Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


19. Ekonomické chování byrokracie

  • součástí teorie veřejné volby je ekonomická analýza chování byrokracie (= nevolený státní aparát)
  • ekonomie byrokracie řeší
  1. čím se líší úřad a byrokracie od běžné firmy
  2. jaká je motivace byrokratů
  3. možné změny na základě ekon. analýzy chování byrokracie

Ekonomické charakteristiky úřadu

  • 3 odlišnosti od běžné firmy
  1. nemožnost osobního příjmu zaměstanců/správců z rozdílu mezi příjmy a výdaji úřadu → není zde motivace náklady úřadu minimalizovat
  2. příjmy (rozpočet) úřad získává vyjednáváním se sponzorem (legislativa/politický představitel v čele úřadu) nikoli prodejem svých služeb → při vyjednávání rysy oboustranného monopólu: úřad nemá, kde jinde svůj „produkt“ prodat, sponzor kde jinde jeho byrokratické služby nakoupit; úřad má informační převahu, nemožnost alternativního pořízení služeb úřadu mu dává možnost „vyhrožovat“ sponzorovi, aby rozpočet zvýšil/zachoval
  3. výsledek činnosti úřadu je zpravidla formulován neurčitě → obtížnost měření nebo porovnávání s jinými organizacemi, úřad navíc dostává za své služby zaplaceno (rozpočet) dříve, než je možné jeho výsledky zjistit
  • organizace či útvary úřednického typu lze nalézt i u soukromých společností

Motivace byrokracie

  • motivace zaměstnance večejného úřadu (byrokracie) vychází ze snahy maximalizovat svůj osobní užitek, ten je dán:
    • platem
    • nepeněžními požitky z úřadu = reputace, statut, moc , rozsah kompetencí
    • možností přenášet praktický výkon činnosti na své podřízené či další (i vnější) osoby
  • úřad/byrokrat má současně zájem rozšiřovat oblast, ve které může rozhodovat a zvyšovat počet pracovníků, na které by bylo možné práci převést
  • diskreční rozpočet = rozdíl mezi celkovým rozpočtem úřadu a rozpočtem min. potřebným k tomu, aby byrokracie zabezpečila fce, které ji sponzor zadává → zájmem úřadu a byrokrata je proto celkový, resp. diskreční rozpočet úřadu zvyšovat
  • při vyjednávání o výši rozpoču úřadu - úřad vytváří argumentační zázemí a stanovuje rozsah požadované činnosti → výrazný vliv na výši rozpočtu X pokud by úřad nechal veškeré rozhodování o velikosti rozpočtu pouze na sponzorovi, neuměl by tento sponzor pravděpodobně vůbec rozhodnout (jaký objem daňových příjmů úřadu poskytnout, který program přijmout/zamítnout apod.)
  • snaha úřadu o získání co největšího rozpočtu → udržování dobrých vztahů se sponzorem (= „hlavní zákazník“)
  • ochota úřadu při jednání s běžnými zákazníky závisí na tom, zda je úřad na příjmech od nich závislý / do jaké míry je sponzor ochoten hradit případné výdaje vzniklé špatným vztahem k zákazníkům ⇒ pro úřad je vždy jednodušší si zvýšení rozpočtu vymoci na sponzorovi než dosáhnout zvýšení lepší orientací na zákazníka ( → pozornost úřadu orientována na budování dobrých vztahů se sponzorem)

Příčiny růstu úřadů

  • ekonomické chování úřadů/byrokracie vede k trvalé tendenci růstu velikosti úřadů
    • spojeno s vnitřní motivací úřadů (nikoli s vyšší poptávkou po službách)
    • schopnost byrokratů a politiků přesvědčit veřejnost, že jsou jejijch služby nepostradatelné
    • často zájem úřadu prezentován jako zájem veřejnosti
    • lepší přístup k informacím úřadů a jejich sponzorů, často brání veřejnosti k přístupu k nim
    • tendence politiků zvyšovat veřejné výdaje ve snaze získat větší podporu veřejnosti a s „daňovou iluzí“ voličů projevující se jejich sklonem přiřazovat větší užitek rostoucím veřejným výdajům než klesajícím daním
  • častý omyl: snaha nahradit jednu nefunkční veřejnou instituci institucí jinou, což ale
    • problémy neřeší, spíše násobí - starý úřad se většinou nepodaří zcela odstranit a nový nefunguje optimálně
    • př. návrh na zřízení finanční prokuratury jako zbraně proti daňovým neplatičům a finanční kriminalitě: vzhledem k tomu, že dostatečně nefungují stávající orgány (policie, státní zastupitelství, soudy) je třeba, namísto snahy zlepšit práci stávajících, vytvořit nový orgán
    • mnoho voličů však spíše věří politikům, že řešením problému je vytvoření nového úřadu
    • řešením problému je snaha vrátit služby poskytované některými úřady trhu a hledat pro úřady, které je nezbytné zachovat, maximum tržních motivací

Prameny

  • Urban, J.: Teorie národního hospodářství (3. doplněné a rozšířené vydání, 2011) - str. 534-537

Navigace Seznam otázek

A Předmět a metody národohospodářské teorie
71. Předmět národohospodářské teorie a její základní kategorie | 30. Hlavní historické a současné směry ekonomického myšlení

B Základní ekonomické pojmy a principy
98. Základní ekonomické principy a modely, metodické chyby ekonomického uvažování | 54. Náklady alternativ a utopené náklady, ilustrujte na příkladech | 97. Základní ekonomické otázky, typy a odlišnosti ekonomických systémů | 17. Ekonomická efektivnost, Paretovo a Kaldor-Hicksovo kritérium efektivnosti | 85. Trhy výrobních faktorů, jejich úloha, specifika a regulace | 89. Typy ekonomických subjektů, jejich postavení a úloha v národním hospodářství | 49. Model ekonomického koloběhu | 55. Národohospodářské agregáty a jejich význam | 46. Metody měření HDP

C Tržní systém a státní ekonomická regulace
82. Trh a tržní systém, typy trhů | 87. Tržní cena a její funkce | 7. Cenová a necenová konkurence, principy marketingu | 31. Hospodářská politika, její cíle, druhy a účinnost, magický čtyřúhelník | 88. Tržní selhání, jeho druhy a příčiny, ilustrujte na příkladech | 90. Veřejná a soukromá řešení tržních selhání | 75. Státní regulace trhů, ceny ve smíšené ekonomice | 73. Selhání vlády a jeho příčiny

D Poptávka, nabídka a tržní cena
100. Zákon poptávky, zákon nabídky, zákon poptávky a nabídky, zákon jedné ceny | 8. Cenová, důchodová a křížová elasticita poptávky | 70. Přebytek výrobce a spotřebitele, efektivita tržní rovnováhy | 77. Státní zásahy do cen, jejich příčiny, důsledky a efektivita

E Rozhodování, ekonomika a správa firem
9. Cíle, náklady, příjmy a zisk firmy | 35. Implicitní a explicitní náklady firmy, ekonomický a účetní zisk | 61. Normální zisk firmy, ekonomická renta a její dobývání | 53. Náklady a nákladové křivky firmy, analýza firemních nákladů | 44. Marginální náklady a jejich význam | 99. Zákon klesajícího mezního produktu, princip úspor z rozsahu | 25. Financování firmy, finanční ukazatele a jejich funkce při řízení firmy | 96. Význam a struktura rozvahy firmy | 21. Ekonomický pohled na vybrané právní formy podniků, jejich výhody a nevýhody | 18. Ekonomické aspekty správy společností, problém „pána a správce“, modely corporate governance

F Struktura trhu, typy konkurence a konkurenční politika
78. Struktura trhu a tržní síla, relevantní trh | 15. Efektivnost dokonalé konkurence | 83. Trh dokonalé konkurence a postavení firmy na tomto trhu | 58. Nedokonalá konkurence, příčiny vzniku a hlavní typy, ztráta blahobytu v podmínkách nedokonalé konkurence | 33. Chování firem v podmínkách dokonalé a monopolistické konkurence | 34. Chování firem v podmínkách oligopolu a monopolu | 42. Konkurenční politika, antimonopolní zákonodárství, regulace přirozených monopolů

G Kapitál a kapitálové trhy
40. Kapitál, jeho vznik, formy a funkce | 37. Instituce kapitálového trhu a jejich význam | 52. Nabídka, poptávka a rovnováha na trhu kapitálu | 3. Aktiva, jejich druhy a vlastnosti, stanovení ceny aktiv | 39. Investování a spekulace, vznik a důsledky „investičních bublin“ | 79. Subjekty kapitálového trhu | 67. Primární a sekundární kapitálové trhy a jejich význam

H Trh práce, zaměstnanost a rozdělení příjmů
65. Poptávka a nabídka na trhu práce, vliv substitučního a důchodového efektu na nabídku práce | 84. Trh práce (poptávka, nabídka a rovnováha) | 86. Tržní a netržní faktory determinace mezd, mzdová strnulost, jej příčiny a důsledky | 59. Nezaměstnanost, příčiny, druhy a měření, vztah nezaměstnanosti a inflace | 72. Rozdělení důchodů, nerovnosti v důchodech, přerozdělovací procesy a jejich nástroje

I Peníze a měnová politika
63. Peníze, jejich funkce a formy, úloha zlata v dějinách peněz | 94. Vymezení peněz, peněžní zásoba a peněžní agregáty | 41. Komoditní peníze, zlatý standard, peníze s nuceným oběhem | 51. Nabídka a poptávka na trhu peněz, cena peněz, výnosová křivka | 5. Bankovní systém, tvorba peněz a peněžní multiplikátor | 50. Monetární politika a její nástroje | 56. Nástroje expanzívní fiskální a monetární politiky, jejich význam a účinnost | 57. Nástroje restriktivní měnové a rozpočtové politiky, jejich význam a účinnost | 6. Bezprostřední a konečné cíle měnové politiky, cílování inflace | 43. Kvantitativní teorie peněz, Fisherova rovnost | 62. Omezení měnové a fiskální politiky | 45. Měnová báze a tvorba peněz, peníze jako dluh | 14. Diskontní, lombardní a repo sazba jako měnové nástroje | 29. Funkce a nástroje centrální banky | 60. Nezávislost a odpovědnost centrální banky | 36. Inflace a její měření, druhy, příčiny a důsledky inflace, inflační daň | 12. Deflace, její příčiny a důsledky, past likvidity a kvantitativní uvolňování

J Hospodářský růst
80. Teorie hospodářského růstu | 69. Produktivita práce a kapitálu a jejich faktory, politika nabídkové strany | 22. Ekonomický růst a rozvoj, zdroje a typy růstu, růstová politika

K Hospodářský cyklus a stabilizační politika
32. Hospodářský cyklus, jeho příčiny a fáze | 66. Poptávkové a nabídkové šoky a jejich vliv na vznik recese | 38. Investiční akcelerátor a multiplikátor a jejich význam pro průběh hospodářského cyklu | 26. Finanční a měnová krize, možné příčiny a důsledky | 10. Cíle, principy a nástroje stabilizační politiky | 2. Agregátní poptávka a nabídka, potenciální a reálný produkt | 4. Automatické stabilizátory a jejich funkce, vysvětlete na příkladu | 27. Fiskální multiplikátory, efekt vytěsňování | 20. Ekonomické multiplikátory a jejich význam (Keynesův multiplikátor, peněžní multiplikátor, fiskální multiplikátor) | 28. Fiskální politika, její cíle a nástroje

L Státní rozpočet a daňový systém
93. Veřejné finance, jejich funkce a složky, státní rozpočet a jeho deficity | 76. Státní rozpočet, základní struktura jeho příjmové a výdajové stránky | 11. Daně, jejich druhy a ekonomické vlastnosti, daňová politika | 16. Efektivnost zdanění, daňové břemeno a „náklady mrtvé váhy“, Lafferova křivka | 23. Euro a Maastrichtská kritéria, Pakt stability a růstu

M Mezinárodní ekonomické vztahy
1. Absolutní a komparativní výhody v mezinárodním obchodě, vysvětlete na příkladu | 48. Mezinárodní měnové vztahy, devizové trhy, optimální měnové zóny | 64. Platební a obchodní bilance, jejich struktura a význam | 13. Devizové režimy a jejich národohospodářské důsledky | 47. Mezinárodní ekonomická integrace a její formy, globalizace ekonomiky | 95. Vývoj evropské ekonomické integrace, jednotný vnitřní trh, hospodářská a měnová unie EU

N Základy ekonomie veřejného sektoru:
24. Externality, jejich příčiny, důsledky a řešení | 81. Transakční náklady a Coaseův teorém | 92. Veřejné a částečně veřejné statky, společné zdroje | 74. Soukromé a veřejné statky, veřejné poskytování statků | 68. Principy ekonomické teorie veřejné volby | 91. Veřejná produkce statků, její příčiny a důsledky | 19. Ekonomické chování veřejné byrokracie

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code