Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


84. Příčiny vzniku a důsledky monopolu

Příčiny:

  1. Výlučná kontrola nad klíčovými výrobními zdroji/nad vstupem na trh.
    • např. přírodní zdroje
    • Není zpravidla zárukou trvalé monopolní pozice, stále vznikají nové způsoby výroby produktů, stávající výlučné vstupy se vyčerpávají.
  2. Efekt úspor z rozsahu výroby
    • = nejlevnějším způsobem obsluhy trhu je jediná firma (přirozené monopoly).
  3. Patenty / copyright
    • Podporuje nové vynálezy – často vysoké náklady na jejich vývoj + firmy musí mít motivaci (= monopolní postavení díky patentu jim poskytuje možnost získat tyto náklady zpět.
    • patenty = chrání vynálezy, dává majiteli výlučné právo s patentem nakládat po určitý počet let a výlučná práva na poskytování licencí ostatním uživatelům
    • copyright (autorská práva) = chrání původní písemnou a uměleckou činnost – výlučné právo prodeje či reprodukce poskytované autorovi na určitý počet let
    • obchodní známky = značky, názvy, symboly identifikující službu, produkt či společnost – časově neomezené
  4. Státní licence
    • stanovují podmínky pro vstup na trh, ale často vznikají jen kvůli nátlaku stávajících prodejců → poškozuje spotřebitele
    • administrativní překážky vstupu na trh související s licencováním určitých výrobků či služeb

Důsledky:

  • podniky se snaží získat monopolní zisk → expanze 2 směry:
  1. Interně – rozšiřují své činnosti vlastní tvorbou nových výrobních kapacit
  2. Externě – získávání jiných podniků prostřednictvím fúzí (spojení společností) a akvizicí (jedna společnost získá společnost jinou), prostřednictvím nákupů akcií na burze
    • důvody: snaha snížit náklady, rozšířit produkce, eliminace konkurence
    • firemní fúze:
      • horizontální (spojení firem působících ve stejné oblasti)
      • vertikální (spojení podniků působících ve více článcích téhož výrobního procesu př. automobilka + ocelárna)
      • konglomerační (spojení podniků, které spolu ekonomicky nesouvisejí, př. cigarety + potraviny)
    • klady fúzí: větší efektivnost → snížení nákladů, ekonomická úspěšnost fúzí není jednoznačná
  • Monopol se snaží zvyšovat svůj zisk tím, že snižuje objem produktů a tím i nákladů na jejich výrobu – vzrůstá cena, tzv. monopolní zisk (snižuje blahobyt, = forma selhání trhu).
  • Firmy jsou tvůrci cen (ne příjemci) - nemá nabídkovou křivku (určuje jak cenu, tak i rozsah výroby).
  • Neefektivita monopolu = monopol vždy vyrábí méně než je společensky efektivní.
  • Individuální snaha, mít co nejvyšší zisk – vyrábí takové množství, při kterém jsou průměrné náklady větší než by mohly být.
  • Selhání tržní motivace – nedostatečný zájem monopolu o kvalitu výroby a úroveň služeb (není tlačen konkurencí).
  • Bariéry výstupu z odvětví – „too big to fail“ příliš velké firmy, než aby je stát nechal padnout – zachraňuje je z peněz daňových poplatníků (České dráhy).
  • Politické důsledky – silný monopol diktuje státu.
    • Vede k redistribuci důchodů.
    • Dopadá na kvalitu, inovace, úroveň služeb.

Prameny

  • Učebnice TNH (Urban, 3. vydání), str. 245-252
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code