Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


13. Devizové režimy a jejich národohospodářské důsledky

  • devizy = zahraniční měny
  • devizy jsou prodávány a kupovány nejčastěji bankami a finančními institucemi - vytváří mezinárodní devizový trh (jedna z částí finančního trhu)
  • devizový trh není na daném místě, probíhá celosvětově (např. prostřednictvím internetu) a nepřetržitě
  • měnový (devizový) kurz - cena jednotky národní měny vyjádřená prostřednictvím jiné měny
  • kurz
    • přímý - kolik domácí měny dostanu za 1 jednotku měny zahraniční
    • nepřímý - kolik zahraniční měny dostanu za 1 jednotku domácí měny (např. za 1 Kč dostanu 0,2 dolaru)
  • kurz, který je vyhlašován ČN je k tomu, aby se využil zpětně ke zjištění kurzu v daný den (v účetnictví)

Fixní (pevný) směnný kurz

  • až do 70. let dvacátého století u většiny národních ekonomik
  • dnes např.: Čína, některé státy v Africe
  • centrální banky jednotlivých států připraveny svou měnu nakupovat a prodávat za pevně stanovenou cenu - pevný kurz
  • přepočítací hodnoty měny původně odvozovány od jejich zlatého obsahu
  • měnová intervence - nákup a prodej zahraniční měny prováděny CB pro stabilizaci kurzu domácí měny (značován též jako intervence na devizovém trhu)
  • devalvace národní měny - pevně stanovený kurz se oficiálně smíží
    • provádí centrální banka, která je omezená výší devizových rezerv
    • nastane, když CB není schopna udržovat pevný kurz
    • → občané devalvující země zaplatí za zahraniční měnu více
  • revalvace - opak devalvace
  • rozsah měnové intervence vychází z požadavků platební bilance (viz otázka64)

Fluktuační pásmo

  • CB ponechá měnový kurz volně se pohybovat v určitém pásmu a začne intervenovat až tehdy, má-li kurz tendenci fluktuační pásmo opustit
  • ČNB toto uplatňovala v 90.letech 20. století do roku 1997

Flexibilní (plovoucí) kurzy

  • kurzy národních měn kolísají volně na základě každodenních pohybů nabídky a poptávky po jednotlivých měnách na mezinárodních devizových trzích
  • volatilita kurzů – rozsah kolísání
  1. čistý plovoucí kurz – CB ponechává měnový kurz pohybovat se zcela volně (neprovádí měnové intervence)
  2. řízený plovoucí kurz – CB se pokouší občas či částečně ovlivňovat měnové kurzy intervenčními nákupy a prodeji zahraničních měn (př. USA od roku 1973)
  • Změny v ceně zahraniční měny jsou v systému plovoucích měnových kurzů označovány jako:
    • depreciace (znehodnocení) - důsledkem pro domácí ekonomiku je vzestup cen dováženého zboží
    • apreciace (zhodnocení měny)

Konkurenční devalvace

  • jeden ze způsobů, kterým se státy po hosp. krizi ve 30.letech snažily zlepšovat svou domácí ekonomickou situaci
  • měly podpořit export a tím převést hospodářské problémy (nezaměstanost) do zahraničí →změně, které byly těmito devalvacemi postiženy, devalvovaly na oplátku i své měny →řetězec devalvací

Brettonwoodský měnový systém

  • po druhé světové válce zajistil stabilitu mezinárodního měnového systému
  • americký dolar tzv. rezervní měnou mezinárodního měnového systému – ostatní země udržovaly své devizové rezervy buď v dolarech, nebo ve zlatě
  • USA se zavázaly k pevné vazbě dolaru na zlato a taky, že budou dolar za danou cenu v libovolném množství odkupovat či prodávat
  • země, které k tomuto přistoupily, musely stanovit kurz své národní měny vůči dolaru a tento kurz dodržovat → zlatý dolarový standard
  • na jeho základě vznikl Mezinárodní měnový fond (MMF) – hlavní funkcí bylo poskytovat úvěry členským zemím dohody, které by byly postiženy nedostatkem devizových rezerv bránících pevný kurz své měny udržovat
  • v případě dlouhodobých problémů s udržováním pevného kurzu byly země oprávněny devalvovat
  • druhá polovina 70. let – opuštění od vazby měn na zlato, každý člen MMF si mohl sám zvolit svůj devizový režim.
  • proč USA? Protože to byla jediná země s dostatkem zlatých rezerv
  • přechod z pevného na pohyblivý kurz
    • na počátku 70. let 20. století – prudký růst cen ropy → mnoho amerických dolarů v držení neamerických subjektů natolik, že USA již nemohly jistit směnu za zlato + další problémy → dolar přestal být směnitelný za zlato a přešel do režimu volně plovoucího kurzu.
    • (pozn. EU – zavedení eura lze chápat jako návrat evropských zemí k systému fixních devizových kurzů)

Kurz dvoustranný a vícestranný, nominální a reálný

  • kurz dvoustraně nominální
    • běžné devizové kurzy vyjadřující cenu zahraniční měny v jiné (domácí) měně
  • kurz mnohostranný
    • pro charakteristiku pohybu hodnoty domácí měny ve vztahu k většímu počtu zahraničních měn
    • každá ze zahraničních měn má jinou váhu danou významem měny v mezinárodním obchodě dané země
    • je také nominálním (měnový kurz je charakterizován nominálně, počtem zahraničních měnových jednotek, které je třeba za jednotku určité národní měny zaplatit)
  • reálný měnový kurz
    • poměr zahraničních cen k domácím cenám vyjádřeným v téže (domácí) měně.
    • ke zjištění toho, jestli se domácí zboží a služby stávají relativně levnějšími nebo dražšími než statky zahraniční
    • výpočet: cena statku X, který se prodává v zahraničí, vyjádřena v jednotkách domácí měny (podle kurzu) se vydělí cenou statku X v domácím státě
      • = 1 - vnitřní a vnější směnný poměr je stejný
      • > 1 - vnitřní kupní síla je VĚTŠÍ než vnější
      • < 1 vnitřní kupní síla je MENŠÍ než vnější → zahraniční zboží je levnější
    • jeho růst – reálné znehodnocení domácí měny – zahraniční zboží se v poměru k domácímu stává dražším
    • pokles – reálné zhodnocení národní měny → domácí zboží a služby se stávají relativně dražšími (ztrácejí tak cenovou konkurenceschopnost)

Příčiny pohybu měnových kurzů

  • souvisí se zákony nabídky a poptávky
  • souvisí s mezinárodním obchodem se zbožím a službami, mezinárodními pohyby kapitálu (zahraniční investice) a devizovými spekulacemi, dále i úroveň domácí míry inflace ve vztahu k inflaci v jiných zemích

Vliv obchodu se zbožím a službami

  • pokud je po vývozu určité země v zahraničí vysoká poptávka, je i poptávka po národní měně této země → růst ceny této měny vůči měnám zahraničním (a naopak)
  • nabídka deviz země roste/klesá podle toho, jak firmy či občané této země svou měnu používají k nákupu deviz zemí, kde chtějí učinit své dovozy
  • země zvýší dovoz→ růst nabídky její měny na zahraničních devizových trzích → kurzs její měny má tendenci klesat

Vliv úrokových sazeb a investičních výnosů

  • pokud jsou domácí úrokové sazby ve srovnání se zahraničními vyšší, mají tendenci vyvolávat příliv zahraničního kapitálu→ nutnost nakupovat domácí měnu a prodávat měny zahraniční
  • vzestup poptávky po měně a vzrůst nabídky zahraničních měn vyvolá:
    • apreciaci - růst devizového kurzu domácí měny a depreciaci - pokles kurzu měn ostatních

Vliv devizových spekulací

  • devizová spekulace = investice do deviz prováděné ve snaze dosáhnout zisku vyvolaného růstem či poklesem směnných kurzů
  • nadměrné jsou destabilizujícím jevem → nejistota → poškození mezinárodního obchodu
  • měnová krize - prudký pád kurzu měny - vyvolán náhlým a hromadným „útěkem“ investorů od této měny k měnám ostatním

Směnný kurz a míra inflace

  • ekonomika s vyšší inflací → klesající poptávka po její měně → tendence ke znehodnocení (depreaciace)
  • měna země, která má nižší inflaci, než je mezinárodní průměr → tendence zhodnocování (apreciace)
  • u fluktuačního směnného kurzu pohyb plynulý X u fixního toto probíhá ve skocích
  • teorie parity kupní síly měny
    • k vysvětlení pohybů měnových kurzů
    • paritní kupní síla měny A vůči měně B - počet jednotek měny A, za který lze koupit stejné množství výrobků a služeb na vnitrostátním trhu jako za jednotku měny B na vnitrostátním trhu měny B
    • →„skutečné“ (rovnovážné) směnné kurzy měn závisí na relativní kupní síle těchto měn v jejich vlastní zemi (př.: pokud v USA stojí zboží Y 1,5 dolaru a ve VB totéž zboží stojí 1 libru, tak „skutečný“ směnný kurz bude 1,5dolaru za 1 libru)
    • parita kupní síly:
      • absolutní - vychází ze zákona jediné ceny - po nějaké době se ceny vyrovnají (ve státě A je zboží levnější než ve státě B, tak se bude kupovat více ve státě A → bude jeho nedostatek → zvýšení ceny)
      • relativní - jak se změní nominální měnový kurz, když se změní cenová hladina; na základě rozdílu cenové hladiny domácí a zahraniční
  • index Big Mac
    • britský ekonomický týdeník The Economist orienatačně zjišťuje, které světové měny jsou v mezinárodním měřítku nadhodnoceny nebo podhodnoceny porovnáním tržního měnového kurzu a parity kupní síly vycházejícího ze srovnání ceny spotřebního koše, kde je jen jeden statek: hamburger Big Mac
    • dolarová cena hamburgeru se vydělí jeho domácí cenou
    • kurz dané země je podhodnocen, pokud je poměr tržního měnového kurzu k takto spočítané paritě kupní síly měny větší než jedna

Devizové režimy a hospodářská politika

Plovoucí kurzy

  • výhody
    • snižuje potřebu omezovat domácí poptávku po dovozech jinými způsoby (cla, další obchodní bariéry…)
    • větší volnost měnové politiky při řešení problémů vnitřích ekon. problémů (nezaměstanonst, inflace)
  • nevýhody
    • vytváří kurzové riziko - nejistota v mezinárodním obchodu (zamýšlený zisk může být ztracen, když mezi uzavřením mezinárodní obchodní smlouvy a provedením platby uběhne větší interval, kdy se změní devizový kurz)

Pevné kurzy

  • výhody
    • jsou bariérou pro „dovoz“ inflace
    • neumožňují měnovou depreciaci motivovanou snahou podpořit export
  • nevýhody
    • vytváří potřebu udržovat výši kurzu měnovými intervencemi na zahraničních měnových trzích → CB musí udržovat značné množství devizových rezerv (což někdy může být více, než si daný stát může dovolit)
    • tím mohou státy přijít o možnost uskutečnit nezávislou monetární politiku (ta je při pevných měnových kurzech a vysoké mezinárodní kapitálové mobilitě neúčinná)
    • naopak fiskální politika je účinná - fiskální expanze zvýší úrokovou míru → centrální banka zvýší peněžní zásoby, tím se účinek fiskální expanze zesílí. Fiskální expanze vyvolá vzestup produktu, ALE zhorší se běžná bilance země

Prameny

  • Urban, J. Teorie národního hospodářství,3. vydání, strany 473-484 a 492-495
  • seminář

Navigace Seznam otázek

A Předmět a metody národohospodářské teorie
71. Předmět národohospodářské teorie a její základní kategorie | 30. Hlavní historické a současné směry ekonomického myšlení

B Základní ekonomické pojmy a principy
98. Základní ekonomické principy a modely, metodické chyby ekonomického uvažování | 54. Náklady alternativ a utopené náklady, ilustrujte na příkladech | 97. Základní ekonomické otázky, typy a odlišnosti ekonomických systémů | 17. Ekonomická efektivnost, Paretovo a Kaldor-Hicksovo kritérium efektivnosti | 85. Trhy výrobních faktorů, jejich úloha, specifika a regulace | 89. Typy ekonomických subjektů, jejich postavení a úloha v národním hospodářství | 49. Model ekonomického koloběhu | 55. Národohospodářské agregáty a jejich význam | 46. Metody měření HDP

C Tržní systém a státní ekonomická regulace
82. Trh a tržní systém, typy trhů | 87. Tržní cena a její funkce | 7. Cenová a necenová konkurence, principy marketingu | 31. Hospodářská politika, její cíle, druhy a účinnost, magický čtyřúhelník | 88. Tržní selhání, jeho druhy a příčiny, ilustrujte na příkladech | 90. Veřejná a soukromá řešení tržních selhání | 75. Státní regulace trhů, ceny ve smíšené ekonomice | 73. Selhání vlády a jeho příčiny

D Poptávka, nabídka a tržní cena
100. Zákon poptávky, zákon nabídky, zákon poptávky a nabídky, zákon jedné ceny | 8. Cenová, důchodová a křížová elasticita poptávky | 70. Přebytek výrobce a spotřebitele, efektivita tržní rovnováhy | 77. Státní zásahy do cen, jejich příčiny, důsledky a efektivita

E Rozhodování, ekonomika a správa firem
9. Cíle, náklady, příjmy a zisk firmy | 35. Implicitní a explicitní náklady firmy, ekonomický a účetní zisk | 61. Normální zisk firmy, ekonomická renta a její dobývání | 53. Náklady a nákladové křivky firmy, analýza firemních nákladů | 44. Marginální náklady a jejich význam | 99. Zákon klesajícího mezního produktu, princip úspor z rozsahu | 25. Financování firmy, finanční ukazatele a jejich funkce při řízení firmy | 96. Význam a struktura rozvahy firmy | 21. Ekonomický pohled na vybrané právní formy podniků, jejich výhody a nevýhody | 18. Ekonomické aspekty správy společností, problém „pána a správce“, modely corporate governance

F Struktura trhu, typy konkurence a konkurenční politika
78. Struktura trhu a tržní síla, relevantní trh | 15. Efektivnost dokonalé konkurence | 83. Trh dokonalé konkurence a postavení firmy na tomto trhu | 58. Nedokonalá konkurence, příčiny vzniku a hlavní typy, ztráta blahobytu v podmínkách nedokonalé konkurence | 33. Chování firem v podmínkách dokonalé a monopolistické konkurence | 34. Chování firem v podmínkách oligopolu a monopolu | 42. Konkurenční politika, antimonopolní zákonodárství, regulace přirozených monopolů

G Kapitál a kapitálové trhy
40. Kapitál, jeho vznik, formy a funkce | 37. Instituce kapitálového trhu a jejich význam | 52. Nabídka, poptávka a rovnováha na trhu kapitálu | 3. Aktiva, jejich druhy a vlastnosti, stanovení ceny aktiv | 39. Investování a spekulace, vznik a důsledky „investičních bublin“ | 79. Subjekty kapitálového trhu | 67. Primární a sekundární kapitálové trhy a jejich význam

H Trh práce, zaměstnanost a rozdělení příjmů
65. Poptávka a nabídka na trhu práce, vliv substitučního a důchodového efektu na nabídku práce | 84. Trh práce (poptávka, nabídka a rovnováha) | 86. Tržní a netržní faktory determinace mezd, mzdová strnulost, jej příčiny a důsledky | 59. Nezaměstnanost, příčiny, druhy a měření, vztah nezaměstnanosti a inflace | 72. Rozdělení důchodů, nerovnosti v důchodech, přerozdělovací procesy a jejich nástroje

I Peníze a měnová politika
63. Peníze, jejich funkce a formy, úloha zlata v dějinách peněz | 94. Vymezení peněz, peněžní zásoba a peněžní agregáty | 41. Komoditní peníze, zlatý standard, peníze s nuceným oběhem | 51. Nabídka a poptávka na trhu peněz, cena peněz, výnosová křivka | 5. Bankovní systém, tvorba peněz a peněžní multiplikátor | 50. Monetární politika a její nástroje | 56. Nástroje expanzívní fiskální a monetární politiky, jejich význam a účinnost | 57. Nástroje restriktivní měnové a rozpočtové politiky, jejich význam a účinnost | 6. Bezprostřední a konečné cíle měnové politiky, cílování inflace | 43. Kvantitativní teorie peněz, Fisherova rovnost | 62. Omezení měnové a fiskální politiky | 45. Měnová báze a tvorba peněz, peníze jako dluh | 14. Diskontní, lombardní a repo sazba jako měnové nástroje | 29. Funkce a nástroje centrální banky | 60. Nezávislost a odpovědnost centrální banky | 36. Inflace a její měření, druhy, příčiny a důsledky inflace, inflační daň | 12. Deflace, její příčiny a důsledky, past likvidity a kvantitativní uvolňování

J Hospodářský růst
80. Teorie hospodářského růstu | 69. Produktivita práce a kapitálu a jejich faktory, politika nabídkové strany | 22. Ekonomický růst a rozvoj, zdroje a typy růstu, růstová politika

K Hospodářský cyklus a stabilizační politika
32. Hospodářský cyklus, jeho příčiny a fáze | 66. Poptávkové a nabídkové šoky a jejich vliv na vznik recese | 38. Investiční akcelerátor a multiplikátor a jejich význam pro průběh hospodářského cyklu | 26. Finanční a měnová krize, možné příčiny a důsledky | 10. Cíle, principy a nástroje stabilizační politiky | 2. Agregátní poptávka a nabídka, potenciální a reálný produkt | 4. Automatické stabilizátory a jejich funkce, vysvětlete na příkladu | 27. Fiskální multiplikátory, efekt vytěsňování | 20. Ekonomické multiplikátory a jejich význam (Keynesův multiplikátor, peněžní multiplikátor, fiskální multiplikátor) | 28. Fiskální politika, její cíle a nástroje

L Státní rozpočet a daňový systém
93. Veřejné finance, jejich funkce a složky, státní rozpočet a jeho deficity | 76. Státní rozpočet, základní struktura jeho příjmové a výdajové stránky | 11. Daně, jejich druhy a ekonomické vlastnosti, daňová politika | 16. Efektivnost zdanění, daňové břemeno a „náklady mrtvé váhy“, Lafferova křivka | 23. Euro a Maastrichtská kritéria, Pakt stability a růstu

M Mezinárodní ekonomické vztahy
1. Absolutní a komparativní výhody v mezinárodním obchodě, vysvětlete na příkladu | 48. Mezinárodní měnové vztahy, devizové trhy, optimální měnové zóny | 64. Platební a obchodní bilance, jejich struktura a význam | 13. Devizové režimy a jejich národohospodářské důsledky | 47. Mezinárodní ekonomická integrace a její formy, globalizace ekonomiky | 95. Vývoj evropské ekonomické integrace, jednotný vnitřní trh, hospodářská a měnová unie EU

N Základy ekonomie veřejného sektoru:
24. Externality, jejich příčiny, důsledky a řešení | 81. Transakční náklady a Coaseův teorém | 92. Veřejné a částečně veřejné statky, společné zdroje | 74. Soukromé a veřejné statky, veřejné poskytování statků | 68. Principy ekonomické teorie veřejné volby | 91. Veřejná produkce statků, její příčiny a důsledky | 19. Ekonomické chování veřejné byrokracie

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code