Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


20. Ekonomické multiplikátory a jejich význam (Keynesův multiplikátor, peněžní multiplikátor, fiskální multiplikátor)

Příklady multiplikátoru

  • ekonomické multiplikátory se dělí na několik druhů, například
    1. multiplikátor mezinárodního obchodu
    2. multiplikátor úvěru
    3. multiplikátor vkladový
    4. multiplikátor vývozní
  • dále jsou charakterizovány multiplikátory uvedené v závorce
  • Multiplikátor
    • ukazovatel vyjadřující kvantitatívní vztah mezi přírustkem výdajů a růstem národního důchodu. Jde o koeficient, který vyjadřuje, jak velké zvýšení důchodu bude dosáhnuto zvýšením výdajů o 1 peněžní jednotku.

Keynesův multiplikátor

  • J. M. Keynes usiloval o nalezení souvislosti mezi poptávkou po spotřebním zboží a objemem výroby a zaměstnaností: jestliže v hospodářství dochází k poklesu poptávky po zboží, podnikatelé snižují výrobu a zároveň i počet zaměstnanců
  • pokud podnikatelé nemají zájem rozširovat výrobu, klesá jejich poptávka po investících, což vede k multiplikačnímu (vícenásobnému) efektu, který vyvolává ješte větší pokles důchodů a zároveň vede k nezaměstnanosti
  • podle Keynese může multiplikační efekt působit i opačně – tedy ve směru zvyšování investic, výroby a zaměstnanosti
  • jestliže se zvýší poptávka po investicích, dochází k růstu výroby a zaměstnanosti, tedy rostou i důchody (mzdy a zisky) a ty vedou k růstu spotřeby
  • růst poptávky po spotřebních předmětech zároveň vyvolává další růst výroby a zaměstnanosti v těchto odvětvích, stejně jako růst důchodů
  • to vyvolává nové investice, což zároveň zvyšuje důchody v odvětvích vyrábějících investiční statky
  • multiplikační proces vede k růstu výroby a zaměstnanosti, a tím i k růstu důchodů
  • Keynesův multiplikátor je vlastně koeficient, kterým násobíme přírůstek investic, abychom zjistili investicemi vyvolaný přírůstek důchodu
  • podla Keynese je úlohou státu zabezpečit růst efektivní poptávky a tím i růst důchodů a zaměstnanosti
  • může se toho dosáhnout dvěma formami hospodářské politiky:
    • a)rozpočtovým regulováním ekonomiky (zasahuje prostřednictvím státního rozpočtu)
    • b)peněžním a úvěrovým regulováním (množstvím peněz v oběhu ovlivňuje celkovou efektivní poptávku a tím i celkový rozsah zaměstnanosti, investic a národního důchodu)
  • jestliže spotřeba i investice zaznamenávají v tržní ekonomice výkyvy, musí je korigovat stát - hlavní príčinou nestability tržního hospodářství jsou investice (nedostatečná poptávka po investicích, nedostatečný zájem investovat), a proto by měl stát svými zásahy ovlivňovat investiční činnost
  • celkový objem zaměstnanosti, počet zaměstnaných závisí na celkové efektivní poptávce a na výšce investic

Peněžní multiplikátor

  • je jím dáno množství nových peněz, které může bankovní systém z určitého množství bankovních vkladů vytvořit
  • odpovídá převrácené hodnotě rezervního poměru
  • příklad:
    • rezervní poměr je roven 10 % - peněžní multiplikátor = 10
    • při původním vkladu 1 000,- má banka k dispozici k dalšímu zapůjčení 900,-
    • dlužník si koupí věc v hodnotě úvěru (900,-), prodávající je uloží na účtu banky, ta má k dispozici 90% z 900,- = 810,- pro další úvěr…
    • výsledkem celé operace je vytvoření nové peněžní nabídky; peněžní zásoba M1 se na základě této operace zvýší z původních 1000 Kč na 10 000 Kč, tedy desetinásobek původního vkladu
    • měnová báze (ukazatel M0) se však na základě tohoto procesu nemění
    • čím vyšší je rezervní poměr, tím menší část svých vkladů mohou banky zapůjčit, tím menší je peněžní multiplikátor, obráceně: PM je tím vyšší, čím nižší je míra bankovních rezerv (velikost peněžního multiplikátoru je nepřímo úměrná míře bankovních rezerv)
    • v případě, že by rezervní poměr byl roven 1, vytvářely by banky stoprocentní rezervy a nové peníze by tak tvořit nemohly
    • dlužníci přirodeně musí splatit své dluhy - peněžní nabídka se opět vrací na původni hodnotu

Fiskální multiplikátor

  • jeden z faktorů ovlivňujících dopad expanzivní fiskální politiky na vzestup souhrnné poptávky
  • druhým je efekt vytěsňování - viz otazka-56
  • výdajový a daňový multiplikátor
  • multiplikační účinek vládních výdajů znamená, že posun agregátní poptávky, který zvýšení těchto výdaju vyvolá, je ve skutečnosti větší, než tomuto zvýšení odpovídá
  • předpokládaný multiplikačný efekt státních výdajů je často používán jako argument pro jejich zvýšení
  • tyto výdaje vedou ke zvýšení zaměstnanosti i firemních zisků, tj. k růstu důchodu
  • tento růst má pak za následek další vzestup spotřebních výdajů a tedy i vzestup HDP
  • vyvolá-li zvýšená poptávka rovněž dodatečné investice (nákupy strojů, zařízení..), je multiplikační efekt posílen investičním akcelerátorem
  • hodnota výdajového multiplikátoru - daná násobkem puvodního zvýšení souhrnné poptávky, který toto zvýšení vyvolá, resp. celkovým zvýšením agregátní poptávky plynoucím z jednotkového zvýšení výdajů vlády
  • multiplikační účinek daňových příjmu státu - vede-li zvýšení vládních výdajů k dalšímu růstu spotřeby, vytváří i nové daňové příjmy
  • část z puvodních vládních výdajů se tak mohou se zvýšenými daňovými příjmy vrátit
  • multiplikační efekt pusobí i při snížení úrovně zdanění
  • vyšší spotřebitelské výdaje, které snížení daní vyvolá, vedou totiž k růstu příjmu osob i firem, které růst spotřebitelských výdajů dále posilují
  • daňový multiplikátor (na rozdíl od výdajového) závisí i na tom, jakou část ze zvýšených příjmů (vzniklých na základě poklesu zdanění) domácnosti a firmy uspoří a jakou věnují na zvýšení svých výdajů (chování domácností v tomto případě bude záviset i na tom, zda budou chápat pokles daní jako trvalý, nebo jen přechodný)
  • jestliže jako trvalý - dopad snížení daní bude na vzestup spotřebitel. výdaju vyšší; jestliže jako dočasný, tak bude omezenější
  • hodnota daňového multiplikátoru je tak daná součinem výdajového multiplikátoru a mezního sklonu ke spotřebě

Prameny

Navigace Seznam otázek

A Předmět a metody národohospodářské teorie
71. Předmět národohospodářské teorie a její základní kategorie | 30. Hlavní historické a současné směry ekonomického myšlení

B Základní ekonomické pojmy a principy
98. Základní ekonomické principy a modely, metodické chyby ekonomického uvažování | 54. Náklady alternativ a utopené náklady, ilustrujte na příkladech | 97. Základní ekonomické otázky, typy a odlišnosti ekonomických systémů | 17. Ekonomická efektivnost, Paretovo a Kaldor-Hicksovo kritérium efektivnosti | 85. Trhy výrobních faktorů, jejich úloha, specifika a regulace | 89. Typy ekonomických subjektů, jejich postavení a úloha v národním hospodářství | 49. Model ekonomického koloběhu | 55. Národohospodářské agregáty a jejich význam | 46. Metody měření HDP

C Tržní systém a státní ekonomická regulace
82. Trh a tržní systém, typy trhů | 87. Tržní cena a její funkce | 7. Cenová a necenová konkurence, principy marketingu | 31. Hospodářská politika, její cíle, druhy a účinnost, magický čtyřúhelník | 88. Tržní selhání, jeho druhy a příčiny, ilustrujte na příkladech | 90. Veřejná a soukromá řešení tržních selhání | 75. Státní regulace trhů, ceny ve smíšené ekonomice | 73. Selhání vlády a jeho příčiny

D Poptávka, nabídka a tržní cena
100. Zákon poptávky, zákon nabídky, zákon poptávky a nabídky, zákon jedné ceny | 8. Cenová, důchodová a křížová elasticita poptávky | 70. Přebytek výrobce a spotřebitele, efektivita tržní rovnováhy | 77. Státní zásahy do cen, jejich příčiny, důsledky a efektivita

E Rozhodování, ekonomika a správa firem
9. Cíle, náklady, příjmy a zisk firmy | 35. Implicitní a explicitní náklady firmy, ekonomický a účetní zisk | 61. Normální zisk firmy, ekonomická renta a její dobývání | 53. Náklady a nákladové křivky firmy, analýza firemních nákladů | 44. Marginální náklady a jejich význam | 99. Zákon klesajícího mezního produktu, princip úspor z rozsahu | 25. Financování firmy, finanční ukazatele a jejich funkce při řízení firmy | 96. Význam a struktura rozvahy firmy | 21. Ekonomický pohled na vybrané právní formy podniků, jejich výhody a nevýhody | 18. Ekonomické aspekty správy společností, problém „pána a správce“, modely corporate governance

F Struktura trhu, typy konkurence a konkurenční politika
78. Struktura trhu a tržní síla, relevantní trh | 15. Efektivnost dokonalé konkurence | 83. Trh dokonalé konkurence a postavení firmy na tomto trhu | 58. Nedokonalá konkurence, příčiny vzniku a hlavní typy, ztráta blahobytu v podmínkách nedokonalé konkurence | 33. Chování firem v podmínkách dokonalé a monopolistické konkurence | 34. Chování firem v podmínkách oligopolu a monopolu | 42. Konkurenční politika, antimonopolní zákonodárství, regulace přirozených monopolů

G Kapitál a kapitálové trhy
40. Kapitál, jeho vznik, formy a funkce | 37. Instituce kapitálového trhu a jejich význam | 52. Nabídka, poptávka a rovnováha na trhu kapitálu | 3. Aktiva, jejich druhy a vlastnosti, stanovení ceny aktiv | 39. Investování a spekulace, vznik a důsledky „investičních bublin“ | 79. Subjekty kapitálového trhu | 67. Primární a sekundární kapitálové trhy a jejich význam

H Trh práce, zaměstnanost a rozdělení příjmů
65. Poptávka a nabídka na trhu práce, vliv substitučního a důchodového efektu na nabídku práce | 84. Trh práce (poptávka, nabídka a rovnováha) | 86. Tržní a netržní faktory determinace mezd, mzdová strnulost, jej příčiny a důsledky | 59. Nezaměstnanost, příčiny, druhy a měření, vztah nezaměstnanosti a inflace | 72. Rozdělení důchodů, nerovnosti v důchodech, přerozdělovací procesy a jejich nástroje

I Peníze a měnová politika
63. Peníze, jejich funkce a formy, úloha zlata v dějinách peněz | 94. Vymezení peněz, peněžní zásoba a peněžní agregáty | 41. Komoditní peníze, zlatý standard, peníze s nuceným oběhem | 51. Nabídka a poptávka na trhu peněz, cena peněz, výnosová křivka | 5. Bankovní systém, tvorba peněz a peněžní multiplikátor | 50. Monetární politika a její nástroje | 56. Nástroje expanzívní fiskální a monetární politiky, jejich význam a účinnost | 57. Nástroje restriktivní měnové a rozpočtové politiky, jejich význam a účinnost | 6. Bezprostřední a konečné cíle měnové politiky, cílování inflace | 43. Kvantitativní teorie peněz, Fisherova rovnost | 62. Omezení měnové a fiskální politiky | 45. Měnová báze a tvorba peněz, peníze jako dluh | 14. Diskontní, lombardní a repo sazba jako měnové nástroje | 29. Funkce a nástroje centrální banky | 60. Nezávislost a odpovědnost centrální banky | 36. Inflace a její měření, druhy, příčiny a důsledky inflace, inflační daň | 12. Deflace, její příčiny a důsledky, past likvidity a kvantitativní uvolňování

J Hospodářský růst
80. Teorie hospodářského růstu | 69. Produktivita práce a kapitálu a jejich faktory, politika nabídkové strany | 22. Ekonomický růst a rozvoj, zdroje a typy růstu, růstová politika

K Hospodářský cyklus a stabilizační politika
32. Hospodářský cyklus, jeho příčiny a fáze | 66. Poptávkové a nabídkové šoky a jejich vliv na vznik recese | 38. Investiční akcelerátor a multiplikátor a jejich význam pro průběh hospodářského cyklu | 26. Finanční a měnová krize, možné příčiny a důsledky | 10. Cíle, principy a nástroje stabilizační politiky | 2. Agregátní poptávka a nabídka, potenciální a reálný produkt | 4. Automatické stabilizátory a jejich funkce, vysvětlete na příkladu | 27. Fiskální multiplikátory, efekt vytěsňování | 20. Ekonomické multiplikátory a jejich význam (Keynesův multiplikátor, peněžní multiplikátor, fiskální multiplikátor) | 28. Fiskální politika, její cíle a nástroje

L Státní rozpočet a daňový systém
93. Veřejné finance, jejich funkce a složky, státní rozpočet a jeho deficity | 76. Státní rozpočet, základní struktura jeho příjmové a výdajové stránky | 11. Daně, jejich druhy a ekonomické vlastnosti, daňová politika | 16. Efektivnost zdanění, daňové břemeno a „náklady mrtvé váhy“, Lafferova křivka | 23. Euro a Maastrichtská kritéria, Pakt stability a růstu

M Mezinárodní ekonomické vztahy
1. Absolutní a komparativní výhody v mezinárodním obchodě, vysvětlete na příkladu | 48. Mezinárodní měnové vztahy, devizové trhy, optimální měnové zóny | 64. Platební a obchodní bilance, jejich struktura a význam | 13. Devizové režimy a jejich národohospodářské důsledky | 47. Mezinárodní ekonomická integrace a její formy, globalizace ekonomiky | 95. Vývoj evropské ekonomické integrace, jednotný vnitřní trh, hospodářská a měnová unie EU

N Základy ekonomie veřejného sektoru:
24. Externality, jejich příčiny, důsledky a řešení | 81. Transakční náklady a Coaseův teorém | 92. Veřejné a částečně veřejné statky, společné zdroje | 74. Soukromé a veřejné statky, veřejné poskytování statků | 68. Principy ekonomické teorie veřejné volby | 91. Veřejná produkce statků, její příčiny a důsledky | 19. Ekonomické chování veřejné byrokracie

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code