Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


10. Cíle, principy a nástroje stabilizační politiky

  • stabilizační politika (= proticyklická politika) je snaha hospodářské politiky o omezení konjunkturních výkyvů ekonomiky - vyhlazování ekonomických cyklů
  • vychází nejčastěji z principů keynesiánské ekonomické teorie → zaměřuje se na regulaci souhrnné poptávky s cílem snížit vysokou nezaměstnanost, popř. omezit míru inflace

Nástroje

  • používá 2 hlavní nástroje
    1. fiskální politiku (ovlivňující úroveň zdanění a vládních výdajů)
    2. monetární politiku (opírající se o změny peněžních nabídky, resp. úrokových sazeb)
  • tyto nástroje patří k opatřením tzv. poptávkového řízení ekonomiky
  • regulují úroveň ekonomické aktivity ovlivňováním souhrnné poptávky v NH
  • buď poptávku posilují ( expanzivní fiskální/ monetární politika), nebo omezují (restriktivní)
  • i některá další hospodářskopolitická opatření mají protickylický charakter
    • politika měnových kurzů, ovlivňující čistý export ekonomiky
  • k vlivu agregátní poptávky na produkt, na kterém je stabilizační politika založena, dochází pouze v krátkém období
  • z dlouhodobého hlediska je produkt určován především množstvím a kvalitou výrobních faktorů
  • Nutno nastudovat - otazka-2
    • SOUHRNNÁ, AGREGÁTNÍ POPTÁVKA
    • SOUHRNNÁ, AGREGÁTNÍ NABÍDKA
    • EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA

Ovlivňování agregátní poptávky

  • k tomuto ovlivňování, a tím i ovlivňování úrovně ekonomické aktivity slouží 2 hlavní nástroje

1) Stabilizace souhrnné poptávky pomocí fiskální politiky

  • fiskální politika = rozhodnutí vlády vztahující se k celkové úrovni státních rozpočtových příjmů a výdajů (především daní)
  • Změny
    • vyšší výdaje vlády za zboží a služby zvyšují agregátní poptávku (posun doprava), stejně jako nižší daňové příjmy státu = expanzivní fiskální politika
    • snížené rozpočtové výdaje a vyšší daňové příjmy naopak omezují = restriktivní fiskální politika (posun doleva)
  • Příklad
    • ekonomika prošla obdobím kontrakce, vypadá, že směřuje k recesi (HDP klesá, nezaměstnanost roste)
    • rozhodne-li se vláda to zvrátit, má možnosti:
      1. snížit daně a rozpočtové výdaje nechat bez změny
      2. nechat beze změny daně a zvýšit rozpočtové výdaje
      3. kombinace obojího
  • sníží-li daně/zvýší-li výdaje→ domácnosti i firmy získají vice disponibilních finančních prostředků, které mohou věnovat na své spotřební nebo investiční výdaje
  • začnou- li spotřebiteksé výdaje/ investice růst → pokles ekonomiky se zastaví
  • v případě konjuktury - rychlého růstu cen → vláda může zvýšit daně/snížit státní výdaje / oboje
  • spotřebitelé/ firmy budou mít méně prostředků → povede k omezení celkové poptávky po zboží/ službách - mohou omezit inflaci

2) Diskreční opatření a automatické stabilizátory

  • nástroje fiskální politiky lze rozdělit do 2 skupin, podle toho, zda „spuštění“ předpokládá rozhodnutí vlády (exekutivy či parlamentu):
    1. nástroje, které vyžadují rozhodnutí vlády - Diskreční fiskální politika
    2. nástroje bez potřeby rozhodnutí vlády či parlamentu - Automatické stabilizátory
  • Diskreční fiskální politika - politika s volností rozhodování
    • nástroje, které jsou aplikovány jen pokud o jejich užití rozhodne vláda nebo parlament
    • problém těchto nástrojů: mohou přicházet příliš pozdě
    • veřejně investiční výdaje - financování veřejných investičních výdajů, která zaměstnávají velká množství pracovníků , financování infrastruktury, či veřejně prospěšných prací
    • dotace poskytované firmám, vytvářející nová pracovní místa
    • změna daňových sazeb - například daňová reforma mající za cíl stimulovat soukromé výdaje firem a domácností
    • konkrétní změny v rychlosti amortizace, změny ve výši výdajů na státní správu apod.
  • Automatické stabilizátory
    • fiskální nástroje, které pomáhají stabilizovat ekonomické výkyvy
    • působí automaticky = v okamžiku, kdy je to třeba - není potřeba následného rozhodnutí vlády nebo parlamentu (odstraňují nedostatek diskrečních opatření, které mohou přijít pozdě)
    • v době recese – zvyšují vládní výdaje a snižují daně
    • v době expanze – snižují vládní výdaje a zvyšují daně
    • nejsou tak silné, aby úplně zabránily ekonomickým výkyvům, ale pomáhají je omezovat
  1. progresivní daň z příjmů = daně, jejichž míra roste s růstem důchodů
    • v období kontrakce/recese – příjmy ekonomických subjektů poklesnou/ stagnují-příjmy daňových subjektů jsou zdaněny nižší sazbou
    • v období expanze – příjmy ekonomických subjektů rostou - jsou zdaněny vyšší sazbou, zároveň vytváří zdroje používané pro zvýšené vládní výdaje doprovázející nástup recese
  2. podpory v nezaměstnanosti, sociální dávky a další druhy podpor
    • v období recese – roste počet lidí, kteří mají nárok na sociální příspěvky, vládní výdaje rostou
    • v období expanze – klesá počet nezaměstnaných lidí, vládní výdaje klesají
  3. subvence do zemědělství, státní výkup zemědělských přebytků
  • Automatické stabilizátory nejsou většinou tak silné, aby zabránily recesi
  • avšak je to argumentem proti občasným politickým požadavků na přijetí zákona požadujícího vyrovnanost státního rozpočtu
  • umožňují oslabovat ekonomické výkyvy
  • Do Fiskální politiky ještě patří - otazka-27

Stabilizace souhrnné poptávky pomocí monetární politiky

  • AP též ovlivňována změnami v nabídce peněz = monetární politikou CB
  • zvýšení nabídky peněz (posun křivky peněžní nabídky – doprava) zvyšuje agregátní poptávku
  • zvýšení peněžní nabídky snižuje rovnovážnou úrokovou míru → snížení úrokové míry vede k poklesu nákladů spojených s půjčováním i nákladů ušlých příležitostí při držení peněz (= výnosů z úspor) → tím vzrůstá motivace k výdajům, především investiční aktivitě firem a nákupům nemovitostí
  • →výsledkem vyšší nabídky peněz je i vyšší agregátní poptávka
  • růst peněžní nabídky v období kontrakce a recese může přispět k podpoře ekonomické aktivity
  • Monetární politika, která má za cíl AP omezit → postupuje naopak
  • snižuje nabídku peněz a zvyšuje úrokové sazby
  • redukce peněžní nabídky vedoucí k omezení AP umožňuje v situaci, kdy rychle rostoucí ekonomika tlačí ceny v inflační spirále vzhůru, dynamiku tohoto cenového růstu snížit

Koordinace monetární a fiskální politiky

  • většinou prováděny vzájemně nezávislými orgány: vláda + centrální banka
  • při provádění dochází k určité koordinaci - může zvýšit účinnost obou politik
  • účinnost expanzivní politiky může být posílena expanzivní monetární politikou, která zvýšením penežní nabídky snižuje dopad efektu vytěsňování
  • v případě, že monetární politika expanzivní fiskální politiku nepodporuje, hovoříme o tzv. čisté fiskální expanzi
    • → růst nominálního produktu je v tomto případě provázen růstem úrokové míry, na který reagují investiční výdaje firem a částečně i spotřební výdaje domácností
    • → poklesem může reagovat i čistý export, a to, zvýší-li se pod vlivem vyšších úrokových měr kurz domácí měny
  • v případě fiskální restrikce může být naopak pokles úrokových sazeb restriktivní monetární politikou omezen
  • přizpůsobení fiskální politiky je důležité v otevřené ekonomice s fixními měnovými kurzy (účinnost monetární politiky je zde omezená)
  • koordinace může ovlivňovat i strukturu HDP – vzhledem k dopadu jednotlivých politik na jednotlivé kategorie výdajů v národním hospodářství (bod 3 a 4)
    1. expanzivní monetární politika podporuje výdaje citlivé na pokles úrokové sazby (hlavně soukromé investice)
    2. expanzivní fiskální politika vedoucí k vyšším úrokovým sazbám omezuje tyto výdaje, pod jejím rostou vládní nákupy a spotřebitelské výdaje (důsledek zvýšených transferů domácnostem)

Problémy fiskální politiky

  • zvyšování výdajů, snížování daní (v zájmu boje s recesí) - vytváří často rozpočtový deficit a zvyšuje státní dluh, který je kumulací minulých deficitů
  • Problém - jak kompenzovat pokles daňových příjmů
    1. vypůjčení peněz od veřejnosti
      • vláda tak snižuje objem disponibilních kapitálových prostředků k financování soukromých investic (efekt vytěsňování) →zvýší se úrokové sazby a odradí to firmy a domácností k investicím→ bude mít za násladek nižší tempo hospodářského růstu
    2. monetizace rozpočtového deficitu
      • vládní cenné papíry – kupuje centrální banka, která nákup financuje dodatečnými penězi uvolněnými do oběhu, tyto přírůstky peněžní zásoby mají však tendenci zvyšovat cenovou hladinu a inflaci
    3. využití zahraničních zdrojů
      • příliv zahraničního kapitálu má však tendenci zvyšovat kurz domácí měny a oslabovat cenovou konkurenceschopnost domácího exportu, tak i snižovat růstový potenciál ekonomiky HDP (v důsledku poklesu čistého exportu)
  • Politické problémy
    • často znemožňují užití fiskálních nástrojů
    • v období inflace: potřeba růstu daní nebo poklesu vládních výdajů
    • problém: jde o nepopulární opatření
    • zvláště před volbami se vlády nerady uchylují ke zvýšení daní
    • snížení vládních výdajů naráží často na odpor sociálních nebo politických skupin (mají z nich prospěch)
  • Správné načasování + přesnost údajů poskytovaných ekonomickými indikátory
    • správné načasování vyžaduje
      1. těsnou spolupráci mezi vládou a parlamentem - často přijetí/změna zákona trvá příliš dlouho
      2. přesné prognózy – problém např.odhad výše deficitu státního rozpočtu na začátku fiskálního období

Problémy monetární politiky

  • jako nástroj ekonomické stabilizace je monetární politika nejméně efektivní v extrémních fázích ekonomického cyklu:
    1. období ekonomického boomu
      • optimistická nálada kupujících a prodávajících + růst cen
      • snaha centrální banky omezit výdaje a inflaci – zvýšením úrokových sazeb
      • problém - firmy mají tendenci půjčovat si peníze i přes vysokou úrokovou míru (důsledek optimismu – jejich vysoké úrokové výdaje budou v budoucnu kompenzovány vyšším objemem produkce a vyššími cenami)
    2. období nejnižšího bodu recese
      • centrální banka sníží úrokové sazby - usnadní firmám získat úvěr
      • problém - pokles úrokových sazeb nemusí být dostatečný důvod k růstu výpůjček a výdajů (firmy raději vyčkávají, než aby zbytečně riskovaly zvýšení rozsahu své činnosti)

Prameny

  • TNH, Jan Urban, 3. doplněné a rozšířené vydání (str. 406-427)

Navigace Seznam otázek

A Předmět a metody národohospodářské teorie
71. Předmět národohospodářské teorie a její základní kategorie | 30. Hlavní historické a současné směry ekonomického myšlení

B Základní ekonomické pojmy a principy
98. Základní ekonomické principy a modely, metodické chyby ekonomického uvažování | 54. Náklady alternativ a utopené náklady, ilustrujte na příkladech | 97. Základní ekonomické otázky, typy a odlišnosti ekonomických systémů | 17. Ekonomická efektivnost, Paretovo a Kaldor-Hicksovo kritérium efektivnosti | 85. Trhy výrobních faktorů, jejich úloha, specifika a regulace | 89. Typy ekonomických subjektů, jejich postavení a úloha v národním hospodářství | 49. Model ekonomického koloběhu | 55. Národohospodářské agregáty a jejich význam | 46. Metody měření HDP

C Tržní systém a státní ekonomická regulace
82. Trh a tržní systém, typy trhů | 87. Tržní cena a její funkce | 7. Cenová a necenová konkurence, principy marketingu | 31. Hospodářská politika, její cíle, druhy a účinnost, magický čtyřúhelník | 88. Tržní selhání, jeho druhy a příčiny, ilustrujte na příkladech | 90. Veřejná a soukromá řešení tržních selhání | 75. Státní regulace trhů, ceny ve smíšené ekonomice | 73. Selhání vlády a jeho příčiny

D Poptávka, nabídka a tržní cena
100. Zákon poptávky, zákon nabídky, zákon poptávky a nabídky, zákon jedné ceny | 8. Cenová, důchodová a křížová elasticita poptávky | 70. Přebytek výrobce a spotřebitele, efektivita tržní rovnováhy | 77. Státní zásahy do cen, jejich příčiny, důsledky a efektivita

E Rozhodování, ekonomika a správa firem
9. Cíle, náklady, příjmy a zisk firmy | 35. Implicitní a explicitní náklady firmy, ekonomický a účetní zisk | 61. Normální zisk firmy, ekonomická renta a její dobývání | 53. Náklady a nákladové křivky firmy, analýza firemních nákladů | 44. Marginální náklady a jejich význam | 99. Zákon klesajícího mezního produktu, princip úspor z rozsahu | 25. Financování firmy, finanční ukazatele a jejich funkce při řízení firmy | 96. Význam a struktura rozvahy firmy | 21. Ekonomický pohled na vybrané právní formy podniků, jejich výhody a nevýhody | 18. Ekonomické aspekty správy společností, problém „pána a správce“, modely corporate governance

F Struktura trhu, typy konkurence a konkurenční politika
78. Struktura trhu a tržní síla, relevantní trh | 15. Efektivnost dokonalé konkurence | 83. Trh dokonalé konkurence a postavení firmy na tomto trhu | 58. Nedokonalá konkurence, příčiny vzniku a hlavní typy, ztráta blahobytu v podmínkách nedokonalé konkurence | 33. Chování firem v podmínkách dokonalé a monopolistické konkurence | 34. Chování firem v podmínkách oligopolu a monopolu | 42. Konkurenční politika, antimonopolní zákonodárství, regulace přirozených monopolů

G Kapitál a kapitálové trhy
40. Kapitál, jeho vznik, formy a funkce | 37. Instituce kapitálového trhu a jejich význam | 52. Nabídka, poptávka a rovnováha na trhu kapitálu | 3. Aktiva, jejich druhy a vlastnosti, stanovení ceny aktiv | 39. Investování a spekulace, vznik a důsledky „investičních bublin“ | 79. Subjekty kapitálového trhu | 67. Primární a sekundární kapitálové trhy a jejich význam

H Trh práce, zaměstnanost a rozdělení příjmů
65. Poptávka a nabídka na trhu práce, vliv substitučního a důchodového efektu na nabídku práce | 84. Trh práce (poptávka, nabídka a rovnováha) | 86. Tržní a netržní faktory determinace mezd, mzdová strnulost, jej příčiny a důsledky | 59. Nezaměstnanost, příčiny, druhy a měření, vztah nezaměstnanosti a inflace | 72. Rozdělení důchodů, nerovnosti v důchodech, přerozdělovací procesy a jejich nástroje

I Peníze a měnová politika
63. Peníze, jejich funkce a formy, úloha zlata v dějinách peněz | 94. Vymezení peněz, peněžní zásoba a peněžní agregáty | 41. Komoditní peníze, zlatý standard, peníze s nuceným oběhem | 51. Nabídka a poptávka na trhu peněz, cena peněz, výnosová křivka | 5. Bankovní systém, tvorba peněz a peněžní multiplikátor | 50. Monetární politika a její nástroje | 56. Nástroje expanzívní fiskální a monetární politiky, jejich význam a účinnost | 57. Nástroje restriktivní měnové a rozpočtové politiky, jejich význam a účinnost | 6. Bezprostřední a konečné cíle měnové politiky, cílování inflace | 43. Kvantitativní teorie peněz, Fisherova rovnost | 62. Omezení měnové a fiskální politiky | 45. Měnová báze a tvorba peněz, peníze jako dluh | 14. Diskontní, lombardní a repo sazba jako měnové nástroje | 29. Funkce a nástroje centrální banky | 60. Nezávislost a odpovědnost centrální banky | 36. Inflace a její měření, druhy, příčiny a důsledky inflace, inflační daň | 12. Deflace, její příčiny a důsledky, past likvidity a kvantitativní uvolňování

J Hospodářský růst
80. Teorie hospodářského růstu | 69. Produktivita práce a kapitálu a jejich faktory, politika nabídkové strany | 22. Ekonomický růst a rozvoj, zdroje a typy růstu, růstová politika

K Hospodářský cyklus a stabilizační politika
32. Hospodářský cyklus, jeho příčiny a fáze | 66. Poptávkové a nabídkové šoky a jejich vliv na vznik recese | 38. Investiční akcelerátor a multiplikátor a jejich význam pro průběh hospodářského cyklu | 26. Finanční a měnová krize, možné příčiny a důsledky | 10. Cíle, principy a nástroje stabilizační politiky | 2. Agregátní poptávka a nabídka, potenciální a reálný produkt | 4. Automatické stabilizátory a jejich funkce, vysvětlete na příkladu | 27. Fiskální multiplikátory, efekt vytěsňování | 20. Ekonomické multiplikátory a jejich význam (Keynesův multiplikátor, peněžní multiplikátor, fiskální multiplikátor) | 28. Fiskální politika, její cíle a nástroje

L Státní rozpočet a daňový systém
93. Veřejné finance, jejich funkce a složky, státní rozpočet a jeho deficity | 76. Státní rozpočet, základní struktura jeho příjmové a výdajové stránky | 11. Daně, jejich druhy a ekonomické vlastnosti, daňová politika | 16. Efektivnost zdanění, daňové břemeno a „náklady mrtvé váhy“, Lafferova křivka | 23. Euro a Maastrichtská kritéria, Pakt stability a růstu

M Mezinárodní ekonomické vztahy
1. Absolutní a komparativní výhody v mezinárodním obchodě, vysvětlete na příkladu | 48. Mezinárodní měnové vztahy, devizové trhy, optimální měnové zóny | 64. Platební a obchodní bilance, jejich struktura a význam | 13. Devizové režimy a jejich národohospodářské důsledky | 47. Mezinárodní ekonomická integrace a její formy, globalizace ekonomiky | 95. Vývoj evropské ekonomické integrace, jednotný vnitřní trh, hospodářská a měnová unie EU

N Základy ekonomie veřejného sektoru:
24. Externality, jejich příčiny, důsledky a řešení | 81. Transakční náklady a Coaseův teorém | 92. Veřejné a částečně veřejné statky, společné zdroje | 74. Soukromé a veřejné statky, veřejné poskytování statků | 68. Principy ekonomické teorie veřejné volby | 91. Veřejná produkce statků, její příčiny a důsledky | 19. Ekonomické chování veřejné byrokracie

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code