Obsah
30. Hlavní historické a současné směry ekonomického myšlení
Merkantilismus
- 16.-18.st. (16.-17. - zlatý věk merkantilních učení)
- 1. myšlenkový koncept při vzniku tržního mechanismu - soustava doporučení praktické politice
- státy by se měly chovat jako obchodníci soupeřící o zisk
- vládní podpora zákonů udržující pracovní a další náklady na nízké úrovni
- proexportní politika - podpora vývozu, omezení dovozu - důraz na zahraniční obchod
- snaha o příznivé obchodní bilance - dovoz < vývoz
- přebytek představuje zisk → růst zásob zlata a stříbra → ukazatel státního/národního bohatství
- snahy získat kolonie → levná práce a suroviny + současně vývozní trh
- př. VB - navigační zákony v am. koloniích (nesměly vyrábět určité výrobky a jiné zase směly prodávat pouze v Anglii)
- zboží je pouze prostředkem k bohatství
- podpora průmyslového rozvoje - manufaktury
- vznik velkých akciových společností - 1602 - Východoindická společnost
- Jean B. Colbert, Jean Bodin
- Francie - do pol. 18. st. státně dirigistická politika → poté zvrat
- novomerkantilisté - dnes: země by měly podporovat příznivou obchodní bilanci + omezovat dovoz
Fyziokraté
- francouzští ekonomové 18.st.
- vliv vzniku přirozenoprávní koncepce
- skutečným zdrojem bohatství jsou zemědělské výrobky a další přír. zdroje
- proti vládním snahám podporovat příznivou obchodní bilanci
- nová hodnota vzniká pomocí lidské práce v přírodě - pracovní teorie hodnoty (pouze v přírodě, v zemědělství)
- skutečné bohatství pocházelo z půdy → nejrozumnější - nechat přírodu jít svou cestou
- politika laissez faire - politika čistého liberalismu
- Francois Quesnay - lékař, popsal krevní oběh - přirovnává ekonomii
- vymezil ekonomické subjekty, načrtl základní ekonomické vztahy
- načrtl 1. ekonomický koloběh
- dílo: Ekonomická tabulka
Klasická politická ekonomie
- teoretická, nejvšeobecnější ekonomická věda
- předchůdci - John Locke, David Hume
- kvantitativní teorie peněz
- kritika merkantilního ztotožnění peněz a bohatství
- snaha o centrální řízení ekonomiky ← strach z „nekoordinovaného chaosu“ - vliv situace Šp. - vydrancování stř. a již. Am. → hyperinflace
- Adam Smith - skotský filozof, sociolog, ekonom, právník
- 1776 - Pojednání o původu a podstatě bohatství národů
- firmy a domácnosti se na konkurenčních trzích chovají, jako by byly vedeny „neviditelnou rukou“ vedoucí je k maximalizaci blahobytu společnosti jako celku
- kritik merkantilismu
- zakladatel soudobé moderní ekonomie - ekonomie jako vědy
- systém člení na výrobu, směnu, rozdělování a spotřebu
- důraz na akumulaci kapitálu
- význam specializace a s ní spojené dělby práce → zvyšuje produktivitu
- ekonomika by fungovala nejlépe, kdyby byla ponechána sobě samotné, tj. bez státní regulace
- působení neviditelné ruky trhu - dnes = nabídka + poptávka
- osoby nevědomky přispívají sledováním svého zájmu cíli, který je v zájmu společnosti jako celku
- politika „laissez faire“ - možnost dána podnikům fungovat bez zásahů státní regulace
- Jean B. Say
- Sayův zákon trhů
- výroba si vytváří svou vlastní poptávku - lidé vyrábějí a prodávají zboží a služby proto, aby si koupili věci, kt. chtějí
- jsou-li prodávány pouze ty zboží a služby, po nichž je skutečně poptávka a je-li příjem získaný z prodeje použit k nákupu věcí, které lidé chtějí - nabídka si vytváří poptávku
- nemůže nastat nadprodukce a dlouhodobá nezaměstnanost (dočasná ano)
- vícefaktorová nákladová teorie - hodnota se tvoří kombinací více výrobních faktorů
- nadhodnota vytvářena pomocí lidské práce + půdy, kapitálu a podnikatelství
- dílo - Pojednání o politické ekonomii - 1803
- David Ricardo
- dílo - Principy politické ekonomie a zdanění - 1817
- zejména mezinárodní ekonomie
- poukazuje na výhody volného obchodu
- mezinárodní ekonomické uspořádání, při němž jsou cla a další bariéry mezinárodního pohybu zboží či služeb do značné míry odstraněny
- koncepce - princip komparativních výhod
- jedna země může se ziskem dovážet urč. zboží ze země jiné, i když by byla schopna toto zboží vyrábět laciněji než jeho exportér - př. VB - Portugalsko - víno a látky
- Portugalsku se vyplatí specializovat se spíše na výrobu vína a importovat angl. látky, přestože je Portugalsko schopno vyrábět obojí efektivněji než VB - ta tedy vyrábí látky, sice ne tak efektivně jako Portugalsko, ale na druhou stranu si za ni vyžádá víno, které nevyrábí tak efektivně
- člen brit. parlamentu - přesvědčoval, aby VB upustila od tradiční politiky ochodního ochranářství - 40. léta 19. st. - VB přijala politiku volného obchodu a stává se nejbohatší průmyslovou ekonomikou světa
Marxismus
- Karl Marx
- převzal pracovní teorii, dopracoval ji, změnil teorii nadhodnoty
- ekonomická interpretace historie
- historický vývoj je determinován výlučně ekonomickými silami
- historie je především posloupností bojů mezi ekonomickými třídami
- např. ve starém Římě - boj aristokracie se zemědělci a městskými řemeslníky, ve středověku - boje mezi cechy, obchodníky a šlechtou, VFR - obchodní třída a zemědělská aristokracie
- vykořisťování práce
- zboží a služby mají svou hodnotu v důsledku práce vložené dělníkem
- dělníci placeni pouze „pro přežití“, zbytek si přivlastňuje vlastník továrny - kapitalista
- zisky představují nadhodnotu - ta by měla patřit těm, kteří ji vytvořili
- nevyhnutelnost zániku kapitalismu
- kapitalistický systém vede k tomu, že bohatí se stávají bohatšími a chudí chudšími
- výstřelky systému povedou k závěrečnému třídnímu boji - dělníci svrhnou kapitalisty, kteří je vykořisťují
- v novém řádu nebude třídní boj nutný a stát prostě zmizí
- každý pracovník bude pracovat „dle svých schopností“ a bude odměňován „dle svých potřeb“
- soukromé vlastnictví bude nahrazeno společným → odstraní nerovnosti v rozdělení bohatství
- uznává pouze státní vlastnictví, chce rušit trhy
- centrálně plánované hospodářství
- většina dnešních ekonomů s Marxem nesouhlasí, historii nelze vysvětlit jen na ekonomických pojmech, práce není jediným zdrojem hodnoty, chudí se nestávají chudšími
Německá historická (ekonomická) škola
- pol. 19. st.
- v zásadě odmítá liberalismus - ten je vhodný jen pro nejrozvinutější země - např. VB - v Německu jiné podmínky
- v Něm. - věda o národním hospodářství
- uznávají soukr. vlastnictví, podnikatelství
- musí vítězit zájem celku - snaha o co největší prospěch - blaho národů
- uznává princip dočasného protekcionismu
"Marginální revoluce" → Neoklasická ekonomická škola
- 1871-74
- 1871 - vyšla 2 důležitá díla
- Teorie politické ekonomie - William St. Jevons
- Zásady národohospodářské teorie - Carl Menger
- teorie marginální mezní užitečnosti
- hodnotu chápe jako subjektivní posudek spotřebitele (ne objektivní jako u klasiků)
- hodnota není dána celkovou užitečností, ale mezní užitečností = ne celkové uspokojení, ale přírůstek uspokojení při spotřebě poslední, dodatečné jednotky zboží
- marginální analýza = porovnávání mezních ekon. veličin
Neoklasická ekonomická škola
- až do 30. let 20. st. převažuje
- soustředí se na mikroekonomii
- předpokladem jsou podmínky dokonalé konkurence
- hodnota chápána jako výsledek vzájemného působení 2 sil - nabídky a poptávky
- ekonomická rovnováha
- 1. Rakouská subjektivně-psychologická škola
- Carl Menger
- teorie mezní užitečnosti
- Eugen v. Böhm-Bawerk
- teorie kapitálu a úroku - 1. objasnění podstaty kapitálu
- 2. Lausanneská (švýcarská) škola
- využití matematickéhjo řešení při otázce rovnováhy
- starší přístup k rovnováze - všeobecná rovnováha trhu
- Leon M.E. Walras
- systém všeobecné rovnováhy = situace, kdy jsou všechny dílčí trhy v rovnováze
- soustava čistících cen - čistí trhy od převisu poptávky a nabídky
- Vilfredo Pareto
- přispěl k přeměně teorie mezní užitečnosti k teorii poptávky
- 3. Švédská škola - Marginalisté
- 4. Cambridgeská škola
- angloamerická větev
- Willian St. Jevons
- Teorie politické ekonomie
- Alfred Marshall
- Principy ekonomie - 1890 - syntéza neoklasické teorie - uspořádal teorie klasických ekonomů
- metoda dílčí rovnováhy
- Marshallovy nůžky
- rozlišení nabídky a poptávky v krátkém a dlouhém období
- podobně jako ostří nůžek nemůže nabídka a poptávka fungovat jedna bez druhé
- v krátkém období je nabídka zboží a služeb víceméně daná a neměnná, rozhodující význam má poptávka
- v dlouhém období platí opak - nabídková strana trhu se pro stanovení ceny stává rozhodující
- John. B. Clark
- teorie mezní produktivity
Keynesiánství
- po velké hospodářské krizi ve 30. letech 20. st. - velká nezaměstnanost
- John M. Keynes
- Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz - 1936
- pokus objasnit příčiny Velké deprese + obecně vysvětlit výkyvy ekon. aktivity
- ukázal, že je možné, aby souhrnná nabídka a poptávka byly v rovnováze v bodě, který se nachází pod úrovní plné zaměstnanosti a přirozeného produktu
- pokud nezasáhne vláda a nezvýší souhrnnou poptávku, nezaměstnanost může přetrvávat velmi dlouho
- k recesím může docházet kvůli nedostatečné poptávce po zboží a službách
- podpora hospodářskopolitických opatření vedoucí ke zvýšení agregátní poptávky
- teorie efektivní poptávky - zpochybnil Sayův zákon - pokles spotřeby vyvolá snížení důchodů výrobců spotř. zboží, čímž vyvolá snížení úspor
- paradox spořivosti - budete-li spořivější, zvýší se vaše úspory, ovšem pouze, jestliže ostatní lidé spořivější nebudou
- stát může vydávat peníze na veřejné práce
- stát by měl opustit politiku „laissez faire“ a pokusit se stabilizovat ekonomiku
- nesouhlasí s tím, že kdo spoří, prospívá ekonomice
- pomocí fiskální politiky vtahuje stát jako další ekon. subjekt do reálných ekon. procesů - nejen „noční hlídač“
- úlohy státu - je-li ekonomika v krizi, nastoupí stát, aby vybudil agregátní koupěschopnou poptávku - všechny možné a schopné koupě v nár. hospodářství
- když je ekonomika v poklesu, není investiční optimismus - musí přijít vnější hybatel - stát - zaměstná lidi, i když je nepotřebuje, vybudí investice - po oživení se stát stáhne, aby nepotlačoval soukr. investice
- roste-li ekonomika, má stát nechat být
- odmítá ekon. liberalismus a kvantitativní teorii peněz
- teoreticky dále rozvíjeno, politické zásahy do ekonomiky posvěceny - až zneužito - 50.+60. léta - zestátňování
- 1964-65 - hospodářská a měnová krize
Chicagská škola
- vzniká na chicagské univerzitě v 50. letech
- Frank Knight
- obhájce systému svobodného podnikání a politiky „laissez faire“
- o zboží a službách, kt. budou nabízeny k prodeji by měla rozhodovat poptávka spotřebitelů
- každá spotřeba kromě zákl. životních potřeb je demonstrativní
- obhajuje zisky jako hybnou sílu, na níž je založeno podnikání - zisky jsou odměnou za to, že firma přijímá nejistotu trhu
- rozlišuje riziko (lze předvídat a pojistit se proti němu) a nejistotu (nelze předvídat)
- dílo: Riziko, nejistota a zisk - 1921
Monetarismus
- ekonomická teorie, kt. považuje peníze za ústřední kategorii makroekonomické teorie i hospodářské politiky - množství peněz v oběhu je rozhodující
- stojí proti keynesiánství
- nabídka peněz a její změny jsou nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím nominální HDP a hladinu cen
- důraz na úlohu tržních sil a omezení státních zásahů do jejich působení
- Milton Friedman
- peníze jsou klíčovým prvkem v ekonomice
- prudké zvýšení množství peněz vyvolává inflaci, prudké snížení depresi
- projev za Reaganovy vlády v USA, ve VB v době vlády M. Thatcherové
- vychází z kvantitativní teorie peněz
- peněžní politika se má týkat hlavně regulace množství peněz v oběhu
- samotná emise peněz nemůže dlouhodobě urychlit reálný ekonom. růst
- odmítá příležitostné zásahy v podobě „dolaďování“ ekon. vývoje
- pro stanovení fixního tempa růstu peněžní nabídky bez ohledu na ekon. podmínky
Institucionalismus
- vznik ve 20.st. v USA
- základ hospodářského vývoje spatřuje v tzv. institutech = např. soukromé vlastnictví, peníze, zisk, úvěr, ale i tradice, zvyky
- spojení ekonomie a dalších společenských věd
- snaha přiblížit teoretickou ekonomii skutečnosti
- Thorstein Veblen - zakladatel
- Teorie záhalčivé třídy - 1899
- zpochybnil někt. charakteristiky tržní ekonomiky
- spotřebitel není v tržní ekonomice král, který požaduje a dostává nejlepší zboží a služby za nejnižší možné ceny
- spotřebitel vystaven soc. a psychol. tlakům → nerozumná rozhodnutí
- př. tendence k demonstrativní spotřebě - kupujeme, abychom učinili dojem - vyšší cena nás neodrazuje, spíše naopak ⇒ tzv. Veblenovy statky
- snaha dosahovat zisků vede podniky často k nevybíravému tržnímu chování → vedou k neschopnosti ekonomiky dosáhnout svého výrob. potenciálu (plýtvání)
- John R. Commons, Wesley C. Mitschell, John K. Galbright
Hlavní názorové proudy soudobé ekonomie
- netvoří jednolitý názorový celek
- k základním názorovým proudům patří
- klasická ekonomická teorie
- vychází z A. Smithe
- představa samoregulujícího se trhu
- jednotlivci, resp. firmy sledují svůj vlastní prospěch, přitom díky „neviditelné ruce“ trhu uspokojují zájmy spotřebitelů
- tržní systém zajišťuje dělbu práce i efektivní vynakládání zdrojů
- zásada „laissez faire“
- neoklasičtí ekonomové - navazující na klas. školu od konce 19. st.
- vytvořili řadu standardních analytických nástrojů ekonomie
- neokonzervatismus
- vytvořena v 2.pol. 20. st. jako pokračovatel neoklasické ekonomie
- k jejím hlavním podobám patří:
- monetaristická teorie
- ekonomie strany nabídky (A. Laffer)- důraz na význam ekon. motivací a omezení stát. regulace zvyšující náklady firem
- liberální pohled na ekon. realitu
- úkolem vlád a CB by mělo být vytváření obecných pravidel fungování ekonomiky - stabilní právní rámec, stálé tempo růstu, množství peněz apod.
- keynesiánská ekonomie
- základy ve 30. letech angl. ekonom - J.M. Keynes
- intervencionistický přístup k ekonomice
- poptávkové omezení ekonomiky
- požadavek rozpočtové politiky
- původí keynesiánství modifikováno prvky neoklasické ekonomie - větší pozornost straně nabídky (zejm. trh práce) + monetární politice ⇒ neokeynesiánství
- doplňuje klasickou keynesiánskou teorii někt. mikroekonom. prvky
- odlišné názory především v představách o roli hospodářské politiky při stabilizaci agregátní poptávky
Prameny
- Teorie národního hospodářství, Urban J., 3. doplněné a rozšířené vydání, 2011
- Malá encyklopedie moderní ekonomie, Svojka M., Konečný B., Praha 1999
- semináře doc. Bažantové - 1.+2. seminář LS 2011 - včetně přiloženého přehledu „Etapy vývoje ekonomie“
Navigace Seznam otázek
A Předmět a metody národohospodářské teorie
71. Předmět národohospodářské teorie a její základní kategorie |
30. Hlavní historické a současné směry ekonomického myšlení
B Základní ekonomické pojmy a principy
98. Základní ekonomické principy a modely, metodické chyby ekonomického uvažování |
54. Náklady alternativ a utopené náklady, ilustrujte na příkladech |
97. Základní ekonomické otázky, typy a odlišnosti ekonomických systémů |
17. Ekonomická efektivnost, Paretovo a Kaldor-Hicksovo kritérium efektivnosti |
85. Trhy výrobních faktorů, jejich úloha, specifika a regulace |
89. Typy ekonomických subjektů, jejich postavení a úloha v národním hospodářství |
49. Model ekonomického koloběhu |
55. Národohospodářské agregáty a jejich význam |
46. Metody měření HDP
C Tržní systém a státní ekonomická regulace
82. Trh a tržní systém, typy trhů |
87. Tržní cena a její funkce |
7. Cenová a necenová konkurence, principy marketingu |
31. Hospodářská politika, její cíle, druhy a účinnost, magický čtyřúhelník |
88. Tržní selhání, jeho druhy a příčiny, ilustrujte na příkladech |
90. Veřejná a soukromá řešení tržních selhání |
75. Státní regulace trhů, ceny ve smíšené ekonomice |
73. Selhání vlády a jeho příčiny
D Poptávka, nabídka a tržní cena
100. Zákon poptávky, zákon nabídky, zákon poptávky a nabídky, zákon jedné ceny |
8. Cenová, důchodová a křížová elasticita poptávky |
70. Přebytek výrobce a spotřebitele, efektivita tržní rovnováhy |
77. Státní zásahy do cen, jejich příčiny, důsledky a efektivita
E Rozhodování, ekonomika a správa firem
9. Cíle, náklady, příjmy a zisk firmy |
35. Implicitní a explicitní náklady firmy, ekonomický a účetní zisk |
61. Normální zisk firmy, ekonomická renta a její dobývání |
53. Náklady a nákladové křivky firmy, analýza firemních nákladů |
44. Marginální náklady a jejich význam |
99. Zákon klesajícího mezního produktu, princip úspor z rozsahu |
25. Financování firmy, finanční ukazatele a jejich funkce při řízení firmy |
96. Význam a struktura rozvahy firmy |
21. Ekonomický pohled na vybrané právní formy podniků, jejich výhody a nevýhody |
18. Ekonomické aspekty správy společností, problém „pána a správce“, modely corporate governance
F Struktura trhu, typy konkurence a konkurenční politika
78. Struktura trhu a tržní síla, relevantní trh |
15. Efektivnost dokonalé konkurence |
83. Trh dokonalé konkurence a postavení firmy na tomto trhu |
58. Nedokonalá konkurence, příčiny vzniku a hlavní typy, ztráta blahobytu v podmínkách nedokonalé konkurence |
33. Chování firem v podmínkách dokonalé a monopolistické konkurence |
34. Chování firem v podmínkách oligopolu a monopolu |
42. Konkurenční politika, antimonopolní zákonodárství, regulace přirozených monopolů
G Kapitál a kapitálové trhy
40. Kapitál, jeho vznik, formy a funkce |
37. Instituce kapitálového trhu a jejich význam |
52. Nabídka, poptávka a rovnováha na trhu kapitálu |
3. Aktiva, jejich druhy a vlastnosti, stanovení ceny aktiv |
39. Investování a spekulace, vznik a důsledky „investičních bublin“ |
79. Subjekty kapitálového trhu |
67. Primární a sekundární kapitálové trhy a jejich význam
H Trh práce, zaměstnanost a rozdělení příjmů
65. Poptávka a nabídka na trhu práce, vliv substitučního a důchodového efektu na nabídku práce |
84. Trh práce (poptávka, nabídka a rovnováha) |
86. Tržní a netržní faktory determinace mezd, mzdová strnulost, jej příčiny a důsledky |
59. Nezaměstnanost, příčiny, druhy a měření, vztah nezaměstnanosti a inflace |
72. Rozdělení důchodů, nerovnosti v důchodech, přerozdělovací procesy a jejich nástroje
I Peníze a měnová politika
63. Peníze, jejich funkce a formy, úloha zlata v dějinách peněz |
94. Vymezení peněz, peněžní zásoba a peněžní agregáty |
41. Komoditní peníze, zlatý standard, peníze s nuceným oběhem |
51. Nabídka a poptávka na trhu peněz, cena peněz, výnosová křivka |
5. Bankovní systém, tvorba peněz a peněžní multiplikátor |
50. Monetární politika a její nástroje |
56. Nástroje expanzívní fiskální a monetární politiky, jejich význam a účinnost |
57. Nástroje restriktivní měnové a rozpočtové politiky, jejich význam a účinnost |
6. Bezprostřední a konečné cíle měnové politiky, cílování inflace |
43. Kvantitativní teorie peněz, Fisherova rovnost |
62. Omezení měnové a fiskální politiky |
45. Měnová báze a tvorba peněz, peníze jako dluh |
14. Diskontní, lombardní a repo sazba jako měnové nástroje |
29. Funkce a nástroje centrální banky |
60. Nezávislost a odpovědnost centrální banky |
36. Inflace a její měření, druhy, příčiny a důsledky inflace, inflační daň |
12. Deflace, její příčiny a důsledky, past likvidity a kvantitativní uvolňování
J Hospodářský růst
80. Teorie hospodářského růstu |
69. Produktivita práce a kapitálu a jejich faktory, politika nabídkové strany |
22. Ekonomický růst a rozvoj, zdroje a typy růstu, růstová politika
K Hospodářský cyklus a stabilizační politika
32. Hospodářský cyklus, jeho příčiny a fáze |
66. Poptávkové a nabídkové šoky a jejich vliv na vznik recese |
38. Investiční akcelerátor a multiplikátor a jejich význam pro průběh hospodářského cyklu |
26. Finanční a měnová krize, možné příčiny a důsledky |
10. Cíle, principy a nástroje stabilizační politiky |
2. Agregátní poptávka a nabídka, potenciální a reálný produkt |
4. Automatické stabilizátory a jejich funkce, vysvětlete na příkladu |
27. Fiskální multiplikátory, efekt vytěsňování |
20. Ekonomické multiplikátory a jejich význam (Keynesův multiplikátor, peněžní multiplikátor, fiskální multiplikátor) |
28. Fiskální politika, její cíle a nástroje
L Státní rozpočet a daňový systém
93. Veřejné finance, jejich funkce a složky, státní rozpočet a jeho deficity |
76. Státní rozpočet, základní struktura jeho příjmové a výdajové stránky |
11. Daně, jejich druhy a ekonomické vlastnosti, daňová politika |
16. Efektivnost zdanění, daňové břemeno a „náklady mrtvé váhy“, Lafferova křivka |
23. Euro a Maastrichtská kritéria, Pakt stability a růstu
M Mezinárodní ekonomické vztahy
1. Absolutní a komparativní výhody v mezinárodním obchodě, vysvětlete na příkladu |
48. Mezinárodní měnové vztahy, devizové trhy, optimální měnové zóny |
64. Platební a obchodní bilance, jejich struktura a význam |
13. Devizové režimy a jejich národohospodářské důsledky |
47. Mezinárodní ekonomická integrace a její formy, globalizace ekonomiky |
95. Vývoj evropské ekonomické integrace, jednotný vnitřní trh, hospodářská a měnová unie EU
N Základy ekonomie veřejného sektoru:
24. Externality, jejich příčiny, důsledky a řešení |
81. Transakční náklady a Coaseův teorém |
92. Veřejné a částečně veřejné statky, společné zdroje |
74. Soukromé a veřejné statky, veřejné poskytování statků |
68. Principy ekonomické teorie veřejné volby |
91. Veřejná produkce statků, její příčiny a důsledky |
19. Ekonomické chování veřejné byrokracie