13. Devizové režimy a jejich národohospodářské důsledky

• devizy = zahraniční měny
• devizy jsou prodávány a kupovány nejčastěji bankami a finančními institucemi - vytváří mezinárodní devizový trh (jedna z částí finančního trhu)
• devizový trh není na daném místě, probíhá celosvětově (např. prostřednictvím internetu) a nepřetržitě
• měnový (devizový) kurz - cena jednotky národní měny vyjádřená prostřednictvím jiné měny
• kurz
  • přímý - kolik domácí měny dostanu za 1 jednotku měny zahraniční
  • nepřímý - kolik zahraniční měny dostanu za 1 jednotku domácí měny (např. za 1 Kč dostanu 0,2 dolaru)
• kurz, který je vyhlašován ČN je k tomu, aby se využil zpětně ke zjištění kurzu v daný den (v účetnictví)

• až do 70. let dvacátého století u většiny národních ekonomik
• dnes např.: Čína, některé státy v Africe
• centrální banky jednotlivých států připraveny svou měnu nakupovat a prodávat za pevně stanovenou cenu - pevný kurz
• přepočítací hodnoty měny původně odvozovány od jejich zlatého obsahu
• měnová intervence - nákup a prodej zahraniční měny prováděny CB pro stabilizaci kurzu domácí měny (značován též jako intervence na devizovém trhu)
• devalvace národní měny - pevně stanovený kurz se oficiálně smíží
  • provádí centrální banka, která je omezená výší devizových rezerv
  • nastane, když CB není schopna udržovat pevný kurz
  • → občané devalvující země zaplatí za zahraniční měnu více
• revalvace - opak devalvace
• rozsah měnové intervence vychází z požadavků platební bilance (viz otázka64)

Fluktuační pásmo

• CB ponechá měnový kurz volně se pohybovat v určitém pásmu a začne intervenovat až tehdy, má-li kurz tendenci fluktuační pásmo opustit
• ČNB toto uplatňovala v 90.letech 20. století do roku 1997

• kurzy národních měn kolísají volně na základě každodenních pohybů nabídky a poptávky po jednotlivých měnách na mezinárodních devizových trzích
• volatilita kurzů – rozsah kolísání

1. čistý plovoucí kurz – CB ponechává měnový kurz pohybovat se zcela volně (neprovádí měnové intervence)
2. řízený plovoucí kurz – CB se pokouší občas či částečně ovlivňovat měnové kurzy intervenčními nákupy a prodeji zahraničních měn (př. USA od roku 1973)

• Změny v ceně zahraniční měny jsou v systému plovoucích měnových kurzů označovány jako:
  • depreciace (znehodnocení) - důsledkem pro domácí ekonomiku je vzestup cen dováženého zboží
  • apreciace (zhodnocení měny)

Konkurenční devalvace

• jeden ze způsobů, kterým se státy po hosp. krizi ve 30.letech snažily zlepšovat svou domácí ekonomickou situaci
• měly podpořit export a tím převést hospodářské problémy (nezaměstanost) do zahraničí →změně, které byly těmito devalvacemi postiženy, devalvovaly na oplátku i své měny →řetězec devalvací

• po druhé světové válce zajistil stabilitu mezinárodního měnového systému
• americký dolar tzv. rezervní měnou mezinárodního měnového systému – ostatní země udržovaly své devizové rezervy buď v dolarech, nebo ve zlatě
• USA se zavázaly k pevné vazbě dolaru na zlato a taky, že budou dolar za danou cenu v libovolném množství odkupovat či prodávat
• země, které k tomuto přistoupily, musely stanovit kurz své národní měny vůči dolaru a tento kurz dodržovat → zlatý dolarový standard
• na jeho základě vznikl Mezinárodní měnový fond (MMF) – hlavní funkcí bylo poskytovat úvěry členským zemím dohody, které by byly postiženy nedostatkem devizových rezerv bránících pevný kurz své měny udržovat
• v případě dlouhodobých problémů s udržováním pevného kurzu byly země oprávněny devalvovat
• druhá polovina 70. let – opuštění od vazby měn na zlato, každý člen MMF si mohl sám zvolit svůj devizový režim.
• proč USA? Protože to byla jediná země s dostatkem zlatých rezerv

• přechod z pevného na pohyblivý kurz
  • na počátku 70. let 20. století – prudký růst cen ropy → mnoho amerických dolarů v držení neamerických subjektů natolik, že USA již nemohly jistit směnu za zlato + další problémy → dolar přestal být směnitelný za zlato a přešel do režimu volně plovoucího kurzu.
  • (pozn. EU – zavedení eura lze chápat jako návrat evropských zemí k systému fixních devizových kurzů)

• kurz dvoustraně nominální
  • běžné devizové kurzy vyjadřující cenu zahraniční měny v jiné (domácí) měně
• kurz mnohostranný
  • pro charakteristiku pohybu hodnoty domácí měny ve vztahu k většímu počtu zahraničních měn
  • každá ze zahraničních měn má jinou váhu danou významem měny v mezinárodním obchodě dané země
  • je také nominálním (měnový kurz je charakterizován nominálně, počtem zahraničních měnových jednotek, které je třeba za jednotku určité národní měny zaplatit)
• reálný měnový kurz
  • poměr zahraničních cen k domácím cenám vyjádřeným v téže (domácí) měně.
  • ke zjištění toho, jestli se domácí zboží a služby stávají relativně levnějšími nebo dražšími než statky zahraniční
  • výpočet: cena statku X, který se prodává v zahraničí, vyjádřena v jednotkách domácí měny (podle kurzu) se vydělí cenou statku X v domácím státě ⇒
    • = 1 - vnitřní a vnější směnný poměr je stejný
    • > 1 - vnitřní kupní síla je VĚTŠÍ než vnější
    • < 1 vnitřní kupní síla je MENŠÍ než vnější → zahraniční zboží je levnější
  • jeho růst – reálné znehodnocení domácí měny – zahraniční zboží se v poměru k domácímu stává dražším
  • pokles – reálné zhodnocení národní měny → domácí zboží a služby se stávají relativně dražšími (ztrácejí tak cenovou konkurenceschopnost)

• souvisí se zákony nabídky a poptávky
• souvisí s mezinárodním obchodem se zbožím a službami, mezinárodními pohyby kapitálu (zahraniční investice) a devizovými spekulacemi, dále i úroveň domácí míry inflace ve vztahu k inflaci v jiných zemích

Vliv obchodu se zbožím a službami

• pokud je po vývozu určité země v zahraničí vysoká poptávka, je i poptávka po národní měně této země → růst ceny této měny vůči měnám zahraničním (a naopak)
• nabídka deviz země roste/klesá podle toho, jak firmy či občané této země svou měnu používají k nákupu deviz zemí, kde chtějí učinit své dovozy
• země zvýší dovoz→ růst nabídky její měny na zahraničních devizových trzích → kurzs její měny má tendenci klesat

Vliv úrokových sazeb a investičních výnosů

• pokud jsou domácí úrokové sazby ve srovnání se zahraničními vyšší, mají tendenci vyvolávat příliv zahraničního kapitálu→ nutnost nakupovat domácí měnu a prodávat měny zahraniční
• vzestup poptávky po měně a vzrůst nabídky zahraničních měn vyvolá:
  • apreciaci - růst devizového kurzu domácí měny a depreciaci - pokles kurzu měn ostatních

Vliv devizových spekulací

• devizová spekulace = investice do deviz prováděné ve snaze dosáhnout zisku vyvolaného růstem či poklesem směnných kurzů
• nadměrné jsou destabilizujícím jevem → nejistota → poškození mezinárodního obchodu
• měnová krize - prudký pád kurzu měny - vyvolán náhlým a hromadným „útěkem“ investorů od této měny k měnám ostatním

Směnný kurz a míra inflace

• ekonomika s vyšší inflací → klesající poptávka po její měně → tendence ke znehodnocení (depreaciace)
• měna země, která má nižší inflaci, než je mezinárodní průměr → tendence zhodnocování (apreciace)
• u fluktuačního směnného kurzu pohyb plynulý X u fixního toto probíhá ve skocích
• teorie parity kupní síly měny
  • k vysvětlení pohybů měnových kurzů
  • paritní kupní síla měny A vůči měně B - počet jednotek měny A, za který lze koupit stejné množství výrobků a služeb na vnitrostátním trhu jako za jednotku měny B na vnitrostátním trhu měny B
  • →„skutečné“ (rovnovážné) směnné kurzy měn závisí na relativní kupní síle těchto měn v jejich vlastní zemi (př.: pokud v USA stojí zboží Y 1,5 dolaru a ve VB totéž zboží stojí 1 libru, tak „skutečný“ směnný kurz bude 1,5dolaru za 1 libru)
  • parita kupní síly:
    • absolutní - vychází ze zákona jediné ceny - po nějaké době se ceny vyrovnají (ve státě A je zboží levnější než ve státě B, tak se bude kupovat více ve státě A → bude jeho nedostatek → zvýšení ceny)
    • relativní - jak se změní nominální měnový kurz, když se změní cenová hladina; na základě rozdílu cenové hladiny domácí a zahraniční

• index Big Mac
  • britský ekonomický týdeník The Economist orienatačně zjišťuje, které světové měny jsou v mezinárodním měřítku nadhodnoceny nebo podhodnoceny porovnáním tržního měnového kurzu a parity kupní síly vycházejícího ze srovnání ceny spotřebního koše, kde je jen jeden statek: hamburger Big Mac
  • dolarová cena hamburgeru se vydělí jeho domácí cenou
  • kurz dané země je podhodnocen, pokud je poměr tržního měnového kurzu k takto spočítané paritě kupní síly měny větší než jedna

• výhody
  • snižuje potřebu omezovat domácí poptávku po dovozech jinými způsoby (cla, další obchodní bariéry…)
  • větší volnost měnové politiky při řešení problémů vnitřích ekon. problémů (nezaměstanonst, inflace)
• nevýhody
  • vytváří kurzové riziko - nejistota v mezinárodním obchodu (zamýšlený zisk může být ztracen, když mezi uzavřením mezinárodní obchodní smlouvy a provedením platby uběhne větší interval, kdy se změní devizový kurz)

• výhody
  • jsou bariérou pro „dovoz“ inflace
  • neumožňují měnovou depreciaci motivovanou snahou podpořit export
• nevýhody
  • vytváří potřebu udržovat výši kurzu měnovými intervencemi na zahraničních měnových trzích → CB musí udržovat značné množství devizových rezerv (což někdy může být více, než si daný stát může dovolit)
  • tím mohou státy přijít o možnost uskutečnit nezávislou monetární politiku (ta je při pevných měnových kurzech a vysoké mezinárodní kapitálové mobilitě neúčinná)
  • naopak fiskální politika je účinná - fiskální expanze zvýší úrokovou míru → centrální banka zvýší peněžní zásoby, tím se účinek fiskální expanze zesílí. Fiskální expanze vyvolá vzestup produktu, ALE zhorší se běžná bilance země

• Urban, J. Teorie národního hospodářství,3. vydání, strany 473-484 a 492-495
• seminář