Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


29. Funkce a nástroje centrální banky

Centrální banka

  • základní stavební kámen bankovního systému - bankovní systém je tvořen centrální bankou (CB) a systémem komerčních bank (KB)
  • bankovní systém vytváří nabídku na peněžním trhu
  • 3 skupiny dle vlastníka
    • soukromé – Švýcarsko
    • státní – Francie, VB, Čína
    • smíšené – USA, Japonsko

Funkce centrální banky

  1. emisní banka
    • emise hotových peněz - vydávání bankovek a mincí
    • emise cenných papírů
  2. měnová (monetární) politika (viz ot. č. 50)
    • jedna z hlavních součástí makroekonomické politiky státu
    • společně s fiskální (rozpočtovou) politikou jeden ze dvou nástrojů hospodářské politiky sloužící k ovlivňování ekonomického růstu, nezaměstnanosti, inflace, směnného kurzu…
    • regulace množství peněz v ekonomice → CB ji provádí pomocí nástrojů měnové politiky
    • bezprostředním výsledkem politiky CB je vývoj hodnoty peněžních agregátů (např. ukazatele M2) a vývoj úrokových měr na peněžním trhu
    • při provádění měnové politiky je CB na exekutivě většinou nezávislá
    • restriktivní x expanzivní peněžní (monetární) politika
      • expanzivní - více peněz v ekonomice, klesá jejich hodnota, větší poptávka po penězích
      • restriktivní - tlumení inflace, ale snaha netlumit HDP → v současnosti
  3. další funkce
    • poskytuje bankovní služby komerčním finančním institucím (=obdobný typ služeb jako poskytují KB ekonomické veřenosti)
      • zásobuje banky oběživem (hotovými penězi), které si mohou vyzvednout ze svých účtů u CB
      • drží depozitní účty bank – tj. účty, na nichž mají obchodní banky uloženy své rezervy
      • poskytuje bankám půjčky - tzv. věřitel poslední instance
      • zajišťuje transfer peněžních prostředků mezi jednotlivými bankami – tj. mezibankovní platební styk
    • banka vlády (hlavní banka státu)
      • drží běžné účty vládních institucí (organizací napojených na státní rozpočet)
      • vede účet státního rozpočtu
      • spravuje devizové účty
      • provádí operace na devizovém trhu, devizovou regulaci a operace spojené se státními cennými papíry
    • dohled nad systémem KB a dalších finančních institucí
      • stanoví pravidla, která chrání stabilitu bankovního systému – kontroluje, popř. postihuje ejich nedodržení
      • cílem je zajištění zdravé finanční situace bank a dalších institucí a tím pádem i bezečnosti pro vkladatele
      • CB má vliv na úvěrovou činnost KB
    • stanovuje oficiální kurzy
    • reprezentuje stát na mezinárodních kvórech (MMF atd.)

Nástroje centrální banky

  • nástroje ovlivňují peněžní zásobu:
    • přímo - zvýšením nebo snížením měnové báze - mají spíš administrativní povahu
    • nepřímo - působení na bankovní rezervy, které KB využívají k tvorbě úvěrů; změna bankovních rezerv vede prostřednictvím peněžního multiplikátoru ke změně peněžní nabídky a tím ke změnám úrokových sazeb a dostupnosti úvěru
  • ČNB užívá především nepřímých nástrojů, které působí plošně, jsou tržní povahy a jsou tři
  • přímé nástroje monetární politiky
    • pravidla likvidity
      • povinnost mít předepsanou strukturu aktiv a pasiv – např. kapitálová přiměřenost
    • úvěrové kontingenty – maximální výše úvěru, úvěrových stropů
    • povinné vklady – např. účty celní správy, účty finančních úřadů
    • doporučení a výzvy – různé dohody, ovlivňují poptávku po penězích
  • nepřímé nástroje monetární politiky
    • operace na volném trhu - nejběžnější
      • cíl: snižovat peněžní nabídku (nadměrnou likviditu) a tím usměrňovat vývoj úrokových sazeb v ekonomice
      • jsou většinou prováděny ve formě repo operací (na základě rámcové smlouvy o obchodování na finančním trhu)
      • prodej či nákup finančních aktiv, nejčastěji státních cenných papírů od bank a dalších investorů
      • CB přímo ovlivňuje peněžní bázi a nepřímo i celkovou peněžní nabídku
    • změny diskontních sazeb - nejviditelnější
      • CB na jejich základě stanovují podmínky, za kterých si mohou KB od CB půjčit anebo u ní naopak uložit krátkodobé peněžní prostředky
      • diskontní půjčky
        • půjčky, které CB poskytuje KB
        • krátkodobé, slouží k překonání dočasného nedostatku likvidních prostředků, zpravidla k doplnění povinných rezerv
        • úroková míra, kterou CB požaduje = diskontní úroková míra (sazba), repo sazba
      • lombardní úvěry
        • úvěry od CB - ručení cennými papíry, které centrální banka přijme do zástavy
        • lombardní úrokové sazby
        • KB potřebují úvěry k doplnění svých rezerv v situacích, když poskytly příliš velké množství úvěrů, když si vkladatelé vybrali moc svých vkladů nebo když je omezena možnost půjčovat si na mezibankovním trhu
      • poskytnutím diskontní půjčky CB zvyšuje množství peněz v ekonomice, protože umožňuje KB poskytnout vyšší úvěry
      • CB tím může také pomáhat finančním institucím, které se dostaly do potíží - tzv. věřitel poslední instance
      • CB nabízí KB možnost krátkodobého uložení přebytečných prostředků (likvidity) - tato depozita jsou úročena (depozitní, diskontní sazby)
      • ČNB - označení úrokových sazeb pro půjčky komerčním bankám je lombardní sazba, pro úročení depozit komerčních bank je to diskontní sazba
      • zvýšení diskotní sazby omezuje peněžní nabídku (představuje restriktivní měnovou politiku), snížení diskontních sazeb ji naopak zvyšuje (expanzivní měnová politika)
    • změny povinných rezerv - nejrazantnější zásah do bankovního systému
      • CB má ze zákona právo stanovit KB minimální rezervní poměr (tj. povinnou míru, pod kterou jejich bankovní rezervy nesmí klesnout)
      • zvýšení znamená, že se peněžní nabídka snižuje (restriktivní měnová politika), snižuje se tedy množství peněz, které mají banky k dispozici pro půjčky svým zákazníkům
      • snížení znamená, že se peněžní nabídka zvyšuje (expanzivní měnová politika), banky mohou zákazníkům půjčovat větší podíl svých depozit

Nezávislost

  • od nezávislosti se odvíjí cíle měnové politiky
    • je-li CB institucionálně
      • závislá na vládě – tendence k přizpůsobování monetární politky zájmům vlády a jejímu rozpočtu
        • → tendence „pomáhat“ s rozpočtovými výdaji → vydá více peněz – x riziko růstu inflace
        • nezávislá → udržování cenové stability v zemi
  • Nezávislost a odpovědnost centrální banky - otazka-60

Česká národní banka

  • zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance
  • ústřední banka ČR
  • právnická osoba, postavení veřejnoprávního subjektu, sídlo v Praze + pobočky
  • nezapisuje se do obchodního rejstříku
  • kompetence správního úřadu v rozsahu stanoveném zákonem a zvláštními právními předpisy
  • hospodaří samostatně s odbornou péčí s majetkem, který jí byl svěřen státem
  • hlavní cíl - péče o cenovou stabilitu
  • pokud není dotčen její hlavní cíl, podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému hospodářskému růstu
  • ČNB v souladu se svým hlavním cílem:
    • jedná v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství
    • určuje měnovou politiku; vydává bankovky a mince
    • řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank, pečuje o jejich plynulost a hospodárnost a podílí se na zajištění bezpečnosti, spolehlivosti a efektivnosti platebních systémů a na jejich rozvoji
    • vykonává bankovní dohled nad činností bank, poboček zahraničních bank a konsolidačních celků + pečuje o bezpečné fungování a účelný rozvoj bankovního systému v ČR
    • spolupracuje při plnění svých úkolů s ústředními bankami jiných zemí
  • orgány
    • bankovní rada – nejvyšší řídící orgán
      • guvernér, 2 viceguvernéři a 4 členové bankovní rady
      • všichni členové jmenováni prezidentem republiky na 6 let
      • guvernér – současné době Miroslav Singer

Prameny

  • Teorie národního hospodářství, Urban J., 3. doplněné a rozšířené vydání, 2011, str. 332-336, 340-347, 350-352
  • Malá encyklopedie moderní ekonomie, Svojka M., Konečný B., Praha 1999, str. 65-66
  • oficiální prezentace katedry národního hospodářství – TNH II.
  • prezentace „Peníze a banky“ od dr. Hraby
  • Zákon o ČNB - 6/1993 Sb.

Navigace Seznam otázek

A Předmět a metody národohospodářské teorie
71. Předmět národohospodářské teorie a její základní kategorie | 30. Hlavní historické a současné směry ekonomického myšlení

B Základní ekonomické pojmy a principy
98. Základní ekonomické principy a modely, metodické chyby ekonomického uvažování | 54. Náklady alternativ a utopené náklady, ilustrujte na příkladech | 97. Základní ekonomické otázky, typy a odlišnosti ekonomických systémů | 17. Ekonomická efektivnost, Paretovo a Kaldor-Hicksovo kritérium efektivnosti | 85. Trhy výrobních faktorů, jejich úloha, specifika a regulace | 89. Typy ekonomických subjektů, jejich postavení a úloha v národním hospodářství | 49. Model ekonomického koloběhu | 55. Národohospodářské agregáty a jejich význam | 46. Metody měření HDP

C Tržní systém a státní ekonomická regulace
82. Trh a tržní systém, typy trhů | 87. Tržní cena a její funkce | 7. Cenová a necenová konkurence, principy marketingu | 31. Hospodářská politika, její cíle, druhy a účinnost, magický čtyřúhelník | 88. Tržní selhání, jeho druhy a příčiny, ilustrujte na příkladech | 90. Veřejná a soukromá řešení tržních selhání | 75. Státní regulace trhů, ceny ve smíšené ekonomice | 73. Selhání vlády a jeho příčiny

D Poptávka, nabídka a tržní cena
100. Zákon poptávky, zákon nabídky, zákon poptávky a nabídky, zákon jedné ceny | 8. Cenová, důchodová a křížová elasticita poptávky | 70. Přebytek výrobce a spotřebitele, efektivita tržní rovnováhy | 77. Státní zásahy do cen, jejich příčiny, důsledky a efektivita

E Rozhodování, ekonomika a správa firem
9. Cíle, náklady, příjmy a zisk firmy | 35. Implicitní a explicitní náklady firmy, ekonomický a účetní zisk | 61. Normální zisk firmy, ekonomická renta a její dobývání | 53. Náklady a nákladové křivky firmy, analýza firemních nákladů | 44. Marginální náklady a jejich význam | 99. Zákon klesajícího mezního produktu, princip úspor z rozsahu | 25. Financování firmy, finanční ukazatele a jejich funkce při řízení firmy | 96. Význam a struktura rozvahy firmy | 21. Ekonomický pohled na vybrané právní formy podniků, jejich výhody a nevýhody | 18. Ekonomické aspekty správy společností, problém „pána a správce“, modely corporate governance

F Struktura trhu, typy konkurence a konkurenční politika
78. Struktura trhu a tržní síla, relevantní trh | 15. Efektivnost dokonalé konkurence | 83. Trh dokonalé konkurence a postavení firmy na tomto trhu | 58. Nedokonalá konkurence, příčiny vzniku a hlavní typy, ztráta blahobytu v podmínkách nedokonalé konkurence | 33. Chování firem v podmínkách dokonalé a monopolistické konkurence | 34. Chování firem v podmínkách oligopolu a monopolu | 42. Konkurenční politika, antimonopolní zákonodárství, regulace přirozených monopolů

G Kapitál a kapitálové trhy
40. Kapitál, jeho vznik, formy a funkce | 37. Instituce kapitálového trhu a jejich význam | 52. Nabídka, poptávka a rovnováha na trhu kapitálu | 3. Aktiva, jejich druhy a vlastnosti, stanovení ceny aktiv | 39. Investování a spekulace, vznik a důsledky „investičních bublin“ | 79. Subjekty kapitálového trhu | 67. Primární a sekundární kapitálové trhy a jejich význam

H Trh práce, zaměstnanost a rozdělení příjmů
65. Poptávka a nabídka na trhu práce, vliv substitučního a důchodového efektu na nabídku práce | 84. Trh práce (poptávka, nabídka a rovnováha) | 86. Tržní a netržní faktory determinace mezd, mzdová strnulost, jej příčiny a důsledky | 59. Nezaměstnanost, příčiny, druhy a měření, vztah nezaměstnanosti a inflace | 72. Rozdělení důchodů, nerovnosti v důchodech, přerozdělovací procesy a jejich nástroje

I Peníze a měnová politika
63. Peníze, jejich funkce a formy, úloha zlata v dějinách peněz | 94. Vymezení peněz, peněžní zásoba a peněžní agregáty | 41. Komoditní peníze, zlatý standard, peníze s nuceným oběhem | 51. Nabídka a poptávka na trhu peněz, cena peněz, výnosová křivka | 5. Bankovní systém, tvorba peněz a peněžní multiplikátor | 50. Monetární politika a její nástroje | 56. Nástroje expanzívní fiskální a monetární politiky, jejich význam a účinnost | 57. Nástroje restriktivní měnové a rozpočtové politiky, jejich význam a účinnost | 6. Bezprostřední a konečné cíle měnové politiky, cílování inflace | 43. Kvantitativní teorie peněz, Fisherova rovnost | 62. Omezení měnové a fiskální politiky | 45. Měnová báze a tvorba peněz, peníze jako dluh | 14. Diskontní, lombardní a repo sazba jako měnové nástroje | 29. Funkce a nástroje centrální banky | 60. Nezávislost a odpovědnost centrální banky | 36. Inflace a její měření, druhy, příčiny a důsledky inflace, inflační daň | 12. Deflace, její příčiny a důsledky, past likvidity a kvantitativní uvolňování

J Hospodářský růst
80. Teorie hospodářského růstu | 69. Produktivita práce a kapitálu a jejich faktory, politika nabídkové strany | 22. Ekonomický růst a rozvoj, zdroje a typy růstu, růstová politika

K Hospodářský cyklus a stabilizační politika
32. Hospodářský cyklus, jeho příčiny a fáze | 66. Poptávkové a nabídkové šoky a jejich vliv na vznik recese | 38. Investiční akcelerátor a multiplikátor a jejich význam pro průběh hospodářského cyklu | 26. Finanční a měnová krize, možné příčiny a důsledky | 10. Cíle, principy a nástroje stabilizační politiky | 2. Agregátní poptávka a nabídka, potenciální a reálný produkt | 4. Automatické stabilizátory a jejich funkce, vysvětlete na příkladu | 27. Fiskální multiplikátory, efekt vytěsňování | 20. Ekonomické multiplikátory a jejich význam (Keynesův multiplikátor, peněžní multiplikátor, fiskální multiplikátor) | 28. Fiskální politika, její cíle a nástroje

L Státní rozpočet a daňový systém
93. Veřejné finance, jejich funkce a složky, státní rozpočet a jeho deficity | 76. Státní rozpočet, základní struktura jeho příjmové a výdajové stránky | 11. Daně, jejich druhy a ekonomické vlastnosti, daňová politika | 16. Efektivnost zdanění, daňové břemeno a „náklady mrtvé váhy“, Lafferova křivka | 23. Euro a Maastrichtská kritéria, Pakt stability a růstu

M Mezinárodní ekonomické vztahy
1. Absolutní a komparativní výhody v mezinárodním obchodě, vysvětlete na příkladu | 48. Mezinárodní měnové vztahy, devizové trhy, optimální měnové zóny | 64. Platební a obchodní bilance, jejich struktura a význam | 13. Devizové režimy a jejich národohospodářské důsledky | 47. Mezinárodní ekonomická integrace a její formy, globalizace ekonomiky | 95. Vývoj evropské ekonomické integrace, jednotný vnitřní trh, hospodářská a měnová unie EU

N Základy ekonomie veřejného sektoru:
24. Externality, jejich příčiny, důsledky a řešení | 81. Transakční náklady a Coaseův teorém | 92. Veřejné a částečně veřejné statky, společné zdroje | 74. Soukromé a veřejné statky, veřejné poskytování statků | 68. Principy ekonomické teorie veřejné volby | 91. Veřejná produkce statků, její příčiny a důsledky | 19. Ekonomické chování veřejné byrokracie

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code