Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


83. Příčiny a formy ochranářských opatření v mezinárodním obchodě

  • protekcionismus neboli ochranářství je ekonomický termín, který vyjadřuje upřednostňování a ochranu vlastních výrobků před zahraniční konkurencí
  • mívá diskriminační charakter a stojí v opozici k volnému mezinárodnímu obchodu
  • obchod mezi jednotlivými státy je i přes výhody volného pohybu zboží jejich vládami často omezován
  • překážky v mezinárodním obchodu vedou k vyšším cenám pro domácí spotřebitele – zabránění zemím dosahovat výhod specializace + pokles spotřeby i ekonomického blahobytu

Cíle protekcionismu

Ekonomické cíle protekcionismu:
  • podpora domácí výroby
  • udržení pracovních míst
  • udržení vysoké zaměstnanosti
Neekonomické cíle protekcionismu:
  • udržení národní tradice výroby
  • udržení odvětví, kde je koncentrován výzkum
  • ekologické aspekty při ochraně zemědělství

Nástroje protekcionismu

= překážky (bariéry) v mezinárodním obchodu

  • cla
  • kvóty
  • překážky administrativní povahy
  • společným důsledkem těchto překážek je, že dovážené zboží a služby jsou na domácím trhu dražší – takže méně dostupné, což za jinak stejných okolností vede k poklesu jejich spotřeby, a tím i k poklesu ekonomického blahobytu
  • zastánci volného obchodu naopak zdůrazňují, že volný mezinárodní obchod přináší podstatné výhody
  • přináší totiž stejný prospěch jako volná konkurence na domácím trhu
  • překážky v mezinárodním obchodu znamenají naproti tomu vyšší ceny pro domácí spotřebitele a brání zemím dosahovat výhod ze specializace (viz absolutní a komparativní výhody)
Clo
  • jako daň na dovoz existuje ve dvou základních podobách
  • důchodové (fiskální) clo – zdroj peněžních prostředků pro stát (až do počátku 1SV představovalo toto clo hlavní zdroj státních příjmů)
  • ochranářské (protekcionistické) clo – uvalováno jen na určité výrobky ve snaze chránit domácí průmysl před levnější zahraniční konkurencí (cílem je učinit zahraniční výrobky na domácím trhu dražší – takže méně konkurenceschopné – a tak spotřebitele od nákupu takového výrobku odradit)
Kvóty
  • kvantitativní omezení uvalená na dovoz určitých druhů zboží (celkem nebo z určité země)
  • kvóty omezují množství zahraničního konkurenčního zboží na domácím trhu – tím zvyšují jeho cenu a dále – viz výše
Administrativní překážky obchodu
  • jde o záměrné užití státní legislativy a administrativy ke ztížení dovozu zboží ze zahraničí
  • např. požadavek, aby dovážené zboží odpovídalo domácím předpisům – splnění takového požadavku přináší zahraničním dovozcům značné náklady – tím se jejich zboží zdražuje případně je zcela znemožněno ho dovážet
  • k překážkám mezinárodního obchodu lze řadit i:
    • exportní subvence (podpora)
    • státem zvýhodněné exportní úvěry
    • vývozní záruky
  • to vše představuje nepřímou formu finanční podporu, kterou poskytuje stát svým exportérům
  • tím často exportérům umožní prodávat svůj výrobek v zahraničí levněji než na domácím trhu (tento stav, kdy cena je na zahraničním trhu nižší než na domácím, bývá označován jako dumping)
  • k překážkám mezinárodního obchodu řadíme tyto varianty nepřímé finanční podpory od státu proto, že často vedou k odvetným opatřením – k protiopatřením, aby stát omezil dovoz takto subvencovaného (podporovaného) zahraničního zboží

Argumenty států při zavádění omezení zahraničního obchodu (argumenty pro protekcionismus)

  • jak státy argumentují, pokud zavádějí zahraničněobchodní omezení
  • řada těchto argumentů je pouze zástupná
Ochrana odvětví národní obrany
  • některá odvětví jsou považována za strategická – tj. životně důležitá pro národní bezpečnost
  • pokud by tato odvětví převzala konkurence, byla by výroba v krizovém období ohrožena
Ochrana odvětví v počátečním stádiu rozvoje
  • státy často chrání producenty výrobků, kteří jsou v domácí ekonomice v počáteční fázi svého rozvoje
  • vychází to z přesvědčení, že pokud získá dané odvětví možnost růstu, bude po určité době schopno konkurovat zahraničním soupeřům
  • pokud by takto chráněno nebylo, nemělo by šanci se dostatečně rozvinout, silná, již rozvinutá zahraniční konkurence by ji na trhu převálcovala
Diverzifikace ekonomiky
  • diverzifikace = proces zvyšování rozmanitosti vyráběných výrobků, výrobních prostředků i spotřebních předmětů
  • argumentace je zde podobná jako u ochrany odvětví v počátečním stádiu rozvoje
  • tento argument bývá uplatňován hlavně u méně rozvinutých zemí, které jsou do značné míry závislé na jedné plodině nebo produktu
  • pokud závisí národní ekonomika na jednom produktu, existuje reálné nebezpečí, že např. neúroda citelně dopadne na celé hospodářství
  • omezení přístupu zahraničních výrobků podpoří rozvoj nových odvětví, aby bylo toto výše nastíněné nebezpečí eliminováno
  • zde se často jedná o ochranná (protekcionistická) cla nebo státní subvenci (podporu)
Ochrana před levnou zahraniční prací
  • v průmyslově vyspělých zemích je to nejčastější důvod k ochraně domácí ekonomiky
  • to, že jsou zahraniční výrobky často levnější než domácí výroba, může být a často je ovlivněno levnější pracovní sílou
  • domácím pracovníkům může v důsledku toho hrozit snížení mezd nebo ztráta zaměstnání
Stimulace ekonomického růstu
  • export – objem zboží vyrobeného doma, ale kupovaný zahraničními subjekty – vede ke zvýšení DPH
  • import naopak k jeho snížení
  • je-li export vyšší než import – roste HDP
Odveta za zahraniční obchodní restrikce
  • odvetná obchodní opatření vůči zemím, které omezují možnosti dovozu zboží a služeb určité ekonomiky

Prameny

  • Otázky 2012/2013
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code