Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


16. Efektivnost zdanění, daňové břemeno a „náklady mrtvé váhy“, Lafferova křivka

Efektivnost zdanění

  • ekonomická teorie hodnotí, jak jsou daně schopny zajistit vládě požadované množství finančních zdrojů (fiskální efektivnost) a jaké jsou dopady tohoto daňového systému na celkovou ekonomickou efektivnost
  • dopad daňového systému na ekonomickou efektivnost souvisí s dodatečnými náklady, které tento systém svým poplatníkům vytváří, a s dopadem na jejich chování
  • dodatečné náklady souvisejí s administrativní náročností (administrativa a ztracený čas na straně poplatníka a administrativa na straně státu)
  • zdroje, které poplatníci i vláda vynakládají v souvislosti s daněmi, jsou hospodářská ztráta – snižují se zjednodušováním daní
  • změna motivace daňových poplatníků – jiná alokace zdrojů poplatníka v důsledku daňového zatížení – poplatníci se neřídí trhem, ale snahou ušetřit na daních
  • nejvyšší efektivitu vykazuje paušální daň, která je pro všechny subjekty stejná, její výši nelze žádným chováním měnit, přináší i minimální administrativní zatížení pro poplatníka i stát
  • je ale často v rozporu s daňovou spravedlností;
  • snahy o zvýšení efektivity daní vedou proto častěji k požadavkům přenést hlavní daňovou zátěž jednotlivců ze zdanění příjmů na zdanění spotřeby, tj. zvýšení úlohy nepřímých daní
  • spravedlnost a efektivnost daňového systému jsou často ve vzájemném protikladu
  • jednotná daň (rovná) – vede k ní snaha snížit administrativní zátěž daně, ale zachovat vertikální spravedlnost, má nahradit běžnou daň z příjmů jednotlivců i podniků, ruší odečitatelné položky, mezní daňová sazba je konstantní
  • Každá daň (kromě daně paušální) tedy s sebou nese dva efekty
    1. důchodový
      • vyjadřuje skutečnost, že daň subjektu odčerpává část jeho disponibilního důchodu, buď přímo, nebo tím, že ho nutí platit vyšší cenu za spotřebovávané zboží. Každá daň má tento efekt. Jeho velikost je závislá na výši daně. Roste s růstem průměrné (efektivní) daňové sazby
    2. substituční
      • znamená, že poplatník mění své preference s tím, jak se mění jeho mezní užitky ze spotřeby zboží, výnosu práce, volného času apod. Pouze paušální daně nevyvolávají tento efekt. Jeho velikost je závislá na mezní sazbě daně. Čím vyšší je mezní sazba, tím vyšší je substituční efekt

Dopad daní

  • důležitá otázka je, kdo daň skutečně platí, nemusí jít vždy o subjekt, který daň státu odvádí
  • daňovým dopadem máme na mysli to, kdo určitou daň v konečném důsledku hradí
  • subjekt daně může její náklady přenést na někoho jiného – daňový posun (na spotřebitele - DPH, posun daně dopředu, posun dozadu je přenos daně na dodavatele, případně i zaměstnance)
  • možnost využití posunu daně je dána pružností poptávky a nabídky na trhu zboží, na něž je daň uvalena
  • je-li poptávka relativně nepružná, je pro prodávající snadnější přesunout daň na kupujícího. Je-li však relativně nepružná nabídka, dopadne daň na prodávajícího
  • cíle daně se vždy nemusí shodovat s jejími skutečnými dopady (zdanění luxusního zboží může mít za následek snížení příjmů výrobců luxusního zboží, ne zvýšení výnosu daně)

Náklady mrtvé váhy

  • Souvisí s dopady daní na subjekt, který nese daňové břemeno
  • Též nazývány nadměrným daňovým břemenem
  • Dodatečné náklady, které daňový systém vytváří souvisejí s jeho administrativní náročností
  • Nová daň způsobuje změny distorze v relativních cenách, relativních výnosech a užitcích
  • Tento jev působí na ekonomické subjekty v tom směru, že začnou hledat cestu, jak se daňovému zatížení vyhnout a pokusí se provést substituci
  • Nahradí spotřebu (výrobu, prodej) zdaněného zboží nějakým jiným
  • Tím oproti situaci před zdaněním ztratili část svého užitku, přičemž tato ztráta není ničím kompenzována
  • Daň nepůsobí distorzi tehdy a pouze tehdy, jestliže neexistuje žádná možnost, jak by se jednotlivec vyhnul své daňové povinnosti změnou svého ekonomického chování
  • Daním, které nemají distorzní účinky říkají ekonomové paušální daně

Lafferova křivka

  • zobrazuje vztah mezi daňovou sazbou a celkovými příjmy z daní
  • jsou -li sazby daní příliš vysoké, čímž odrazují od práce i investic, může vést snížení daňových sazeb ve skutečnosti k růstu daňových příjmů státu a to proto, že povzbudí ekonom. subjekty k práci a investicím.
  • v Lafferově bodě již nedochází k růstu daňového příjmu, naopak se s dalším zvyšováním daňové sazby příjem snižuje. Je to dáno tím, že poplatníci (FO a zejména korporace) odmítají státu odvádět vysoké daně a hledají alternativní řešení (sídla v zemích jiných států, praní peněz, odchod do šedé ekonomiky)

Prameny

  • URBAN, Jan. TNH, 3. vydání, 2011, str. 454 - 460

Navigace Seznam otázek

A Předmět a metody národohospodářské teorie
71. Předmět národohospodářské teorie a její základní kategorie | 30. Hlavní historické a současné směry ekonomického myšlení

B Základní ekonomické pojmy a principy
98. Základní ekonomické principy a modely, metodické chyby ekonomického uvažování | 54. Náklady alternativ a utopené náklady, ilustrujte na příkladech | 97. Základní ekonomické otázky, typy a odlišnosti ekonomických systémů | 17. Ekonomická efektivnost, Paretovo a Kaldor-Hicksovo kritérium efektivnosti | 85. Trhy výrobních faktorů, jejich úloha, specifika a regulace | 89. Typy ekonomických subjektů, jejich postavení a úloha v národním hospodářství | 49. Model ekonomického koloběhu | 55. Národohospodářské agregáty a jejich význam | 46. Metody měření HDP

C Tržní systém a státní ekonomická regulace
82. Trh a tržní systém, typy trhů | 87. Tržní cena a její funkce | 7. Cenová a necenová konkurence, principy marketingu | 31. Hospodářská politika, její cíle, druhy a účinnost, magický čtyřúhelník | 88. Tržní selhání, jeho druhy a příčiny, ilustrujte na příkladech | 90. Veřejná a soukromá řešení tržních selhání | 75. Státní regulace trhů, ceny ve smíšené ekonomice | 73. Selhání vlády a jeho příčiny

D Poptávka, nabídka a tržní cena
100. Zákon poptávky, zákon nabídky, zákon poptávky a nabídky, zákon jedné ceny | 8. Cenová, důchodová a křížová elasticita poptávky | 70. Přebytek výrobce a spotřebitele, efektivita tržní rovnováhy | 77. Státní zásahy do cen, jejich příčiny, důsledky a efektivita

E Rozhodování, ekonomika a správa firem
9. Cíle, náklady, příjmy a zisk firmy | 35. Implicitní a explicitní náklady firmy, ekonomický a účetní zisk | 61. Normální zisk firmy, ekonomická renta a její dobývání | 53. Náklady a nákladové křivky firmy, analýza firemních nákladů | 44. Marginální náklady a jejich význam | 99. Zákon klesajícího mezního produktu, princip úspor z rozsahu | 25. Financování firmy, finanční ukazatele a jejich funkce při řízení firmy | 96. Význam a struktura rozvahy firmy | 21. Ekonomický pohled na vybrané právní formy podniků, jejich výhody a nevýhody | 18. Ekonomické aspekty správy společností, problém „pána a správce“, modely corporate governance

F Struktura trhu, typy konkurence a konkurenční politika
78. Struktura trhu a tržní síla, relevantní trh | 15. Efektivnost dokonalé konkurence | 83. Trh dokonalé konkurence a postavení firmy na tomto trhu | 58. Nedokonalá konkurence, příčiny vzniku a hlavní typy, ztráta blahobytu v podmínkách nedokonalé konkurence | 33. Chování firem v podmínkách dokonalé a monopolistické konkurence | 34. Chování firem v podmínkách oligopolu a monopolu | 42. Konkurenční politika, antimonopolní zákonodárství, regulace přirozených monopolů

G Kapitál a kapitálové trhy
40. Kapitál, jeho vznik, formy a funkce | 37. Instituce kapitálového trhu a jejich význam | 52. Nabídka, poptávka a rovnováha na trhu kapitálu | 3. Aktiva, jejich druhy a vlastnosti, stanovení ceny aktiv | 39. Investování a spekulace, vznik a důsledky „investičních bublin“ | 79. Subjekty kapitálového trhu | 67. Primární a sekundární kapitálové trhy a jejich význam

H Trh práce, zaměstnanost a rozdělení příjmů
65. Poptávka a nabídka na trhu práce, vliv substitučního a důchodového efektu na nabídku práce | 84. Trh práce (poptávka, nabídka a rovnováha) | 86. Tržní a netržní faktory determinace mezd, mzdová strnulost, jej příčiny a důsledky | 59. Nezaměstnanost, příčiny, druhy a měření, vztah nezaměstnanosti a inflace | 72. Rozdělení důchodů, nerovnosti v důchodech, přerozdělovací procesy a jejich nástroje

I Peníze a měnová politika
63. Peníze, jejich funkce a formy, úloha zlata v dějinách peněz | 94. Vymezení peněz, peněžní zásoba a peněžní agregáty | 41. Komoditní peníze, zlatý standard, peníze s nuceným oběhem | 51. Nabídka a poptávka na trhu peněz, cena peněz, výnosová křivka | 5. Bankovní systém, tvorba peněz a peněžní multiplikátor | 50. Monetární politika a její nástroje | 56. Nástroje expanzívní fiskální a monetární politiky, jejich význam a účinnost | 57. Nástroje restriktivní měnové a rozpočtové politiky, jejich význam a účinnost | 6. Bezprostřední a konečné cíle měnové politiky, cílování inflace | 43. Kvantitativní teorie peněz, Fisherova rovnost | 62. Omezení měnové a fiskální politiky | 45. Měnová báze a tvorba peněz, peníze jako dluh | 14. Diskontní, lombardní a repo sazba jako měnové nástroje | 29. Funkce a nástroje centrální banky | 60. Nezávislost a odpovědnost centrální banky | 36. Inflace a její měření, druhy, příčiny a důsledky inflace, inflační daň | 12. Deflace, její příčiny a důsledky, past likvidity a kvantitativní uvolňování

J Hospodářský růst
80. Teorie hospodářského růstu | 69. Produktivita práce a kapitálu a jejich faktory, politika nabídkové strany | 22. Ekonomický růst a rozvoj, zdroje a typy růstu, růstová politika

K Hospodářský cyklus a stabilizační politika
32. Hospodářský cyklus, jeho příčiny a fáze | 66. Poptávkové a nabídkové šoky a jejich vliv na vznik recese | 38. Investiční akcelerátor a multiplikátor a jejich význam pro průběh hospodářského cyklu | 26. Finanční a měnová krize, možné příčiny a důsledky | 10. Cíle, principy a nástroje stabilizační politiky | 2. Agregátní poptávka a nabídka, potenciální a reálný produkt | 4. Automatické stabilizátory a jejich funkce, vysvětlete na příkladu | 27. Fiskální multiplikátory, efekt vytěsňování | 20. Ekonomické multiplikátory a jejich význam (Keynesův multiplikátor, peněžní multiplikátor, fiskální multiplikátor) | 28. Fiskální politika, její cíle a nástroje

L Státní rozpočet a daňový systém
93. Veřejné finance, jejich funkce a složky, státní rozpočet a jeho deficity | 76. Státní rozpočet, základní struktura jeho příjmové a výdajové stránky | 11. Daně, jejich druhy a ekonomické vlastnosti, daňová politika | 16. Efektivnost zdanění, daňové břemeno a „náklady mrtvé váhy“, Lafferova křivka | 23. Euro a Maastrichtská kritéria, Pakt stability a růstu

M Mezinárodní ekonomické vztahy
1. Absolutní a komparativní výhody v mezinárodním obchodě, vysvětlete na příkladu | 48. Mezinárodní měnové vztahy, devizové trhy, optimální měnové zóny | 64. Platební a obchodní bilance, jejich struktura a význam | 13. Devizové režimy a jejich národohospodářské důsledky | 47. Mezinárodní ekonomická integrace a její formy, globalizace ekonomiky | 95. Vývoj evropské ekonomické integrace, jednotný vnitřní trh, hospodářská a měnová unie EU

N Základy ekonomie veřejného sektoru:
24. Externality, jejich příčiny, důsledky a řešení | 81. Transakční náklady a Coaseův teorém | 92. Veřejné a částečně veřejné statky, společné zdroje | 74. Soukromé a veřejné statky, veřejné poskytování statků | 68. Principy ekonomické teorie veřejné volby | 91. Veřejná produkce statků, její příčiny a důsledky | 19. Ekonomické chování veřejné byrokracie

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code