Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


26. Finanční a měnová krize, možné příčiny a důsledky

Druhy finanční krize

  1. dluhová krize – když dlužníci nesplácejí údaje v bankách například a může to přerůst až v úvěrovou krizi = banky nechtějí půjčovat lidem a banky si nechtějí půjčovat navzájem → komerční trh zamrzne, vede to k →
  2. bankovní/úvěrová krize - výrazně se snižuje ochota bank půjčovat peníze, protože a) klesá kvalita aktiv (poskytovaných půjček) a banky se obávají nedostatku likvidity, b) se zvyšuje rizikovost jejich úvěrů → to vede k omezení dostupnosti úvěrů
  3. měnová krize – vláda není schopna držet kurz dané měny (např. v minulosti prudký pokles české koruny)
  4. burzovní krize – klesají ceny akcií na burzách, souvisí to jedno s druhým (např. předchází úvěrové krizi) → když mají lidé většinu svých peněz v akciích a jejich cena klesne, pak se snižují spotřebitelské výdaje → hospodářská krize
  • nyní je dluhová krize, která může vést až k úvěrové krizi a celá situace se může následně přelít až k hospodářské krizi

Finanční krize

  • finanční krizí rozumíme výrazný pokles kurzů cenných papírů (především akcií) na burzách
  • tato situace nastane, pokud banky „zmrazí“ poskytování úvěrů (sobě navzájem i firemní sféře)
  • jak ke krizi dochází
    • na investiční (hospodářské) cykly působí chováním lidí na trzích aktiv
    • v důsledků poklesů úrokové míry dochází k nadhodnocení kurzu ceny akcií - jsou očekávány budoucí výnosy cenných papírů
    • tento poptávkový „šok“ může vyvolat falešný impulz, že je dobré aktiva co nejvíce nakupovat, protože v budoucnu bude možno je výhodně prodat, pokud jejich kurzy dále porostou - tento jev se nazývá spekulační bublina (viz níže)
    • při růstu i poklesu kurzů hraje důležitou roli tzv. stádní chování investorů (vysvětleno v příkladu od Holaman)
    • ve skutečnosti však pokles úrokové míry nebude dlouhodobý
    • když spekulanti vytuší, že se růst ceny akcií zastaví nebo bude dokonce klesat, začnou investoři své akcie prodávat - jejich prodeje tlačí ceny aktiv dolů (bublina praská) → dochází k finanční krizi
  • hospodářská krize
    • v důsledku finanční krize může dojít k hospodářské krizi
      • schopnost firem získávat úvěry k financování jejich rozvoje závisí na hodnotě jejich aktiv → finanční krize vyvolá pokles hodnoty firem → investoři a banky jsou vůči nim opatrnější → investiční výdaje firem klesají → nutnost omezit výrobu, propustit část pracovníků, nebo dokonce uzavřít některé výroby
      • s poklesem akciových trhů klesá hodnota majetku domácností → domácnosti odkládají větší spotřební výdaje (šetří)
  • až už jsou ceny aktiv tak nízké, že nikdo neočekává jejich další pokles, dojde k obratu - spekulanti začnou očekávat budoucí růst cen aktiv a začnou zase nakupovat → nákupy zvyšují ceny aktiv a snižují úrokovou míru
  • investiční aktivita ožívá, pesimismus se mění v optimismus a recese postupně přechází v novou expanzi
  • recese a deprese působí i jako ozdravný proces - slabé a nevýkonné firmy krachují, zatímco silné a efektivní firmy tuto zkoušku vydrží a mohou i posílit - díky poklesu cen, k němuž došlo během recese, mohou firmy investovat např. do nemovitostí (nazýváno tvořivá destrukce)

Shrnutí

  • příčiny finanční krize
    • falešná vize dlouhodobého poklesu úrokové míry (je pouze přechodný) – vidina růstu cen aktiv → všichni začnou nakupovat aktiva, nikdo neprodává (spekulační bubulina) → ceny aktiv rostou do nerealistických výšek → ekonomika se dostává na vrchol (expanze přechází v recesi) → všichni začnou prodávat, nikdo nekupuje
  • důsledky finanční krize
    • načný růst úrokové míry, snížení spotřeby a investic, pokles produkce, cenová nestabilita, růst nezaměstnanosti

Spekulační bublina

  • vysvětlení na příkladu (Holman)
  • Představte si ekonomiku, kde začíná klesat úroková míra. Investice a spotřeba rostou a s nimi rostou také příjmy firem a důchody domácností. Klesající úroková míra a celkový investiční optimismus mají za následek, že ceny cenných papírů, nemovitostí a dalších aktiv rostou. Restauratér pan Novák proto neváhá, nakoupí nějaké akcie a uvažuje i o nákupu nějakých pozemků. Pan Fiala je burzovní spekulant. Vidí, že začínající hospodářská expanze zvyšuje příjmy firem a očekává proto, že ceny akcií v nejbližší budoucnosti ještě porostou. Proto je dnes nakupuje, aby je mohl později podávat za vyšší ceny. Tak jako pan Novák se chová mnoho dalších investorů. A tak jako pan Fiala se chová většina ostatních spekulantů. Tyto spekulace na růst cen ovšem mají tu vlastnost, že „vyplňujísamy sebe„: protože lidé očekávají budoucí růst cen aktiv, nakupují. A protože všichni nakupují a málokdo prodává, ceny skutečně rostou. Začíná nákupní horečka na trhu aktiv. Jejím důsledkem je rychle se zvětšující „spekulační bublina“ - protože všichni chtějí kupovat a nikdo nechce prodávat,ceny aktiv rostou do nerealistických výšek. Ovšem jakmile se ekonomika dostane na vrchol a expanze začíná přecházet v recesi, objeví se první „špatné zprávy„. Pan Novák vidí, že mu rostou úrokové náklady a že zákazníci v jeho restauraci méně utrácejí. Když si přečte v novinách, že se růst cen akcií zastavil a možná dojde k poklesu, rozhodne se rychle své akcie prodat. Stejně se budou chovat i ostatní investoři. Jejich optimismus se mění v pesimismus a všichni chtějí prodávat aktiva. I pan Fiala si uvědomí, že ceny dále neporostou, že nejspíše začnou brzy klesat a že přišel čas prodávat. Tak jako on se zachovají i ostatní spekulanti. Prodávají a jejich prodeje tlačí ceny aktiv dolů. „Spekulační bublina“ praská. Začíná prodejní panika - každý se snaží zbavovat cenných papírů, protože se obává jejich poklesu. A opět spekulace na pokles „vyplňují samy sebe„: protože všichni prodávají a nikdo nekupuje, ceny klesají. Protože ceny klesají, všichni tím více prodávají a ceny aktiv se hroutí. Propuká finanční krize.

Bankovní panika

  • finanční krize jsou někdy doprovázeny bankovními panikami
  • bankovnictví je křehké - stojí a padá s důvěrou vkladatelů. Pokud podlehnou vkladatelé panice, že by mohli přijít o své vklady, začne hromadné vybírání vkladů - tvz. run na banky
  • pokud má banka pouze částečné rezervy, může to způsobit její krach
  • situaci může zachránit centrální banka, jestliže splní svou roli „věřitele v poslední instanci“ a začne bankám poskytovat diskontní půjčky
  • bankovní panika - vysvětlení na příkladu (Holman)
    • Ne všechny banky však byly ve svých půjčkách lehkomyslné, mnohé poskytovaly půjčky na dobré investiční projekty. První průmyslová banka je jednou z nich. Ale hospodářská deprese přece jen dolehla i na některé její dlužníky, kteří se díky poklesu poptávky dostali do odbytových potíží a nebyli schopni včas splácet své dluhy. Když na veřejnost „prosákly„ zprávy, že má První průmyslová banka potíže s některými dlužníky, její vkladatelé, vystrašení z krachů jiných bank, začali hromadně vybírat své vklady. První průmyslová banka ovšem nemůže vyhovět tak velkému množství vkladatelů, kteří si přicházejí pro peníze. Je (tak jako všechny banky) „bankou s částečnými rezervami“. Má v hotovosti jen 10 % hodnoty vkladů (udržuje 10% rezervy), zbytek vkladů půjčila různým firmám. Tyto půjčky mají určitou dobu splatnosti a banka je nemůže okamžitě získat zpět. A protože není schopna vyhovět návalu svých vkladatelů, kteří si všichni najednou přišli vybrat své vklady. První průmyslová banka - přestože je zdravou bankou - zkrachuje. Příčinou jejího krachu je pouze panika jejích vkladatelů

Měnová krize

  • je náhlý a hluboký pád měny, způsobený „útěkem„ investorů od této měny
  • investoři podlehnou dojmu, že měna bude v brzké budoucnosti depreciovat (znehodnocení, snížení hodnoty) a začnou hromadně převádět kapitál do jiných měn
  • pokud se takto zachová většina investorů, nabídka této měny prudce vzroste a poptávka po ní bude téměř nulová → důsledkem je její hluboká depreciace
  • v posledních desetiletích došlo ke značné liberalizaci pohybu kapitálu ve světovém měřítku a s mnoha měnami se začalo volně obchodovat na světovém měnovém trhu
  • měnové krize mohou být vyvolány i „útoky“ měnových spekulantů, pokud považují měnu za uměle nadhodnocovanou (případ české krize)
  • režim flexibilních a plovoucích kurzů měn je podrobněji popsán v otázce č. otazka-48
  • největší měnová krize – asijská (viz níže)
    • mnoho ekonomů ztratilo důvěru ve svobodné finanční a měnové trhy a začalo vyžadovat jejich regulaci
  • udržování stabilního kurzu je v dnešním světě globalizovaných finančních a měnových trhů riskantní
    • investoři mohou dojít k názoru, že výše kurzu je umělá a neodpovídá skutečné tržní nabídce a poptávce po měně (= je uměle nadhodnocena)

Shrnutí

  • příčiny měnové krize
    • umělé udržování stabilního kurzu měny - fixace na jinou měnu (např. „zavěšení“ na dolar) → ztráta důvěry investorů v měnu (kurz měny neodráží reálnou situaci)
  • důsledky měnové krize
    • převádění kapitálu do jiných měn, finanční krize

Asijská měnová krize (Holman)

  • Země jihovýchodní Asie - Jižní Korea, Thajsko, Malajsie a Indonésie - měly do 90. let impozantní ekonomické výsledky. Rychlý ekonomický růst těchto zemí byl do značné míry podporován dovozem zahraničního kapitálu. Zahraniční investoři ochotně nakupovali aktiva těchto zemí, čímž financovali značnou část jejich investic. Úrokové míry tam byly vysoké, depreciační očekávání nízká. Většina asijských zemí měla režimy stabilního kurzu - „zavěsily“ své měny na americký dolar. Obrovský příliv zahraničního kapitálu do těchto zemí proudil převážně přes tamní banky. Zahraniční investoři podlehli dvojí iluzi, která uměle snižovala riziko jejich investic do tohoto regionu - že tamní vlády nedovolí depreciaci svých měn a že nedovolí pád svých bank. Příliv zahraničního kapitálu a „snadné půjčování„ bank vedly k tomu, že začala narůstat „spekulační bublina“ na trhu aktiv. Asijská „bublina„ praskla v roce 1997. Nejprve započala finanční krize – když investoři ztratili důvěru v asijská aktiva a začali se jich hromadně zbavovat, ceny akcií a nemovitostí začaly padat volným pádem. Následovala měnová krize, neboť investoři, převádějící své peníze převážně do dolarových vkladů, nakupovali na měnovém trhu dolary a prodávali asijské měny. Všechny dané země opustily fixní kurzy svých měn (jejich „zavěšení“ na dolar) a nechaly je volně „plavat„.

Česká měnová krize (Holman)

  • Česká republika udržovala od roku 1991 stabilní kurz koruny vůči německé marce a americkému dolaru. Centrální banka udržovala kurz koruny v úzkém fluktuačním pásmu 5 %. Stabilní kurz byl považován za hlavní „kotvu“ dosud křehké a zranitelné ekonomiky. Od roku 1993 se obnovil hospodářský růst. I když v roce 1996 centrální banka rozšířila kurzové fluktuační pásmo na 15 %, koruna kupodivu neoslabovala. V té době ještě investoři věřili v její stabilitu a depreciační očekávání byla nízká. Zlom přišel v roce 1997. Tehdy se zastavil hospodářský růst a víra investorů v českou ekonomiku se začala vytrácet. Investoři začali hromadně převádět kapitál z korunových vkladů do zahraničních měn. Když se její devizové rezervy začaly povážlivě ztenčovat, zrušila ČNB fluktuační pásmo a nechala korunu volně „plavat„.
  • dále ještě byly měnové krize v Mexiku a Brazílii

Prameny

  • přednáška Hospodářský cyklus a stabilizační politika
  • Robert Holman: Ekonomie, 3. vydání, str. 517-520, 585-590
  • Jan Urban: Teorie národního hospodářství, 3. vydání, 2011, str. 389-399

Navigace Seznam otázek

A Předmět a metody národohospodářské teorie
71. Předmět národohospodářské teorie a její základní kategorie | 30. Hlavní historické a současné směry ekonomického myšlení

B Základní ekonomické pojmy a principy
98. Základní ekonomické principy a modely, metodické chyby ekonomického uvažování | 54. Náklady alternativ a utopené náklady, ilustrujte na příkladech | 97. Základní ekonomické otázky, typy a odlišnosti ekonomických systémů | 17. Ekonomická efektivnost, Paretovo a Kaldor-Hicksovo kritérium efektivnosti | 85. Trhy výrobních faktorů, jejich úloha, specifika a regulace | 89. Typy ekonomických subjektů, jejich postavení a úloha v národním hospodářství | 49. Model ekonomického koloběhu | 55. Národohospodářské agregáty a jejich význam | 46. Metody měření HDP

C Tržní systém a státní ekonomická regulace
82. Trh a tržní systém, typy trhů | 87. Tržní cena a její funkce | 7. Cenová a necenová konkurence, principy marketingu | 31. Hospodářská politika, její cíle, druhy a účinnost, magický čtyřúhelník | 88. Tržní selhání, jeho druhy a příčiny, ilustrujte na příkladech | 90. Veřejná a soukromá řešení tržních selhání | 75. Státní regulace trhů, ceny ve smíšené ekonomice | 73. Selhání vlády a jeho příčiny

D Poptávka, nabídka a tržní cena
100. Zákon poptávky, zákon nabídky, zákon poptávky a nabídky, zákon jedné ceny | 8. Cenová, důchodová a křížová elasticita poptávky | 70. Přebytek výrobce a spotřebitele, efektivita tržní rovnováhy | 77. Státní zásahy do cen, jejich příčiny, důsledky a efektivita

E Rozhodování, ekonomika a správa firem
9. Cíle, náklady, příjmy a zisk firmy | 35. Implicitní a explicitní náklady firmy, ekonomický a účetní zisk | 61. Normální zisk firmy, ekonomická renta a její dobývání | 53. Náklady a nákladové křivky firmy, analýza firemních nákladů | 44. Marginální náklady a jejich význam | 99. Zákon klesajícího mezního produktu, princip úspor z rozsahu | 25. Financování firmy, finanční ukazatele a jejich funkce při řízení firmy | 96. Význam a struktura rozvahy firmy | 21. Ekonomický pohled na vybrané právní formy podniků, jejich výhody a nevýhody | 18. Ekonomické aspekty správy společností, problém „pána a správce“, modely corporate governance

F Struktura trhu, typy konkurence a konkurenční politika
78. Struktura trhu a tržní síla, relevantní trh | 15. Efektivnost dokonalé konkurence | 83. Trh dokonalé konkurence a postavení firmy na tomto trhu | 58. Nedokonalá konkurence, příčiny vzniku a hlavní typy, ztráta blahobytu v podmínkách nedokonalé konkurence | 33. Chování firem v podmínkách dokonalé a monopolistické konkurence | 34. Chování firem v podmínkách oligopolu a monopolu | 42. Konkurenční politika, antimonopolní zákonodárství, regulace přirozených monopolů

G Kapitál a kapitálové trhy
40. Kapitál, jeho vznik, formy a funkce | 37. Instituce kapitálového trhu a jejich význam | 52. Nabídka, poptávka a rovnováha na trhu kapitálu | 3. Aktiva, jejich druhy a vlastnosti, stanovení ceny aktiv | 39. Investování a spekulace, vznik a důsledky „investičních bublin“ | 79. Subjekty kapitálového trhu | 67. Primární a sekundární kapitálové trhy a jejich význam

H Trh práce, zaměstnanost a rozdělení příjmů
65. Poptávka a nabídka na trhu práce, vliv substitučního a důchodového efektu na nabídku práce | 84. Trh práce (poptávka, nabídka a rovnováha) | 86. Tržní a netržní faktory determinace mezd, mzdová strnulost, jej příčiny a důsledky | 59. Nezaměstnanost, příčiny, druhy a měření, vztah nezaměstnanosti a inflace | 72. Rozdělení důchodů, nerovnosti v důchodech, přerozdělovací procesy a jejich nástroje

I Peníze a měnová politika
63. Peníze, jejich funkce a formy, úloha zlata v dějinách peněz | 94. Vymezení peněz, peněžní zásoba a peněžní agregáty | 41. Komoditní peníze, zlatý standard, peníze s nuceným oběhem | 51. Nabídka a poptávka na trhu peněz, cena peněz, výnosová křivka | 5. Bankovní systém, tvorba peněz a peněžní multiplikátor | 50. Monetární politika a její nástroje | 56. Nástroje expanzívní fiskální a monetární politiky, jejich význam a účinnost | 57. Nástroje restriktivní měnové a rozpočtové politiky, jejich význam a účinnost | 6. Bezprostřední a konečné cíle měnové politiky, cílování inflace | 43. Kvantitativní teorie peněz, Fisherova rovnost | 62. Omezení měnové a fiskální politiky | 45. Měnová báze a tvorba peněz, peníze jako dluh | 14. Diskontní, lombardní a repo sazba jako měnové nástroje | 29. Funkce a nástroje centrální banky | 60. Nezávislost a odpovědnost centrální banky | 36. Inflace a její měření, druhy, příčiny a důsledky inflace, inflační daň | 12. Deflace, její příčiny a důsledky, past likvidity a kvantitativní uvolňování

J Hospodářský růst
80. Teorie hospodářského růstu | 69. Produktivita práce a kapitálu a jejich faktory, politika nabídkové strany | 22. Ekonomický růst a rozvoj, zdroje a typy růstu, růstová politika

K Hospodářský cyklus a stabilizační politika
32. Hospodářský cyklus, jeho příčiny a fáze | 66. Poptávkové a nabídkové šoky a jejich vliv na vznik recese | 38. Investiční akcelerátor a multiplikátor a jejich význam pro průběh hospodářského cyklu | 26. Finanční a měnová krize, možné příčiny a důsledky | 10. Cíle, principy a nástroje stabilizační politiky | 2. Agregátní poptávka a nabídka, potenciální a reálný produkt | 4. Automatické stabilizátory a jejich funkce, vysvětlete na příkladu | 27. Fiskální multiplikátory, efekt vytěsňování | 20. Ekonomické multiplikátory a jejich význam (Keynesův multiplikátor, peněžní multiplikátor, fiskální multiplikátor) | 28. Fiskální politika, její cíle a nástroje

L Státní rozpočet a daňový systém
93. Veřejné finance, jejich funkce a složky, státní rozpočet a jeho deficity | 76. Státní rozpočet, základní struktura jeho příjmové a výdajové stránky | 11. Daně, jejich druhy a ekonomické vlastnosti, daňová politika | 16. Efektivnost zdanění, daňové břemeno a „náklady mrtvé váhy“, Lafferova křivka | 23. Euro a Maastrichtská kritéria, Pakt stability a růstu

M Mezinárodní ekonomické vztahy
1. Absolutní a komparativní výhody v mezinárodním obchodě, vysvětlete na příkladu | 48. Mezinárodní měnové vztahy, devizové trhy, optimální měnové zóny | 64. Platební a obchodní bilance, jejich struktura a význam | 13. Devizové režimy a jejich národohospodářské důsledky | 47. Mezinárodní ekonomická integrace a její formy, globalizace ekonomiky | 95. Vývoj evropské ekonomické integrace, jednotný vnitřní trh, hospodářská a měnová unie EU

N Základy ekonomie veřejného sektoru:
24. Externality, jejich příčiny, důsledky a řešení | 81. Transakční náklady a Coaseův teorém | 92. Veřejné a částečně veřejné statky, společné zdroje | 74. Soukromé a veřejné statky, veřejné poskytování statků | 68. Principy ekonomické teorie veřejné volby | 91. Veřejná produkce statků, její příčiny a důsledky | 19. Ekonomické chování veřejné byrokracie

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code