36. Inflace a její měření, druhy, příčiny a důsledky inflace, inflační daň

• inflace = růst cenové hladiny (cenová hladina = průměrná úroveň cen zboží a služeb)
• hodnota peněz klesá
• neznamená, že rostou ceny všech statků a služeb; v průměru ceny rostou
• klesá kupní síla peněz, rostou-li ceny, za stejný obnos peněz si můžeme koupit méně statků
• udává se v % rozdílu oproti minulému období
• cenová inflace → růst cen X měnová inflace → růst nabídky peněz - jedna z hlavních příčin cenové inflace

• informace o inflaci, tj. souhrnném vývoji cen určitých běžně prodávaných zboží a služeb v NH, shrnují cenové indexy → udávají procentní tempo růstu cenové hladiny za dané období = míra inflace

1. Index spotřebitelských cen (CPI)
   • nejpoužívanější cenový index pro zjišťování inflace
   • každý měsíc statistikové zjišťují ceny určitého koše statků a služeb
   • měří změnu nákladů na pořízení určitého pevného souboru zboží a služeb - spotřebního koše (např. výdaje je bydlení, stravu, dopravu…)
   • měřena ve sféře maloobchodu
2. Index cen výrobců (PPI)
   • PPI vypovídá o konkurenceschopnosti výrobců
   • změny se většinou časem promítají do CPI
   • stejný princip jako CPI - existuje určitý fixní koš, který má ale jiné složení než u CPI
   • liší se náplní - zahrnuje i suroviny a polotovary; ceny zachycuje v okamžiku, kdy zboží opouští výrobce
3. Deflátor hrubého domácího produktu
   • vydělíme nominální HDP reálným HDP a tento podíl vynásobíme 100
   • zachycuje všechny statky a služby vyprodukované v ekonomice, není fixní koš
   • někdy sledována tzv. jádrová inflace - cenový vývoj bez zahrnutí komodit, jejichž ceny se mění častěji (energie, potraviny)

• zvyšující se inflace = míra inflace (tempo růstu cen) se zvyšuje
• snižující se inflace = míra inflace se snižuje (= dezinflace)

• měření změn cenové hladiny umožňuje sledovat reálný vývoj ekonomických veličin v čase (porovnávat velikost v čase bez zkreslujícího vlivu inflace) - založeno na tzv. očišťování ekonomických veličin od inflace (hodnota určité ekonomické veličiny z minulého období vyjádřené v tehdejších cenách vynásobíme cenovým indexem porovnávajícím současnou a tehdejší cenovou hladinu)
• indexace - automatická úprava určité ekonomické veličiny o inflaci, ke které dochází na základě zákona nebo smlouvy (u důchodů vyplácených státem se říká valorizace). K úpravě o inflaci je třeba přistupovat rovněž u úrokových sazeb. Úroková sazba placená bankami - nominální úroková míra, úroková míra očištěná od inflace - reálná úroková sazba.

1. mírná inflace
   • jednociferné hodnoty
   • normální jev, souvisí s vývojem ekonomiky
2. pádivá inflace
   • dvou až tříciferné hodnoty
   • lidé penězům přestávají věřit, snaží se jich držet co nejméně
   • dochází k indexaci (smlouvy mají inflační dodatky)
3. hyperinflace
   • stovky až tisíce procent ročně
   • rozmáhají se platby v zahraničních měnách nebo naturální směna (tzv. komoditní peníze)
   • Německo po WW1 - miliardy procent

1. setrvačná inflace
   • spojena s tzv. inflačním očekáváním - zaměstnanci při vyjednávání o mzdách, banky při stanovování výše úroků, firmy při stanovování cen…, snaží se přizpůsobit inflaci, k inflaci skutečně pak dochází
2. inflace tažená poptávkou
   • vychýlení ze setrvačné úrovně, způsobena pozitivním poptávkovým šokem (způsoben posunem agregátní poptávky doprava) - málo zboží (nejčastěji situace, kdy se vláda rozhodne posílit souhrnnou poptávku vstupem státních výdajů)
   • např. růst spotřebních výdajů domácností, růst vládních výdajů
3. inflace tažená nabídkou
   • podmíněna nabídkovými šoky
   • růst nákladů → pokles agregátní nabídky; firmy při růstu nákladů budou ochotny nabízet stejné množství produkce pouze za vyšší ceny
   • např. zvýšení nominálních mezd, růst světových cen surovin
   • inflace, nastávající i přesto, že v ekonomice neexistuje přebytečná poptávka po zboží a službách, výskyt spojen s tzv. stagflací - souběžně se udržuje vysoká inflace i ekonomická stagnace (zvýšená nezaměstnanost), příčinou zpravidla zvýšená státní regulace trhů zboží a práce → ceny nepružné směrem dolů → recese

• inflační spirála = podporuje-li se inflace tlačená poptávkou a tlačená nabídkou; rostou ceny v důsledku vysoké poptávky a odbory vznesou požadavky na růst mezd

aaaaa

• protiinflační opatření s sebou nesou pokles produkce, růst nezaměstnanosti

1. Monetární politika - CB např. sníží množství peněz v oběhu nebo zvýší úrokové míry → pokles agregátní poptávky
2. Restriktivní fiskální politika - vláda omezí své výdaje nebo zvýší daně → pokles agregátní poptávky
3. Politika fixních měnových kurzů - kurz národní měny je pevně stanoven vůči jiné měně nebo koši měn nebo např. zlatu → míra inflace v dané zemi je spjata s mírou inflace v zemi, s jejíž měnou je daná měna svázána
4. Důchodová politika - kontrola růstu cen a mezd, mimořádný charakter, používáno jen dočasně (např. válka), nebrání příčinám vzniku inflace, umělé udržování úrovně cen na nižší úrovni vede k nedostatku statků

• může být zdrojem příjmu státu
• stanoví vláda, když se rozhodne, že některé výdaje uhradí vydáním nových peněz (například když není dost peněz z daňových příjmů)
• zvyšování státních příjmů pomocí zvýšené emise → růst cenové hladiny a znehodnocení peněz

• Tomáš Pavelka, Makroekonomie, základní kurz, II. vydání, 2007, strany 134-149
• Jan Urban, Teorie národního hospodářství, III. vydání, 2011, strany 353-365