Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!

Obsah

30. Hlavní historické a současné směry ekonomického myšlení

30. Hlavní historické a současné směry ekonomického myšlení

Merkantilismus

16.-18.st. (16.-17. - zlatý věk merkantilních učení)
1. myšlenkový koncept při vzniku tržního mechanismu - soustava doporučení praktické politice
státy by se měly chovat jako obchodníci soupeřící o zisk
vládní podpora zákonů udržující pracovní a další náklady na nízké úrovni
proexportní politika - podpora vývozu, omezení dovozu - důraz na zahraniční obchod
snaha o příznivé obchodní bilance - dovoz < vývoz
- přebytek představuje zisk → růst zásob zlata a stříbra → ukazatel státního/národního bohatství
- snahy získat kolonie → levná práce a suroviny + současně vývozní trh
  - př. VB - navigační zákony v am. koloniích (nesměly vyrábět určité výrobky a jiné zase směly prodávat pouze v Anglii)
zboží je pouze prostředkem k bohatství
podpora průmyslového rozvoje - manufaktury
vznik velkých akciových společností - 1602 - Východoindická společnost
Jean B. Colbert, Jean Bodin
Francie - do pol. 18. st. státně dirigistická politika → poté zvrat
novomerkantilisté - dnes: země by měly podporovat příznivou obchodní bilanci + omezovat dovoz

Fyziokraté

francouzští ekonomové 18.st.
vliv vzniku přirozenoprávní koncepce
skutečným zdrojem bohatství jsou zemědělské výrobky a další přír. zdroje
proti vládním snahám podporovat příznivou obchodní bilanci
nová hodnota vzniká pomocí lidské práce v přírodě - pracovní teorie hodnoty (pouze v přírodě, v zemědělství)
skutečné bohatství pocházelo z půdy → nejrozumnější - nechat přírodu jít svou cestou
- politika laissez faire - politika čistého liberalismu
Francois Quesnay - lékař, popsal krevní oběh - přirovnává ekonomii
- vymezil ekonomické subjekty, načrtl základní ekonomické vztahy
- načrtl 1. ekonomický koloběh
- dílo: Ekonomická tabulka

Klasická politická ekonomie

teoretická, nejvšeobecnější ekonomická věda
předchůdci - John Locke, David Hume
kvantitativní teorie peněz
kritika merkantilního ztotožnění peněz a bohatství
snaha o centrální řízení ekonomiky ← strach z „nekoordinovaného chaosu“ - vliv situace Šp. - vydrancování stř. a již. Am. → hyperinflace
Adam Smith - skotský filozof, sociolog, ekonom, právník
- 1776 - Pojednání o původu a podstatě bohatství národů
  - firmy a domácnosti se na konkurenčních trzích chovají, jako by byly vedeny „neviditelnou rukou“ vedoucí je k maximalizaci blahobytu společnosti jako celku
- kritik merkantilismu
- zakladatel soudobé moderní ekonomie - ekonomie jako vědy
- systém člení na výrobu, směnu, rozdělování a spotřebu
- důraz na akumulaci kapitálu
- význam specializace a s ní spojené dělby práce → zvyšuje produktivitu
- ekonomika by fungovala nejlépe, kdyby byla ponechána sobě samotné, tj. bez státní regulace
  - působení neviditelné ruky trhu - dnes = nabídka + poptávka
    - osoby nevědomky přispívají sledováním svého zájmu cíli, který je v zájmu společnosti jako celku
- politika „laissez faire“ - možnost dána podnikům fungovat bez zásahů státní regulace
Jean B. Say
- Sayův zákon trhů
  - výroba si vytváří svou vlastní poptávku - lidé vyrábějí a prodávají zboží a služby proto, aby si koupili věci, kt. chtějí
  - jsou-li prodávány pouze ty zboží a služby, po nichž je skutečně poptávka a je-li příjem získaný z prodeje použit k nákupu věcí, které lidé chtějí - nabídka si vytváří poptávku
    - nemůže nastat nadprodukce a dlouhodobá nezaměstnanost (dočasná ano)
- vícefaktorová nákladová teorie - hodnota se tvoří kombinací více výrobních faktorů
- nadhodnota vytvářena pomocí lidské práce + půdy, kapitálu a podnikatelství
- dílo - Pojednání o politické ekonomii - 1803
David Ricardo
- dílo - Principy politické ekonomie a zdanění - 1817
- zejména mezinárodní ekonomie
- poukazuje na výhody volného obchodu
  - mezinárodní ekonomické uspořádání, při němž jsou cla a další bariéry mezinárodního pohybu zboží či služeb do značné míry odstraněny
  - koncepce - princip komparativních výhod
    - jedna země může se ziskem dovážet urč. zboží ze země jiné, i když by byla schopna toto zboží vyrábět laciněji než jeho exportér - př. VB - Portugalsko - víno a látky
    - Portugalsku se vyplatí specializovat se spíše na výrobu vína a importovat angl. látky, přestože je Portugalsko schopno vyrábět obojí efektivněji než VB - ta tedy vyrábí látky, sice ne tak efektivně jako Portugalsko, ale na druhou stranu si za ni vyžádá víno, které nevyrábí tak efektivně
- člen brit. parlamentu - přesvědčoval, aby VB upustila od tradiční politiky ochodního ochranářství - 40. léta 19. st. - VB přijala politiku volného obchodu a stává se nejbohatší průmyslovou ekonomikou světa

Marxismus

Karl Marx
- převzal pracovní teorii, dopracoval ji, změnil teorii nadhodnoty
- ekonomická interpretace historie
  - historický vývoj je determinován výlučně ekonomickými silami
  - historie je především posloupností bojů mezi ekonomickými třídami
    - např. ve starém Římě - boj aristokracie se zemědělci a městskými řemeslníky, ve středověku - boje mezi cechy, obchodníky a šlechtou, VFR - obchodní třída a zemědělská aristokracie
- vykořisťování práce
  - zboží a služby mají svou hodnotu v důsledku práce vložené dělníkem
  - dělníci placeni pouze „pro přežití“, zbytek si přivlastňuje vlastník továrny - kapitalista
  - zisky představují nadhodnotu - ta by měla patřit těm, kteří ji vytvořili
- nevyhnutelnost zániku kapitalismu
  - kapitalistický systém vede k tomu, že bohatí se stávají bohatšími a chudí chudšími
  - výstřelky systému povedou k závěrečnému třídnímu boji - dělníci svrhnou kapitalisty, kteří je vykořisťují
  - v novém řádu nebude třídní boj nutný a stát prostě zmizí
  - každý pracovník bude pracovat „dle svých schopností“ a bude odměňován „dle svých potřeb“
  - soukromé vlastnictví bude nahrazeno společným → odstraní nerovnosti v rozdělení bohatství
uznává pouze státní vlastnictví, chce rušit trhy
centrálně plánované hospodářství
většina dnešních ekonomů s Marxem nesouhlasí, historii nelze vysvětlit jen na ekonomických pojmech, práce není jediným zdrojem hodnoty, chudí se nestávají chudšími

Německá historická (ekonomická) škola

pol. 19. st.
v zásadě odmítá liberalismus - ten je vhodný jen pro nejrozvinutější země - např. VB - v Německu jiné podmínky
v Něm. - věda o národním hospodářství
uznávají soukr. vlastnictví, podnikatelství
musí vítězit zájem celku - snaha o co největší prospěch - blaho národů
uznává princip dočasného protekcionismu

"Marginální revoluce" → Neoklasická ekonomická škola

1871-74
1871 - vyšla 2 důležitá díla
- Teorie politické ekonomie - William St. Jevons
- Zásady národohospodářské teorie - Carl Menger
teorie marginální mezní užitečnosti
- hodnotu chápe jako subjektivní posudek spotřebitele (ne objektivní jako u klasiků)
- hodnota není dána celkovou užitečností, ale mezní užitečností = ne celkové uspokojení, ale přírůstek uspokojení při spotřebě poslední, dodatečné jednotky zboží
- marginální analýza = porovnávání mezních ekon. veličin

Neoklasická ekonomická škola

až do 30. let 20. st. převažuje
soustředí se na mikroekonomii
předpokladem jsou podmínky dokonalé konkurence
hodnota chápána jako výsledek vzájemného působení 2 sil - nabídky a poptávky
ekonomická rovnováha
1. Rakouská subjektivně-psychologická škola
- Carl Menger
  - teorie mezní užitečnosti
- Eugen v. Böhm-Bawerk
  - teorie kapitálu a úroku - 1. objasnění podstaty kapitálu
2. Lausanneská (švýcarská) škola
- využití matematickéhjo řešení při otázce rovnováhy
- starší přístup k rovnováze - všeobecná rovnováha trhu
- Leon M.E. Walras
  - systém všeobecné rovnováhy = situace, kdy jsou všechny dílčí trhy v rovnováze
  - soustava čistících cen - čistí trhy od převisu poptávky a nabídky
- Vilfredo Pareto
  - přispěl k přeměně teorie mezní užitečnosti k teorii poptávky
3. Švédská škola - Marginalisté
4. Cambridgeská škola
- angloamerická větev
- Willian St. Jevons
  - Teorie politické ekonomie
- Alfred Marshall
  - Principy ekonomie - 1890 - syntéza neoklasické teorie - uspořádal teorie klasických ekonomů
    - metoda dílčí rovnováhy
    - Marshallovy nůžky
      - rozlišení nabídky a poptávky v krátkém a dlouhém období
      - podobně jako ostří nůžek nemůže nabídka a poptávka fungovat jedna bez druhé
      - v krátkém období je nabídka zboží a služeb víceméně daná a neměnná, rozhodující význam má poptávka
      - v dlouhém období platí opak - nabídková strana trhu se pro stanovení ceny stává rozhodující
- John. B. Clark
  - teorie mezní produktivity

Keynesiánství

po velké hospodářské krizi ve 30. letech 20. st. - velká nezaměstnanost
John M. Keynes
- Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz - 1936
- pokus objasnit příčiny Velké deprese + obecně vysvětlit výkyvy ekon. aktivity
- ukázal, že je možné, aby souhrnná nabídka a poptávka byly v rovnováze v bodě, který se nachází pod úrovní plné zaměstnanosti a přirozeného produktu
- pokud nezasáhne vláda a nezvýší souhrnnou poptávku, nezaměstnanost může přetrvávat velmi dlouho
- k recesím může docházet kvůli nedostatečné poptávce po zboží a službách
- podpora hospodářskopolitických opatření vedoucí ke zvýšení agregátní poptávky
- teorie efektivní poptávky - zpochybnil Sayův zákon - pokles spotřeby vyvolá snížení důchodů výrobců spotř. zboží, čímž vyvolá snížení úspor
- paradox spořivosti - budete-li spořivější, zvýší se vaše úspory, ovšem pouze, jestliže ostatní lidé spořivější nebudou
- stát může vydávat peníze na veřejné práce
- stát by měl opustit politiku „laissez faire“ a pokusit se stabilizovat ekonomiku
- nesouhlasí s tím, že kdo spoří, prospívá ekonomice
- pomocí fiskální politiky vtahuje stát jako další ekon. subjekt do reálných ekon. procesů - nejen „noční hlídač“
- úlohy státu - je-li ekonomika v krizi, nastoupí stát, aby vybudil agregátní koupěschopnou poptávku - všechny možné a schopné koupě v nár. hospodářství
- když je ekonomika v poklesu, není investiční optimismus - musí přijít vnější hybatel - stát - zaměstná lidi, i když je nepotřebuje, vybudí investice - po oživení se stát stáhne, aby nepotlačoval soukr. investice
- roste-li ekonomika, má stát nechat být
- odmítá ekon. liberalismus a kvantitativní teorii peněz
teoreticky dále rozvíjeno, politické zásahy do ekonomiky posvěceny - až zneužito - 50.+60. léta - zestátňování
- 1964-65 - hospodářská a měnová krize

Chicagská škola

vzniká na chicagské univerzitě v 50. letech
Frank Knight
- obhájce systému svobodného podnikání a politiky „laissez faire“
- o zboží a službách, kt. budou nabízeny k prodeji by měla rozhodovat poptávka spotřebitelů
- každá spotřeba kromě zákl. životních potřeb je demonstrativní
- obhajuje zisky jako hybnou sílu, na níž je založeno podnikání - zisky jsou odměnou za to, že firma přijímá nejistotu trhu
- rozlišuje riziko (lze předvídat a pojistit se proti němu) a nejistotu (nelze předvídat)
- dílo: Riziko, nejistota a zisk - 1921

Monetarismus

ekonomická teorie, kt. považuje peníze za ústřední kategorii makroekonomické teorie i hospodářské politiky - množství peněz v oběhu je rozhodující
stojí proti keynesiánství
nabídka peněz a její změny jsou nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím nominální HDP a hladinu cen
důraz na úlohu tržních sil a omezení státních zásahů do jejich působení
Milton Friedman
- peníze jsou klíčovým prvkem v ekonomice
- prudké zvýšení množství peněz vyvolává inflaci, prudké snížení depresi
projev za Reaganovy vlády v USA, ve VB v době vlády M. Thatcherové
vychází z kvantitativní teorie peněz
peněžní politika se má týkat hlavně regulace množství peněz v oběhu
samotná emise peněz nemůže dlouhodobě urychlit reálný ekonom. růst
odmítá příležitostné zásahy v podobě „dolaďování“ ekon. vývoje
pro stanovení fixního tempa růstu peněžní nabídky bez ohledu na ekon. podmínky

Institucionalismus

vznik ve 20.st. v USA
základ hospodářského vývoje spatřuje v tzv. institutech = např. soukromé vlastnictví, peníze, zisk, úvěr, ale i tradice, zvyky
spojení ekonomie a dalších společenských věd
snaha přiblížit teoretickou ekonomii skutečnosti
Thorstein Veblen - zakladatel
- Teorie záhalčivé třídy - 1899
- zpochybnil někt. charakteristiky tržní ekonomiky
- spotřebitel není v tržní ekonomice král, který požaduje a dostává nejlepší zboží a služby za nejnižší možné ceny
- spotřebitel vystaven soc. a psychol. tlakům → nerozumná rozhodnutí
  - př. tendence k demonstrativní spotřebě - kupujeme, abychom učinili dojem - vyšší cena nás neodrazuje, spíše naopak ⇒ tzv. Veblenovy statky
- snaha dosahovat zisků vede podniky často k nevybíravému tržnímu chování → vedou k neschopnosti ekonomiky dosáhnout svého výrob. potenciálu (plýtvání)
John R. Commons, Wesley C. Mitschell, John K. Galbright

Hlavní názorové proudy soudobé ekonomie

netvoří jednolitý názorový celek
k základním názorovým proudům patří

klasická ekonomická teorie
- vychází z A. Smithe
- představa samoregulujícího se trhu
  - jednotlivci, resp. firmy sledují svůj vlastní prospěch, přitom díky „neviditelné ruce“ trhu uspokojují zájmy spotřebitelů
  - tržní systém zajišťuje dělbu práce i efektivní vynakládání zdrojů
  - zásada „laissez faire“
- neoklasičtí ekonomové - navazující na klas. školu od konce 19. st.
  - vytvořili řadu standardních analytických nástrojů ekonomie
neokonzervatismus
- vytvořena v 2.pol. 20. st. jako pokračovatel neoklasické ekonomie
- k jejím hlavním podobám patří:
  - monetaristická teorie
  - ekonomie strany nabídky (A. Laffer)- důraz na význam ekon. motivací a omezení stát. regulace zvyšující náklady firem
- liberální pohled na ekon. realitu
- úkolem vlád a CB by mělo být vytváření obecných pravidel fungování ekonomiky - stabilní právní rámec, stálé tempo růstu, množství peněz apod.
keynesiánská ekonomie
- základy ve 30. letech angl. ekonom - J.M. Keynes
- intervencionistický přístup k ekonomice
- poptávkové omezení ekonomiky
- požadavek rozpočtové politiky
- původí keynesiánství modifikováno prvky neoklasické ekonomie - větší pozornost straně nabídky (zejm. trh práce) + monetární politice ⇒ neokeynesiánství
  - doplňuje klasickou keynesiánskou teorii někt. mikroekonom. prvky

odlišné názory především v představách o roli hospodářské politiky při stabilizaci agregátní poptávky

Prameny

Teorie národního hospodářství, Urban J., 3. doplněné a rozšířené vydání, 2011
Malá encyklopedie moderní ekonomie, Svojka M., Konečný B., Praha 1999
semináře doc. Bažantové - 1.+2. seminář LS 2011 - včetně přiloženého přehledu „Etapy vývoje ekonomie“

Navigace Seznam otázek

A Předmět a metody národohospodářské teorie
71. Předmět národohospodářské teorie a její základní kategorie | 30. Hlavní historické a současné směry ekonomického myšlení

B Základní ekonomické pojmy a principy
98. Základní ekonomické principy a modely, metodické chyby ekonomického uvažování | 54. Náklady alternativ a utopené náklady, ilustrujte na příkladech | 97. Základní ekonomické otázky, typy a odlišnosti ekonomických systémů | 17. Ekonomická efektivnost, Paretovo a Kaldor-Hicksovo kritérium efektivnosti | 85. Trhy výrobních faktorů, jejich úloha, specifika a regulace | 89. Typy ekonomických subjektů, jejich postavení a úloha v národním hospodářství | 49. Model ekonomického koloběhu | 55. Národohospodářské agregáty a jejich význam | 46. Metody měření HDP

C Tržní systém a státní ekonomická regulace
82. Trh a tržní systém, typy trhů | 87. Tržní cena a její funkce | 7. Cenová a necenová konkurence, principy marketingu | 31. Hospodářská politika, její cíle, druhy a účinnost, magický čtyřúhelník | 88. Tržní selhání, jeho druhy a příčiny, ilustrujte na příkladech | 90. Veřejná a soukromá řešení tržních selhání | 75. Státní regulace trhů, ceny ve smíšené ekonomice | 73. Selhání vlády a jeho příčiny

D Poptávka, nabídka a tržní cena
100. Zákon poptávky, zákon nabídky, zákon poptávky a nabídky, zákon jedné ceny | 8. Cenová, důchodová a křížová elasticita poptávky | 70. Přebytek výrobce a spotřebitele, efektivita tržní rovnováhy | 77. Státní zásahy do cen, jejich příčiny, důsledky a efektivita

E Rozhodování, ekonomika a správa firem
9. Cíle, náklady, příjmy a zisk firmy | 35. Implicitní a explicitní náklady firmy, ekonomický a účetní zisk | 61. Normální zisk firmy, ekonomická renta a její dobývání | 53. Náklady a nákladové křivky firmy, analýza firemních nákladů | 44. Marginální náklady a jejich význam | 99. Zákon klesajícího mezního produktu, princip úspor z rozsahu | 25. Financování firmy, finanční ukazatele a jejich funkce při řízení firmy | 96. Význam a struktura rozvahy firmy | 21. Ekonomický pohled na vybrané právní formy podniků, jejich výhody a nevýhody | 18. Ekonomické aspekty správy společností, problém „pána a správce“, modely corporate governance