Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!

Obsah

29. Funkce a nástroje centrální banky

29. Funkce a nástroje centrální banky

Centrální banka

základní stavební kámen bankovního systému - bankovní systém je tvořen centrální bankou (CB) a systémem komerčních bank (KB)
bankovní systém vytváří nabídku na peněžním trhu
3 skupiny dle vlastníka
- soukromé – Švýcarsko
- státní – Francie, VB, Čína
- smíšené – USA, Japonsko

Funkce centrální banky

emisní banka
- emise hotových peněz - vydávání bankovek a mincí
- emise cenných papírů
měnová (monetární) politika (viz ot. č. 50)
- jedna z hlavních součástí makroekonomické politiky státu
- společně s fiskální (rozpočtovou) politikou jeden ze dvou nástrojů hospodářské politiky sloužící k ovlivňování ekonomického růstu, nezaměstnanosti, inflace, směnného kurzu…
- regulace množství peněz v ekonomice → CB ji provádí pomocí nástrojů měnové politiky
- bezprostředním výsledkem politiky CB je vývoj hodnoty peněžních agregátů (např. ukazatele M2) a vývoj úrokových měr na peněžním trhu
- při provádění měnové politiky je CB na exekutivě většinou nezávislá
- restriktivní x expanzivní peněžní (monetární) politika
  - expanzivní - více peněz v ekonomice, klesá jejich hodnota, větší poptávka po penězích
  - restriktivní - tlumení inflace, ale snaha netlumit HDP → v současnosti
další funkce
- poskytuje bankovní služby komerčním finančním institucím (=obdobný typ služeb jako poskytují KB ekonomické veřenosti)
  - zásobuje banky oběživem (hotovými penězi), které si mohou vyzvednout ze svých účtů u CB
  - drží depozitní účty bank – tj. účty, na nichž mají obchodní banky uloženy své rezervy
  - poskytuje bankám půjčky - tzv. věřitel poslední instance
  - zajišťuje transfer peněžních prostředků mezi jednotlivými bankami – tj. mezibankovní platební styk
- banka vlády (hlavní banka státu)
  - drží běžné účty vládních institucí (organizací napojených na státní rozpočet)
  - vede účet státního rozpočtu
  - spravuje devizové účty
  - provádí operace na devizovém trhu, devizovou regulaci a operace spojené se státními cennými papíry
- dohled nad systémem KB a dalších finančních institucí
  - stanoví pravidla, která chrání stabilitu bankovního systému – kontroluje, popř. postihuje ejich nedodržení
  - cílem je zajištění zdravé finanční situace bank a dalších institucí a tím pádem i bezečnosti pro vkladatele
  - CB má vliv na úvěrovou činnost KB
- stanovuje oficiální kurzy
- reprezentuje stát na mezinárodních kvórech (MMF atd.)

Nástroje centrální banky

nástroje ovlivňují peněžní zásobu:
- přímo - zvýšením nebo snížením měnové báze - mají spíš administrativní povahu
- nepřímo - působení na bankovní rezervy, které KB využívají k tvorbě úvěrů; změna bankovních rezerv vede prostřednictvím peněžního multiplikátoru ke změně peněžní nabídky a tím ke změnám úrokových sazeb a dostupnosti úvěru
ČNB užívá především nepřímých nástrojů, které působí plošně, jsou tržní povahy a jsou tři
přímé nástroje monetární politiky
- pravidla likvidity
  - povinnost mít předepsanou strukturu aktiv a pasiv – např. kapitálová přiměřenost
- úvěrové kontingenty – maximální výše úvěru, úvěrových stropů
- povinné vklady – např. účty celní správy, účty finančních úřadů
- doporučení a výzvy – různé dohody, ovlivňují poptávku po penězích
nepřímé nástroje monetární politiky
- operace na volném trhu - nejběžnější
  - cíl: snižovat peněžní nabídku (nadměrnou likviditu) a tím usměrňovat vývoj úrokových sazeb v ekonomice
  - jsou většinou prováděny ve formě repo operací (na základě rámcové smlouvy o obchodování na finančním trhu)
  - prodej či nákup finančních aktiv, nejčastěji státních cenných papírů od bank a dalších investorů
  - CB přímo ovlivňuje peněžní bázi a nepřímo i celkovou peněžní nabídku
- změny diskontních sazeb - nejviditelnější
  - CB na jejich základě stanovují podmínky, za kterých si mohou KB od CB půjčit anebo u ní naopak uložit krátkodobé peněžní prostředky
  - diskontní půjčky
    - půjčky, které CB poskytuje KB
    - krátkodobé, slouží k překonání dočasného nedostatku likvidních prostředků, zpravidla k doplnění povinných rezerv
    - úroková míra, kterou CB požaduje = diskontní úroková míra (sazba), repo sazba
  - lombardní úvěry
    - úvěry od CB - ručení cennými papíry, které centrální banka přijme do zástavy
    - lombardní úrokové sazby
    - KB potřebují úvěry k doplnění svých rezerv v situacích, když poskytly příliš velké množství úvěrů, když si vkladatelé vybrali moc svých vkladů nebo když je omezena možnost půjčovat si na mezibankovním trhu
  - poskytnutím diskontní půjčky CB zvyšuje množství peněz v ekonomice, protože umožňuje KB poskytnout vyšší úvěry
  - CB tím může také pomáhat finančním institucím, které se dostaly do potíží - tzv. věřitel poslední instance
  - CB nabízí KB možnost krátkodobého uložení přebytečných prostředků (likvidity) - tato depozita jsou úročena (depozitní, diskontní sazby)
  - ČNB - označení úrokových sazeb pro půjčky komerčním bankám je lombardní sazba, pro úročení depozit komerčních bank je to diskontní sazba
  - zvýšení diskotní sazby omezuje peněžní nabídku (představuje restriktivní měnovou politiku), snížení diskontních sazeb ji naopak zvyšuje (expanzivní měnová politika)
- změny povinných rezerv - nejrazantnější zásah do bankovního systému
  - CB má ze zákona právo stanovit KB minimální rezervní poměr (tj. povinnou míru, pod kterou jejich bankovní rezervy nesmí klesnout)
  - zvýšení znamená, že se peněžní nabídka snižuje (restriktivní měnová politika), snižuje se tedy množství peněz, které mají banky k dispozici pro půjčky svým zákazníkům
  - snížení znamená, že se peněžní nabídka zvyšuje (expanzivní měnová politika), banky mohou zákazníkům půjčovat větší podíl svých depozit

Nezávislost

od nezávislosti se odvíjí cíle měnové politiky
- je-li CB institucionálně
  - závislá na vládě – tendence k přizpůsobování monetární politky zájmům vlády a jejímu rozpočtu
    - → tendence „pomáhat“ s rozpočtovými výdaji → vydá více peněz – x riziko růstu inflace
    - nezávislá → udržování cenové stability v zemi
Nezávislost a odpovědnost centrální banky - otazka-60

Česká národní banka

zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance
ústřední banka ČR
právnická osoba, postavení veřejnoprávního subjektu, sídlo v Praze + pobočky
nezapisuje se do obchodního rejstříku
kompetence správního úřadu v rozsahu stanoveném zákonem a zvláštními právními předpisy
hospodaří samostatně s odbornou péčí s majetkem, který jí byl svěřen státem
hlavní cíl - péče o cenovou stabilitu
pokud není dotčen její hlavní cíl, podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému hospodářskému růstu
ČNB v souladu se svým hlavním cílem:
- jedná v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství
- určuje měnovou politiku; vydává bankovky a mince
- řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank, pečuje o jejich plynulost a hospodárnost a podílí se na zajištění bezpečnosti, spolehlivosti a efektivnosti platebních systémů a na jejich rozvoji
- vykonává bankovní dohled nad činností bank, poboček zahraničních bank a konsolidačních celků + pečuje o bezpečné fungování a účelný rozvoj bankovního systému v ČR
- spolupracuje při plnění svých úkolů s ústředními bankami jiných zemí
orgány
- bankovní rada – nejvyšší řídící orgán
  - guvernér, 2 viceguvernéři a 4 členové bankovní rady
  - všichni členové jmenováni prezidentem republiky na 6 let
  - guvernér – současné době Miroslav Singer

Prameny

Teorie národního hospodářství, Urban J., 3. doplněné a rozšířené vydání, 2011, str. 332-336, 340-347, 350-352
Malá encyklopedie moderní ekonomie, Svojka M., Konečný B., Praha 1999, str. 65-66
oficiální prezentace katedry národního hospodářství – TNH II.
prezentace „Peníze a banky“ od dr. Hraby
Zákon o ČNB - 6/1993 Sb.
www.cnb.cz