = podporuje-li se inflace tlačená poptávkou a tlačená nabídkou; rostou ceny v důsledku vysoké poptávky a odbory vznesou požadavky na růst mezd
aaaaa
Protiinflační politika
- protiinflační opatření s sebou nesou pokles produkce, růst nezaměstnanosti
- Monetární politika - CB např. sníží množství peněz v oběhu nebo zvýší úrokové míry → pokles agregátní poptávky
- Restriktivní fiskální politika - vláda omezí své výdaje nebo zvýší daně → pokles agregátní poptávky
- Politika fixních měnových kurzů - kurz národní měny je pevně stanoven vůči jiné měně nebo koši měn nebo např. zlatu → míra inflace v dané zemi je spjata s mírou inflace v zemi, s jejíž měnou je daná měna svázána
- Důchodová politika - kontrola růstu cen a mezd, mimořádný charakter, používáno jen dočasně (např. válka), nebrání příčinám vzniku inflace, umělé udržování úrovně cen na nižší úrovni vede k nedostatku statků
Inflační daň
- může být zdrojem příjmu státu
- stanoví vláda, když se rozhodne, že některé výdaje uhradí vydáním nových peněz (například když není dost peněz z daňových příjmů)
- zvyšování státních příjmů pomocí zvýšené emise → růst cenové hladiny a znehodnocení peněz
Prameny
- Tomáš Pavelka, Makroekonomie, základní kurz, II. vydání, 2007, strany 134-149
- Jan Urban, Teorie národního hospodářství, III. vydání, 2011, strany 353-365
Navigace Seznam otázek
A Předmět a metody národohospodářské teorie
71. Předmět národohospodářské teorie a její základní kategorie |
30. Hlavní historické a současné směry ekonomického myšlení
B Základní ekonomické pojmy a principy
98. Základní ekonomické principy a modely, metodické chyby ekonomického uvažování |
54. Náklady alternativ a utopené náklady, ilustrujte na příkladech |
97. Základní ekonomické otázky, typy a odlišnosti ekonomických systémů |
17. Ekonomická efektivnost, Paretovo a Kaldor-Hicksovo kritérium efektivnosti |
85. Trhy výrobních faktorů, jejich úloha, specifika a regulace |
89. Typy ekonomických subjektů, jejich postavení a úloha v národním hospodářství |
49. Model ekonomického koloběhu |
55. Národohospodářské agregáty a jejich význam |
46. Metody měření HDP
C Tržní systém a státní ekonomická regulace
82. Trh a tržní systém, typy trhů |
87. Tržní cena a její funkce |
7. Cenová a necenová konkurence, principy marketingu |
31. Hospodářská politika, její cíle, druhy a účinnost, magický čtyřúhelník |
88. Tržní selhání, jeho druhy a příčiny, ilustrujte na příkladech |
90. Veřejná a soukromá řešení tržních selhání |
75. Státní regulace trhů, ceny ve smíšené ekonomice |
73. Selhání vlády a jeho příčiny
D Poptávka, nabídka a tržní cena
100. Zákon poptávky, zákon nabídky, zákon poptávky a nabídky, zákon jedné ceny |
8. Cenová, důchodová a křížová elasticita poptávky |
70. Přebytek výrobce a spotřebitele, efektivita tržní rovnováhy |
77. Státní zásahy do cen, jejich příčiny, důsledky a efektivita
E Rozhodování, ekonomika a správa firem
9. Cíle, náklady, příjmy a zisk firmy |
35. Implicitní a explicitní náklady firmy, ekonomický a účetní zisk |
61. Normální zisk firmy, ekonomická renta a její dobývání |
53. Náklady a nákladové křivky firmy, analýza firemních nákladů |
44. Marginální náklady a jejich význam |
99. Zákon klesajícího mezního produktu, princip úspor z rozsahu |
25. Financování firmy, finanční ukazatele a jejich funkce při řízení firmy |
96. Význam a struktura rozvahy firmy |
21. Ekonomický pohled na vybrané právní formy podniků, jejich výhody a nevýhody |
18. Ekonomické aspekty správy společností, problém „pána a správce“, modely corporate governance
F Struktura trhu, typy konkurence a konkurenční politika
78. Struktura trhu a tržní síla, relevantní trh |
15. Efektivnost dokonalé konkurence |
83. Trh dokonalé konkurence a postavení firmy na tomto trhu |
58. Nedokonalá konkurence, příčiny vzniku a hlavní typy, ztráta blahobytu v podmínkách nedokonalé konkurence |
33. Chování firem v podmínkách dokonalé a monopolistické konkurence |
34. Chování firem v podmínkách oligopolu a monopolu |
42. Konkurenční politika, antimonopolní zákonodárství, regulace přirozených monopolů
G Kapitál a kapitálové trhy
40. Kapitál, jeho vznik, formy a funkce |
37. Instituce kapitálového trhu a jejich význam |
52. Nabídka, poptávka a rovnováha na trhu kapitálu |
3. Aktiva, jejich druhy a vlastnosti, stanovení ceny aktiv |
39. Investování a spekulace, vznik a důsledky „investičních bublin“ |
79. Subjekty kapitálového trhu |
67. Primární a sekundární kapitálové trhy a jejich význam
H Trh práce, zaměstnanost a rozdělení příjmů
65. Poptávka a nabídka na trhu práce, vliv substitučního a důchodového efektu na nabídku práce |
84. Trh práce (poptávka, nabídka a rovnováha) |
86. Tržní a netržní faktory determinace mezd, mzdová strnulost, jej příčiny a důsledky |
59. Nezaměstnanost, příčiny, druhy a měření, vztah nezaměstnanosti a inflace |
72. Rozdělení důchodů, nerovnosti v důchodech, přerozdělovací procesy a jejich nástroje
I Peníze a měnová politika
63. Peníze, jejich funkce a formy, úloha zlata v dějinách peněz |
94. Vymezení peněz, peněžní zásoba a peněžní agregáty |
41. Komoditní peníze, zlatý standard, peníze s nuceným oběhem |
51. Nabídka a poptávka na trhu peněz, cena peněz, výnosová křivka |
5. Bankovní systém, tvorba peněz a peněžní multiplikátor |
50. Monetární politika a její nástroje |
56. Nástroje expanzívní fiskální a monetární politiky, jejich význam a účinnost |
57. Nástroje restriktivní měnové a rozpočtové politiky, jejich význam a účinnost |
6. Bezprostřední a konečné cíle měnové politiky, cílování inflace |
43. Kvantitativní teorie peněz, Fisherova rovnost |
62. Omezení měnové a fiskální politiky |
45. Měnová báze a tvorba peněz, peníze jako dluh |
14. Diskontní, lombardní a repo sazba jako měnové nástroje |
29. Funkce a nástroje centrální banky |
60. Nezávislost a odpovědnost centrální banky |
36. Inflace a její měření, druhy, příčiny a důsledky inflace, inflační daň |
12. Deflace, její příčiny a důsledky, past likvidity a kvantitativní uvolňování
J Hospodářský růst
80. Teorie hospodářského růstu |
69. Produktivita práce a kapitálu a jejich faktory, politika nabídkové strany |
22. Ekonomický růst a rozvoj, zdroje a typy růstu, růstová politika
K Hospodářský cyklus a stabilizační politika
32. Hospodářský cyklus, jeho příčiny a fáze |
66. Poptávkové a nabídkové šoky a jejich vliv na vznik recese |
38. Investiční akcelerátor a multiplikátor a jejich význam pro průběh hospodářského cyklu |
26. Finanční a měnová krize, možné příčiny a důsledky |
10. Cíle, principy a nástroje stabilizační politiky |
2. Agregátní poptávka a nabídka, potenciální a reálný produkt |
4. Automatické stabilizátory a jejich funkce, vysvětlete na příkladu |
27. Fiskální multiplikátory, efekt vytěsňování |
20. Ekonomické multiplikátory a jejich význam (Keynesův multiplikátor, peněžní multiplikátor, fiskální multiplikátor) |
28. Fiskální politika, její cíle a nástroje
L Státní rozpočet a daňový systém
93. Veřejné finance, jejich funkce a složky, státní rozpočet a jeho deficity |
76. Státní rozpočet, základní struktura jeho příjmové a výdajové stránky |
11. Daně, jejich druhy a ekonomické vlastnosti, daňová politika |
16. Efektivnost zdanění, daňové břemeno a „náklady mrtvé váhy“, Lafferova křivka |
23. Euro a Maastrichtská kritéria, Pakt stability a růstu
M Mezinárodní ekonomické vztahy
1. Absolutní a komparativní výhody v mezinárodním obchodě, vysvětlete na příkladu |
48. Mezinárodní měnové vztahy, devizové trhy, optimální měnové zóny |
64. Platební a obchodní bilance, jejich struktura a význam |
13. Devizové režimy a jejich národohospodářské důsledky |
47. Mezinárodní ekonomická integrace a její formy, globalizace ekonomiky |
95. Vývoj evropské ekonomické integrace, jednotný vnitřní trh, hospodářská a měnová unie EU
N Základy ekonomie veřejného sektoru:
24. Externality, jejich příčiny, důsledky a řešení |
81. Transakční náklady a Coaseův teorém |
92. Veřejné a částečně veřejné statky, společné zdroje |
74. Soukromé a veřejné statky, veřejné poskytování statků |
68. Principy ekonomické teorie veřejné volby |
91. Veřejná produkce statků, její příčiny a důsledky |
19. Ekonomické chování veřejné byrokracie