Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


24. Externality, jejich příčiny, důsledky a řešení

  • Jeden z nejčastějších důvodů tržního selhání (otazka-88) - vede k poklesu ekonomické efektivnosti a hospodářským ztrátám
  • Vedlejší důsledky soukromých ekonomických činností - jejich náklady či přínosy dopadající na jiné subjekty, než které dané činnosti provádějí
  • Vznikají, jestliže subjekty neberou v úvahu externí dopady svých rozhodnutí, ať už negativní (externí náklady), nebo pozitivní (externí přínosy)
  • Holman - Vznikají, když někdo plně nenese náklady své činnosti nebo když nedostne úplné výnosy své činnosti
  • Mohou vznikat v oblasti výroby i spotřeby zboží a služeb
  • Dají se chápat i jako porušení něčího práva - vznikají tehdy, když na někoho přenesete nějaký níáklad a on s tím nesouhlasí (neg.ex.) nebo když vám někdo brání v dosažení úplného výnosu vaší činnosti a vy s tím nesouhlasíte (poz.ex.)
  • Lze je chápat i jako porušení práv - přenesu náklady své činnosti na někoho jiného / nemohu dosáhnout plného výnosu ze své vlastní činnosti
  • Vedou k tomu, že hospodářské subjekty maximalizující svůj osobní užitek (orientující se pouze na základě svých nákladů a svého vlastního prospěchu) nepříznivě ovlivňují své okolí (společnost jako celek) nebo naopak k tomu, že nejsou dostatečně motivovány na ně působit pozitivně
    • Tržní selhání spočívá v tom, že „neviditelná ruka“ trhu je buď dostatečně neomezuje, či naopak dostatečně neodměňuje
  • Racionální rozhodování subjektů se opírá o porovnání nákladů a přínosů jejich činností - racionálně uvažující subjekt se rozhodne provést jen takovou činnost, jejíž náklady budou ve srovnání s přínosy nižší
    • V praxi se ale stává, že náklady ekonomických aktivit dopadají na někoho jiného, než kdo rozhodnutí provádí, nebo o činnosti rozhoduje někdo, kdo nemá možnost získat veškeré přínosy (jejich část čerpá někdo jiný)
    • Rozhodování v této situaci vycházející z vlastního ekonomického zájmu tak část nákladů, resp. výnosů, dané činnosti nebere v úvahu, což z individuálního pohledu probíhá racionálně, ale ze společenského ohledu to efektivní není → negativní dopad na efektivitu ekonomického systému
  • Nejsou-li externality řešeny → určitý statek se vyrábí či spotřebovává více, než by bylo ekonomicky efektivní (u negativních externalit) / určitý statek se produkuje či konzumuje méně, než by bylo společensky žádoucí (pozitivních externalit)
  • Národohospodářský důsledek → plýtvání ekonomickými zdroji, tj. porušení jejich efektivního rozdělení
  • (Vsuvka - společenský zisk firmy odpovídá normálnímu zisku firmy zvýšenému/sníženému o externality, které firma svými činnostmi vytváří, firma tak může dosáhnout vysokého finančního zisku, ale její společenský zisk může být díky negativním externalitám poměrně nízký)
  • (Vsuvka II - součástí alokační funkce státního rozpočtu je i korekce pozitivních a negativních externalit → daně, dotace)

Negativní externality

  • Odráží-li náklady výrobce pouze jeho soukromé, nikoli celkové, tj. společenské náklady, je množství vyráběného statku vyšší, než by odpovídalo jeho společenskému optimu - výrobce zvyšuje svou výrobu nad úroveň, při které se dodatečné (mezní) společenské náklady jeho výroby rovnají dodatečnému užitku pro spotřebitele → společenský blahobyt klesá, snížení výroby a spotřeby daného statku by naopak celkový blahobyt mohly zvýšit → negativní externality tak vedou k tomu, že trhy produkují větší množství statků, než je společensky optimální
  • Člověk nenese plně všechny náklady své činnosti a část těchto nákladů přenáší na jiné
  • Nepříznivé ekologické důsledky ekonomických činností (znečištění vodních toků, vzduchu, nadměrné využívání přírodních zdrojů apod.)
  • Dopravní zácpy ve městech - osobní doprava vytváří ve městech pro ostatní účastníky dopravního provozu i společnost jako celek vedlejší náklady v podobě ucpaných ulic a znečištěného vzduchu) → řešením může být rozšíření veřejné dopravy, zavedené mýtného, daně za vjezd do městských center
  • Pokud by neexistovaly zákony bránící znečišťování řek, či by nebyly účinně vymáhány → cena, kterou by podniky požadovaly za svou produkci by nemusely zahrnovat náklady např. na čištění odpadů vypouštěných do řek (tyto náklady by jim totiž nevznikaly)
  • V rámci tržního systému neexistuje „neviditelná ruka“, která by podniky či jejich zákazníky vedla k efektivnímu zacházení s omezenými zdroji (např. čistou vodou) → nešetřili by přírodními zdroji a nenavraceli by je do původního stavu
  • Negativní externality ve spotřebě zboží a služeb - má-li spotřeba nepříznivý dopad na své okolí (spotřeba pohonných hmot → smog)
    • Ekonomické důsledky stejné - tržní selhání je v tom, že skutečně spotřebované množství je větší, než by bylo společensky žádoucí, řešení je pak též podobné (daně)
  • Příklady Holman
    • Elektrárna poškozující lesy (vyrábí elektřinu spalováním uhlí, produkce emisí - část lesů hyne, jejich majitelům vznikají škody, pokud elektrárna škody nehradí, nenese veškeré náklady na výrobu elektřiny)
    • Mlékárna znečišťující rybník (produkce odpadů vypouštěných do blízkého rybníka, důsledkem je úhyn ryb, které někomu patří - vzniká mu tím škoda)
    • Hluk z letadel (letiště blízko mšsta, obyvatelé se už netěší klidnému životu, trpí hlukem - někdo možná bude chtít prodat dům, ale jeho tržní cena klesla, letiště nemusí obyvatele města za tyto nepříjemnosti nijak odškodnit a nenese plně náklady ze svého provozu)

Pozitivní externality

  • Společenský efekt spojený s výrobou určitého statku je vyšší než soukromý výnos jeho výrobce → ti nejsou dostatečně motivováni produkovat daný statek v množství, které je společensky optimální → trh bez zásahu vlády zajišťuje daného statku méně, než je společensky žádoucí
  • Vznikají, když si člověk nemůže přisvojit veškeré výnosy ze své činnosti nebo ze svého majetku a když si část výnosů přisvojují jiní
  • Jsou-li pozitivní externality vysoké, tj. jsou-li soukromé výnosy plynoucí z výroby daného statku nízké, nebo dokonce nulové, neprodukuje jej trh vůbec (tj. případ veřejných statků)
  • Výzkum, vývoj či produkce informací, ze kterých nemohou jejich autoři získat veškerý užitek
  • Podnik se rozhodne postavit si novou kancelářskou budovu a součástí projektu se stane i úprava veřejného prostoru, který mohou využívat lidé z okolí - lidé nemusejí náklady na vybudování a údržbu hradit (zájem firmy budovat takový prostor je však vzhledem ke snaze sledovat vlastní ekonomický zájem omezen)
  • Pozitivní externality ve spotřebě zboží a služeb - má-li spotřeba příznivý dopad na své okolí („spotřeba“ vzdělávacích služeb → zvyšuje společenskou úroveň), ekonomické důsledky stejné - tržní selhání je v tom, že skutečně spotřebované množství je nižší, než by bylo společensky žádoucí, řešení je pak též podobné (dotace)
  • Příklady Holman
    • Les čistící vodu (majitel lesa má výnosy z těžby a prodeje dřeva, jeho les také pročišťuje spodní vodu a brání erozi půdy, což oceňují obyvatlé blízkých obcí - voda by byla jinak horší a půda by byla méně úrodná, ale těžko si představit, že za to obyvatelé města budou majiteli lesa platit, není tedy schopen získávat plné výnosy z lesa)
    • Včelaři a sadaři (včelařovy včely opylují květy sadařových stromů, úroda z jablek se zvyšuje, ale když včelař nepřesvědčí sadaře, aby mu za tuto službu zaplatil, získá pouze med, ale výnosy ze zvýšené úrody jablek si přisvojí sadaři)

Řešení

  • Způsoby, jimiž mohou soukromé subjekty/vláda změnit neefektivní alokaci zdrojů, kterou externalitu vytvářejí a přiblížit je ke společenskému optimu, snaží se ovlivnit jednání zúčastněných subjektů tak, aby braly v úvahu zájmy svého okolí
  • Soukromé řešení - opírá se o vyjednávání dotčených stran
    • Působení morálních pravidel společenského chování (morální zásady mohou společensky neefektivní chování omezovat)
    • Vyjednávání ekonomických subjektů → Coaseův teorém - mohou-li lidé (zúčastněné strany) o řešení externalit mezi sebou bez velkých nákladů vyjednávat, mohou dospět k jeho efektivnímu, společensky optimálnímu řešení, v důsledku dohody si obě strany polepší
      • Působí-li na sebe 2 subjekty a jeden dosahuje svého užitku (zisku) za cenu toho, že snižuje užitek (zisk) toho druhého → vytváří negativní externalitu. Je-li užitek prvého subjektu nižší, než pokles užitku či zvýšené náklady druhé strany → společensky neefektivní situace. Coaseova teorie pak říká že obě strany mohou společensky efektivního řešení dosáhnout vyjednáváním o ceně, kterou druhá zaplatí prvé za to, že se své činnosti vzdá. Nabídne-li totiž druhá strana prvé za to, že se vzdá své činnosti více, než kolik představuje užitek první strany z jejího provozování, pak na této transakci obě strany vydělají, protože se ve srovnání s výchozí situací polepší.
      • Př. Továrna znečišťující vodu v jezeře X rybáři pěstující zde ryby → znečištění = negativní externalita, dopadající na činnost rybáře. Je-li toto znečištění ekonomicky neefektivní (je-li ztráta rybáře vyšší, než částka věnovaná továrnou na odstranění znečištění) → obě strany mohou vyjednávat (podoba závisí, na čí straně se bude nacházet právo)
        1. Zákon dává továrně možnost znečišťovat - rybář může s továrnou uzavřít dohodu, podle které jí bude platit za to, že znečišťovat vodu nebude
        2. Zákon stojící na straně rybáře - pokud by náklad továrny na odstranění znečištění byl větší než ztráta, kterou v jeho důsledku rybáři trpí, továrna uzavře dohodu, že rybářům ztráty vyvolané znečištěním bude kompenzovat
      • → je-li prospěch prvé strany z provozování dané činnosti vyšší než náklady, které tím vznikají druhé straně, pak nemůže druhá strana nabídnout prvé straně rozumnou částku, kterou by tato strana mohla za to, že se vzdá své činnosti, přijmout. Při uvedeném vztahu užitku a nákladů je daný výsledek společensky efektivní a vyjednávání ho nezmění.
      • Možnost soukromého (tržního) vyjednávání dospět ke společensky efektivnímu řešení není omezena způsobem, jak jsou práva mezi obě strany rozložena, obě strany se mohou na stejném efektivním řešení dohodnout bez ohledu na to, na čí straně zákonná práva stojí, rozdělení zákonných práv je spíše příčinou, kdo bude vyjednávání iniciovat, resp. komu se bude platit, v obou případech však prvá strana upustí od své činnosti pouze tehdy, jestliže její užitek z ní je nižší než náklady druhé strany a dosažená dohoda tak bude vzájemně výhodná
      • Omezení - problémy se vždy nemusí na soukromé úrovni podařit vyřešit, řešení selhává, je-li dosažení dohody technicky komplikované nebo nelze-li její výsledky vynutit
      • Transakční náklady - mohou zabránit soukromému řešení, vznikají v souvislosti s vyjednáváním a uskutečňování dohody, jsou-li vysoké, mohou účastníky od vyjednávání odradit → vysoký počet zúčastněných stran
  • Veřejné řešení - založeny na zásahu vlády
    • Pokud selhává soukromé řešení externalit (není možné, nevede k úspěchu, je příliš nákladné)
    • Administrativní regulace - nejčastější, určité ekonomické chování vyžaduje/zakazuje
      • Efektivní, jsou-li náklady, které externality společnosti vytvářejí, podstatně vyšší než zisky subjektů, z jejichž činnosti plynou
      • Např. zákaz vypouštět do vody jedovaté látky / požadavek na ekologické technologie
      • Někdy činnosti, které plodí negativní externality, úplně zakázat nejde (rozhodování mezi přínosy a externími náklady není jednoduché) - pak se stanovují limity, např. maximální úroveň znečištění
    • Tržně orientovaná opatření
      • Pigouovy daně - snaží se udávat soukromou motivaci s požadavky společenské efektivnosti do souladu
        • Nejčastěji spotřební a ekologická daň
        • Tato řešení mohou být z ekonomického hlediska výhodnější, neboť řeší externality s nižšími společenskými náklady
        • Redukce negativních externalit - např. daň uvalená na každou jednotku (tunu) určitého vyprodukovaného odpadu → čím vyšší daň, tím spíš lze očekávat redukci znečištění, v extrémních případech může být tak vysoká, že donutí výrobce neznečišťovat vůbec)
        • Možnost volby
        • Náklady spojené s redukcí znečištění mohou být u různých firem odlišné, z celospolečenského hlediska je pak optimální snižovat znečištění především u těch výrobců, kterých to jde nejlaciněji, ekologická daň je pak tedy přesunuta k výrobcům, u kterých by byla redukce nejdražší
        • Vytváří trvalou motivaci míru znečištění snižovat (v případě regulace, která určité znečištění toleruje, tomu tak není → nevytváří stimuly ke snížení znečištění pod maximální povolenou úroveň)
        • Zdanění činností s nepříznivými společenskými důsledky přináší vládám příjmy umožňující důsledky těchto činností odstraňovat
      • Povolenky na znečištění - obchodovatelné na trhu
        • Podstata podobná jako u daní, nutí firmy, aby za znečištění, které jejich produkce vyvovlá, zaplatily
        • Nákup poukázek umožňující odpovídající výši znečištění, pokud výši nevyčerpají, mohou je prodat jiným firmám, které o ně mají zájem
        • Může být ekonomicky výhodnější než ekologické daně - vládní instituce, kontrolující znečištění životní prostředí, mohou pevně stanovit, jaká míra znečištění je povolená, odpovídající objem povolenek pak prodá zájemcům v aukci
          • Aukční mechanismus zajišťuje, že právo znečišťovat získají firmy, které jej mohou nejlépe využít, tedy ty, které by bylo odstranění zdrojů znečištění nejnákladnější → pokud firma zjistí, že lze znečištění odstranit levněji, mohou jakékoli množství svých poukázek prodat firmám, které mohou znečištění snížit jen vynaložením vysokých nákladů
        • Volný trh práv na znečištění vede k efektivnímu rozdělení omezených zdrojů (např. právě zdrojů životního prostřebí)
        • Může vzniknout problém - tlaky lobbistů → stát povolenky rozdá, náklady na jejich pořízení výrobcům ušetří
      • Subvencování cen
        • Též tzv. negativní Piguovy daně, např. v zemědělství
        • Stát doplácí výrobcům k ceně zboží doplatek, ve formě příplatku za vyprodukovanou jednotku zboží
        • Subvencování snižuje cenu pro spotřebitele, rozdíl doplácí stát (→ daňový poplatník)
      • Přímé dotace, daňové úlevy, daňové prázdniny
    • Osvětové působení a vzdělávání
  • Tlumení negativních a posilování pozitivních externalit patří k základním ekonomickým úlohám státu
  • Korekce pozitivních a negativních externalit je součástí alokační funkce státního rozpočtu (prostřednictvím daní a dotací)
  • Využití daňové politiky - slouží jako nástroj určitých hospodářských cílů, mj. jako omezování nebo naopak podpory (ochrany) určitých ekonomických činností

Prameny

  • Teorie národního hospodářství, Jan Urban., 3.vydání, 2011 (101-104, 111, 174, 439, 450, 504n - 510, 516)
  • Základy ekonomie pro studenty VOŠ a neekonomických fakult VŠ, Robert Holman, 2000 (184-191)

Navigace Seznam otázek

A Předmět a metody národohospodářské teorie
71. Předmět národohospodářské teorie a její základní kategorie | 30. Hlavní historické a současné směry ekonomického myšlení

B Základní ekonomické pojmy a principy
98. Základní ekonomické principy a modely, metodické chyby ekonomického uvažování | 54. Náklady alternativ a utopené náklady, ilustrujte na příkladech | 97. Základní ekonomické otázky, typy a odlišnosti ekonomických systémů | 17. Ekonomická efektivnost, Paretovo a Kaldor-Hicksovo kritérium efektivnosti | 85. Trhy výrobních faktorů, jejich úloha, specifika a regulace | 89. Typy ekonomických subjektů, jejich postavení a úloha v národním hospodářství | 49. Model ekonomického koloběhu | 55. Národohospodářské agregáty a jejich význam | 46. Metody měření HDP

C Tržní systém a státní ekonomická regulace
82. Trh a tržní systém, typy trhů | 87. Tržní cena a její funkce | 7. Cenová a necenová konkurence, principy marketingu | 31. Hospodářská politika, její cíle, druhy a účinnost, magický čtyřúhelník | 88. Tržní selhání, jeho druhy a příčiny, ilustrujte na příkladech | 90. Veřejná a soukromá řešení tržních selhání | 75. Státní regulace trhů, ceny ve smíšené ekonomice | 73. Selhání vlády a jeho příčiny

D Poptávka, nabídka a tržní cena
100. Zákon poptávky, zákon nabídky, zákon poptávky a nabídky, zákon jedné ceny | 8. Cenová, důchodová a křížová elasticita poptávky | 70. Přebytek výrobce a spotřebitele, efektivita tržní rovnováhy | 77. Státní zásahy do cen, jejich příčiny, důsledky a efektivita

E Rozhodování, ekonomika a správa firem
9. Cíle, náklady, příjmy a zisk firmy | 35. Implicitní a explicitní náklady firmy, ekonomický a účetní zisk | 61. Normální zisk firmy, ekonomická renta a její dobývání | 53. Náklady a nákladové křivky firmy, analýza firemních nákladů | 44. Marginální náklady a jejich význam | 99. Zákon klesajícího mezního produktu, princip úspor z rozsahu | 25. Financování firmy, finanční ukazatele a jejich funkce při řízení firmy | 96. Význam a struktura rozvahy firmy | 21. Ekonomický pohled na vybrané právní formy podniků, jejich výhody a nevýhody | 18. Ekonomické aspekty správy společností, problém „pána a správce“, modely corporate governance

F Struktura trhu, typy konkurence a konkurenční politika
78. Struktura trhu a tržní síla, relevantní trh | 15. Efektivnost dokonalé konkurence | 83. Trh dokonalé konkurence a postavení firmy na tomto trhu | 58. Nedokonalá konkurence, příčiny vzniku a hlavní typy, ztráta blahobytu v podmínkách nedokonalé konkurence | 33. Chování firem v podmínkách dokonalé a monopolistické konkurence | 34. Chování firem v podmínkách oligopolu a monopolu | 42. Konkurenční politika, antimonopolní zákonodárství, regulace přirozených monopolů

G Kapitál a kapitálové trhy
40. Kapitál, jeho vznik, formy a funkce | 37. Instituce kapitálového trhu a jejich význam | 52. Nabídka, poptávka a rovnováha na trhu kapitálu | 3. Aktiva, jejich druhy a vlastnosti, stanovení ceny aktiv | 39. Investování a spekulace, vznik a důsledky „investičních bublin“ | 79. Subjekty kapitálového trhu | 67. Primární a sekundární kapitálové trhy a jejich význam

H Trh práce, zaměstnanost a rozdělení příjmů
65. Poptávka a nabídka na trhu práce, vliv substitučního a důchodového efektu na nabídku práce | 84. Trh práce (poptávka, nabídka a rovnováha) | 86. Tržní a netržní faktory determinace mezd, mzdová strnulost, jej příčiny a důsledky | 59. Nezaměstnanost, příčiny, druhy a měření, vztah nezaměstnanosti a inflace | 72. Rozdělení důchodů, nerovnosti v důchodech, přerozdělovací procesy a jejich nástroje

I Peníze a měnová politika
63. Peníze, jejich funkce a formy, úloha zlata v dějinách peněz | 94. Vymezení peněz, peněžní zásoba a peněžní agregáty | 41. Komoditní peníze, zlatý standard, peníze s nuceným oběhem | 51. Nabídka a poptávka na trhu peněz, cena peněz, výnosová křivka | 5. Bankovní systém, tvorba peněz a peněžní multiplikátor | 50. Monetární politika a její nástroje | 56. Nástroje expanzívní fiskální a monetární politiky, jejich význam a účinnost | 57. Nástroje restriktivní měnové a rozpočtové politiky, jejich význam a účinnost | 6. Bezprostřední a konečné cíle měnové politiky, cílování inflace | 43. Kvantitativní teorie peněz, Fisherova rovnost | 62. Omezení měnové a fiskální politiky | 45. Měnová báze a tvorba peněz, peníze jako dluh | 14. Diskontní, lombardní a repo sazba jako měnové nástroje | 29. Funkce a nástroje centrální banky | 60. Nezávislost a odpovědnost centrální banky | 36. Inflace a její měření, druhy, příčiny a důsledky inflace, inflační daň | 12. Deflace, její příčiny a důsledky, past likvidity a kvantitativní uvolňování

J Hospodářský růst
80. Teorie hospodářského růstu | 69. Produktivita práce a kapitálu a jejich faktory, politika nabídkové strany | 22. Ekonomický růst a rozvoj, zdroje a typy růstu, růstová politika

K Hospodářský cyklus a stabilizační politika
32. Hospodářský cyklus, jeho příčiny a fáze | 66. Poptávkové a nabídkové šoky a jejich vliv na vznik recese | 38. Investiční akcelerátor a multiplikátor a jejich význam pro průběh hospodářského cyklu | 26. Finanční a měnová krize, možné příčiny a důsledky | 10. Cíle, principy a nástroje stabilizační politiky | 2. Agregátní poptávka a nabídka, potenciální a reálný produkt | 4. Automatické stabilizátory a jejich funkce, vysvětlete na příkladu | 27. Fiskální multiplikátory, efekt vytěsňování | 20. Ekonomické multiplikátory a jejich význam (Keynesův multiplikátor, peněžní multiplikátor, fiskální multiplikátor) | 28. Fiskální politika, její cíle a nástroje

L Státní rozpočet a daňový systém
93. Veřejné finance, jejich funkce a složky, státní rozpočet a jeho deficity | 76. Státní rozpočet, základní struktura jeho příjmové a výdajové stránky | 11. Daně, jejich druhy a ekonomické vlastnosti, daňová politika | 16. Efektivnost zdanění, daňové břemeno a „náklady mrtvé váhy“, Lafferova křivka | 23. Euro a Maastrichtská kritéria, Pakt stability a růstu

M Mezinárodní ekonomické vztahy
1. Absolutní a komparativní výhody v mezinárodním obchodě, vysvětlete na příkladu | 48. Mezinárodní měnové vztahy, devizové trhy, optimální měnové zóny | 64. Platební a obchodní bilance, jejich struktura a význam | 13. Devizové režimy a jejich národohospodářské důsledky | 47. Mezinárodní ekonomická integrace a její formy, globalizace ekonomiky | 95. Vývoj evropské ekonomické integrace, jednotný vnitřní trh, hospodářská a měnová unie EU

N Základy ekonomie veřejného sektoru:
24. Externality, jejich příčiny, důsledky a řešení | 81. Transakční náklady a Coaseův teorém | 92. Veřejné a částečně veřejné statky, společné zdroje | 74. Soukromé a veřejné statky, veřejné poskytování statků | 68. Principy ekonomické teorie veřejné volby | 91. Veřejná produkce statků, její příčiny a důsledky | 19. Ekonomické chování veřejné byrokracie

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code