Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revize Předchozí verze
Následující verze
Předchozí verze
tnh:pfuk:tnh:zkouska:otazka-26 [2011/12/12 18:34]
Lucka Cyrányová [Měnová krize]
tnh:pfuk:tnh:zkouska:otazka-26 [2012/01/22 19:50] (aktuální)
Řádek 27: Řádek 27:
   * investiční aktivita ožívá, **pesimismus** se mění v **optimismus** a **recese** postupně přechází v novou **expanzi**   * investiční aktivita ožívá, **pesimismus** se mění v **optimismus** a **recese** postupně přechází v novou **expanzi**
   * recese a deprese působí i jako **ozdravný proces** - slabé a nevýkonné firmy krachují, zatímco silné a efektivní firmy tuto zkoušku vydrží a mohou i posílit - díky poklesu cen, k němuž došlo během recese, mohou firmy investovat např. do nemovitostí (nazýváno tvořivá destrukce) ​   * recese a deprese působí i jako **ozdravný proces** - slabé a nevýkonné firmy krachují, zatímco silné a efektivní firmy tuto zkoušku vydrží a mohou i posílit - díky poklesu cen, k němuž došlo během recese, mohou firmy investovat např. do nemovitostí (nazýváno tvořivá destrukce) ​
-== shrnutí ​==+ 
 +==== Shrnutí ==== 
     * **příčiny finanční krize**     * **příčiny finanční krize**
       * falešná vize **dlouhodobého poklesu úrokové míry** (je pouze **přechodný**) – vidina růstu cen aktiv -> všichni začnou nakupovat aktiva, nikdo neprodává (spekulační bubulina) -> ceny aktiv rostou do nerealistických výšek → ekonomika se dostává na vrchol (expanze přechází v recesi) -> všichni začnou prodávat, nikdo nekupuje       * falešná vize **dlouhodobého poklesu úrokové míry** (je pouze **přechodný**) – vidina růstu cen aktiv -> všichni začnou nakupovat aktiva, nikdo neprodává (spekulační bubulina) -> ceny aktiv rostou do nerealistických výšek → ekonomika se dostává na vrchol (expanze přechází v recesi) -> všichni začnou prodávat, nikdo nekupuje
     * **důsledky finanční krize**     * **důsledky finanční krize**
         * načný růst úrokové míry, snížení spotřeby a investic, pokles produkce, cenová nestabilita,​ růst nezaměstnanosti         * načný růst úrokové míry, snížení spotřeby a investic, pokles produkce, cenová nestabilita,​ růst nezaměstnanosti
-== spekulační bublina ==+ 
 +==== Spekulační bublina ==== 
     * vysvětlení na příkladu (Holman)     * vysvětlení na příkladu (Holman)
     * Představte si ekonomiku, kde začíná klesat úroková míra. Investice a spotřeba rostou a s nimi rostou také příjmy firem a důchody domácností. Klesající úroková míra a celkový investiční optimismus mají za následek, že ceny cenných papírů, nemovitostí a dalších aktiv rostou. Restauratér pan Novák proto neváhá, nakoupí nějaké akcie a uvažuje i o nákupu nějakých pozemků. Pan Fiala je burzovní spekulant. Vidí, že začínající hospodářská expanze zvyšuje příjmy firem a očekává proto, že ceny akcií v nejbližší budoucnosti ještě porostou. Proto je dnes nakupuje, aby je mohl později podávat za vyšší ceny. Tak jako pan Novák se chová mnoho dalších investorů. A tak jako pan Fiala se chová většina ostatních spekulantů. Tyto spekulace na růst cen ovšem mají tu vlastnost, že „vyplňujísamy sebe": protože lidé očekávají budoucí růst cen aktiv, nakupují. A protože všichni nakupují a málokdo prodává, ceny skutečně rostou. Začíná nákupní horečka na trhu aktiv. Jejím důsledkem je rychle se zvětšující „spekulační bublina"​ - protože všichni chtějí kupovat a nikdo nechce prodávat,​ceny aktiv rostou do nerealistických výšek. Ovšem jakmile se ekonomika dostane na vrchol a expanze začíná přecházet v recesi, objeví se první „špatné zprávy"​. Pan Novák vidí, že mu rostou úrokové náklady a že zákazníci v jeho restauraci méně utrácejí. Když si přečte v novinách, že se růst cen akcií zastavil a možná dojde k poklesu, rozhodne se rychle své akcie prodat. Stejně se budou chovat i ostatní investoři. Jejich optimismus se mění v pesimismus a všichni chtějí prodávat aktiva. I pan Fiala si uvědomí, že ceny dále neporostou, že nejspíše začnou brzy klesat a že přišel čas prodávat. Tak jako on se zachovají i ostatní spekulanti. Prodávají a jejich prodeje tlačí ceny aktiv dolů. „Spekulační bublina"​ praská. Začíná prodejní panika - každý se snaží zbavovat cenných papírů, protože se obává jejich poklesu. A opět spekulace na pokles „vyplňují samy sebe": protože všichni prodávají a nikdo nekupuje, ceny klesají. Protože ceny klesají, všichni tím více prodávají a ceny aktiv se hroutí. Propuká finanční krize.     * Představte si ekonomiku, kde začíná klesat úroková míra. Investice a spotřeba rostou a s nimi rostou také příjmy firem a důchody domácností. Klesající úroková míra a celkový investiční optimismus mají za následek, že ceny cenných papírů, nemovitostí a dalších aktiv rostou. Restauratér pan Novák proto neváhá, nakoupí nějaké akcie a uvažuje i o nákupu nějakých pozemků. Pan Fiala je burzovní spekulant. Vidí, že začínající hospodářská expanze zvyšuje příjmy firem a očekává proto, že ceny akcií v nejbližší budoucnosti ještě porostou. Proto je dnes nakupuje, aby je mohl později podávat za vyšší ceny. Tak jako pan Novák se chová mnoho dalších investorů. A tak jako pan Fiala se chová většina ostatních spekulantů. Tyto spekulace na růst cen ovšem mají tu vlastnost, že „vyplňujísamy sebe": protože lidé očekávají budoucí růst cen aktiv, nakupují. A protože všichni nakupují a málokdo prodává, ceny skutečně rostou. Začíná nákupní horečka na trhu aktiv. Jejím důsledkem je rychle se zvětšující „spekulační bublina"​ - protože všichni chtějí kupovat a nikdo nechce prodávat,​ceny aktiv rostou do nerealistických výšek. Ovšem jakmile se ekonomika dostane na vrchol a expanze začíná přecházet v recesi, objeví se první „špatné zprávy"​. Pan Novák vidí, že mu rostou úrokové náklady a že zákazníci v jeho restauraci méně utrácejí. Když si přečte v novinách, že se růst cen akcií zastavil a možná dojde k poklesu, rozhodne se rychle své akcie prodat. Stejně se budou chovat i ostatní investoři. Jejich optimismus se mění v pesimismus a všichni chtějí prodávat aktiva. I pan Fiala si uvědomí, že ceny dále neporostou, že nejspíše začnou brzy klesat a že přišel čas prodávat. Tak jako on se zachovají i ostatní spekulanti. Prodávají a jejich prodeje tlačí ceny aktiv dolů. „Spekulační bublina"​ praská. Začíná prodejní panika - každý se snaží zbavovat cenných papírů, protože se obává jejich poklesu. A opět spekulace na pokles „vyplňují samy sebe": protože všichni prodávají a nikdo nekupuje, ceny klesají. Protože ceny klesají, všichni tím více prodávají a ceny aktiv se hroutí. Propuká finanční krize.
Řádek 57: Řádek 61:
   * **udržování stabilního kurzu** je v dnešním světě globalizovaných finančních a měnových trhů riskantní   * **udržování stabilního kurzu** je v dnešním světě globalizovaných finančních a měnových trhů riskantní
     * investoři mohou dojít k názoru, že výše kurzu je umělá a neodpovídá skutečné tržní nabídce a poptávce po měně (= je uměle nadhodnocena)     * investoři mohou dojít k názoru, že výše kurzu je umělá a neodpovídá skutečné tržní nabídce a poptávce po měně (= je uměle nadhodnocena)
-== shrnutí ​==+ 
 +==== Shrnutí ==== 
     * **příčiny měnové krize**     * **příčiny měnové krize**
       * umělé udržování stabilního kurzu měny - fixace na jinou měnu (např. "​zavěšení"​ na dolar) → ztráta důvěry investorů v měnu (kurz měny neodráží reálnou situaci)       * umělé udržování stabilního kurzu měny - fixace na jinou měnu (např. "​zavěšení"​ na dolar) → ztráta důvěry investorů v měnu (kurz měny neodráží reálnou situaci)
     *** důsledky měnové krize**     *** důsledky měnové krize**
       * převádění kapitálu do jiných měn, finanční krize        * převádění kapitálu do jiných měn, finanční krize 
-== Asijská měnová krize (Holman) ​==+ 
 +**Asijská měnová krize (Holman)**
     * Země jihovýchodní Asie - Jižní Korea, Thajsko, Malajsie a Indonésie - měly do 90. let impozantní ekonomické výsledky. Rychlý ekonomický růst těchto zemí byl do značné míry podporován dovozem zahraničního kapitálu. Zahraniční investoři ochotně nakupovali aktiva těchto zemí, čímž financovali značnou část jejich investic. Úrokové míry tam byly vysoké, depreciační očekávání nízká. Většina asijských zemí měla režimy stabilního kurzu - „zavěsily"​ své měny na americký dolar. Obrovský příliv zahraničního kapitálu do těchto zemí proudil převážně přes tamní banky. Zahraniční investoři podlehli dvojí iluzi, která uměle snižovala riziko jejich investic do tohoto regionu - že tamní vlády nedovolí depreciaci svých měn a že nedovolí pád svých bank. Příliv zahraničního kapitálu a „snadné půjčování"​ bank vedly k tomu, že začala narůstat „spekulační bublina"​ na trhu aktiv. Asijská „bublina"​ praskla v roce **1997**. Nejprve započala finanční krize – když investoři ztratili důvěru v asijská aktiva a začali se jich hromadně zbavovat, ceny akcií a nemovitostí začaly padat volným pádem. Následovala měnová krize, neboť investoři, převádějící své peníze převážně do dolarových vkladů, nakupovali na měnovém trhu dolary a prodávali asijské měny. Všechny dané země opustily fixní kurzy svých měn (jejich „zavěšení"​ na dolar) a nechaly je volně „plavat"​. ​     * Země jihovýchodní Asie - Jižní Korea, Thajsko, Malajsie a Indonésie - měly do 90. let impozantní ekonomické výsledky. Rychlý ekonomický růst těchto zemí byl do značné míry podporován dovozem zahraničního kapitálu. Zahraniční investoři ochotně nakupovali aktiva těchto zemí, čímž financovali značnou část jejich investic. Úrokové míry tam byly vysoké, depreciační očekávání nízká. Většina asijských zemí měla režimy stabilního kurzu - „zavěsily"​ své měny na americký dolar. Obrovský příliv zahraničního kapitálu do těchto zemí proudil převážně přes tamní banky. Zahraniční investoři podlehli dvojí iluzi, která uměle snižovala riziko jejich investic do tohoto regionu - že tamní vlády nedovolí depreciaci svých měn a že nedovolí pád svých bank. Příliv zahraničního kapitálu a „snadné půjčování"​ bank vedly k tomu, že začala narůstat „spekulační bublina"​ na trhu aktiv. Asijská „bublina"​ praskla v roce **1997**. Nejprve započala finanční krize – když investoři ztratili důvěru v asijská aktiva a začali se jich hromadně zbavovat, ceny akcií a nemovitostí začaly padat volným pádem. Následovala měnová krize, neboť investoři, převádějící své peníze převážně do dolarových vkladů, nakupovali na měnovém trhu dolary a prodávali asijské měny. Všechny dané země opustily fixní kurzy svých měn (jejich „zavěšení"​ na dolar) a nechaly je volně „plavat"​. ​
  
-== Česká měnová krize (Holman) ​==+**Česká měnová krize (Holman)**
     * Česká republika udržovala od roku 1991 stabilní kurz koruny vůči německé marce a americkému dolaru. Centrální banka udržovala kurz koruny v úzkém fluktuačním pásmu 5 %. Stabilní kurz byl považován za hlavní „kotvu"​ dosud křehké a zranitelné ekonomiky. Od roku 1993 se obnovil hospodářský růst. I když v roce 1996 centrální banka rozšířila kurzové fluktuační pásmo na 15 %, koruna kupodivu neoslabovala. V té době ještě investoři věřili v její stabilitu a depreciační očekávání byla nízká. Zlom přišel v roce **1997**. Tehdy se zastavil hospodářský růst a víra investorů v českou ekonomiku se začala vytrácet. Investoři začali hromadně převádět kapitál z korunových vkladů do zahraničních měn. Když se její devizové rezervy začaly povážlivě ztenčovat, zrušila ČNB fluktuační pásmo a nechala korunu volně „plavat"​.     * Česká republika udržovala od roku 1991 stabilní kurz koruny vůči německé marce a americkému dolaru. Centrální banka udržovala kurz koruny v úzkém fluktuačním pásmu 5 %. Stabilní kurz byl považován za hlavní „kotvu"​ dosud křehké a zranitelné ekonomiky. Od roku 1993 se obnovil hospodářský růst. I když v roce 1996 centrální banka rozšířila kurzové fluktuační pásmo na 15 %, koruna kupodivu neoslabovala. V té době ještě investoři věřili v její stabilitu a depreciační očekávání byla nízká. Zlom přišel v roce **1997**. Tehdy se zastavil hospodářský růst a víra investorů v českou ekonomiku se začala vytrácet. Investoři začali hromadně převádět kapitál z korunových vkladů do zahraničních měn. Když se její devizové rezervy začaly povážlivě ztenčovat, zrušila ČNB fluktuační pásmo a nechala korunu volně „plavat"​.
  
    * dále ještě byly měnové krize v Mexiku a Brazílii    * dále ještě byly měnové krize v Mexiku a Brazílii
 +
 ===== Prameny ===== ===== Prameny =====
 +
   * přednáška Hospodářský cyklus a stabilizační politika   * přednáška Hospodářský cyklus a stabilizační politika
   * Robert Holman: Ekonomie, 3. vydání, str. 517-520, 585-590   * Robert Holman: Ekonomie, 3. vydání, str. 517-520, 585-590
   * Jan Urban: Teorie národního hospodářství,​ 3. vydání, 2011, str. 389-399   * Jan Urban: Teorie národního hospodářství,​ 3. vydání, 2011, str. 389-399
 +{{template>​tnh:​pfuk:​tnh:​zkouska:​navigace}}
  
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code