Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


78. Pružnost poptávky po výrobních faktorech, volba optimální kombinace výrobních faktorů

Rozhodování firmy o využití výrobních faktorů

  • snaha firmy o maximalizaci zisku ⇒ zájem o co nejefektivnější využití výrobních faktorů
  • rozhodování firmy jaké výrobní faktory a v jakém množství bude k výrobě používat = poptávat na trhu
  • snaha volit taková množství a kombinace výrobních faktorů, která jsou pro ni nejefektivnější
  • rozhodování týkající se množství výrobních faktorů, které se mají najmout, se opírá o mezní analýzu a souvisí principem klesajícího mezního produktu výrobních faktorů
  • = platí, že mezní produkt jednotlivých výrobních faktorů s růstem jejich objemu klesá
  • např. 2 lidé obsluhující totéž výrobní zařízení vyrobí sice větší objem výroby než jeden, nikoli však 2x větší ⇒ práce druhého již není pro firmu tak výnosná jako práce prvého
  • firma při hledání výrobních faktorů porovnává jejich cenu s hodnotou produktu, který tyto faktory vytvoří
  • bude proto poptávat další výrobu určitého výrobního faktoru jen, pokud hodnota, kterou dodatečně najatá jednotka práce/kapitálu vytvoří (tj. hodnota mezního produktu tohoto výrobního faktoru snížená o náklady na něj v podobě např. surovin) převýší nebo přinejmenším vyrovná jeho cenu (např. mzdu, nájemní cenu kapitálu)
  • mezní výnos výrobního faktoru = hodnota, kterou dodatečná jednotka výrobního faktoru firmě přinese
  • optimálního poptávaného množství určitého výrobního faktoru dosáhne firma v situaci, kdy (klesající) mezní výnos tohoto výrobního faktoru dosáhne jeho ceny

Poptávka firmy po výrobním faktoru

  • = ochota a schopnost firmy pronajímat si na trhu výrobních faktorů určitá množství těchto faktorů při jejich různých cenách
  • křivka poptávky po určitém výrobním faktoru (práci, kapitálu, půdě, podnikání) udává, jaká množství tohoto v. faktoru bude firma maximalizující svůj zisk při jeho různých cenách poptávat, resp. pronajímat
  • ekonomie zkoumá především poptávku po práci a kapitálu
  • tržní poptávka po určitém výrobním faktoru je dána souhrnem individuálních poptávek jednotlivých firem po tomto v. faktoru (na rozdíl poptávky jednotlivé firmy)
  • trh výrobních faktorů tvoří jednak tržní poptávka po výrobním faktoru a jednak tržní nabídka v. faktorů (resp. jejich služeb, především práce a kapitálu)
  • i zde platí zákon klesající poptávkys poklesem cen výrobních faktorů (např. mezd) se bude množství těchto faktorů (např. množství zaměstnanců) poptávané firmou zvyšovat; v opačném případě (tj. při růstu cen) se bude snižovat
  • důvod: princip klesajícího mezního produktu, resp. výnosu výrobních faktorů ⇒ křivka poptávky po výrobním faktoru vychází z křivky mezního výnosu výrobního faktoru
    • poptávka firmy po výrobním faktoru udává taková množství výrobního faktoru, při kterých je jeho mezní výnos roven jeho ceně
  • ⇒ firma bude mít tendenci najímat další jednotky výrobních faktorů jen tehdy, pokud se jejich cena sníží)
  • např. při hodinové ceně pracovní síly ve výši 50 Kč firma zaměstná 10 osob, při ceně 60 Kč 8 osob, při cenách 70 Kč jen 5 osob

Posuny firemní poptávky po výrobních faktorech

  • poptávka firmy po výrobních faktorech je tzv. odvozenou poptávkou
    • = je závislá na poptávce po produkci firmy

Faktory vedoucí k posunu

  • změna v ceně produktu
    • je-li produkt vysoce poptáván, je i poptávka firmy po výrobních faktorech vysoká
    • vede-li vysoká poptávka po produktu k jeho vyšší ceně, je vzhledem k vyšší poptávce po výrobním faktoru účastnícím se jeho výroby vyšší i jeho cena
    • firmy jsou schopny a ochotny najmout větší množství výrobního faktoru při jeho jakékoli ceně
  • změna produktivity výrobního faktoru
    • tj. změna množství produkce, které jednotka daného výrobního faktoru vytvoří
    • vzestup produktivity ⇒ posun poptávkové křivky po v. faktoru směrem doprava, tj. zvýšení
    • pokles ⇒ posun doleva, tj. snížení
    • firmy jsou schopny a ochotny nakupovat větší množství produktivnějšího faktoru ve srovnání s méně produktivním bez ohledu na jeho cenu
  • změna cen výrobních faktorů substitučních nebo komplementárních
    • vzestup ceny výrobního faktoru, který je k danému faktoru substituční (tj. může ho ve výrobě nahradit) ⇒ růst poptávky po daném faktoru / pokles této ceny ⇒ snížení poptávky
    • vzestup ceny komplementárního faktoru (tj. který ho ve výrobě doprovází) ⇒ snížení poptávky po daném výrobním faktoru / pokles ⇒ zvýšení

Pružnost poptávky po výrobních faktorech

  • cenová pružnost firemní poptávky po výrobních faktorech udává relativní změnu poptávaného množství daného faktoru při změně jeho ceny
  • koeficient cenové pružnosti udává, o kolik procent se změní poptávané množství výrobního faktoru, změní-li se jeho cena o jedno procento
  • v závislosti na hodnotě tohoto koeficientu (vyšší/nižší než 1) ⇒ pružná / nepružná poptávka po výrobním faktoru

Pružnost firemní poptávky po výrobním faktoru závisí na 4 faktorech:

  1. cenová pružnost poptávky po vyráběném zboží
  2. produkční funkce (výrobní technologie) firmy a s ní spojený vývoj mezního produktu výrobního faktoru
  3. možnost substituce daného výrobního faktoru jiným
  4. podíl nákladů na daný výrobní faktor na celkových nákladech firmy
  • je-li cenová pružnost poptávky po statku vyráběném firmou (resp. daným výrobním faktorem) vysoká, bude vysoká i cenová pružnost firemní poptávky po tomto faktoru
  • je-li používaná výrobní technologie taková, že mezní produkt výrobního faktoru se bude s růstem jeho množství snižovat jen velmi pomalu, bude nepružná i firemní poptávka po tomto faktoru
  • poptávka firmy po výrobním faktoru bude pružnější i tehdy, bude-li možno tento faktor ve výrobě snadno nahradit jiným
  • to stejné platí i v případě, tvoří-li náklady na tento faktor poměrně velký podíl celkových nákladů firmy

Substituce výrobních faktorů

  • stejného objemu výroby může firma zpravidla dosahovat různými kombinacemi výrobních faktorů
  • důvod: jednotlivé výrobní faktory mohou být (částečně) vzájemně nahraditelné (= substituovatelné)
  • tzv. izokvanty - křivky udávající různé kombinace výrobních faktorů, s jejichž pomocí může firma dosáhnout téhož výstupu
  • podobný tvar jako indiferenční křivky
  • graf se souborem izokvant se označuje jako mapa izokvant
    • na ní roste objem výroby se vzdáleností od počátku
  • mezní míra technické substituce (mezní míra substituce ve výrobě) = udává možnost zaměnitelnosti jednoho výrobního faktoru druhým při výrobě určitého statku, aniž by se objem výroby zmenšil
    • říká o kolik jednotek jednoho výrobního faktoru je třeba zvýšit výrobní vstupy, sníží-li se objem druhého faktoru o jednotku, aby nedošlo k poklesu výroby
    • mezní míra substituce výrobního faktoru práce kapitálem nebo naopak závisí na mezním produktu práce a mezním produktu kapitálu ⇒ je jejich podílem
  • Optimální množství určitého výrobního faktoru je takové, pro které platí, že jeho mezní výnos je roven jeho nájemní ceně.
  • Volba optimální kombinace výrobních faktorů (při možnosti jejich dělitelnosti i dobré možnosti vzájemné substituce) vychází ze snahy dosáhnout u všech výrobních faktorů stejné relace mezi jejich mezními výnosy a jejich cenou.
  • Změna v ceně jakéhokoli výrobního faktoru vyvolá u racionálně se rozhodující firmy změnu v jejich kombinaci.
  • Tato změna spočívá s substituci zdraženého výrobního faktoru ostatními faktory.
  • Změny v cenách výrobních faktorů stimulem technického rozvoje ⇒ umožnění nahrazení dražšího výrobního faktoru levnějším

Prameny

  • učebnice Teorie národního hospodářství, 3. vydání, Jan Urban - str. 186 - 191
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code