Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


17. Ekonomická efektivnost, Paretovo a Kaldor-Hicksovo kritérium efektivnosti

Ekonomická efektivnost

  • Neboli alokační efektivnost
  • Efektivní → takové rozdělení (alokace) omezených ekonomických zdrojů mezi jednotlivé možnosti jejich využití, při kterém jednotlivec či společnost jako celek získává maximální užitek
    • Rozdělení ekonomických zdrojů je efektivní, nemůže-li jednotlivec nebo společnost zvýšit celkové uspokojení svých potřeb změnou způsobu, kterým těchto zdrojů využívá
    • V efektivní ekonomice změna použití zdrojů nemůže přinést větší užitek (lepší uspokojení potřeb)
    • Např. jednotlivec nemůže zvýšit svůj užitek, rozhodne-li se věnovat jiným činnostem, spotřebitel nebo domácnost nemohou dosáhnout vyššího uspokojení svých potřeb tím, že změní skladbu kupovaného zboží apod.
  • Mírou efektivnosti využití vzácných zdrojů je vždy vztah mezi dosaženým stupněm uspokojení potřeb (užitkem či též ekonomickým blahobytem) a zdroji, které osoba nebo společnost na jeho získání vynaložily
  • Alokační efektivita ekonomiky jako celku závisí na tom, zda společnost vyrábí právě ty druhy zboží a služeb, které lidé nejvíce požadují, zda jsou ekonomické zdroje používány tak, aby jejich přínos byl maximální, či zda zboží a služby získávají lidé, kterým přináší nejvyšší užitek

Paretova a Kaldor-Hicksova efektivnost

  • Zabývají se vztahem mezi rozsahem vyrobené produkce a způsobem jejího rozdělení
  • Paretova efektivnost
    • Podle italského ekonoma Vilfreda Pareta
    • Stav ve společnosti (národohospodářská situace), kdy již nelze zvýšit ničí blahobyt, aniž by nebyl snížen blahobyt někoho jiného
    • Jsou-li ekonomické zdroje využívány tak, že je možné blahobyt některých osob zvýšit, aniž bychom současně blahobyt někoho jiného snížili, je daná situace označována jako neefektivní
    • Ve skutečnosti dochází zpravidla k tomu, že na změnách ve způsobu využití zdrojů někteří vydělávají a jiní prodělávají
      • Paretovo pojetí efektivnosti je poměrně striktní, neumožňuje proto posoudit, zda jsou změny tohoto druhu ekonomicky výhodné nebo nevýhodné
  • Kaldor-Hicksova efektivnost
    • Rozšířené pojetí Paretovy efektivnosti, použití širší
    • Snížení blahobytu určitých osob může přinést větší efektivnost ekonomiky, pokud by ty osoby, jejichž blahobyt se zvýšil, byly schopny alespoň teoreticky odškodnit osoby, jejichž blahobyt se snížil
      • Na základě této kompenzace by společnost dospěla do stavu Paretova optima, protože by se blahobyt žádné osoby nesnížil
    • Praktické využití v tzv. Kaldorových a Hicksových (kompenzačních) testech
      • Zjišťují, co by se stalo, kdyby ti, kteří na změnách vydělávají, měli ty, kteří na nich prodělávají, skutečně kompenzovat
      • Ve smyslu Kaldorova kritéria přispěje určitá změna k Paretově optimalitě ekonomiky tehdy, pokud maximální částka, kterou jsou ti, kteří na změnách vydělávají, ochotni zaplatit, je větší než částka, kterou jsou ochotni ti, kteří na nich prodělávají, přijmout
      • Ve smyslu Hicksova kritéria přispěje určitá změna k Paretově optimalitě tehdy, pokud je maximální částka, kterou jsou ti, kteří na změnách prodělávají, ochotni nabídnout těm, kteří na nich vydělávají (k tomu aby změně zabránili), je menší než minimální částka, kterou jsou ti, kteří na nich vydělávají, ochotni přijmout (jako „úplatek“) za to, že změně předejdou
      • → Hicksův test vychází z perspektivy těch, kteří na ni prodělávají; Kaldorův test vychází z prosperity těch, kteří na nich vydělávají
      • → Jsou-li obě tyto podmínky splněny (je splněno tzv. Kalder-Hicksovo kritérium), pak navržené změny ekonomiku posouvají k Paretovu optimu
    • Kaldor-Hicksovo kritérium se používá v tzv. ekonomii blahobytu
      • Ta se zabývá tím, jak různé ekonomické činnosti, projekty či změny přispívají ke zvýšení ekonomického blahobytu
      • Její metody – srovnávání (analýza) národohospodářských nákladů a přínosů, která hodnotí určité ekonomické projekty (např. výstavbu nového letiště) na základě srovnání celkových nákladů (např. stavebních a ekonomických) s celkovými přínosy projektu (např. zisky leteckých společností, užitkem cestujících)
      • Projekty doporučeny, pokud přínosy > náklady
      • Přínosy projektu by měly být podle Kalder-Hicksova kritéria natolik velké, aby mohli ti, kdo z nich mají prospěch (teoreticky) kompenzovat ty, kteří na nich ztrácejí
    • Problémy
      • Zvýšením celkových přínosů (například příjmů) spojených s určitou změnou je považováno za efektivní bez ohledu na to, jak je přírůstek celkových důchodů ve společnosti rozdělen
      • Předpoklad efektivity může být v rozporu se skutečností, na kterou poukazuje princip klesajícího mezního užitku, a sice, že mezní hodnota peněz (subjektivní hodnota přírůstku příjmu) může být pro osoby lišící se celkovou úrovní svého příjmu různá
  • Otázka kompenzace
    • Základní rozdíl mezi Paretovou a Kaldor-Hicksovou efektivností
    • Paretova efektivnost – je nutné, aby se zvýšil blahobyt všech (nebo se nesnížil) X změna v hospodářství ve smyslu k efektivitě Kaldor-Hicksově nemusí nutně znamenat, že se blahobyt zvýší nebo zachová všem
    • Kaldor-Hicksova efektivnost – kompenzace nemusí být faktická, stačí, že tato možnost existuje
    • Všechny paretovsky efektivní situace jsou efektivní i podle Kaldora a Hickse, neplatí to ale naopak

Ukazatelé ekonomické efektivnosti

  • Ukazatelé ekonomické efektivnosti slouží k porovnání jednotlivých firem, respektive toho, jak se svému majiteli vyplatí
  • Net present value
    • Net present value (Čistá současná hodnota, NPV) je kritérium, které hodnotí současnou cenu investice pomocí diskontovaných peněžních toků. Za předpokladu, že je cena vyšší než investiční náklady, tak se vyplatí investovat
  • Internal rate of return
    • Internal rate return (Vnitřní výnosové procento, IRR) je taková cena příležitosti, při které je NPV projektu rovné nule
  • Roční ekvivalentní peněžní tok
    • Slouží k porovnání projektů, které netrvají stejně dlouhou dobu. K tomuto využívá NPV a anuiního členu
  • Return on investment
    • Return on investment (ROI) je metoda, která nezohledňuje časovou cenu peněz, ale je díky své jednoduchosti velmi populární
    • ROI = zisk/náklady

Efektivita a rovnost

  • Efektivní rozdělení vzácných zdrojů nemusí znamenat, že vyrobené statky jsou mezi členy společnosti rozděleny rovnoměrně nebo „spravedlivě“
    • Z hlediska efektivnosti chceme, aby „společenský koláč“ dosáhl maximální velikosti
    • Z hlediska rovnosti chceme, aby byl „společenský koláč“ rovnoměrně rozdělen mezi její členy
  • Efektivita a rovnost jsou dva důležité ekonomické pojmy, ale i hospodářské cíle, které si odporují
    • Zvýšení ekonomické rovnosti je možné přerozdělením vytvořeného blahobytu (přerozdělováním příjmů), může mít ale za následek ztrátu části celkového ekonomického blahobytu, tím i nižší efektivnost
    • Přerozdělení omezuje odměnu za práci, která přináší vyšší ekonomický blahobyt, a tak - snížením její motivace - vede (za jinak stejných okolností) k nižší celkové produkci statků
    • Efektivní fungování ekonomiky může být naopak provázeno výsledným velmi nerovnoměrným rozdělením příjmů
    • Otázka vztahu efektivnost x rovnost (součástí mj. i otázka bohatství a chudoby a odstraňování nerovnosti) → jedna z nejdůležitějších ekonomických problémů vůbec (zabývá se jí i hospodářská a sociální politika vlád)

Prameny

Navigace Seznam otázek

A Předmět a metody národohospodářské teorie
71. Předmět národohospodářské teorie a její základní kategorie | 30. Hlavní historické a současné směry ekonomického myšlení

B Základní ekonomické pojmy a principy
98. Základní ekonomické principy a modely, metodické chyby ekonomického uvažování | 54. Náklady alternativ a utopené náklady, ilustrujte na příkladech | 97. Základní ekonomické otázky, typy a odlišnosti ekonomických systémů | 17. Ekonomická efektivnost, Paretovo a Kaldor-Hicksovo kritérium efektivnosti | 85. Trhy výrobních faktorů, jejich úloha, specifika a regulace | 89. Typy ekonomických subjektů, jejich postavení a úloha v národním hospodářství | 49. Model ekonomického koloběhu | 55. Národohospodářské agregáty a jejich význam | 46. Metody měření HDP

C Tržní systém a státní ekonomická regulace
82. Trh a tržní systém, typy trhů | 87. Tržní cena a její funkce | 7. Cenová a necenová konkurence, principy marketingu | 31. Hospodářská politika, její cíle, druhy a účinnost, magický čtyřúhelník | 88. Tržní selhání, jeho druhy a příčiny, ilustrujte na příkladech | 90. Veřejná a soukromá řešení tržních selhání | 75. Státní regulace trhů, ceny ve smíšené ekonomice | 73. Selhání vlády a jeho příčiny

D Poptávka, nabídka a tržní cena
100. Zákon poptávky, zákon nabídky, zákon poptávky a nabídky, zákon jedné ceny | 8. Cenová, důchodová a křížová elasticita poptávky | 70. Přebytek výrobce a spotřebitele, efektivita tržní rovnováhy | 77. Státní zásahy do cen, jejich příčiny, důsledky a efektivita

E Rozhodování, ekonomika a správa firem
9. Cíle, náklady, příjmy a zisk firmy | 35. Implicitní a explicitní náklady firmy, ekonomický a účetní zisk | 61. Normální zisk firmy, ekonomická renta a její dobývání | 53. Náklady a nákladové křivky firmy, analýza firemních nákladů | 44. Marginální náklady a jejich význam | 99. Zákon klesajícího mezního produktu, princip úspor z rozsahu | 25. Financování firmy, finanční ukazatele a jejich funkce při řízení firmy | 96. Význam a struktura rozvahy firmy | 21. Ekonomický pohled na vybrané právní formy podniků, jejich výhody a nevýhody | 18. Ekonomické aspekty správy společností, problém „pána a správce“, modely corporate governance

F Struktura trhu, typy konkurence a konkurenční politika
78. Struktura trhu a tržní síla, relevantní trh | 15. Efektivnost dokonalé konkurence | 83. Trh dokonalé konkurence a postavení firmy na tomto trhu | 58. Nedokonalá konkurence, příčiny vzniku a hlavní typy, ztráta blahobytu v podmínkách nedokonalé konkurence | 33. Chování firem v podmínkách dokonalé a monopolistické konkurence | 34. Chování firem v podmínkách oligopolu a monopolu | 42. Konkurenční politika, antimonopolní zákonodárství, regulace přirozených monopolů

G Kapitál a kapitálové trhy
40. Kapitál, jeho vznik, formy a funkce | 37. Instituce kapitálového trhu a jejich význam | 52. Nabídka, poptávka a rovnováha na trhu kapitálu | 3. Aktiva, jejich druhy a vlastnosti, stanovení ceny aktiv | 39. Investování a spekulace, vznik a důsledky „investičních bublin“ | 79. Subjekty kapitálového trhu | 67. Primární a sekundární kapitálové trhy a jejich význam

H Trh práce, zaměstnanost a rozdělení příjmů
65. Poptávka a nabídka na trhu práce, vliv substitučního a důchodového efektu na nabídku práce | 84. Trh práce (poptávka, nabídka a rovnováha) | 86. Tržní a netržní faktory determinace mezd, mzdová strnulost, jej příčiny a důsledky | 59. Nezaměstnanost, příčiny, druhy a měření, vztah nezaměstnanosti a inflace | 72. Rozdělení důchodů, nerovnosti v důchodech, přerozdělovací procesy a jejich nástroje

I Peníze a měnová politika
63. Peníze, jejich funkce a formy, úloha zlata v dějinách peněz | 94. Vymezení peněz, peněžní zásoba a peněžní agregáty | 41. Komoditní peníze, zlatý standard, peníze s nuceným oběhem | 51. Nabídka a poptávka na trhu peněz, cena peněz, výnosová křivka | 5. Bankovní systém, tvorba peněz a peněžní multiplikátor | 50. Monetární politika a její nástroje | 56. Nástroje expanzívní fiskální a monetární politiky, jejich význam a účinnost | 57. Nástroje restriktivní měnové a rozpočtové politiky, jejich význam a účinnost | 6. Bezprostřední a konečné cíle měnové politiky, cílování inflace | 43. Kvantitativní teorie peněz, Fisherova rovnost | 62. Omezení měnové a fiskální politiky | 45. Měnová báze a tvorba peněz, peníze jako dluh | 14. Diskontní, lombardní a repo sazba jako měnové nástroje | 29. Funkce a nástroje centrální banky | 60. Nezávislost a odpovědnost centrální banky | 36. Inflace a její měření, druhy, příčiny a důsledky inflace, inflační daň | 12. Deflace, její příčiny a důsledky, past likvidity a kvantitativní uvolňování

J Hospodářský růst
80. Teorie hospodářského růstu | 69. Produktivita práce a kapitálu a jejich faktory, politika nabídkové strany | 22. Ekonomický růst a rozvoj, zdroje a typy růstu, růstová politika

K Hospodářský cyklus a stabilizační politika
32. Hospodářský cyklus, jeho příčiny a fáze | 66. Poptávkové a nabídkové šoky a jejich vliv na vznik recese | 38. Investiční akcelerátor a multiplikátor a jejich význam pro průběh hospodářského cyklu | 26. Finanční a měnová krize, možné příčiny a důsledky | 10. Cíle, principy a nástroje stabilizační politiky | 2. Agregátní poptávka a nabídka, potenciální a reálný produkt | 4. Automatické stabilizátory a jejich funkce, vysvětlete na příkladu | 27. Fiskální multiplikátory, efekt vytěsňování | 20. Ekonomické multiplikátory a jejich význam (Keynesův multiplikátor, peněžní multiplikátor, fiskální multiplikátor) | 28. Fiskální politika, její cíle a nástroje

L Státní rozpočet a daňový systém
93. Veřejné finance, jejich funkce a složky, státní rozpočet a jeho deficity | 76. Státní rozpočet, základní struktura jeho příjmové a výdajové stránky | 11. Daně, jejich druhy a ekonomické vlastnosti, daňová politika | 16. Efektivnost zdanění, daňové břemeno a „náklady mrtvé váhy“, Lafferova křivka | 23. Euro a Maastrichtská kritéria, Pakt stability a růstu

M Mezinárodní ekonomické vztahy
1. Absolutní a komparativní výhody v mezinárodním obchodě, vysvětlete na příkladu | 48. Mezinárodní měnové vztahy, devizové trhy, optimální měnové zóny | 64. Platební a obchodní bilance, jejich struktura a význam | 13. Devizové režimy a jejich národohospodářské důsledky | 47. Mezinárodní ekonomická integrace a její formy, globalizace ekonomiky | 95. Vývoj evropské ekonomické integrace, jednotný vnitřní trh, hospodářská a měnová unie EU

N Základy ekonomie veřejného sektoru:
24. Externality, jejich příčiny, důsledky a řešení | 81. Transakční náklady a Coaseův teorém | 92. Veřejné a částečně veřejné statky, společné zdroje | 74. Soukromé a veřejné statky, veřejné poskytování statků | 68. Principy ekonomické teorie veřejné volby | 91. Veřejná produkce statků, její příčiny a důsledky | 19. Ekonomické chování veřejné byrokracie

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code