Obsah
100. Zákon poptávky, zákon nabídky, zákon poptávky a nabídky, zákon jedné ceny
Zákon poptávky
- poptávka - ochota a schopnost kupujících koupit si určité množství daného statku v závislosti na jeho ceně
- poptávku po určitém statku označujeme také: tržní poptávka, poptávka na jednotlivém trhu
- poptávka ukazuje závislost prodaného množství určitého statku na jeho ceně (lze ji graficky zobrazit křivkou)
- Pozor: Poptávka je to tehdy, když je subjekt připraven si danou věc koupit, ne, že si to jen přeje!
- poptávané množství - výše poptávky po určitém statku při určité ceně
- S klesající cenou se bude poptávané množství statku zvyšovat a naopak (za předpokladu ceteris paribus)
- Křivka poptávky na trhu nám říká, jaké množství statku bude poptávané při jaké ceně
Proč je křivka klesající?
- vysvětlení proč má individuální poptávková křivka (tedy popt. křivka jednotlivých kupujících) klesající sklon
- vliv: princip mezního užitku,důchodového a substitučního efektu..
- Princip klesajícího mezního (marginálního) užitku - míra subjektivního uspokojení dosáhne vrcholu a pak klesá bez ohledu na cenu statku > nákup bude jednotlivec zvyšovat pouze do takového množství, při kterém je mezní užitek ještě vyšší nebo alespoň roven ceně
- (př. dám si čokoládu, jsem spokojený, dám si další tři a po padesáté už toho mám dost)
- mezní užitek - užitek z každé další spotřebované jednotky
- Důchodový efekt – při nižší ceně si nákup může dovolit vyšší počet spotřebitelů; zvýšení ceny vede ke snížení kupní síly stávajících příjmů (tj. množství zboží a služeb, které kupující může za jednotku svého příjmu získat
- Substituční efekt – s rostoucí cenou je pro mne lákavější substitut (máslo – margarín)
- Poptávka v krátkém období (short run) má na grafu strmější průběh, než v dlouhém období (long run) – substituce je dlouhodobější proces, spotřebitel potřebuje čas, než si zvykne, popř. změní technologii atd. V krátkodobém období tak vydrží i vyšší cenu s menším počtem statku, zatímco v dlouhodobém horizontu substituuje.
- Poptávka X poptávané množství – poptávané množství se mění v závislosti na ceně (posun po křivce), kdyžto poptávka je funkce závislosti Q (množství) na P (ceně) a mění se např. když se sníží rozpočet nebo se statek stane módním viz níže (posun křivky po ose x).
Příčiny změny poptávky
- vzestup či pokles poptávky = změna poptávaného množství daného zboží při jeho jakékoli ceně
- změna relativních cen substitutů - vzroste-li cena zboží, mají lidé tendenci nahrazovat jej substitutem, čímž se jeho (substitutu) poptávané množství zvýší při jeho jakékoli ceně
- změna ceny komplementárního zboží - vzroste-li cena zboží a tedy klesne jeho poptávané množství, sníží se při jakékoli ceně i poptávané množství zboží komplementárního
- změna spotřebitelských preferencí - např. pod vlivem změny vkusu, módy, ročního období apod.
- změny spotřebitelských důchodů - zvýší-li se důchody, zpravidla vzroste i poptávka
- růst/pokles počtu obyvatel - růst počtu obyvatel posunuje křivku poptávky doprava, pokles doleva
Výjimky ze zákona poptávky
- „snobská přitažlivost“ některých statků (tzv. Veblenovy statky) - poptávka po nich by naopak s růstem ceny mohla růst
- když lidé spekulují, že se daný statek ještě v budoucnu zdraží
- Giffenovy statky - zboží a služby, které nelze nahradit žádným subsitutem a lidé je budou kupovat stejně i za vyšší cenu
Optimum spotřebitele
- musí-li spotřebitel volit mezi nákupem různých spotřebních statků, měl by volit tak, aby dosáhl rovnosti mezních užitků jednotek všech spotřebovávaných statků v relaci k jejich cenám
- bude záviset na disponsibilním příjmu a subjektivních preferencích spotřebitele
Teorie spotřebitele
- zkoumá rozhodování o tom, jak využije spotřebitel svůj omezený příjem (vychází z toho, že se spotřebitel snaží na základě svých subjektivních preferencí maximalizovat svůj užitek)
- pro znázornění se používá tzv. indiferenční analýza
- základem je klesající indiferenční křivka, která znázorňuje různá množství dvou statků, která poskytují spotřebiteli stejný užitek
- větší vzdálenost indiferenční křivky od počátku představuje větší užitek a naopak > zájmem spotřebitele je nacházet se na křivce nejdále od počátku
- rozpočtové omezení = kombinace statků, které si spotřebitel může při svém příjmu a daných cenách koupit; grafickým znázorněním je linie rozpočtu (na obrázku šrafovaná)
- indiferenční křivka ležící nejvíce vlevo (viz obrázek), nevyčerpává kupní možnosti spotřebitele, křivka nejvíce vpravo je mimo rozpočtové omezení
- optimem se stano bod ležící na indiferenční křivce, jejíž tečnou je právě linie rozpočtového omezení
- dojde-li ke zvýšení obou cen nebo jedné z nich při stabilitě druhé ceny, rozpočtové omezení se sníží; naopak poklesnou-li obě ceny nebo jedna při cenové stabilitě druhé, rozpočtové omezení se zvýší a nové optimum se bude nacházet na vyšší indif. křivce
- Elasticita viz otázka č.8 http://ius.tulacek.eu/tnh/zkouska/otazka-8
- Přebytek výrobce a spotřebitele, efektivita tržní rovnováhy viz otázka č. 70 http://ius.tulacek.eu/tnh/zkouska/otazka-70
Zákon nabídky
- tržní nabídka nebo nabídka na jednotlivém trhu - množství určitého produktu, které prodávající nabídnou k prodeji při jeho různých cenách
- nabízené množství - výše nabídky při určité ceně
- nabízené množství statku roste s cenou, tedy při vyšších cenách budou nabízet prodávající k prodeji větší množství produktu než při cenách nižších
- protíná křivku poptávky a tam vzniká rovnovážný bod E
- firmy zvyšují produkci dokud se MC=P (mezní náklady nerovnájí zvýšené ceně)
- firmy na trhu se posouvají do rovnovážného bodu (ve smyslu konzistetní produkce na trhu), kdy jejich mezní náklady se rovnají ceně a mají nulový zisk. V tomto stavu nezůstávají dlouho a pomocí inovací se snaží snížit náklady a produkovat zisk.
Proč je křivka rostoucí?
- vyšší cena statku umožní produkovat statek i těm výrobcům, jejichž náklady jsou vyšší a při nižších cenách neměli o výrobu zájem
- vyšší objem produkce je spojen s vyššími průměrnými náklady a proto, chceme-li větší produkci, musíme akceptovat vyšší cenu
Individuální a tržní nabídka
- individuální nabídka výrobce - jaké množství bude mít zájem nabízet při jednotlivých cenách
- tržní nabídka je pak součtem individuálních nabídek
Pružnost nabídky
- pružná nabídka je, reaguje-li nabízené množství na změnu ceny výrazně, nepružná nabídka je tehdy, reaguje-li nabízené množství pouze omezeně
- koeficient cenové pružnosti nabídky - říká, o kolik procent se změní nabízené množství určitého statku, změní-li se jeho cena o jedno procento > zvýší-li (sníží-li) se nabízené množství statku při jednoprocentním růstu (poklesu) jeho ceny o více než 1%, lze mluvit o pružné nabídce (pokud je koeficient menší než 1%, pak jde o nabídku npružnou; pokud je koeficient roven 1, jde o jednotkovou pružnost nabídky)
- pružnost ovlivňuje to, zda má výrobce možnost rozšířit výrobní kapacity, případně zda má možnost zboží skladovat
Nabídka v krátkém a dlouhém období
- nabídka je v dlouhém období pružnější než v krátkém, a to např. proto, že počet firem na trhu je v krátkém období relativně neměnný, v dlouhém období mohou firmy rozšířit své výrobní možnosti investicemi apod.
Příčiny změny nabídky
- stav, kdy prodávající mají ve srovnání s výchozí situací zájem nabízet daného produktu více nebo méně při jeho jakékoli ceně
- změny ve výrobních nákladech - klesnou-li výrobní náklady statku, budou prodávající schopni nabízet při stejné ceně větší množství
- nové ziskové příležitosti - vzroste-li cena produktu, který firma nevyrábí, může přesunout svou produkci k tomuto výrobku a nabídka ostatních statků poklesne
- očekávání do budoucna - pokud výrobci očekávají, že cena určitého produktu v budoucnu vzroste, mohou zvýšit svou současnou produkci, aby dosáhli v budoucnosti zisku
- změna přístupu na trh - posun nabídky může být způsoben i usnadněním/ztížením vstupu nových podniků na trh
Zákon poptávky a nabídky
- Trh reaguje změnami cen > zvyšují/snižují se tak dlouho, dokud prodávající a kupující nedosáhnou ceny, při které se nabídka a poptávka rovnají (rovnovážný bod E).
- Každá jiná cena je nestabilní a vyvolává pohyb ceny směrem nahoru nebo dolů k ceně rovnovážné
- Převaha nabídky nad poptávkou (či naopak) tedy může na volném trhu vznikat pouze krátkodobě
Zákon jedné ceny
- tržní poptávka a nabídka jsou na reálných trzích rozptýleny, avšak i na těchto prostorově odlišných trzích se cena ustálí ve stejné výši odpovídající tržní ceně
- k tomu dochází přechody prodávajících a kupujících (kupující jde tam, kde je levně, prodávající se přemisťuje tam, kde je cena vyšší)
- nejsou-li přechody možné, nastupují obchodníci, kteří budou nakupovat na trzích s nižšími cenami a prodávat na trzích s vyššími cenami (tato obchodní činnost bývá označována jako arbitráž)
- pokud se na trzích objeví statky neobchodovatelné (takové, které nelze transportovat), zákon jedné ceny neplatí a na lokálních trzích mohou přetrvávat rozdílné ceny
Prameny
- Robert Holman - Ekonomie
- Jan Urban - Teorie národního hospodářství, kapitola 3. (ve 2., doplněném vydání viz stránky 104-109, 113-127)
- obrázky z google.images.com a Wikipedie
Navigace Seznam otázek
A Předmět a metody národohospodářské teorie
71. Předmět národohospodářské teorie a její základní kategorie |
30. Hlavní historické a současné směry ekonomického myšlení
B Základní ekonomické pojmy a principy
98. Základní ekonomické principy a modely, metodické chyby ekonomického uvažování |
54. Náklady alternativ a utopené náklady, ilustrujte na příkladech |
97. Základní ekonomické otázky, typy a odlišnosti ekonomických systémů |
17. Ekonomická efektivnost, Paretovo a Kaldor-Hicksovo kritérium efektivnosti |
85. Trhy výrobních faktorů, jejich úloha, specifika a regulace |
89. Typy ekonomických subjektů, jejich postavení a úloha v národním hospodářství |
49. Model ekonomického koloběhu |
55. Národohospodářské agregáty a jejich význam |
46. Metody měření HDP
C Tržní systém a státní ekonomická regulace
82. Trh a tržní systém, typy trhů |
87. Tržní cena a její funkce |
7. Cenová a necenová konkurence, principy marketingu |
31. Hospodářská politika, její cíle, druhy a účinnost, magický čtyřúhelník |
88. Tržní selhání, jeho druhy a příčiny, ilustrujte na příkladech |
90. Veřejná a soukromá řešení tržních selhání |
75. Státní regulace trhů, ceny ve smíšené ekonomice |
73. Selhání vlády a jeho příčiny
D Poptávka, nabídka a tržní cena
100. Zákon poptávky, zákon nabídky, zákon poptávky a nabídky, zákon jedné ceny |
8. Cenová, důchodová a křížová elasticita poptávky |
70. Přebytek výrobce a spotřebitele, efektivita tržní rovnováhy |
77. Státní zásahy do cen, jejich příčiny, důsledky a efektivita
E Rozhodování, ekonomika a správa firem
9. Cíle, náklady, příjmy a zisk firmy |
35. Implicitní a explicitní náklady firmy, ekonomický a účetní zisk |
61. Normální zisk firmy, ekonomická renta a její dobývání |
53. Náklady a nákladové křivky firmy, analýza firemních nákladů |
44. Marginální náklady a jejich význam |
99. Zákon klesajícího mezního produktu, princip úspor z rozsahu |
25. Financování firmy, finanční ukazatele a jejich funkce při řízení firmy |
96. Význam a struktura rozvahy firmy |
21. Ekonomický pohled na vybrané právní formy podniků, jejich výhody a nevýhody |
18. Ekonomické aspekty správy společností, problém „pána a správce“, modely corporate governance
F Struktura trhu, typy konkurence a konkurenční politika
78. Struktura trhu a tržní síla, relevantní trh |
15. Efektivnost dokonalé konkurence |
83. Trh dokonalé konkurence a postavení firmy na tomto trhu |
58. Nedokonalá konkurence, příčiny vzniku a hlavní typy, ztráta blahobytu v podmínkách nedokonalé konkurence |
33. Chování firem v podmínkách dokonalé a monopolistické konkurence |
34. Chování firem v podmínkách oligopolu a monopolu |
42. Konkurenční politika, antimonopolní zákonodárství, regulace přirozených monopolů
G Kapitál a kapitálové trhy
40. Kapitál, jeho vznik, formy a funkce |
37. Instituce kapitálového trhu a jejich význam |
52. Nabídka, poptávka a rovnováha na trhu kapitálu |
3. Aktiva, jejich druhy a vlastnosti, stanovení ceny aktiv |
39. Investování a spekulace, vznik a důsledky „investičních bublin“ |
79. Subjekty kapitálového trhu |
67. Primární a sekundární kapitálové trhy a jejich význam
H Trh práce, zaměstnanost a rozdělení příjmů
65. Poptávka a nabídka na trhu práce, vliv substitučního a důchodového efektu na nabídku práce |
84. Trh práce (poptávka, nabídka a rovnováha) |
86. Tržní a netržní faktory determinace mezd, mzdová strnulost, jej příčiny a důsledky |
59. Nezaměstnanost, příčiny, druhy a měření, vztah nezaměstnanosti a inflace |
72. Rozdělení důchodů, nerovnosti v důchodech, přerozdělovací procesy a jejich nástroje
I Peníze a měnová politika
63. Peníze, jejich funkce a formy, úloha zlata v dějinách peněz |
94. Vymezení peněz, peněžní zásoba a peněžní agregáty |
41. Komoditní peníze, zlatý standard, peníze s nuceným oběhem |
51. Nabídka a poptávka na trhu peněz, cena peněz, výnosová křivka |
5. Bankovní systém, tvorba peněz a peněžní multiplikátor |
50. Monetární politika a její nástroje |
56. Nástroje expanzívní fiskální a monetární politiky, jejich význam a účinnost |
57. Nástroje restriktivní měnové a rozpočtové politiky, jejich význam a účinnost |
6. Bezprostřední a konečné cíle měnové politiky, cílování inflace |
43. Kvantitativní teorie peněz, Fisherova rovnost |
62. Omezení měnové a fiskální politiky |
45. Měnová báze a tvorba peněz, peníze jako dluh |
14. Diskontní, lombardní a repo sazba jako měnové nástroje |
29. Funkce a nástroje centrální banky |
60. Nezávislost a odpovědnost centrální banky |
36. Inflace a její měření, druhy, příčiny a důsledky inflace, inflační daň |
12. Deflace, její příčiny a důsledky, past likvidity a kvantitativní uvolňování
J Hospodářský růst
80. Teorie hospodářského růstu |
69. Produktivita práce a kapitálu a jejich faktory, politika nabídkové strany |
22. Ekonomický růst a rozvoj, zdroje a typy růstu, růstová politika
K Hospodářský cyklus a stabilizační politika
32. Hospodářský cyklus, jeho příčiny a fáze |
66. Poptávkové a nabídkové šoky a jejich vliv na vznik recese |
38. Investiční akcelerátor a multiplikátor a jejich význam pro průběh hospodářského cyklu |
26. Finanční a měnová krize, možné příčiny a důsledky |
10. Cíle, principy a nástroje stabilizační politiky |
2. Agregátní poptávka a nabídka, potenciální a reálný produkt |
4. Automatické stabilizátory a jejich funkce, vysvětlete na příkladu |
27. Fiskální multiplikátory, efekt vytěsňování |
20. Ekonomické multiplikátory a jejich význam (Keynesův multiplikátor, peněžní multiplikátor, fiskální multiplikátor) |
28. Fiskální politika, její cíle a nástroje
L Státní rozpočet a daňový systém
93. Veřejné finance, jejich funkce a složky, státní rozpočet a jeho deficity |
76. Státní rozpočet, základní struktura jeho příjmové a výdajové stránky |
11. Daně, jejich druhy a ekonomické vlastnosti, daňová politika |
16. Efektivnost zdanění, daňové břemeno a „náklady mrtvé váhy“, Lafferova křivka |
23. Euro a Maastrichtská kritéria, Pakt stability a růstu
M Mezinárodní ekonomické vztahy
1. Absolutní a komparativní výhody v mezinárodním obchodě, vysvětlete na příkladu |
48. Mezinárodní měnové vztahy, devizové trhy, optimální měnové zóny |
64. Platební a obchodní bilance, jejich struktura a význam |
13. Devizové režimy a jejich národohospodářské důsledky |
47. Mezinárodní ekonomická integrace a její formy, globalizace ekonomiky |
95. Vývoj evropské ekonomické integrace, jednotný vnitřní trh, hospodářská a měnová unie EU
N Základy ekonomie veřejného sektoru:
24. Externality, jejich příčiny, důsledky a řešení |
81. Transakční náklady a Coaseův teorém |
92. Veřejné a částečně veřejné statky, společné zdroje |
74. Soukromé a veřejné statky, veřejné poskytování statků |
68. Principy ekonomické teorie veřejné volby |
91. Veřejná produkce statků, její příčiny a důsledky |
19. Ekonomické chování veřejné byrokracie