Obsah
13. Devizové režimy a jejich národohospodářské důsledky
- devizy = zahraniční měny
- devizy jsou prodávány a kupovány nejčastěji bankami a finančními institucemi - vytváří mezinárodní devizový trh (jedna z částí finančního trhu)
- devizový trh není na daném místě, probíhá celosvětově (např. prostřednictvím internetu) a nepřetržitě
- měnový (devizový) kurz - cena jednotky národní měny vyjádřená prostřednictvím jiné měny
- kurz
- přímý - kolik domácí měny dostanu za 1 jednotku měny zahraniční
- nepřímý - kolik zahraniční měny dostanu za 1 jednotku domácí měny (např. za 1 Kč dostanu 0,2 dolaru)
- kurz, který je vyhlašován ČN je k tomu, aby se využil zpětně ke zjištění kurzu v daný den (v účetnictví)
Fixní (pevný) směnný kurz
- až do 70. let dvacátého století u většiny národních ekonomik
- dnes např.: Čína, některé státy v Africe
- centrální banky jednotlivých států připraveny svou měnu nakupovat a prodávat za pevně stanovenou cenu - pevný kurz
- přepočítací hodnoty měny původně odvozovány od jejich zlatého obsahu
- měnová intervence - nákup a prodej zahraniční měny prováděny CB pro stabilizaci kurzu domácí měny (značován též jako intervence na devizovém trhu)
- devalvace národní měny - pevně stanovený kurz se oficiálně smíží
- provádí centrální banka, která je omezená výší devizových rezerv
- nastane, když CB není schopna udržovat pevný kurz
- → občané devalvující země zaplatí za zahraniční měnu více
- revalvace - opak devalvace
- rozsah měnové intervence vychází z požadavků platební bilance (viz otázka64)
Fluktuační pásmo
- CB ponechá měnový kurz volně se pohybovat v určitém pásmu a začne intervenovat až tehdy, má-li kurz tendenci fluktuační pásmo opustit
- ČNB toto uplatňovala v 90.letech 20. století do roku 1997
Flexibilní (plovoucí) kurzy
- kurzy národních měn kolísají volně na základě každodenních pohybů nabídky a poptávky po jednotlivých měnách na mezinárodních devizových trzích
- volatilita kurzů – rozsah kolísání
- čistý plovoucí kurz – CB ponechává měnový kurz pohybovat se zcela volně (neprovádí měnové intervence)
- řízený plovoucí kurz – CB se pokouší občas či částečně ovlivňovat měnové kurzy intervenčními nákupy a prodeji zahraničních měn (př. USA od roku 1973)
- Změny v ceně zahraniční měny jsou v systému plovoucích měnových kurzů označovány jako:
- depreciace (znehodnocení) - důsledkem pro domácí ekonomiku je vzestup cen dováženého zboží
- apreciace (zhodnocení měny)
Konkurenční devalvace
- jeden ze způsobů, kterým se státy po hosp. krizi ve 30.letech snažily zlepšovat svou domácí ekonomickou situaci
- měly podpořit export a tím převést hospodářské problémy (nezaměstanost) do zahraničí →změně, které byly těmito devalvacemi postiženy, devalvovaly na oplátku i své měny →řetězec devalvací
Brettonwoodský měnový systém
- po druhé světové válce zajistil stabilitu mezinárodního měnového systému
- americký dolar tzv. rezervní měnou mezinárodního měnového systému – ostatní země udržovaly své devizové rezervy buď v dolarech, nebo ve zlatě
- USA se zavázaly k pevné vazbě dolaru na zlato a taky, že budou dolar za danou cenu v libovolném množství odkupovat či prodávat
- země, které k tomuto přistoupily, musely stanovit kurz své národní měny vůči dolaru a tento kurz dodržovat → zlatý dolarový standard
- na jeho základě vznikl Mezinárodní měnový fond (MMF) – hlavní funkcí bylo poskytovat úvěry členským zemím dohody, které by byly postiženy nedostatkem devizových rezerv bránících pevný kurz své měny udržovat
- v případě dlouhodobých problémů s udržováním pevného kurzu byly země oprávněny devalvovat
- druhá polovina 70. let – opuštění od vazby měn na zlato, každý člen MMF si mohl sám zvolit svůj devizový režim.
- proč USA? Protože to byla jediná země s dostatkem zlatých rezerv
- přechod z pevného na pohyblivý kurz
- na počátku 70. let 20. století – prudký růst cen ropy → mnoho amerických dolarů v držení neamerických subjektů natolik, že USA již nemohly jistit směnu za zlato + další problémy → dolar přestal být směnitelný za zlato a přešel do režimu volně plovoucího kurzu.
- (pozn. EU – zavedení eura lze chápat jako návrat evropských zemí k systému fixních devizových kurzů)
Kurz dvoustranný a vícestranný, nominální a reálný
- kurz dvoustraně nominální
- běžné devizové kurzy vyjadřující cenu zahraniční měny v jiné (domácí) měně
- kurz mnohostranný
- pro charakteristiku pohybu hodnoty domácí měny ve vztahu k většímu počtu zahraničních měn
- každá ze zahraničních měn má jinou váhu danou významem měny v mezinárodním obchodě dané země
- je také nominálním (měnový kurz je charakterizován nominálně, počtem zahraničních měnových jednotek, které je třeba za jednotku určité národní měny zaplatit)
- reálný měnový kurz
- poměr zahraničních cen k domácím cenám vyjádřeným v téže (domácí) měně.
- ke zjištění toho, jestli se domácí zboží a služby stávají relativně levnějšími nebo dražšími než statky zahraniční
- výpočet: cena statku X, který se prodává v zahraničí, vyjádřena v jednotkách domácí měny (podle kurzu) se vydělí cenou statku X v domácím státě ⇒
- = 1 - vnitřní a vnější směnný poměr je stejný
- > 1 - vnitřní kupní síla je VĚTŠÍ než vnější
- < 1 vnitřní kupní síla je MENŠÍ než vnější → zahraniční zboží je levnější
- jeho růst – reálné znehodnocení domácí měny – zahraniční zboží se v poměru k domácímu stává dražším
- pokles – reálné zhodnocení národní měny → domácí zboží a služby se stávají relativně dražšími (ztrácejí tak cenovou konkurenceschopnost)
Příčiny pohybu měnových kurzů
- souvisí se zákony nabídky a poptávky
- souvisí s mezinárodním obchodem se zbožím a službami, mezinárodními pohyby kapitálu (zahraniční investice) a devizovými spekulacemi, dále i úroveň domácí míry inflace ve vztahu k inflaci v jiných zemích
Vliv obchodu se zbožím a službami
- pokud je po vývozu určité země v zahraničí vysoká poptávka, je i poptávka po národní měně této země → růst ceny této měny vůči měnám zahraničním (a naopak)
- nabídka deviz země roste/klesá podle toho, jak firmy či občané této země svou měnu používají k nákupu deviz zemí, kde chtějí učinit své dovozy
- země zvýší dovoz→ růst nabídky její měny na zahraničních devizových trzích → kurzs její měny má tendenci klesat
Vliv úrokových sazeb a investičních výnosů
- pokud jsou domácí úrokové sazby ve srovnání se zahraničními vyšší, mají tendenci vyvolávat příliv zahraničního kapitálu→ nutnost nakupovat domácí měnu a prodávat měny zahraniční
- vzestup poptávky po měně a vzrůst nabídky zahraničních měn vyvolá:
- apreciaci - růst devizového kurzu domácí měny a depreciaci - pokles kurzu měn ostatních
Vliv devizových spekulací
- devizová spekulace = investice do deviz prováděné ve snaze dosáhnout zisku vyvolaného růstem či poklesem směnných kurzů
- nadměrné jsou destabilizujícím jevem → nejistota → poškození mezinárodního obchodu
- měnová krize - prudký pád kurzu měny - vyvolán náhlým a hromadným „útěkem“ investorů od této měny k měnám ostatním
Směnný kurz a míra inflace
- ekonomika s vyšší inflací → klesající poptávka po její měně → tendence ke znehodnocení (depreaciace)
- měna země, která má nižší inflaci, než je mezinárodní průměr → tendence zhodnocování (apreciace)
- u fluktuačního směnného kurzu pohyb plynulý X u fixního toto probíhá ve skocích
- teorie parity kupní síly měny
- k vysvětlení pohybů měnových kurzů
- paritní kupní síla měny A vůči měně B - počet jednotek měny A, za který lze koupit stejné množství výrobků a služeb na vnitrostátním trhu jako za jednotku měny B na vnitrostátním trhu měny B
- →„skutečné“ (rovnovážné) směnné kurzy měn závisí na relativní kupní síle těchto měn v jejich vlastní zemi (př.: pokud v USA stojí zboží Y 1,5 dolaru a ve VB totéž zboží stojí 1 libru, tak „skutečný“ směnný kurz bude 1,5dolaru za 1 libru)
- parita kupní síly:
- absolutní - vychází ze zákona jediné ceny - po nějaké době se ceny vyrovnají (ve státě A je zboží levnější než ve státě B, tak se bude kupovat více ve státě A → bude jeho nedostatek → zvýšení ceny)
- relativní - jak se změní nominální měnový kurz, když se změní cenová hladina; na základě rozdílu cenové hladiny domácí a zahraniční
- index Big Mac
- britský ekonomický týdeník The Economist orienatačně zjišťuje, které světové měny jsou v mezinárodním měřítku nadhodnoceny nebo podhodnoceny porovnáním tržního měnového kurzu a parity kupní síly vycházejícího ze srovnání ceny spotřebního koše, kde je jen jeden statek: hamburger Big Mac
- dolarová cena hamburgeru se vydělí jeho domácí cenou
- kurz dané země je podhodnocen, pokud je poměr tržního měnového kurzu k takto spočítané paritě kupní síly měny větší než jedna
Devizové režimy a hospodářská politika
Plovoucí kurzy
- výhody
- snižuje potřebu omezovat domácí poptávku po dovozech jinými způsoby (cla, další obchodní bariéry…)
- větší volnost měnové politiky při řešení problémů vnitřích ekon. problémů (nezaměstanonst, inflace)
- nevýhody
- vytváří kurzové riziko - nejistota v mezinárodním obchodu (zamýšlený zisk může být ztracen, když mezi uzavřením mezinárodní obchodní smlouvy a provedením platby uběhne větší interval, kdy se změní devizový kurz)
Pevné kurzy
- výhody
- jsou bariérou pro „dovoz“ inflace
- neumožňují měnovou depreciaci motivovanou snahou podpořit export
- nevýhody
- vytváří potřebu udržovat výši kurzu měnovými intervencemi na zahraničních měnových trzích → CB musí udržovat značné množství devizových rezerv (což někdy může být více, než si daný stát může dovolit)
- tím mohou státy přijít o možnost uskutečnit nezávislou monetární politiku (ta je při pevných měnových kurzech a vysoké mezinárodní kapitálové mobilitě neúčinná)
- naopak fiskální politika je účinná - fiskální expanze zvýší úrokovou míru → centrální banka zvýší peněžní zásoby, tím se účinek fiskální expanze zesílí. Fiskální expanze vyvolá vzestup produktu, ALE zhorší se běžná bilance země
Prameny
- Urban, J. Teorie národního hospodářství,3. vydání, strany 473-484 a 492-495
- seminář
Navigace Seznam otázek
A Předmět a metody národohospodářské teorie
71. Předmět národohospodářské teorie a její základní kategorie |
30. Hlavní historické a současné směry ekonomického myšlení
B Základní ekonomické pojmy a principy
98. Základní ekonomické principy a modely, metodické chyby ekonomického uvažování |
54. Náklady alternativ a utopené náklady, ilustrujte na příkladech |
97. Základní ekonomické otázky, typy a odlišnosti ekonomických systémů |
17. Ekonomická efektivnost, Paretovo a Kaldor-Hicksovo kritérium efektivnosti |
85. Trhy výrobních faktorů, jejich úloha, specifika a regulace |
89. Typy ekonomických subjektů, jejich postavení a úloha v národním hospodářství |
49. Model ekonomického koloběhu |
55. Národohospodářské agregáty a jejich význam |
46. Metody měření HDP
C Tržní systém a státní ekonomická regulace
82. Trh a tržní systém, typy trhů |
87. Tržní cena a její funkce |
7. Cenová a necenová konkurence, principy marketingu |
31. Hospodářská politika, její cíle, druhy a účinnost, magický čtyřúhelník |
88. Tržní selhání, jeho druhy a příčiny, ilustrujte na příkladech |
90. Veřejná a soukromá řešení tržních selhání |
75. Státní regulace trhů, ceny ve smíšené ekonomice |
73. Selhání vlády a jeho příčiny
D Poptávka, nabídka a tržní cena
100. Zákon poptávky, zákon nabídky, zákon poptávky a nabídky, zákon jedné ceny |
8. Cenová, důchodová a křížová elasticita poptávky |
70. Přebytek výrobce a spotřebitele, efektivita tržní rovnováhy |
77. Státní zásahy do cen, jejich příčiny, důsledky a efektivita
E Rozhodování, ekonomika a správa firem
9. Cíle, náklady, příjmy a zisk firmy |
35. Implicitní a explicitní náklady firmy, ekonomický a účetní zisk |
61. Normální zisk firmy, ekonomická renta a její dobývání |
53. Náklady a nákladové křivky firmy, analýza firemních nákladů |
44. Marginální náklady a jejich význam |
99. Zákon klesajícího mezního produktu, princip úspor z rozsahu |
25. Financování firmy, finanční ukazatele a jejich funkce při řízení firmy |
96. Význam a struktura rozvahy firmy |
21. Ekonomický pohled na vybrané právní formy podniků, jejich výhody a nevýhody |
18. Ekonomické aspekty správy společností, problém „pána a správce“, modely corporate governance
F Struktura trhu, typy konkurence a konkurenční politika
78. Struktura trhu a tržní síla, relevantní trh |
15. Efektivnost dokonalé konkurence |
83. Trh dokonalé konkurence a postavení firmy na tomto trhu |
58. Nedokonalá konkurence, příčiny vzniku a hlavní typy, ztráta blahobytu v podmínkách nedokonalé konkurence |
33. Chování firem v podmínkách dokonalé a monopolistické konkurence |
34. Chování firem v podmínkách oligopolu a monopolu |
42. Konkurenční politika, antimonopolní zákonodárství, regulace přirozených monopolů
G Kapitál a kapitálové trhy
40. Kapitál, jeho vznik, formy a funkce |
37. Instituce kapitálového trhu a jejich význam |
52. Nabídka, poptávka a rovnováha na trhu kapitálu |
3. Aktiva, jejich druhy a vlastnosti, stanovení ceny aktiv |
39. Investování a spekulace, vznik a důsledky „investičních bublin“ |
79. Subjekty kapitálového trhu |
67. Primární a sekundární kapitálové trhy a jejich význam
H Trh práce, zaměstnanost a rozdělení příjmů
65. Poptávka a nabídka na trhu práce, vliv substitučního a důchodového efektu na nabídku práce |
84. Trh práce (poptávka, nabídka a rovnováha) |
86. Tržní a netržní faktory determinace mezd, mzdová strnulost, jej příčiny a důsledky |
59. Nezaměstnanost, příčiny, druhy a měření, vztah nezaměstnanosti a inflace |
72. Rozdělení důchodů, nerovnosti v důchodech, přerozdělovací procesy a jejich nástroje
I Peníze a měnová politika
63. Peníze, jejich funkce a formy, úloha zlata v dějinách peněz |
94. Vymezení peněz, peněžní zásoba a peněžní agregáty |
41. Komoditní peníze, zlatý standard, peníze s nuceným oběhem |
51. Nabídka a poptávka na trhu peněz, cena peněz, výnosová křivka |
5. Bankovní systém, tvorba peněz a peněžní multiplikátor |
50. Monetární politika a její nástroje |
56. Nástroje expanzívní fiskální a monetární politiky, jejich význam a účinnost |
57. Nástroje restriktivní měnové a rozpočtové politiky, jejich význam a účinnost |
6. Bezprostřední a konečné cíle měnové politiky, cílování inflace |
43. Kvantitativní teorie peněz, Fisherova rovnost |
62. Omezení měnové a fiskální politiky |
45. Měnová báze a tvorba peněz, peníze jako dluh |
14. Diskontní, lombardní a repo sazba jako měnové nástroje |
29. Funkce a nástroje centrální banky |
60. Nezávislost a odpovědnost centrální banky |
36. Inflace a její měření, druhy, příčiny a důsledky inflace, inflační daň |
12. Deflace, její příčiny a důsledky, past likvidity a kvantitativní uvolňování
J Hospodářský růst
80. Teorie hospodářského růstu |
69. Produktivita práce a kapitálu a jejich faktory, politika nabídkové strany |
22. Ekonomický růst a rozvoj, zdroje a typy růstu, růstová politika
K Hospodářský cyklus a stabilizační politika
32. Hospodářský cyklus, jeho příčiny a fáze |
66. Poptávkové a nabídkové šoky a jejich vliv na vznik recese |
38. Investiční akcelerátor a multiplikátor a jejich význam pro průběh hospodářského cyklu |
26. Finanční a měnová krize, možné příčiny a důsledky |
10. Cíle, principy a nástroje stabilizační politiky |
2. Agregátní poptávka a nabídka, potenciální a reálný produkt |
4. Automatické stabilizátory a jejich funkce, vysvětlete na příkladu |
27. Fiskální multiplikátory, efekt vytěsňování |
20. Ekonomické multiplikátory a jejich význam (Keynesův multiplikátor, peněžní multiplikátor, fiskální multiplikátor) |
28. Fiskální politika, její cíle a nástroje
L Státní rozpočet a daňový systém
93. Veřejné finance, jejich funkce a složky, státní rozpočet a jeho deficity |
76. Státní rozpočet, základní struktura jeho příjmové a výdajové stránky |
11. Daně, jejich druhy a ekonomické vlastnosti, daňová politika |
16. Efektivnost zdanění, daňové břemeno a „náklady mrtvé váhy“, Lafferova křivka |
23. Euro a Maastrichtská kritéria, Pakt stability a růstu
M Mezinárodní ekonomické vztahy
1. Absolutní a komparativní výhody v mezinárodním obchodě, vysvětlete na příkladu |
48. Mezinárodní měnové vztahy, devizové trhy, optimální měnové zóny |
64. Platební a obchodní bilance, jejich struktura a význam |
13. Devizové režimy a jejich národohospodářské důsledky |
47. Mezinárodní ekonomická integrace a její formy, globalizace ekonomiky |
95. Vývoj evropské ekonomické integrace, jednotný vnitřní trh, hospodářská a měnová unie EU
N Základy ekonomie veřejného sektoru:
24. Externality, jejich příčiny, důsledky a řešení |
81. Transakční náklady a Coaseův teorém |
92. Veřejné a částečně veřejné statky, společné zdroje |
74. Soukromé a veřejné statky, veřejné poskytování statků |
68. Principy ekonomické teorie veřejné volby |
91. Veřejná produkce statků, její příčiny a důsledky |
19. Ekonomické chování veřejné byrokracie