Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Toto je starší verze dokumentu!


30. Hlavní historické a současné směry ekonomického myšlení

Merkantilismus

  • 16.-18. st. (16.-17. - zlatý věk merkantilních učení)
  • 1. myšlenkový koncept při vzniku tržního mechanismu - soustava doporučení praktické politice
  • státy by se měly chovat jako obchodníci soupeřející o zisk
  • vládní podpora zákonů udržující pracovní a další pracovní náklady na nízké úrovni
  • proexportní politika - podpora vývozu, omezení dovozu - důraz na zahraniční obchod
  • snaha o příznivé obchodní bilance - dovoz < vývoz
    • přebytek představuje zisk → růst zásob zlata a stříbra → ukazatel státního/národního bohatství
    • snahy získat kolonie → levná práce a suroviny + současně vývozní trh
      • př. VB - navigační zákony v am. koloniích
  • zboží je pouze prostředkem k bohatství
  • podpora průmyslového rozvoje - manufaktury
  • vznik velkých akciových společností - 1602 - Východoindická společnost
  • Jean B. Colbert, Jean Bodin
  • Francie - do pol. 18. st. státně dirigistická politika → poté zvrat
  • novomerkantilisté - dnes: země by měly podporovat příznivou obchodní bilanci + omezovat dovoz

Fyziokraté

  • fr. ekonomové 18. st.
  • vliv vzniku přirozenoprávní koncepce
  • skutečným zdrojem bohatství - zemědělské výrobky a další přír. zdroje
  • proti vládním snahám podporovat příznivou obchodní bilanci
  • nová hodnota vzniká pomocí lidské práce v přírodě - pracovní teorie hodnoty (pouze v přírodě, v zemědělství)
  • skutečné bohatství pocházelo z půdy → nejrozumnější - nechat přírodu jít svou cestou
    • politika laizess faire - politika čistého liberalismu
  • Francois Quesnay - lékař, popsal krevní oběh - přirovnává ekonomii
    • vymezil ekon. subjekty, načrtl zákl. ekon. vztahy
    • načrtl 1. ekonomický koloběh
    • dílo: Ekonomická tabulka

Klasická politická ekonomie

  • teoretická, nejvšeobecnější ekon. věda
  • předchůdci: John Locke, David Hume
  • kvantitativní teorie peněz
  • kritika merkantilního ztotožnění peněz a bohatství
  • snaha o centrální řízení ekonomiky ← strach z „nekoordinovaného chaosu“ - vliv situace Šp. - vydrancování stř. a již. Am. → hyperinflace
  • Adam Smith - skot. filozof, sociolog, ekonom, právník
    • 1776 - Pojednání o původu a podstatě bohatství národů
      • firmy a domácnosti se na konkurenčních trzích chovají, jako by byly vedeny „neviditelnou rukou“ vedoucí je k maximalizaci blahobytu společnosti jako celku
    • kritik merkantilismu
    • zakladatel soudobé moderní ekonomie - ekonomie jako vědy
    • systém člení na výrobu, směnu, rozdělování a spotřebu
    • důraz na akumulaci kapitálu
    • význam specializace a s ní spojené dělby práce → zvyšuje produktivitu
    • ekonomika by fungovala nejlépe, kdyby byla ponechána sobě samotné, tj. bez státní regulace
      • působení neviditelné ruky trhu - dnes = nabídka + poptávka
        • sledováním svého zájmu přispívají nevědomky osoby cíli, kt. je v zájmu společnosti jako celku
    • politika „laissez faire“ - možnost dána podnikům fungovat bez zásahů státní regulace
  • Jean B. Say
    • Sayův zákon trhů
      • výroba si vytváří svou vlastní poptávku - lidé vyrábějí a prodávají zboží a služby proto, aby si koupili věci, kt. chtějí
      • jsou-li prodávány pouze ty zboží a služby, po nichž je skutečně poptávka a je-li příjem získaný z prodeje použit k nákupu věcí, kt. lidé chtějí - nabídka si vytváří poptávku
        • nemůže nastat nadprodukce a dlouhodobá nezaměstnanost (dočasná ano)
    • vícefaktorová nákladová teorie - hodnota se tvoří kombinací více výrobních faktorů
    • nadhodnota vytvářena pomocí lidské práce + půdy, kapitálu a podnikatelství
    • dílo: Pojednání o politické ekonomii - 1803
  • David Ricardo
    • dílo: Principy politické ekonomie a zdanění - 1817
    • zejména mezinárodní ekonomie
    • poukazuje na výhody volného obchodu
      • mezinár. ekon. uspořádání, při němž jsou cla a další bariéry mezinár. pohybz zboží či služeb do značné míry odstraněny
      • koncepce - princip komparativních výhod
        • jedna země může se ziskem dovážet urč. zboží do země jiné, i když by byla schopna toto zboží vyrábět laciněji než exportér - př. VB - Portugalsko - víno a látky
        • Portugalsku se vyplatí specializovat se spíše na výrobu vína a importovat angl. látky přesto, že je Portugalsko schopno vyrábět obojí efektivněji než VB - ta tedy vyrábí látky, sice ne tak efektivně jako Portugalsko, ale na druhou stranu si za ni vyžádá víno, které nevyrábí tak efektivně
    • člen brit. parlamentu - přesvědčoval, aby VB upustila od tradiční politiky ochodního ochranářství - 40. léta 19. st. - VB přijala politiku volného obchodu a stává se nejbohatší průmyslovou ekonomikou světa

Marxismus

  • Karl Marx
    • převzal pracovní teorii, dopracoval ji, změnil teorii nadhodnoty
    • ekonomická interpretace historie
      • historický vývoj je determinován výlučně ekon. silami
      • historie je především posloupností bojů mezi ekon. třídami
        • např. ve starém Římě - boj aristokracie se zemědělci a městskými řemeslníky, ve středověku - boje mezi cechy, obchodníky a šlechtou, VFR - obchodní třída a zemědělská aristokracie
    • vykořisťování práce
      • zboží a služby mají svou hodnotu v důsledku práce vložené dělníkem
      • dělníci placeni pouze „pro přežití“, zbytek si přivlastňuje vlastník továrny - kapitalista
      • zisky představují nadhodnotu - ta by měla patřit těm, kteří ji vytvořili
    • nevyhnutelnost zániku kapitalismu
      • kapitalist. systém vede k tomu, že bohatí se stávají bohatšími a chudí chudšími
      • výstřelky systému povedou k závěrečnému třídnímu boji - dělníci svrhnou kapitalisty, kt. je vykořisťují
      • v novém řádu nebude třídní boj nutný a stt prostě zmizí
      • každý pracovník bude pracovat „dle svých schopností“ a bude odměňován „dle svých potřeb“
      • soukr. vlastnictví bude nahrazeno společným → odstraní nerovnosti v rozdělení bohatství
  • uznává pouze státní vlastnictví, chce rušit trhy
  • centrálně plánované hospodářství
  • většina dnešních ekonomů s Marxem nesouhlasí, historii nelze vysvětlit jen na ekonomických pojmech, práce není jediným zdrojem hodnoty, chudí se nestávají chudšími

Německá historická (ekonomická) škola

  • pol. 19. st.
  • v zásadě odmítá liberalismus - ten je vhodný jen pro nejrozviutější země - např. VB - v Německu jiné podmínky
  • v Něm. - věda o národním hospodářství
  • uznávají soukr. vlastnictví, podnikatelství
  • musí vítězit zájem celku - snaha o co největší prospěch - blaho národů
  • uznává princip dočasného protekcionismu

"Marginální revoluce" → Neoklasická ekonomická škola

  • 1871-74
  • 1871 - vyšla 2 důležitá díla:
    • Teorie politické ekonomie - William St. Jevons
    • Zásady národohodpodářské teorie - Carl Menger
  • teorie marginální mezní užitečnosti
    • hodnotu chápe jako subjektivní posudek spotřebitele (ne objektivní jako u klasiků)
    • hodnota není dána celkovou užitečností, ale mezní užitečností = ne celkové uspokojení, ale přírůstek uspokojení při spotřebě poslední, dodatečné jednotky zboží
    • marginální analýza = porovnávání mezních ekon. veličin

Neoklasická ekonomická škola

  • až do 30. let 20. st. převažuje
  • soustředí se na mikroekonomii
  • předpokladem jsou podmínky dokonalé konkurence
  • hodnota chápána jako výsledek vzájemného působení 2 sil - nabídky a poptávky
  • ekonomická rovnováha
  • 1. Rakouská subjektivně-psychologická škola
    • Carl Menger
      • teorie mezní užitečnosti
    • Eugen v. Böhm-Bawerk
      • teorie kapitálu a úroku - 1. objasnění podstaty kapitálu
  • 2. Laussanská (švýcarská) škola
    • využití matematickéhjo řešení při otázce rovnováhy
    • starší přístup k rovnováze - všeobecná rovnováha trhu
    • Leon M.E. Walras
      • systém všeob. rovnováhy = situace, kdy jsou všechny dílčí trhy v rovnováze
      • soustava čistících cen - čistí trhy od převisu poptávky a nabídky
    • Vilfredo Pareto
      • přispěl k přeměně teorie mezní užitečnosti k teorii poptávky
  • 3. Švédská škola - Marginalisté
  • 4. Cambridgeská škola
    • angloamerická větev
    • Willian St. Jevons
      • Teorie politické ekonomie
    • Alfred Marshall
      • Principy ekonomie - 1890 - syntéza neoklasické teorie - uspořádal teorie klasic.ekonomů
        • metoda dílčí rovnováhy
        • Marsahallovy nůžky
          • rozlišení nabídky a poptávky v krátkém a dlouhém období
          • podobně jako ostří nůžek nemůže nabídka a poptávka fungovat jedna bez druhé
          • v krátkém období je nabídka zboží a služeb víceméně daná a neměnná, rozhodující význam má poptávka
          • v dlouhém období platí opak - nabídková strana trhu se pro stanovení ceny stává rozhodující
    • John. B. Clark
      • teorie mezní produktivity

Keynesiánství

  • po velké hospodářské krizi ve 30. letech 20. st. - velká nezaměstnanost
  • John M. Keynes
    • Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz - 1936
    • pokus objasnit příčiny Velké deprese + obecně vysvětlit výkyvy ekon. aktivity
    • ukázal, že je možné, aby souhrnná nabídka a poptávka byly v rovnováze v bodě, kt. se nachází pod úrovní plné zaměstnanosti a přiroz. produktu
    • pokud nezasáhne vláda a nezvýší souhrnnou poptávku, nezaměstnanost může přetrvávat velmi dlouho
    • k recesím může docházet kvůli nedostatečné poptávce po zboží a službách
    • podpora hospodářskopolitické opatření vedoucí ke zvýšení agregátní poptávky
    • teorie efektivní poptávky - zpochybnil Sayův zákon - pokles spotřeby vyvolá snížení důchodů výrobců spotř. zboží, čímž vyvolá snížení úspor
    • paradox spořivosti - budete-li spořivější, zvýší se vaše úspory, ovšem pouze, jestliže ostatní lidé spořivější nebudou
    • stát může vydávat peníze na veřejné práce
    • stát by měl opustit politiku „laissez faire“ a pokusit se stabilizovat ekonomiku
    • nesouhlasí s tím, že kdo spoří, prospívá ekonomice
    • pomocí fiskální politiky vtahuje stát jako další ekon. subjekt do reálných ekon. procesů - nejen „noční hlídač“
    • úlohy státu - je-li ekonomika v kkrizi, nastoupí stát, aby vybudil agregátní koupěschopnou popotávku - všechny možné a schopné koupě v nár. hospodářství
    • když je ekonomika v poklesu, není investiční optimismus - musí přijít vnější hybatel - stát - zaměstná lidi, i když je nepotřebuje, vybudí investice - po oživení se stát stáhne, aby nepotlačoval soukr. investice
    • roste-li ekonomika, má stát nechat být
    • odmítá ekon. liberalismus a kvantitativní teorii peněz
  • teoreticky dále rozvíjeno, politické zásahy do ekonomiky posvěceny - až zneuživot - 50.+60. léta - zestátňování
    • 1964-65 - hospodářská a měnová krize

Chicagská škola

  • vzniká na chicagské univerzitě v 50. letech
  • Frank Knight
    • obhájce systému svobodného podnikání a politiky „laissez faire“
    • o zboží a službách, kt. budou nabízeny k prodeji by měla rozhodovat poptávka spotřebitelů
    • každá spotřeba kromě zákl. životních potřeb je demonstrativní
    • obhajuje zisky jako hybnou sílu, na níž je založeno podnikání - zisky jsou odměnou za to, že firma přijímá nejistotu trhu
    • rozlišuje riziko (lze předvídat a pojistit se proti němu) a nejistotu (nelze předvídat)
    • dílo: Riziko, nejistota a zisk- 1921

Monetarismus

  • = ekonomická teorie, kt. považuje peníze za ústřední kategorii makroekonomické teorie i hospodářské politiky - množství peněz v oběhu je rozhodující
  • stojí proti keynesiánství
  • nabídka peněz a její změny jsou nejdůležitějším faktorem novlivňující nominální HDP a hladinu cen
  • důraz na úlohu tržních sil a omezení státních zásahů do jejich působení
  • Milton Friedman
    • peníze jsou klíčovým prvkem v ekonomice
    • prudké zvýšení množství peněz vyvolává inflaci, prudké snížení depresi
  • projev za Reganovy vlády v USA, ve VB v době vlády M. Thatcherové
  • vychází z kvantitativní teorie peněz
  • peněžní politika se má týkat hlavně regulace množství peněz v oběhu
  • samotná emise peněz nemůže dlouhodobě urychlit reálný ekonom. růst
  • odmítá příležitostné zásahy v podobě „dolaďování“ ekon. vývoje
  • pro stanovení fixního tempa růstu peněžní nabídky bez ohledu na ekon. podmínky

Institucionalismus

  • vznik ve 20.st. v USA
  • základ hospodářského vývoje spatřuje v tzv. institutech = např. soukromé vlastnictví, peníze, zisk, úvěr, ale i tradice, zvyky
  • spojení ekonomie a dalších společen. věd
  • snaha přiblížit teoretickou ekonomii skutečnosti
  • Thorstein Veblen - zakladatel
    • Teorie záhalčivé třídy - 1899
    • zpochybnil někt. charakteristiky tržní ekonomiky
    • spotřebitel není v tržní ekonomice král, který požaduje a dostává nejlepší zboží a služby za nejnižší možné ceny
    • spotřebitel vystaven soc. a psychol. tlakům → nerozumná rozhodnutí
      • př. tendence k demonstrat. spotřebě - kupujeme, abychom učinili dojem - vyšší cena nás neodrazuje, spíše naopak ⇒ tzv. Veblenovy statky
    • snaha dosahovat zisků vede podniky často k nevybíravému tržnímu chování → vedou k neschopnosti ekonomiky dosáhnout svého výrob. potenciálu
  • John R. Commons, Wesley C. Mitschell, John K. Galbright

Hlavní názorové proudy soudobé ekonomie

  • netvoří jednolitý názorový celek
  • k základním názorovým proudům patří:
    • klasická resp. neoklasická ekonomie
    • neokonzervatismus
    • keynesiánská ekonomie
  • 1. klasická ekonomická teorie
    • vychází z A. Smithe
    • představa samoregulujícího trhu
      • jednotlivci, resp. firmy sledují svůj vlastní prospěch, přitom díky „neviditelné ruce“ trhu uspokojují zájmy spotřebitelů
      • tržní systém zajišťuje dělbu práce i efektivní vynakládání zdrojů
      • zásada „laissez faire“
    • neoklasičtí ekonomové - navazující na klas. školu od konce 19. st.
      • vytvořili řadu standardních analytických nástrojů ekonomie
  • 2. neokonzervatismus
    • vytvořena v 2.pol. 20. st. jako pokračovatel neoklasické ekonomie
    • k jejím hlavním podobám patří:
      • monetaristická teorie
      • ekonomie strany nabídky (A. Laffer)- důraz na význame ekon. motivací a omezení stát. regulace zvyšující náklady firem
    • liberální pohled na ekon. realitu
    • úkolem vlád a CB by mělo být vytváření obecných pravidel fungování ekonomiky -stabilní právní rámec, stálé tempo růstu, množství peněz apod.
  • 3. keynesiánská ekonomie
    • základy ce 30. letech angl. ekonom - J.M. Keynes
    • intervencionisntický přístup k ekonimice
    • poptávkové omezení ekonomiky
    • požadavek rozpočtové politiky
    • původí keynesiánství modifikováno prvky neoklasické ekonomie - větší pozornost straně nabídky + monetární politice ⇒ neokeynesiánství
      • doplňuje klasickou keynesiánskou teorii někt. mikroekonom. prvky
  • odlišné názory především v představách o roli hospodářské politiky při stabilizaci agregátní poptávky

Prameny

  • Teorie národního hospodářství, Urban J., 3. doplněné a rozšířené vydání, 2011
  • Malá encyklopedie moderní ekonomie, Svojka M., Konečný B., Praha 1999
  • semináře doc. Bažantové - 1.+2. seminář LS 2011 - včetně přiloženého přehledu „Etapy vývoje ekonomie“
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code