Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


88. Rozdělení příjmů a jeho vlastnosti, přerozdělovací procesy a jejich nástroje

Rozdělení mezd a příjmů

  • Mzda vznikající na pracovním trhu závisí na poptávce po práci a její nabídce, které jsou v případě jednotlivých profesí a pracovníků ovlivněny kompenzujícími rozdíly, množstvím kapitálu, diskriminací i dalšími, netržními faktory. Výsledné rozdělení mezd, ke kterému trží síly i další faktory vedou, může být více nebo méně nerovné.
  • Mzdy tvoří ve vyspělých ekonomikách rozhodující část (3/4) národního důchodu, tj. celkových příjmů, které v ekonomice za rok vzniknou. Způsob, kterým jsou rozdělovány mzdy mezi jednotlivé členy a skupiny společnosti (a faktory, které toto determinují), proto v podstatné míře ovlivňuje i rozdělení celkových příjmů ve společnosti, tj. míru příjmové rovnosti či nerovnosti.
  • K dalším faktorům, které celkové rozdělení příjmů ve společnosti určují, patří rozdělení dalších druhů příjmů, resp. Důchodů, tj. kapitálových příjmů (příjmů z vlastnictví kapitálu), rent či zisků. Toto, tzv. primární rozdělení důchodů, které získávají vlastníci jednotlivých výrobních faktorů je přerozdělováno (redistribuováno) státem, a to na základě jeho daňové a sociální politiky.

Sledování mzdové (příjmové) nerovnosti

  • Ke sledování slouží řada způsobů. Nejčastěji tabulky nebo grafy obsahující počty či podíly osob nacházejících se v hlavních příjmových pásmech…
  • Grafické znázornění rozdělení příjmů ve společnosti zachycuje závislost mezi výši příjmů a podílem osob, který daný příjem pobírají. Z grafů můžeme vyčíst, že rozdělení není rovnoměrné, nýbrž se „sklání“ směrem doprava. To odráží skutečnost, že nižší mzdy pobírá větší, zatímco vyšší mzdy pobírá menší podíl osob.
  • Lidí s vysokými příjmy je málo, ale ovlivňují přitom průměr mezd ve společnosti. Z toho vyplývá, že osoba se středním příjem (příjem, pro který platí, že počet osob s vyšším i menším příjmem je stejný; bývá označován i jako medián), bude mít zpravidla nižší příjem než je aritmetický průměr příjmů. Vyšší rozdíl mezi průměrnou a střední mzdou je důsledkem vyšší diferenciace.

graf_rozdeleni_prijmu_ve_spolecnosti.jpg

  • Další jednoduchý způsob zachycení příjmové nerovnosti vychází z rozdělení osob či domácností do zpravidla čtyř, pěti nebo deseti stejně početných skupin. (tzv. kvartilů, kvantilů, decilů). Ty jsou vytvořeny tak, že např. u kvartilů, první skupina zahrnuje čtvrtinu domácností s nejnižšími příjmy, další skupina čtvrtinu s vyššími příjmy atd. Výrazem nerovnosti v rozdělení příjmů jsou vyšší rozdíly mezi podíly na celkovém důchodu, které na jednotlivé skupiny připadají.
  • V zemích s výraznou mírou mzdového, resp. příjmové nerovnosti připadá například na „horní“ pětiny domácností téměř 1/2 celk. důchodu, zatímco podíl „dolní“ pětiny domácností je cca 10x nižší – představuje zhruba 5%.

Lorenzova křivka

  • Je dalším nástrojem pro zachycení ne/rovnosti příjmů. Navazuje na výše zmíněné rozdělení domácností do stejně početných skupin.
  • Modrá přímka znázorňuje zcela rovnoměrnou distribuci příjmů, tj. 10% domácností získává 10% příjmů, 20% domácností získává 20% příjmů atd.

lorenzova_krivka.jpg

  • Zakřivená čára (Lorenzova křivka) ukazuje typické rozložení příjmu, které se od rovnoměrného zpravidla značně liší.
  • Oblast, kterou vidíme mezi přímkou (příjmová rovnost) a křivkou (příjmová nerovnost) představuje rozsah nerovnosti příjmové distribuce. Čím menší je tato oblast, tím menší je nerovnost. Různé Lorenzovy křivky odpovídající různým zemím v různých časových obdobích skýtají možnost srovnání nerovnosti distribuce příjmů.
  • Odtud vychází tzv. Giniho koeficient udávající míru příjmové nerovnosti od 0-1. Jeho hodnota je dána podílem mezi plochou mezi Lorenzovou křivkou a linií rovnoměrného rozdělení a celkovou plochou pod touto linií.
  • Další charakteristikou příjmového rozdělení může být podíl domácností nacházejících se pod oficiálně stanovenou výší životního (existenčního) minima (hranice chudoby). Tato hranice bývá pravidelně upravována tak, aby odrážela vývoj cen, resp. životních nákladů.

Přerozdělování příjmů a jeho nástroje

  • Pozměnit rozložení příjmů ve společnosti patří mezi hlavní cíle vládní politiky. Role, kterou by měly vlády při přerozdělování příjmů sehrávat (např. jak rozsáhlá by měla být „záchranná sociální síť“…) patří k nejčastějším tématům národohospodářských diskuzí.
  • Rozdělení příjmů mezi jednotlivce a domácnosti není neměnné. Závisí i na fázi života, kterou procházejí, a na ekonomické mobilitě obyvatelstva, tj. pohybu osob mezi jednotlivými příjmovými kategoriemi v průběhu jejich ekonomického života. Se stárnutím se zvyšují zkušenosti, a proto stoupá mzda až do 50 roku, pak zase klesá až do důchodu.

Nástroje přerozdělení příjmů

  • K základním opatřením, jejichž prostřednictvím vlády přerozdělují příjmy, patří výběr daní, politika sociálního zabezpečení a zákonodárství stanovující minimální mzdy.
Daňová soustava
  • zvýšení důchodové rovnosti mezi jednotlivými příjmovými skupinami hraje ve všech vyspělých zemích důležitou roli
  • jedním z hlavních cílů je shromáždit příjmy od domácností s vyššími příjmy a poskytnout je ve formě tzv. transferů, domácnostem s nižšími příjmy
  • to je docíleno prostřednictvím progresivní daně z příjmu, kdy domácnosti s vysokými důchody platí vyšší daně
Systém sociálního zabezpečení
  • skrze něj dochází k transferům
  • zahrnuje programy zvyšující životní úroveň vybraných domácností
  • dopad těchto opatření není vždy jednoznačný – snížení motivace k práci, zvýšení motivace stát se „sociálně potřebným“, a tak získat na dávku nárok
  • tím mohou sociální problémy místo zlepšení dokonce zhoršit
Zákonná minimální mzda
  • ze strany vlády považována za ideální opatření ke snížení důchodové nerovnosti – vlády nic nestojí, cenu tohoto opatření platí zaměstnavatelé
Záporná daň z příjmu
  • lze jí nahradit systém sociálního zabezpečení
  • podstatou je, aby domácnosti s nízkým příjmem dostávaly od státu subvence
  • výhodou je její jednoduchost, výpočet daně z příjmu probíhá pro všechny domácnosti stejně (vyšší příjmy – daň kladná, nižší příjmy – daň záporná)
  • domácnosti s nízkými příjmy tak mají možnost získat finanční pomoc od státu, aniž by museli prokazovat svou potřebnost, podporu získají na základě malého příjmu
  • na rozdíl od systému sociálního zabezpečení nemusí domácnosti prokazovat nárok na sociální dávku na základě určité sociální skutečnosti
  • problém motivace k získání vyššího příjmu, resp. odrazování od práce, který je systému soc. zabezpečení přítěží, to však neřeší
Daňové dobropisy
  • jsou určitou variantou negativní daně
  • jde o daňový nástroj umožňující rodinám s nízkými příjmy získat náhradu za zaplacenou daň z příjmu, a to ve výši, která převyšuje skutečně zaplacenou daň
  • daňový dobropis se vztahuje jen k pracovním příjmům, a tak nevede k demotivaci
  • na druhé straně však neposkytuje sociální dávky v nezaměstnanosti, nemoci či jiné pracovní neschopnosti

Prameny

  • Otázky 2012/2013
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code