Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


2. Agregátní poptávka a nabídka, potenciální a reálný produkt

  • Ekonomické ukazatele, využívané v poptávkově orientované stabilizační politice.
  • Model agregátní (souhrnné) nabídky a poptávky ukazuje, jak se změny agregátní nabídky a poptávky promítají ve změnách produktu a cenové hladiny (tj. změny rovnovážné úrovně).

Agregátní poptávka

  • Poptávka po všech statcích produkovaných v národním hospodářství, v závislosti na cenové hladině (měřena cenovým indexem).
  • Y = C + I + G + E (agregátní poptávka = spotřebitelé + investice + stát + čistý export)

Průběh křivky agregátní poptávky (klesající křivka)

  • Na souhrnnou poptávku nepůsobí efekt důchodový a substituční (na rozdíl od tržní poptávky).
  1. Substituce při růstu cenové hladiny není možná, protože růst cen se týká všech statků.
  2. Důchodový efekt není možný, protože s růstem cenové hladiny se zvyšují příjmy firem a důchody domácností.
  • Nepřímý vztah (klesající křivka) mezi vývojem objemu poptávaného zboží a cenové hladiny má tři hlavní příčiny, a to v tzv. Keynesově efektu, Efektu bohatství a Vlivu zahraničních subjektů.
  • Keynesův efekt – Zvýší-li se cenová hladina, sníží se reálná hodnota peněz. Aby si subjekty původní hodnotu peněz uchovaly, musí zpeněžit část svých aktiv (vyšší cenová hladina tedy zvyšuje poptávku po penězích). Růst poptávky po penězích zvýší úrokovou míru, což se projeví poklesem poptávky. Nižší výdaje pak vedou k poklesu HDP. Sníží-li se cenová hladina, je mechanismus opačný.
  • Efekt bohatství – S poklesem cenové hladiny a růstem reálné hodnoty (kupní síly) držených peněz se firmy a domácnosti stávají bohatší a více utrácejí. S poklesem cenové hladiny a s ním spojeným poklesem nominálních úrokových sazeb rostou i ceny cenných papírů, což opět vede k růstu bohatství.
  • Vliv zahraničních subjektů – Klesá-li cenová hladina v domácí ekonomice, zvyšuje se (za předpokladu neměnného kurzu měn) množství poptávané produkce ze strany zahraničních subjektů (cenově výhodná produkce). Stejný efekt může působit i na vnitřním trhu, kdy díky cenové výhodnosti, upustí subjekty od nákupu zahraničních produktů.

Posuny agregátní poptávky

  • Dochází k nim, pokud subjekty hodlají při dané cenové hladině nakoupit více nebo méně statků.
  • Změny agregátní poptávky viz otazka-66

Agregátní nabídka

  • Souhrnné množství produkce, které budou chtít firmy při určité cenové hladině vyrábět.

Průběh křivky agregátní nabídky (rostoucí křivka)

  • Křivka udává vztah mezi celkovým objemem produkce (vytvořeným HDP) a cenovou hladinou. Její průběh závisí na délce období.
  • Dlouhé období – Křivka je vertikální. Nabízené množství produkce nezávisí na cenové hladině – vývoj množství vyrobené produkce závisí z dlouhodobého hlediska na množství a kvalitě výrobních faktorů, především práce a kapitálu. Cenová hladina tyto faktory neovlivňuje, a proto hodnota agregátní nabídky odpovídá přirozené míře produktu. Oproti tomu tržní nabídka závisí na relativních cenách. Zvýší-li se cena jednoho statku, mohou firmy zvýšit jeho výrobu přesunutím výrobních faktorů z výroby ostatních statků.
  • Krátké období – Křivka je rostoucí. Zvýšení cenové hladiny vede k růstu nabízeného množství zboží a služeb, zatímco pokles cenové hladiny vede naopak k jeho snížení. Vyrobený produkt se tedy může pod vlivem změn cenové hladiny odchylovat od své přirozené úrovně. Důvody jsou ovšem odlišné od důvodů u tržní nabídky. Vysvětlením jsou tržní nedokonalosti, které vznikají, neboť subjekty nereagují na pohyb cenové hladiny správně nebo dostatečně rychle.
  1. Monetaristická teorie „peněžní iluze“ či „mylného chápání“ – Lidé i firmy mají tendenci interpretovat celkový pohyb cenové hladiny jako změnu cen, ke které dochází pouze na určitém trhu. V důsledku toho krátkodobě snižují nebo zvyšují úroveň své produkce (nabízené práce).
  2. Keynesova teorie strnulých (nepružných) mezd – Nominální mzdy se změnám cenové hladiny přizpůsobují jen pomalu, protože pracovní či kolektivní smlouvy jsou sjednávány zpravidla na delší období. Poklesne-li cenová hladina, vedou neměnné mzdy k vyšším nákladům firem a menší produkci.
  3. Nová keynesovská teorie strnulých cen – Vedle nominálních mezd se změněné cenové hladině pomalu přizpůsobují i některé ceny, protože jejich změny jsou spojeny s určitými náklady. V případě, že dojde ke změně cenové hladiny, pak tržby firem, jejichž ceny se nepřizpůsobily, klesají, což vede k poklesu výroby a zaměstnanosti.
  • Rostoucí křivka agregátní nabídky má pouze krátkodobý charakter, neboť strnulé mzdy i ceny, mylná interpretace se časem přizpůsobí nebo opraví, což znamená, že množství nabízených statků na cenové hladině nezávisí.

Posuny agregátní nabídky (změna přirozené úrovně produktu)

  • Dlouhé období – Dochází k nim v souvislosti se změnami množství výrobních faktorů a jejich kvality, které mění produktivitu práce. Může k nim dojít i při změně přirozené míry nezaměstnanosti. Z dlouhodobého pohledu tak politika podpory agregátní nabídky splývá s politikou podporující hospodářský růst
  • Krátké období – Zvýšení či snížení množství nabízených zboží a služeb, které jsou při určitých cenových hladinách nabízeny, vyvolávají jednak faktory, které vedou i k posunu dlouhodobé agregátní nabídky, ale také faktory spojené s převažujícím očekáváním budoucího vývoje cenové hladiny. (Když pracovníci čekají růst cenové hladiny, chtějí vyšší mzdy, což zvedá náklady firem, které pak snižují množství nabízeného zboží a služeb, které pak nabízejí bez ohledu na skutečnou úroveň cenové hladiny, což posouvá křivku doleva. Převažující očekávání nižší cenové hladiny pak podobně posouvá křivku krátkodobé doprava)

Potenciální HDP

  • Produkt, který se vyrábí při plném využití zdrojů - neboli maximální produkční kapacita
  • HDP, na který se ekonomika navrací po prolomení mzdových strnulostí a po vyprchání peněžních iluzí
  • Není ovlivněn změnami cenové hladiny
  • Ekonomika se může nacházet mimo svůj potenciální produkt z důvodu změn agregátní poptávky
  • Ekonomický růst je růstem potenciálního produktu

Reálný HDP

  • Reálný HDP = HDP ve stálých cenách
  • Reálný HDP se získá tak, že nominální HDP (HDP v běžných cenách) vydělíme deflátorem HDP (HDP b.c./HDP s.c.)
  • Měří se pro zjištění skutečného množství vyrobených produktů a služeb - tj. nutno vyloučit změny v cenách (nominální HDP bez inflace).
  • Odchylka reálného produktu od potenciálního produktu = mezera produktu
  • Změny cenové hladiny mohou vychýlit reálný HDP od potenciálního HDP pouze krátkodobě, nikoli však dlouhodobě
  • Klesá li reálný produkt alespoň dvě čtvrtletí po sobě, můžeme hovořit o recesi, pokud roste hovoříme o expanzi, a v případě, že zůstává stejný, hovoříme o stagnaci

Ekonomická rovnováha a ekonomické výkyvy

  • (L = vlevo; P = vpravo)

  • Dlouhodobá rovnováha ekonomiky je daná výší rovnovážného produktu a rovnovážné úrovně cenové hladiny. Odpovídá jí průsečík křivky agregátní poptávky a dlouhodobé agregátní nabídky. Výše produktu v tomto bodě odpovídá potenciálnímu produktu ekonomiky. Bodem ekonomické rovnováhy prochází též křivka krátkodobé agregátní nabídky. (1.P)

Snížení agregátní poptávky (posun doleva)

  • Celkové množství zboží a služeb, které budou chtít domácnosti kupovat při jakékoliv cenové hladině, poklesne. Pokles souhrnné poptávky v krátkém období povede k poklesu produkce (tím pádem i zaměstnanosti) a snížení cenové hladiny. Ekonomika vstoupí do recese.

  • Reakcí poptávkově orientované hospodářské politiky bude snaha agregátní poptávku posílit – buď expanzivní monetární nebo fiskální politikou. (1.L)
  • Cyklický výkyv ekonomické aktivity však ekonomika po čase překoná i bez zásahů státu a krátkodobá agregátní nabídka se posune směrem doprava. Ekonomika tak dosáhne nové dlouhodobé rovnováhy. Objemu produkce se pokles agregátní poptávky z dlouhodobého hlediska nedotkne, přestože vyvolává pokles cenové hladiny. (2.P)

Snížení agregátní nabídky

  • Zvýší-li se firmám v ekonomice výrobní náklady, budou firmy bez ohledu na výši cenové hladiny vyrábět méně. Křivka krátkodobé agregátní nabídky se proto posune doleva. To povede k poklesu produkce a růstu cenové hladiny – stagflace. (2.L)
  • Na tento pokles spojený s růstem nezaměstnanosti, může stát reagovat expanzivní monetární nebo fiskální politikou (zvýšení agregátní poptávky), čímž zamezí poklesu produkce, ovšem zásah ovlivní trvale cenovou hladinu. V případě nezasahování by došlo k poklesu mezd a cenové hladiny, což by posílilo celkovou produkci a křivka krátkodobé agrární nabídky by se vrátila na svou původní úroveň.

Prameny

  • TNH, Jan Urban, 3. Vydání, str. 406-417
  • Výpisky VŠE z Ekonomie od Roberta Holmana
  • Vypracované otázky TNH 2010

Navigace Seznam otázek

A Předmět a metody národohospodářské teorie
71. Předmět národohospodářské teorie a její základní kategorie | 30. Hlavní historické a současné směry ekonomického myšlení

B Základní ekonomické pojmy a principy
98. Základní ekonomické principy a modely, metodické chyby ekonomického uvažování | 54. Náklady alternativ a utopené náklady, ilustrujte na příkladech | 97. Základní ekonomické otázky, typy a odlišnosti ekonomických systémů | 17. Ekonomická efektivnost, Paretovo a Kaldor-Hicksovo kritérium efektivnosti | 85. Trhy výrobních faktorů, jejich úloha, specifika a regulace | 89. Typy ekonomických subjektů, jejich postavení a úloha v národním hospodářství | 49. Model ekonomického koloběhu | 55. Národohospodářské agregáty a jejich význam | 46. Metody měření HDP

C Tržní systém a státní ekonomická regulace
82. Trh a tržní systém, typy trhů | 87. Tržní cena a její funkce | 7. Cenová a necenová konkurence, principy marketingu | 31. Hospodářská politika, její cíle, druhy a účinnost, magický čtyřúhelník | 88. Tržní selhání, jeho druhy a příčiny, ilustrujte na příkladech | 90. Veřejná a soukromá řešení tržních selhání | 75. Státní regulace trhů, ceny ve smíšené ekonomice | 73. Selhání vlády a jeho příčiny

D Poptávka, nabídka a tržní cena
100. Zákon poptávky, zákon nabídky, zákon poptávky a nabídky, zákon jedné ceny | 8. Cenová, důchodová a křížová elasticita poptávky | 70. Přebytek výrobce a spotřebitele, efektivita tržní rovnováhy | 77. Státní zásahy do cen, jejich příčiny, důsledky a efektivita

E Rozhodování, ekonomika a správa firem
9. Cíle, náklady, příjmy a zisk firmy | 35. Implicitní a explicitní náklady firmy, ekonomický a účetní zisk | 61. Normální zisk firmy, ekonomická renta a její dobývání | 53. Náklady a nákladové křivky firmy, analýza firemních nákladů | 44. Marginální náklady a jejich význam | 99. Zákon klesajícího mezního produktu, princip úspor z rozsahu | 25. Financování firmy, finanční ukazatele a jejich funkce při řízení firmy | 96. Význam a struktura rozvahy firmy | 21. Ekonomický pohled na vybrané právní formy podniků, jejich výhody a nevýhody | 18. Ekonomické aspekty správy společností, problém „pána a správce“, modely corporate governance

F Struktura trhu, typy konkurence a konkurenční politika
78. Struktura trhu a tržní síla, relevantní trh | 15. Efektivnost dokonalé konkurence | 83. Trh dokonalé konkurence a postavení firmy na tomto trhu | 58. Nedokonalá konkurence, příčiny vzniku a hlavní typy, ztráta blahobytu v podmínkách nedokonalé konkurence | 33. Chování firem v podmínkách dokonalé a monopolistické konkurence | 34. Chování firem v podmínkách oligopolu a monopolu | 42. Konkurenční politika, antimonopolní zákonodárství, regulace přirozených monopolů

G Kapitál a kapitálové trhy
40. Kapitál, jeho vznik, formy a funkce | 37. Instituce kapitálového trhu a jejich význam | 52. Nabídka, poptávka a rovnováha na trhu kapitálu | 3. Aktiva, jejich druhy a vlastnosti, stanovení ceny aktiv | 39. Investování a spekulace, vznik a důsledky „investičních bublin“ | 79. Subjekty kapitálového trhu | 67. Primární a sekundární kapitálové trhy a jejich význam

H Trh práce, zaměstnanost a rozdělení příjmů
65. Poptávka a nabídka na trhu práce, vliv substitučního a důchodového efektu na nabídku práce | 84. Trh práce (poptávka, nabídka a rovnováha) | 86. Tržní a netržní faktory determinace mezd, mzdová strnulost, jej příčiny a důsledky | 59. Nezaměstnanost, příčiny, druhy a měření, vztah nezaměstnanosti a inflace | 72. Rozdělení důchodů, nerovnosti v důchodech, přerozdělovací procesy a jejich nástroje

I Peníze a měnová politika
63. Peníze, jejich funkce a formy, úloha zlata v dějinách peněz | 94. Vymezení peněz, peněžní zásoba a peněžní agregáty | 41. Komoditní peníze, zlatý standard, peníze s nuceným oběhem | 51. Nabídka a poptávka na trhu peněz, cena peněz, výnosová křivka | 5. Bankovní systém, tvorba peněz a peněžní multiplikátor | 50. Monetární politika a její nástroje | 56. Nástroje expanzívní fiskální a monetární politiky, jejich význam a účinnost | 57. Nástroje restriktivní měnové a rozpočtové politiky, jejich význam a účinnost | 6. Bezprostřední a konečné cíle měnové politiky, cílování inflace | 43. Kvantitativní teorie peněz, Fisherova rovnost | 62. Omezení měnové a fiskální politiky | 45. Měnová báze a tvorba peněz, peníze jako dluh | 14. Diskontní, lombardní a repo sazba jako měnové nástroje | 29. Funkce a nástroje centrální banky | 60. Nezávislost a odpovědnost centrální banky | 36. Inflace a její měření, druhy, příčiny a důsledky inflace, inflační daň | 12. Deflace, její příčiny a důsledky, past likvidity a kvantitativní uvolňování

J Hospodářský růst
80. Teorie hospodářského růstu | 69. Produktivita práce a kapitálu a jejich faktory, politika nabídkové strany | 22. Ekonomický růst a rozvoj, zdroje a typy růstu, růstová politika

K Hospodářský cyklus a stabilizační politika
32. Hospodářský cyklus, jeho příčiny a fáze | 66. Poptávkové a nabídkové šoky a jejich vliv na vznik recese | 38. Investiční akcelerátor a multiplikátor a jejich význam pro průběh hospodářského cyklu | 26. Finanční a měnová krize, možné příčiny a důsledky | 10. Cíle, principy a nástroje stabilizační politiky | 2. Agregátní poptávka a nabídka, potenciální a reálný produkt | 4. Automatické stabilizátory a jejich funkce, vysvětlete na příkladu | 27. Fiskální multiplikátory, efekt vytěsňování | 20. Ekonomické multiplikátory a jejich význam (Keynesův multiplikátor, peněžní multiplikátor, fiskální multiplikátor) | 28. Fiskální politika, její cíle a nástroje

L Státní rozpočet a daňový systém
93. Veřejné finance, jejich funkce a složky, státní rozpočet a jeho deficity | 76. Státní rozpočet, základní struktura jeho příjmové a výdajové stránky | 11. Daně, jejich druhy a ekonomické vlastnosti, daňová politika | 16. Efektivnost zdanění, daňové břemeno a „náklady mrtvé váhy“, Lafferova křivka | 23. Euro a Maastrichtská kritéria, Pakt stability a růstu

M Mezinárodní ekonomické vztahy
1. Absolutní a komparativní výhody v mezinárodním obchodě, vysvětlete na příkladu | 48. Mezinárodní měnové vztahy, devizové trhy, optimální měnové zóny | 64. Platební a obchodní bilance, jejich struktura a význam | 13. Devizové režimy a jejich národohospodářské důsledky | 47. Mezinárodní ekonomická integrace a její formy, globalizace ekonomiky | 95. Vývoj evropské ekonomické integrace, jednotný vnitřní trh, hospodářská a měnová unie EU

N Základy ekonomie veřejného sektoru:
24. Externality, jejich příčiny, důsledky a řešení | 81. Transakční náklady a Coaseův teorém | 92. Veřejné a částečně veřejné statky, společné zdroje | 74. Soukromé a veřejné statky, veřejné poskytování statků | 68. Principy ekonomické teorie veřejné volby | 91. Veřejná produkce statků, její příčiny a důsledky | 19. Ekonomické chování veřejné byrokracie

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code