100. Zákon poptávky, zákon nabídky, zákon poptávky a nabídky, zákon jedné ceny

• poptávka - ochota a schopnost kupujících koupit si určité množství daného statku v závislosti na jeho ceně
  • poptávku po určitém statku označujeme také: tržní poptávka, poptávka na jednotlivém trhu
  • poptávka ukazuje závislost prodaného množství určitého statku na jeho ceně (lze ji graficky zobrazit křivkou)
  • Pozor: Poptávka je to tehdy, když je subjekt připraven si danou věc koupit, ne, že si to jen přeje!
• poptávané množství - výše poptávky po určitém statku při určité ceně

• S klesající cenou se bude poptávané množství statku zvyšovat a naopak (za předpokladu ceteris paribus)
• Křivka poptávky na trhu nám říká, jaké množství statku bude poptávané při jaké ceně

Proč je křivka klesající?

• vysvětlení proč má individuální poptávková křivka (tedy popt. křivka jednotlivých kupujících) klesající sklon
• vliv: princip mezního užitku,důchodového a substitučního efektu..
• Princip klesajícího mezního (marginálního) užitku - míra subjektivního uspokojení dosáhne vrcholu a pak klesá bez ohledu na cenu statku > nákup bude jednotlivec zvyšovat pouze do takového množství, při kterém je mezní užitek ještě vyšší nebo alespoň roven ceně
  • (př. dám si čokoládu, jsem spokojený, dám si další tři a po padesáté už toho mám dost)
  • mezní užitek - užitek z každé další spotřebované jednotky
• Důchodový efekt – při nižší ceně si nákup může dovolit vyšší počet spotřebitelů; zvýšení ceny vede ke snížení kupní síly stávajících příjmů (tj. množství zboží a služeb, které kupující může za jednotku svého příjmu získat
• Substituční efekt – s rostoucí cenou je pro mne lákavější substitut (máslo – margarín)

• Poptávka v krátkém období (short run) má na grafu strmější průběh, než v dlouhém období (long run) – substituce je dlouhodobější proces, spotřebitel potřebuje čas, než si zvykne, popř. změní technologii atd. V krátkodobém období tak vydrží i vyšší cenu s menším počtem statku, zatímco v dlouhodobém horizontu substituuje.

• Poptávka X poptávané množství – poptávané množství se mění v závislosti na ceně (posun po křivce), kdyžto poptávka je funkce závislosti Q (množství) na P (ceně) a mění se např. když se sníží rozpočet nebo se statek stane módním viz níže (posun křivky po ose x).

Příčiny změny poptávky

• vzestup či pokles poptávky = změna poptávaného množství daného zboží při jeho jakékoli ceně
• změna relativních cen substitutů - vzroste-li cena zboží, mají lidé tendenci nahrazovat jej substitutem, čímž se jeho (substitutu) poptávané množství zvýší při jeho jakékoli ceně
• změna ceny komplementárního zboží - vzroste-li cena zboží a tedy klesne jeho poptávané množství, sníží se při jakékoli ceně i poptávané množství zboží komplementárního
• změna spotřebitelských preferencí - např. pod vlivem změny vkusu, módy, ročního období apod.
• změny spotřebitelských důchodů - zvýší-li se důchody, zpravidla vzroste i poptávka
• růst/pokles počtu obyvatel - růst počtu obyvatel posunuje křivku poptávky doprava, pokles doleva

Výjimky ze zákona poptávky

• „snobská přitažlivost“ některých statků (tzv. Veblenovy statky) - poptávka po nich by naopak s růstem ceny mohla růst
• když lidé spekulují, že se daný statek ještě v budoucnu zdraží
• Giffenovy statky - zboží a služby, které nelze nahradit žádným subsitutem a lidé je budou kupovat stejně i za vyšší cenu

Optimum spotřebitele

• musí-li spotřebitel volit mezi nákupem různých spotřebních statků, měl by volit tak, aby dosáhl rovnosti mezních užitků jednotek všech spotřebovávaných statků v relaci k jejich cenám
• bude záviset na disponsibilním příjmu a subjektivních preferencích spotřebitele

Teorie spotřebitele

• zkoumá rozhodování o tom, jak využije spotřebitel svůj omezený příjem (vychází z toho, že se spotřebitel snaží na základě svých subjektivních preferencí maximalizovat svůj užitek)
• pro znázornění se používá tzv. indiferenční analýza
  • základem je klesající indiferenční křivka, která znázorňuje různá množství dvou statků, která poskytují spotřebiteli stejný užitek
  • větší vzdálenost indiferenční křivky od počátku představuje větší užitek a naopak > zájmem spotřebitele je nacházet se na křivce nejdále od počátku
  • rozpočtové omezení = kombinace statků, které si spotřebitel může při svém příjmu a daných cenách koupit; grafickým znázorněním je linie rozpočtu (na obrázku šrafovaná)
  • indiferenční křivka ležící nejvíce vlevo (viz obrázek), nevyčerpává kupní možnosti spotřebitele, křivka nejvíce vpravo je mimo rozpočtové omezení
  • optimem se stano bod ležící na indiferenční křivce, jejíž tečnou je právě linie rozpočtového omezení
  • dojde-li ke zvýšení obou cen nebo jedné z nich při stabilitě druhé ceny, rozpočtové omezení se sníží; naopak poklesnou-li obě ceny nebo jedna při cenové stabilitě druhé, rozpočtové omezení se zvýší a nové optimum se bude nacházet na vyšší indif. křivce

• Elasticita viz otázka č.8 http://ius.tulacek.eu/tnh/zkouska/otazka-8
• Přebytek výrobce a spotřebitele, efektivita tržní rovnováhy viz otázka č. 70 http://ius.tulacek.eu/tnh/zkouska/otazka-70

• tržní nabídka nebo nabídka na jednotlivém trhu - množství určitého produktu, které prodávající nabídnou k prodeji při jeho různých cenách
• nabízené množství - výše nabídky při určité ceně
• nabízené množství statku roste s cenou, tedy při vyšších cenách budou nabízet prodávající k prodeji větší množství produktu než při cenách nižších
• protíná křivku poptávky a tam vzniká rovnovážný bod E
• firmy zvyšují produkci dokud se MC=P (mezní náklady nerovnájí zvýšené ceně)
• firmy na trhu se posouvají do rovnovážného bodu (ve smyslu konzistetní produkce na trhu), kdy jejich mezní náklady se rovnají ceně a mají nulový zisk. V tomto stavu nezůstávají dlouho a pomocí inovací se snaží snížit náklady a produkovat zisk.

Proč je křivka rostoucí?

• vyšší cena statku umožní produkovat statek i těm výrobcům, jejichž náklady jsou vyšší a při nižších cenách neměli o výrobu zájem
• vyšší objem produkce je spojen s vyššími průměrnými náklady a proto, chceme-li větší produkci, musíme akceptovat vyšší cenu

Individuální a tržní nabídka

• individuální nabídka výrobce - jaké množství bude mít zájem nabízet při jednotlivých cenách
• tržní nabídka je pak součtem individuálních nabídek

Pružnost nabídky

• pružná nabídka je, reaguje-li nabízené množství na změnu ceny výrazně, nepružná nabídka je tehdy, reaguje-li nabízené množství pouze omezeně
• koeficient cenové pružnosti nabídky - říká, o kolik procent se změní nabízené množství určitého statku, změní-li se jeho cena o jedno procento > zvýší-li (sníží-li) se nabízené množství statku při jednoprocentním růstu (poklesu) jeho ceny o více než 1%, lze mluvit o pružné nabídce (pokud je koeficient menší než 1%, pak jde o nabídku npružnou; pokud je koeficient roven 1, jde o jednotkovou pružnost nabídky)
• pružnost ovlivňuje to, zda má výrobce možnost rozšířit výrobní kapacity, případně zda má možnost zboží skladovat

Nabídka v krátkém a dlouhém období

• nabídka je v dlouhém období pružnější než v krátkém, a to např. proto, že počet firem na trhu je v krátkém období relativně neměnný, v dlouhém období mohou firmy rozšířit své výrobní možnosti investicemi apod.

Příčiny změny nabídky

• stav, kdy prodávající mají ve srovnání s výchozí situací zájem nabízet daného produktu více nebo méně při jeho jakékoli ceně
• změny ve výrobních nákladech - klesnou-li výrobní náklady statku, budou prodávající schopni nabízet při stejné ceně větší množství
• nové ziskové příležitosti - vzroste-li cena produktu, který firma nevyrábí, může přesunout svou produkci k tomuto výrobku a nabídka ostatních statků poklesne
• očekávání do budoucna - pokud výrobci očekávají, že cena určitého produktu v budoucnu vzroste, mohou zvýšit svou současnou produkci, aby dosáhli v budoucnosti zisku
• změna přístupu na trh - posun nabídky může být způsoben i usnadněním/ztížením vstupu nových podniků na trh

• Trh reaguje změnami cen > zvyšují/snižují se tak dlouho, dokud prodávající a kupující nedosáhnou ceny, při které se nabídka a poptávka rovnají (rovnovážný bod E).
• Každá jiná cena je nestabilní a vyvolává pohyb ceny směrem nahoru nebo dolů k ceně rovnovážné
• Převaha nabídky nad poptávkou (či naopak) tedy může na volném trhu vznikat pouze krátkodobě

• tržní poptávka a nabídka jsou na reálných trzích rozptýleny, avšak i na těchto prostorově odlišných trzích se cena ustálí ve stejné výši odpovídající tržní ceně
• k tomu dochází přechody prodávajících a kupujících (kupující jde tam, kde je levně, prodávající se přemisťuje tam, kde je cena vyšší)
• nejsou-li přechody možné, nastupují obchodníci, kteří budou nakupovat na trzích s nižšími cenami a prodávat na trzích s vyššími cenami (tato obchodní činnost bývá označována jako arbitráž)
• pokud se na trzích objeví statky neobchodovatelné (takové, které nelze transportovat), zákon jedné ceny neplatí a na lokálních trzích mohou přetrvávat rozdílné ceny

• Robert Holman - Ekonomie
• Jan Urban - Teorie národního hospodářství, kapitola 3. (ve 2., doplněném vydání viz stránky 104-109, 113-127)
• obrázky z google.images.com a Wikipedie