Obsah
29. Funkce a nástroje centrální banky
Centrální banka
- základní stavební kámen bankovního systému - bankovní systém je tvořen centrální bankou (CB) a systémem komerčních bank (KB)
- bankovní systém vytváří nabídku na peněžním trhu
- 3 skupiny dle vlastníka
- soukromé – Švýcarsko
- státní – Francie, VB, Čína
- smíšené – USA, Japonsko
Funkce centrální banky
- emisní banka
- emise hotových peněz - vydávání bankovek a mincí
- emise cenných papírů
- měnová (monetární) politika (viz ot. č. 50)
- jedna z hlavních součástí makroekonomické politiky státu
- společně s fiskální (rozpočtovou) politikou jeden ze dvou nástrojů hospodářské politiky sloužící k ovlivňování ekonomického růstu, nezaměstnanosti, inflace, směnného kurzu…
- regulace množství peněz v ekonomice → CB ji provádí pomocí nástrojů měnové politiky
- bezprostředním výsledkem politiky CB je vývoj hodnoty peněžních agregátů (např. ukazatele M2) a vývoj úrokových měr na peněžním trhu
- při provádění měnové politiky je CB na exekutivě většinou nezávislá
- restriktivní x expanzivní peněžní (monetární) politika
- expanzivní - více peněz v ekonomice, klesá jejich hodnota, větší poptávka po penězích
- restriktivní - tlumení inflace, ale snaha netlumit HDP → v současnosti
- další funkce
- poskytuje bankovní služby komerčním finančním institucím (=obdobný typ služeb jako poskytují KB ekonomické veřenosti)
- zásobuje banky oběživem (hotovými penězi), které si mohou vyzvednout ze svých účtů u CB
- drží depozitní účty bank – tj. účty, na nichž mají obchodní banky uloženy své rezervy
- poskytuje bankám půjčky - tzv. věřitel poslední instance
- zajišťuje transfer peněžních prostředků mezi jednotlivými bankami – tj. mezibankovní platební styk
- banka vlády (hlavní banka státu)
- drží běžné účty vládních institucí (organizací napojených na státní rozpočet)
- vede účet státního rozpočtu
- spravuje devizové účty
- provádí operace na devizovém trhu, devizovou regulaci a operace spojené se státními cennými papíry
- dohled nad systémem KB a dalších finančních institucí
- stanoví pravidla, která chrání stabilitu bankovního systému – kontroluje, popř. postihuje ejich nedodržení
- cílem je zajištění zdravé finanční situace bank a dalších institucí a tím pádem i bezečnosti pro vkladatele
- CB má vliv na úvěrovou činnost KB
- stanovuje oficiální kurzy
- reprezentuje stát na mezinárodních kvórech (MMF atd.)
Nástroje centrální banky
- nástroje ovlivňují peněžní zásobu:
- přímo - zvýšením nebo snížením měnové báze - mají spíš administrativní povahu
- nepřímo - působení na bankovní rezervy, které KB využívají k tvorbě úvěrů; změna bankovních rezerv vede prostřednictvím peněžního multiplikátoru ke změně peněžní nabídky a tím ke změnám úrokových sazeb a dostupnosti úvěru
- ČNB užívá především nepřímých nástrojů, které působí plošně, jsou tržní povahy a jsou tři
- přímé nástroje monetární politiky
- pravidla likvidity
- povinnost mít předepsanou strukturu aktiv a pasiv – např. kapitálová přiměřenost
- úvěrové kontingenty – maximální výše úvěru, úvěrových stropů
- povinné vklady – např. účty celní správy, účty finančních úřadů
- doporučení a výzvy – různé dohody, ovlivňují poptávku po penězích
- nepřímé nástroje monetární politiky
- operace na volném trhu - nejběžnější
- cíl: snižovat peněžní nabídku (nadměrnou likviditu) a tím usměrňovat vývoj úrokových sazeb v ekonomice
- jsou většinou prováděny ve formě repo operací (na základě rámcové smlouvy o obchodování na finančním trhu)
- prodej či nákup finančních aktiv, nejčastěji státních cenných papírů od bank a dalších investorů
- CB přímo ovlivňuje peněžní bázi a nepřímo i celkovou peněžní nabídku
- změny diskontních sazeb - nejviditelnější
- CB na jejich základě stanovují podmínky, za kterých si mohou KB od CB půjčit anebo u ní naopak uložit krátkodobé peněžní prostředky
- diskontní půjčky
- půjčky, které CB poskytuje KB
- krátkodobé, slouží k překonání dočasného nedostatku likvidních prostředků, zpravidla k doplnění povinných rezerv
- úroková míra, kterou CB požaduje = diskontní úroková míra (sazba), repo sazba
- lombardní úvěry
- úvěry od CB - ručení cennými papíry, které centrální banka přijme do zástavy
- lombardní úrokové sazby
- KB potřebují úvěry k doplnění svých rezerv v situacích, když poskytly příliš velké množství úvěrů, když si vkladatelé vybrali moc svých vkladů nebo když je omezena možnost půjčovat si na mezibankovním trhu
- poskytnutím diskontní půjčky CB zvyšuje množství peněz v ekonomice, protože umožňuje KB poskytnout vyšší úvěry
- CB tím může také pomáhat finančním institucím, které se dostaly do potíží - tzv. věřitel poslední instance
- CB nabízí KB možnost krátkodobého uložení přebytečných prostředků (likvidity) - tato depozita jsou úročena (depozitní, diskontní sazby)
- ČNB - označení úrokových sazeb pro půjčky komerčním bankám je lombardní sazba, pro úročení depozit komerčních bank je to diskontní sazba
- zvýšení diskotní sazby omezuje peněžní nabídku (představuje restriktivní měnovou politiku), snížení diskontních sazeb ji naopak zvyšuje (expanzivní měnová politika)
- změny povinných rezerv - nejrazantnější zásah do bankovního systému
- CB má ze zákona právo stanovit KB minimální rezervní poměr (tj. povinnou míru, pod kterou jejich bankovní rezervy nesmí klesnout)
- zvýšení znamená, že se peněžní nabídka snižuje (restriktivní měnová politika), snižuje se tedy množství peněz, které mají banky k dispozici pro půjčky svým zákazníkům
- snížení znamená, že se peněžní nabídka zvyšuje (expanzivní měnová politika), banky mohou zákazníkům půjčovat větší podíl svých depozit
Nezávislost
- od nezávislosti se odvíjí cíle měnové politiky
- je-li CB institucionálně
- závislá na vládě – tendence k přizpůsobování monetární politky zájmům vlády a jejímu rozpočtu
- → tendence „pomáhat“ s rozpočtovými výdaji → vydá více peněz – x riziko růstu inflace
- nezávislá → udržování cenové stability v zemi
- Nezávislost a odpovědnost centrální banky - otazka-60
Česká národní banka
- zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance
- ústřední banka ČR
- právnická osoba, postavení veřejnoprávního subjektu, sídlo v Praze + pobočky
- nezapisuje se do obchodního rejstříku
- kompetence správního úřadu v rozsahu stanoveném zákonem a zvláštními právními předpisy
- hospodaří samostatně s odbornou péčí s majetkem, který jí byl svěřen státem
- hlavní cíl - péče o cenovou stabilitu
- pokud není dotčen její hlavní cíl, podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému hospodářskému růstu
- ČNB v souladu se svým hlavním cílem:
- jedná v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství
- určuje měnovou politiku; vydává bankovky a mince
- řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank, pečuje o jejich plynulost a hospodárnost a podílí se na zajištění bezpečnosti, spolehlivosti a efektivnosti platebních systémů a na jejich rozvoji
- vykonává bankovní dohled nad činností bank, poboček zahraničních bank a konsolidačních celků + pečuje o bezpečné fungování a účelný rozvoj bankovního systému v ČR
- spolupracuje při plnění svých úkolů s ústředními bankami jiných zemí
- orgány
- bankovní rada – nejvyšší řídící orgán
- guvernér, 2 viceguvernéři a 4 členové bankovní rady
- všichni členové jmenováni prezidentem republiky na 6 let
- guvernér – současné době Miroslav Singer
Prameny
- Teorie národního hospodářství, Urban J., 3. doplněné a rozšířené vydání, 2011, str. 332-336, 340-347, 350-352
- Malá encyklopedie moderní ekonomie, Svojka M., Konečný B., Praha 1999, str. 65-66
- oficiální prezentace katedry národního hospodářství – TNH II.
- prezentace „Peníze a banky“ od dr. Hraby
- Zákon o ČNB - 6/1993 Sb.
Navigace Seznam otázek
A Předmět a metody národohospodářské teorie
71. Předmět národohospodářské teorie a její základní kategorie |
30. Hlavní historické a současné směry ekonomického myšlení
B Základní ekonomické pojmy a principy
98. Základní ekonomické principy a modely, metodické chyby ekonomického uvažování |
54. Náklady alternativ a utopené náklady, ilustrujte na příkladech |
97. Základní ekonomické otázky, typy a odlišnosti ekonomických systémů |
17. Ekonomická efektivnost, Paretovo a Kaldor-Hicksovo kritérium efektivnosti |
85. Trhy výrobních faktorů, jejich úloha, specifika a regulace |
89. Typy ekonomických subjektů, jejich postavení a úloha v národním hospodářství |
49. Model ekonomického koloběhu |
55. Národohospodářské agregáty a jejich význam |
46. Metody měření HDP
C Tržní systém a státní ekonomická regulace
82. Trh a tržní systém, typy trhů |
87. Tržní cena a její funkce |
7. Cenová a necenová konkurence, principy marketingu |
31. Hospodářská politika, její cíle, druhy a účinnost, magický čtyřúhelník |
88. Tržní selhání, jeho druhy a příčiny, ilustrujte na příkladech |
90. Veřejná a soukromá řešení tržních selhání |
75. Státní regulace trhů, ceny ve smíšené ekonomice |
73. Selhání vlády a jeho příčiny
D Poptávka, nabídka a tržní cena
100. Zákon poptávky, zákon nabídky, zákon poptávky a nabídky, zákon jedné ceny |
8. Cenová, důchodová a křížová elasticita poptávky |
70. Přebytek výrobce a spotřebitele, efektivita tržní rovnováhy |
77. Státní zásahy do cen, jejich příčiny, důsledky a efektivita
E Rozhodování, ekonomika a správa firem
9. Cíle, náklady, příjmy a zisk firmy |
35. Implicitní a explicitní náklady firmy, ekonomický a účetní zisk |
61. Normální zisk firmy, ekonomická renta a její dobývání |
53. Náklady a nákladové křivky firmy, analýza firemních nákladů |
44. Marginální náklady a jejich význam |
99. Zákon klesajícího mezního produktu, princip úspor z rozsahu |
25. Financování firmy, finanční ukazatele a jejich funkce při řízení firmy |
96. Význam a struktura rozvahy firmy |
21. Ekonomický pohled na vybrané právní formy podniků, jejich výhody a nevýhody |
18. Ekonomické aspekty správy společností, problém „pána a správce“, modely corporate governance
F Struktura trhu, typy konkurence a konkurenční politika
78. Struktura trhu a tržní síla, relevantní trh |
15. Efektivnost dokonalé konkurence |
83. Trh dokonalé konkurence a postavení firmy na tomto trhu |
58. Nedokonalá konkurence, příčiny vzniku a hlavní typy, ztráta blahobytu v podmínkách nedokonalé konkurence |
33. Chování firem v podmínkách dokonalé a monopolistické konkurence |
34. Chování firem v podmínkách oligopolu a monopolu |
42. Konkurenční politika, antimonopolní zákonodárství, regulace přirozených monopolů
G Kapitál a kapitálové trhy
40. Kapitál, jeho vznik, formy a funkce |
37. Instituce kapitálového trhu a jejich význam |
52. Nabídka, poptávka a rovnováha na trhu kapitálu |
3. Aktiva, jejich druhy a vlastnosti, stanovení ceny aktiv |
39. Investování a spekulace, vznik a důsledky „investičních bublin“ |
79. Subjekty kapitálového trhu |
67. Primární a sekundární kapitálové trhy a jejich význam
H Trh práce, zaměstnanost a rozdělení příjmů
65. Poptávka a nabídka na trhu práce, vliv substitučního a důchodového efektu na nabídku práce |
84. Trh práce (poptávka, nabídka a rovnováha) |
86. Tržní a netržní faktory determinace mezd, mzdová strnulost, jej příčiny a důsledky |
59. Nezaměstnanost, příčiny, druhy a měření, vztah nezaměstnanosti a inflace |
72. Rozdělení důchodů, nerovnosti v důchodech, přerozdělovací procesy a jejich nástroje
I Peníze a měnová politika
63. Peníze, jejich funkce a formy, úloha zlata v dějinách peněz |
94. Vymezení peněz, peněžní zásoba a peněžní agregáty |
41. Komoditní peníze, zlatý standard, peníze s nuceným oběhem |
51. Nabídka a poptávka na trhu peněz, cena peněz, výnosová křivka |
5. Bankovní systém, tvorba peněz a peněžní multiplikátor |
50. Monetární politika a její nástroje |
56. Nástroje expanzívní fiskální a monetární politiky, jejich význam a účinnost |
57. Nástroje restriktivní měnové a rozpočtové politiky, jejich význam a účinnost |
6. Bezprostřední a konečné cíle měnové politiky, cílování inflace |
43. Kvantitativní teorie peněz, Fisherova rovnost |
62. Omezení měnové a fiskální politiky |
45. Měnová báze a tvorba peněz, peníze jako dluh |
14. Diskontní, lombardní a repo sazba jako měnové nástroje |
29. Funkce a nástroje centrální banky |
60. Nezávislost a odpovědnost centrální banky |
36. Inflace a její měření, druhy, příčiny a důsledky inflace, inflační daň |
12. Deflace, její příčiny a důsledky, past likvidity a kvantitativní uvolňování
J Hospodářský růst
80. Teorie hospodářského růstu |
69. Produktivita práce a kapitálu a jejich faktory, politika nabídkové strany |
22. Ekonomický růst a rozvoj, zdroje a typy růstu, růstová politika
K Hospodářský cyklus a stabilizační politika
32. Hospodářský cyklus, jeho příčiny a fáze |
66. Poptávkové a nabídkové šoky a jejich vliv na vznik recese |
38. Investiční akcelerátor a multiplikátor a jejich význam pro průběh hospodářského cyklu |
26. Finanční a měnová krize, možné příčiny a důsledky |
10. Cíle, principy a nástroje stabilizační politiky |
2. Agregátní poptávka a nabídka, potenciální a reálný produkt |
4. Automatické stabilizátory a jejich funkce, vysvětlete na příkladu |
27. Fiskální multiplikátory, efekt vytěsňování |
20. Ekonomické multiplikátory a jejich význam (Keynesův multiplikátor, peněžní multiplikátor, fiskální multiplikátor) |
28. Fiskální politika, její cíle a nástroje
L Státní rozpočet a daňový systém
93. Veřejné finance, jejich funkce a složky, státní rozpočet a jeho deficity |
76. Státní rozpočet, základní struktura jeho příjmové a výdajové stránky |
11. Daně, jejich druhy a ekonomické vlastnosti, daňová politika |
16. Efektivnost zdanění, daňové břemeno a „náklady mrtvé váhy“, Lafferova křivka |
23. Euro a Maastrichtská kritéria, Pakt stability a růstu
M Mezinárodní ekonomické vztahy
1. Absolutní a komparativní výhody v mezinárodním obchodě, vysvětlete na příkladu |
48. Mezinárodní měnové vztahy, devizové trhy, optimální měnové zóny |
64. Platební a obchodní bilance, jejich struktura a význam |
13. Devizové režimy a jejich národohospodářské důsledky |
47. Mezinárodní ekonomická integrace a její formy, globalizace ekonomiky |
95. Vývoj evropské ekonomické integrace, jednotný vnitřní trh, hospodářská a měnová unie EU
N Základy ekonomie veřejného sektoru:
24. Externality, jejich příčiny, důsledky a řešení |
81. Transakční náklady a Coaseův teorém |
92. Veřejné a částečně veřejné statky, společné zdroje |
74. Soukromé a veřejné statky, veřejné poskytování statků |
68. Principy ekonomické teorie veřejné volby |
91. Veřejná produkce statků, její příčiny a důsledky |
19. Ekonomické chování veřejné byrokracie