Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


69. poptávka a nabídka na trhu práce a její změny

  • Práce patří mezi základní výrobní faktory
  • Trh práce tvoří druhý ze dvou základních trhů výrobních faktorů
  • Na trhu v roli poptávajícího vystupují firmy (poptávka po práci-nájmu pracovních sil) a v roli nabízejícího jednotlivci, resp. domácnosti
  • Pro většinu domácností představují odměny za práci jediný významný zdroj příjmu
    • Proto se klade na rozbor trhu velký důraz, a to jak v ekonomických, tak v sociálních souvislostech
  • Poptávka po práci spolu s její nabídkou určují ceny práce, tj. mzdy
  • Domácnosti za svoji práci dostávají mzdu – cenou práce je tedy mzdová sazba
  • I v případě tohoto výrobního faktoru se firmy snaží maximalizovat zisk (budou tedy najímat práci do okamžiku, kdy se příjmy získané pomocí poslední jednotky práce vyrovnají nákladům na nájem práce) a domácnosti maximalizují užitek

Trh práce

  • Charakterizován tržní poptávkou po práci a tržní nabídkou práce
  • Existuje konkurence jak na straně poptávky, tak i nabídky.
  • Práci nabízí mnoho lidí i poptává mnoho firem. Na trhu práce tedy působí zákon poptávky a nabídky, podobně jako na ostatních trzích.
  • Na rozdíl od jiných trhů působí však na trhu práce při určování mezd i některé specifické faktory, které ovlivňují mzdy různých druhů práce, plynou však i ze skutečnosti, že rozhodování osob na trhu práce není vždy v souladu s modelem homo economicus, tj. mohou při něm hrát roli i jiné než ekonomické faktory. Dalším důvodem je, že mzda, která je nejen cenou práce, ale i důchodem osob, které práci na trhu pronajímají, má i svou sociálně-politickou dimenzi, jež vede k výskytu netržních, resp. administrativních faktorů determinace mezd.
  • Tržní nabídka práce je nabídka práce všech lidí v ekonomice (součet individuálních nabídek práce).
  • Tržní poptávka po práci je poptávka práce všech firem v ekonomice (součet individuálních poptávek práce). I tento trh spěje k rovnováze.

Poptávka a nabídka na trhu práce

Trh práce patří spolu s trhem kapitálu k hlavním trhům výrobních faktorů, střetává se zde nabídka a poptávka práce. Nabídku vytvářejí domácnosti (jejich členové) a poptávku firmy. Zákony nabídky a poptávky určují cenu práce, tj. mzdu. Cenu práce ale ovlivňují i faktory zohledňující dvojí roli mezd: cenu práce a důchod jednotlivců, kteří práci pronajímají.

  • Individuální poptávka po práci a její vlastnosti
    • Udává závislost firmou poptávaného množství práce na její ceně. Poptávka po práci je poptávkou odvozenou, neboť ji firmy využívají k produkci zboží a služeb.
    • Firma ve svém rozhodnutí o najmutí pracovní síly musí brát na zřetel klesající mezní produkt – s růstem počtu pracovníků bude mezní produkt (tj. přírůstek produkce plynoucí z nájmu dodatečné jednotky práce) postupně klesat. Je-li firma příjemcem ceny, bude zvyšovat počet svých pracovníků tak dlouho, dokud jí budou další najatí pracovníci zvyšovat zisk, k čemuž bude docházet tak dlouho, dokud bude hodnota mezního produktu práce vyšší než jeho cena.
    • Poptávka jednotlivé firmy po práci – křivka udávající, jaké množství práce firma najme v závislosti na její ceně, bude odpovídat křivce udávající závislost hodnoty mezního produktu práce na jeho množství a bude tedy mít klesající charakter.
  • Individuální nabídka práce a její vlastnosti
    • Představuje vztah mezi nabízeným množstvím práce ze strany domácností a jednotlivců a její cenou.
    • V rozhodování pracovníků o nabízeném množství práce hraje hlavní roli rozhodování vyrovnávající mezní užitek mzdy a volného času. Vyšší množství nabízené práce přináší větší množství statků, ale menší objem volného času, a naopak. Růst počtu spotřebních statků ale snižuje jejich mezní užitek. Dosáhne-li jednotlivcův mezní užitek spotřebních výdajů výše jeho mezního užitku volného času, vede další výměna volného času za spotřební statky k poklesu jeho celkového užitku.
    • Individuální nabídka práce proto vychází z poptávky jednotlivce po volném čase a mzda je jeho cenou.
    • Poptávku po volném čase ovlivňují dva efekty: substituční a důchodový. Ty v případě této poptávky působí proti sobě.

Substituční a důchodový efekt

  • Jak působí zvýšení mzdy na nabídku práce?
  • Když se mzda zvýší (přesněji mzdová sazba, tj. mzda za jednotku času), lidé chtějí více peněz, více pracují a tím se tedy zdražuje volný čas a jeho „nákup“ se proto omezuje. Tendence pracovníků nahrazovat volný čas spotřebními statky. = substituční efekt zvýšení mzdy (růst mzdy ovlivňuje člověka, aby nabízel více práce, tedy aby si kupoval méně volného času)
  • Mzda je ale také důchodem. Zvýší-li se mzda, člověk si může kupovat více statků včetně volného času. = důchodový efekt zvýšení mzdy (při vyšších mzdách si osoby mohou dovolovat větší množství volného času, i když každá hodina volného času je stojí na ušlých mzdách více.)
  • Oba dva efekty působí proti sobě. To, který z obou efektů převládá, závisí na výši mzdy. Pokud převládá substituční, bude člověk na zvýšení mzdy reagovat nabízením více práce, pokud důchodový efekt, pak naopak.
  • Výzkumy ukazují, že při nižších mzdách převládá substituční efekt (tendence obětovat volný čas), při vyšších důchodový (sklon poptávat více volného času).
  • Působení substitučního a důchodového efektu na nabídku práce se týká nejen denního počtu hodin, po který budou chtít osoby pracovat, ale i celoživotního počtu odpracovaných hodin. Skutečnost, že pracovní doba se postupně zkracuje, svědčí o tom, že důchodový efekt je silnější než substituční.
  • (Pozor na to, asi polovina ekonomických učebnic má ty efekty naopak, není na to jednotný názor.)

Mzdové rozdíly

  • I na dokonale konkurenčním trhu existují mzdové rozdíly mezi různými skupinami pracovníků. Z hlediska jejich původu lze rozlišit:
    • 1. Nerovnovážné rozdíly
      • odrážejí změny v rozvoji jednotlivých odvětví, a to vede ke změnám poptávky a nabídky práce, dokud se výše mezd v jednotlivých odvětvích nevyrovná.
    • 2. Rovnovážné rozdíly
      • rozdíly, které nevedou ke změnám poptávky a nabídky, ale jsou to trvalé rozdíly. Tyto rozdíly jsou vysvětlovány nedostatečnou mobilitou zdrojů a segmentací trhu (pracovníci si nemohou konkurovat), rozdíly ve vrozených duševních a tělesných schopnostech (jedinečnost člověka), rozdíly v délce a nákladech na přípravu na zaměstnání, rozdíly v nepeněžním prospěchu určitého zaměstnání (kompenzující rozdíly) či rozdíly v kvalitě práce.

Rovnováha na trhu práce

  • Tržní poptávka po práci – shrnuje poptávku jednotlivých firem po práci v určitém odvětví či v celém národním hospodářství a udává závislost mezi množstvím práce poptávaným na trhu všemi firmami a její cenou.
  • Tržní nabídka práce – shrnuje nabídku všech osob a udává vztah mezi celkovým objemem práce, který jednotlivci na trhu nabízejí, a její cenou.
  • Trh – má tendenci směřovat k rovnováze. Mzda, která je stanovena při rovnovážném stavu, je mzdou rovnovážnou. Dočasná nerovnováha na trhu je vyrovnávána změnami mezd. Rovnovážná mzda odpovídá hodnotě mezního produktu práce, kteroužto hodnotu lze chápat také jako hodnotu míry produktivity práce. Produktivnější pracovníci jsou tak na trhu práce hodnoceni vyšší mzdou.
  • Změny rovnováhy na trhu práce – k nastolení nového rovnovážného stavu na trhu práce může docházet jak pod vlivem změn na straně poptávky po práci, tak pod vlivem změn na straně nabídky práce. Změna poptávky souvisí se změnou hodnoty mezního produktu práce, např. při zvýšení ceny zboží (s vyšší cenou firemní produkce roste hodnota dodatečné produkce vyrobené dalším pracovníkem), nebo v důsledku rostoucího vybaven firem fixním kapitálem apod. Vzroste- li poptávka po práci, vzroste zaměstnanost i mzda, pokles poptávky působí opačně. K posunu křivky nabídky práce může docházet např. pod vlivem přistěhovalectví nebo emigrace. Podobný dopad mají i podpory v nezaměstnanosti (déle vyplácená podpora snižuje nabídku práce). Pokles tržní nabídky práce vede k poklesu zaměstnanosti a růstu mezd, zvýšení nabídky působí opačně.
  • Nominální a reálný růst mezd – nabízené i poptávané množství práce se změní jen tehdy, dojde-li ke změně mezd mající reálný charakter (k reálné změně dochází jen tehdy, změní- li se objem zboží a služeb, které si lidé mohou za svou mzdu koupit). Pokud mzdy rostou stejně rychle jako ceny, jde jen o nominální růst mezd. Reálnou změnu mezd za určité období charakterizuje index reálných mezd, který očišťuje mzdový vývoj od vývoje cenové hladiny a je dán podílem indexu nominálních mezd a indexu cen spotřebitelských statků (míry inflace).

Nedokonalosti trhu práce

Mezi základní nedokonalosti na trhu práce patří:

  • 1. Mzdová strnulost
    • mzdy a platy mají tendenci reagovat daleko pomaleji na změny na trzích práce. Nerovnováha mezi nabízeným a poptávaným množstvím práce se vyrovnává postupně a pomaleji.
  • 2. Mzdové tarify firem
    • mnohé firmy vytvářejí určité mzdové struktury, podle kterých jsou zaměstnanci odměňováni (mzdové tarify používají zejména velké podniky, a to k zjednodušení mzdových rozhodnutí a k podpoření spravedlnosti v odměňování).
  • 3. Omezení
    • způsobená kolektivními smlouvami, pracovně-právním zákonodárstvím, ale i čistě tržními vlivy (firmy udržují zaměstnanost i při poklesu výroby nad efektivní míru, aby měly v budoucnosti kvalitní zaměstnance).
  • Pokud se na trh práce díváme z dlouhodobého hlediska, vidíme, jak se pracovní síla „přelévá“ z oboru, kde poptávka upadá, do oborů, kde je poptávka a mzda vyšší. To mění i preference uchazečů o učiliště, střední i vysoké školy.
  • Hlavní příčinami nedokonalé konkurence na trhu práce jsou existence monopsonů a působení odborových organizací:
  • Monopson (oligopson) je monopol na straně poptávajícího na trhu práce (firem). Tento monopol na straně poptávky po práci nastává v případě, kdy existuje jediná dominantní firma zaměstnávající práceschopné obyvatelstvo v dané oblasti nebo profesi. Monopsonista tak může ovlivnit výši mzdové sazby
  • Působení odborových organizací je monopolní síla na straně nabízejícího tzn. pracovníků. Odborové svazy jsou sdružení pracujících, které usilují o vyšší mzdové sazby, lepší pracovní podmínky apod. pro své členy.

Grafy

Nabídka práce

  • W = mzdové sazby, L = množství nabízené práce
  • vzrostou-li mzdy nad bod C, dochází postupně ke snižování nabízené práce, protože důchodový efekt převáží nad substitučním

Poptávka po práci

  • Příjem z mezního produktu práce (MRPL, marginalrevenuefromproduct) je násobkem mezního fyzického produktu práce (MPPL, marginalphysicalproduct) a ceny produktu (P). Křivka poptávky po práci je odvozena z křivky příjmu z mezního produktu. Poptávka po práci je – jako všechny poptávky po výrobních faktorech – odvozena z poptávky po finálních statcích, které byly vyrobeny pomocí práce.

Trh práce

  • Při vychýlení mzdy z rovnovážné úrovně vzniká na trhu buď nedostatek (je-li tržní mzda nižší než rovnovážná) nebo přebytek nabídky práce (je-li tržní mzda vyšší než rovnovážná).
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code