Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


22. Ekonomický růst a rozvoj, zdroje a typy růstu, růstová politika

Hospodářský růst

  • zvyšování (potencionální) výkonnosti ekonomiky (množství vyrobeného zboží a služeb) v čase
  • měří se reálným HDP (popř. reálným HDP na hlavu), resp. jejich meziročními změnami v % (tempo růstu/pokles reálného HDP)
  • rozlišujeme krátkodobé ekonomické výkyvy a dlouhodobý růst (růstové trendy) - teorie ekonomického růstu řeší problematiku dlouhodobého růstu, fluktuacemi HDP v průběhu hospodářského cyklu se zabývají teorie ekekonomického cyklu
  • ekonomika může vyrábět a tudíž i spotřebovávat větší objem zboží a služeb → ekonomický růst je zdrojem blahobytu a růstu životní úrovně → jeden z hlavních ek. a politických cílů národních ekonomik
  • předpokladem je plné využití ek. zdrojů

Hospodářský rozvoj

  • dlouhodobé zvyšování ekonomického blahobytu země
  • jeho problematika se vztahuje především k chudším (rozvojovým) zemím
  • charakterizují ho i jiné indikátory než HDP - zdravotní úroveň obyvatelstva, úroveň vzdělání apod.

Zdroje (typy) ekonomického růstu

  • jedna z ústředních ekonomických otázek: Jaké faktory a procesy k růstu ek. výkonnosti země přispívají? Co je třeba pro jeho udržení či zvýšení učinit? Jak čelit negativním důsledkům, které ek. růst přináší?
  • první vysvětlení - A. Smith: Pojednání o původu a podstatě bohatství národů - za hlavní faktory považoval dělbu práce a akumulaci kapitálu
  1. zajistit plné využití ek. zdrojů, především výrobních kapacit a pracovní síly - krátkodobý ek. problém - stabilizační hosp. politika k tomu může přispět především podporou souhrnné poptávky, nástroji expanzivní finanční politiky
  2. zvýšit objem produktivních zdrojů, tj. kapitálových statků - důležitým faktorem je rozsah úspor a investic do tvorby fixního kapitálu
  3. zvyšování kvality výrobních zdrojů (technologický rozvoj, inovace, vzdělání,..) - hlavním zdrojem je růst produktivity práce(především ve vyspělých ekonomikách)
  • růstu ekonomiky lze dosáhnout i vyšší kvantitou dalších výrobních faktorů - práce a přírodních zdrojů
  1. vyšší přirozený přírůstek obyvatelstva, vyšší přistěhovalectví, zvýšená ekonomická aktivita obyvatelstva (tj. zaměstnáním osob, které dosud byly ekonomicky neaktivní, prodlužování pracovní doby
  2. objevení či využití nových přírodních zdrojů
  • tyto cesty ve vyspělých zemích poměrně omezené → hlavním zdrojem ekonomického růstu se stává růst produktivity spojený s vyšší kvalitou pracovní síly a vyšším množstvím a zejm. kvalitou kapitálu

Modely hospodářského růstu

  1. neoklasický model - růst HDP je závislý na růstu kapitálu, který závisí na růstu úspor
  2. keynesiánský - stimulem růstu je rostoucí poptávka; může být vyvolán („tažen“) růstem soukromé spotřeby, zvyšováním investic podnikové sféry, růstem vládních výdajů nebo růstem exportu
  3. institucionální - je potřeba smysluplných institucí (vymahatelnost práva, soukromé vlastnictví,..)

Růstová politika

  • souvisí s otázkou otazka-69
  • hospodářskopolitická opatření na podporu ek. růstu
  • na otázku, jak stát může přispět k růstu ekonomiky, neodpovídají ekonomové zcela jednotně

Tvorba fyzického kapitálu

  • dlouhodobě nejefektivnější formou růstové politiky jsou opatření posilující tvorbu fyzického kapitálu, tj. investice soukromých podniků do nových technologií, strojů a zařízení
  • základní faktor růstu produktivity i výkonu ekonomiky země (dlouhodobější rychlejší tempo HDP)
  • předpokladem investic do tvorby jsou domácí úspory nebo zdroje kapitálu ze zahraničí (úvěr, přímé zahr. investice, zahr. pomoc)
  • faktory podporující domácí úspory - úroveň reálných úrokových sazeb, příznivá daňová politika, úsporná rozpočtová politika, omezení st. regulace, dostupnost nepříliš rizikových nástrojů spoření a investic
    • od úspor odrazuje - vysoké zdanění kapitálových příjmů, finanční nestabilita či záporná úroveň úrokových sazeb ⇒ může vést až ke kapitálovému úniku (= přesouvání úspor do zahraničí) příp. ke sklonu ukládat úspory do neproduktivních aktiv např. zlata)
    • faktorem snižujícím zájem o nákup akcií může být i dvojí zdanění zisků
  • význam vnějších úspor (přílivu zahr. kapitálu) především v zemích, jejichž úroveň HDP na hlavu je nízká (nižší důchody)
    • vlády mohou přilákat zahraniční investice: daňové úlevy, ochrana zahr. investic, stabilita kurzu domácí měny,..
  • k tvorbě úspor a investic může přispívat vláda rozpočtovou politikou a povahou státních výdajů
    • rozpočtový deficit vede stát k půjčování si na kapitálových trzích - to vede ke zvyšování úrokových sazeb a tím k omezování soukromých investic
    • ke snížení deficitu by ale nemělo docházet na základě růstu daňového zatížení firem a příjmů z investic → cestou je snížení výdajů státu ( z krátkodobějšího hlediska může vést k pomalejšímu růstu ekonomiky
  • produktivita veřejných investic je zpravidla nižší než produktivita soukromých investic

Další opatření na podporu růstu produkce a produktivity

  • zvyšování vzdělanosti pracovní síly (investice do vzdělání, příležitosti ke zvyšování kvalifikace)
  • posílení pružnosti pracovního trhu na základě reforem pracovního práva, omezení státu zasahovat do vztahů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli
  • podpora výdajů na výzkum a vývoj - investice do vědeckovýzkumné infrastruktury
  • rozvoj ek. infrastruktury - státní investice do ek. infrastruktury jsou doplňkem i předpokladem soukromých podnikových investic
  • stabilita legislativního prostředí - pokud se změní „pravidla hry“, může firma přijít o část investic, jejichž návratnost je delší
  • omezení státní regulace - tj. deregulace ekonomiky - vede ke zvýšení produktivity
  • liberalizace trhů - omezení administrativních překážek pro vstup do určitých odvětví → rozvoj konkurence vede ke snižování podnikových nákladů, což zvětšuje prostor pro podnikové investice
  • privatizace státních podniků vedoucí ke zvýšení kvality řízení a tím i k růstu produktivity
  • průmyslová politika státu patří k často prosazovaným, ale nejméně úspěšným nástrojům růstové politiky - jde o selektivní pomoc určitým odvětvím nebo podnikům - vede k plýtvání a neefektivnosti

Důsledky hospodářského růstu

  • pozitivní - růst životní úrovně či kvality života, omezování chudoby
    • více produktů/vyšší spotřeba, lepší infrastruktura, vyšší sociální blahobyt, možnost vyššího přerozdělování ve prospěch chudých
  • negativní - kvalita života roste jen do určité úrovně, pak se může naopak snižovat, ekologické dopady
    • →snaha omezit ek. růst na úroveň tzv. udržitelného růstu
    • nerovnoměrné rozdělení příjmů, sociální dopady (stres, zločinnost)
  • kritika konzumerismu - sklon k nadměrné spotřebě stimulované umělým vytvářením potřeb
  • i růst vede ke zvyšování ek. nerovnosti mezi sociálními skupinami či státy

Prameny

  • Urban, Jan: Teorie národního hospodářství, 2011: str. 372-385
  • přednáška 20.10.2011

Navigace Seznam otázek

A Předmět a metody národohospodářské teorie
71. Předmět národohospodářské teorie a její základní kategorie | 30. Hlavní historické a současné směry ekonomického myšlení

B Základní ekonomické pojmy a principy
98. Základní ekonomické principy a modely, metodické chyby ekonomického uvažování | 54. Náklady alternativ a utopené náklady, ilustrujte na příkladech | 97. Základní ekonomické otázky, typy a odlišnosti ekonomických systémů | 17. Ekonomická efektivnost, Paretovo a Kaldor-Hicksovo kritérium efektivnosti | 85. Trhy výrobních faktorů, jejich úloha, specifika a regulace | 89. Typy ekonomických subjektů, jejich postavení a úloha v národním hospodářství | 49. Model ekonomického koloběhu | 55. Národohospodářské agregáty a jejich význam | 46. Metody měření HDP

C Tržní systém a státní ekonomická regulace
82. Trh a tržní systém, typy trhů | 87. Tržní cena a její funkce | 7. Cenová a necenová konkurence, principy marketingu | 31. Hospodářská politika, její cíle, druhy a účinnost, magický čtyřúhelník | 88. Tržní selhání, jeho druhy a příčiny, ilustrujte na příkladech | 90. Veřejná a soukromá řešení tržních selhání | 75. Státní regulace trhů, ceny ve smíšené ekonomice | 73. Selhání vlády a jeho příčiny

D Poptávka, nabídka a tržní cena
100. Zákon poptávky, zákon nabídky, zákon poptávky a nabídky, zákon jedné ceny | 8. Cenová, důchodová a křížová elasticita poptávky | 70. Přebytek výrobce a spotřebitele, efektivita tržní rovnováhy | 77. Státní zásahy do cen, jejich příčiny, důsledky a efektivita

E Rozhodování, ekonomika a správa firem
9. Cíle, náklady, příjmy a zisk firmy | 35. Implicitní a explicitní náklady firmy, ekonomický a účetní zisk | 61. Normální zisk firmy, ekonomická renta a její dobývání | 53. Náklady a nákladové křivky firmy, analýza firemních nákladů | 44. Marginální náklady a jejich význam | 99. Zákon klesajícího mezního produktu, princip úspor z rozsahu | 25. Financování firmy, finanční ukazatele a jejich funkce při řízení firmy | 96. Význam a struktura rozvahy firmy | 21. Ekonomický pohled na vybrané právní formy podniků, jejich výhody a nevýhody | 18. Ekonomické aspekty správy společností, problém „pána a správce“, modely corporate governance

F Struktura trhu, typy konkurence a konkurenční politika
78. Struktura trhu a tržní síla, relevantní trh | 15. Efektivnost dokonalé konkurence | 83. Trh dokonalé konkurence a postavení firmy na tomto trhu | 58. Nedokonalá konkurence, příčiny vzniku a hlavní typy, ztráta blahobytu v podmínkách nedokonalé konkurence | 33. Chování firem v podmínkách dokonalé a monopolistické konkurence | 34. Chování firem v podmínkách oligopolu a monopolu | 42. Konkurenční politika, antimonopolní zákonodárství, regulace přirozených monopolů

G Kapitál a kapitálové trhy
40. Kapitál, jeho vznik, formy a funkce | 37. Instituce kapitálového trhu a jejich význam | 52. Nabídka, poptávka a rovnováha na trhu kapitálu | 3. Aktiva, jejich druhy a vlastnosti, stanovení ceny aktiv | 39. Investování a spekulace, vznik a důsledky „investičních bublin“ | 79. Subjekty kapitálového trhu | 67. Primární a sekundární kapitálové trhy a jejich význam

H Trh práce, zaměstnanost a rozdělení příjmů
65. Poptávka a nabídka na trhu práce, vliv substitučního a důchodového efektu na nabídku práce | 84. Trh práce (poptávka, nabídka a rovnováha) | 86. Tržní a netržní faktory determinace mezd, mzdová strnulost, jej příčiny a důsledky | 59. Nezaměstnanost, příčiny, druhy a měření, vztah nezaměstnanosti a inflace | 72. Rozdělení důchodů, nerovnosti v důchodech, přerozdělovací procesy a jejich nástroje

I Peníze a měnová politika
63. Peníze, jejich funkce a formy, úloha zlata v dějinách peněz | 94. Vymezení peněz, peněžní zásoba a peněžní agregáty | 41. Komoditní peníze, zlatý standard, peníze s nuceným oběhem | 51. Nabídka a poptávka na trhu peněz, cena peněz, výnosová křivka | 5. Bankovní systém, tvorba peněz a peněžní multiplikátor | 50. Monetární politika a její nástroje | 56. Nástroje expanzívní fiskální a monetární politiky, jejich význam a účinnost | 57. Nástroje restriktivní měnové a rozpočtové politiky, jejich význam a účinnost | 6. Bezprostřední a konečné cíle měnové politiky, cílování inflace | 43. Kvantitativní teorie peněz, Fisherova rovnost | 62. Omezení měnové a fiskální politiky | 45. Měnová báze a tvorba peněz, peníze jako dluh | 14. Diskontní, lombardní a repo sazba jako měnové nástroje | 29. Funkce a nástroje centrální banky | 60. Nezávislost a odpovědnost centrální banky | 36. Inflace a její měření, druhy, příčiny a důsledky inflace, inflační daň | 12. Deflace, její příčiny a důsledky, past likvidity a kvantitativní uvolňování

J Hospodářský růst
80. Teorie hospodářského růstu | 69. Produktivita práce a kapitálu a jejich faktory, politika nabídkové strany | 22. Ekonomický růst a rozvoj, zdroje a typy růstu, růstová politika

K Hospodářský cyklus a stabilizační politika
32. Hospodářský cyklus, jeho příčiny a fáze | 66. Poptávkové a nabídkové šoky a jejich vliv na vznik recese | 38. Investiční akcelerátor a multiplikátor a jejich význam pro průběh hospodářského cyklu | 26. Finanční a měnová krize, možné příčiny a důsledky | 10. Cíle, principy a nástroje stabilizační politiky | 2. Agregátní poptávka a nabídka, potenciální a reálný produkt | 4. Automatické stabilizátory a jejich funkce, vysvětlete na příkladu | 27. Fiskální multiplikátory, efekt vytěsňování | 20. Ekonomické multiplikátory a jejich význam (Keynesův multiplikátor, peněžní multiplikátor, fiskální multiplikátor) | 28. Fiskální politika, její cíle a nástroje

L Státní rozpočet a daňový systém
93. Veřejné finance, jejich funkce a složky, státní rozpočet a jeho deficity | 76. Státní rozpočet, základní struktura jeho příjmové a výdajové stránky | 11. Daně, jejich druhy a ekonomické vlastnosti, daňová politika | 16. Efektivnost zdanění, daňové břemeno a „náklady mrtvé váhy“, Lafferova křivka | 23. Euro a Maastrichtská kritéria, Pakt stability a růstu

M Mezinárodní ekonomické vztahy
1. Absolutní a komparativní výhody v mezinárodním obchodě, vysvětlete na příkladu | 48. Mezinárodní měnové vztahy, devizové trhy, optimální měnové zóny | 64. Platební a obchodní bilance, jejich struktura a význam | 13. Devizové režimy a jejich národohospodářské důsledky | 47. Mezinárodní ekonomická integrace a její formy, globalizace ekonomiky | 95. Vývoj evropské ekonomické integrace, jednotný vnitřní trh, hospodářská a měnová unie EU

N Základy ekonomie veřejného sektoru:
24. Externality, jejich příčiny, důsledky a řešení | 81. Transakční náklady a Coaseův teorém | 92. Veřejné a částečně veřejné statky, společné zdroje | 74. Soukromé a veřejné statky, veřejné poskytování statků | 68. Principy ekonomické teorie veřejné volby | 91. Veřejná produkce statků, její příčiny a důsledky | 19. Ekonomické chování veřejné byrokracie

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code