Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


68. poptávka a nabídka na jednotlivých trzích

Zákon poptávky a nabídky

  • Trh reaguje změnami cen > zvyšují/snižují se tak dlouho, dokud prodávající a kupující nedosáhnou ceny, při které se nabídka a poptávka rovnají (rovnovážný bod E).
  • Každá jiná cena je nestabilní a vyvolává pohyb ceny směrem nahoru nebo dolů k ceně rovnovážné
  • Převaha nabídky nad poptávkou (či naopak) tedy může na volném trhu vznikat pouze krátkodobě

Poptávka i nabídka se dělí na:

  • individuální (jednoho zboží jedním ekonomickým subjektem)
  • dílčí (tržní) – nabídka 1 zboží všemi ekonomickými subjekty
  • agregátní (celková) – všechno zboží všemi subjekty

Zákon poptávky(D –demand)

  • poptávka – ochota a schopnost kupujících koupit si určité množství daného statku v závislosti na jeho ceně
    • poptávku po určitém statku označujeme také: tržní poptávka, poptávka na jednotlivém trhu
    • poptávka ukazuje závislost prodaného množství určitého statku na jeho ceně (lze ji graficky zobrazit křivkou)
    • Pozor: Poptávka je to tehdy, když je subjekt připraven si danou věc koupit, ne, že si to jen přeje!
  • poptávané množství – výše poptávky po určitém statku při určité ceně
  • S klesající cenou se bude poptávané množství statku zvyšovat a naopak (za předpokladu ceterisparibus)
  • Křivka poptávky na trhu nám říká, jaké množství statku bude poptávané při jaké ceně

Výjimky ze zákona poptávky

  • „snobská přitažlivost“ některých statků (tzv. Veblenovy statky) – poptávka po nich by naopak s růstem ceny mohla růst
  • když lidé spekulují, že se daný statek ještě v budoucnu zdraží
  • Giffenovy statky – zboží a služby, které nelze nahradit žádným substitutem a lidé je budou kupovat stejně i za vyšší cenu

Optimum spotřebitele

  • musí-li spotřebitel volit mezi nákupem různých spotřebních statků, měl by volit tak, aby dosáhl rovnosti mezních užitků jednotek všech spotřebovávaných statků v relaci k jejich cenám
  • bude záviset na disponibilním příjmu a subjektivních preferencích spotřebitele

Proč je křivka klesající?

  • vysvětlení proč má individuální poptávková křivka (tedy popt. křivka jednotlivých kupujících) klesající sklon
  • vliv: princip mezního užitku, důchodového a substitučního efektu…
  • Princip klesajícího mezního (marginálního) užitku – míra subjektivního uspokojení dosáhne vrcholu a pak klesá bez ohledu na cenu statku > nákup bude jednotlivec zvyšovat pouze do takového množství, při kterém je mezní užitek ještě vyšší nebo alespoň roven ceně
    • (př. dám si čokoládu, jsem spokojený, dám si další tři a po padesáté už toho mám dost)
    • mezní užitek – užitek z každé další spotřebované jednotky
  • Důchodový efekt – při nižší ceně si nákup může dovolit vyšší počet spotřebitelů; zvýšení ceny vede ke snížení kupní síly stávajících příjmů (tj. množství zboží a služeb, které kupující může za jednotku svého příjmu získat
  • Substituční efekt – s rostoucí cenou je pro mne lákavější substitut (máslo – margarín)
  • Poptávka v krátkém období (short run) má na grafu strmější průběh, než v dlouhém období (long run) – substituce je dlouhodobější proces, spotřebitel potřebuje čas, než si zvykne, popř. změní technologii atd. V krátkodobém období tak vydrží i vyšší cenu s menším počtem statku, zatímco v dlouhodobém horizontu substituuje.
  • Poptávka X poptávané množství – poptávané množství se mění v závislosti na ceně (posun po křivce), kdyžto poptávka je funkce závislosti Q (množství) na P (ceně) a mění se, např. když se sníží rozpočet nebo se statek stane módním, viz níže (posun křivky po ose x).

Pružnost poptávky

  • viz. otázka 77

Změny poptávky

  • viz. otázka 124

Teorie spotřebitele

  • zkoumá rozhodování o tom, jak využije spotřebitel svůj omezený příjem (vychází z toho, že se spotřebitel snaží na základě svých subjektivních preferencí maximalizovat svůj užitek)
  • pro znázornění se používá tzv. indiferenční analýza:
    • základem je klesající indiferenční křivka, která znázorňuje různá množství dvou statků, která poskytují spotřebiteli stejný užitek
    • větší vzdálenost indiferenční křivky od počátku představuje větší užitek a naopak > zájmem spotřebitele je nacházet se na křivce nejdále od počátku
    • rozpočtové omezení = kombinace statků, které si spotřebitel může při svém příjmu a daných cenách koupit; grafickým znázorněním je linie rozpočtu (na obrázku šrafovaná)
    • indiferenční křivka ležící nejvíce vlevo (viz obrázek), nevyčerpává kupní možnosti spotřebitele, křivka nejvíce vpravo je mimo rozpočtové omezení
    • optimem je bod ležící na indiferenční křivce, jejíž tečnou je právě linie rozpočtového omezení
    • dojde-li ke zvýšení obou cen nebo jedné z nich při stabilitě druhé ceny, rozpočtové omezení se sníží; naopak poklesnou-li obě ceny nebo jedna při cenové stabilitě druhé, rozpočtové omezení se zvýší a nové optimum se bude nacházet na vyšší indif. křivce

Zákon nabídky(S –supply)

  • tržní nabídka nebo nabídka na jednotlivém trhu – množství určitého produktu, které prodávající nabídnou k prodeji při jeho různých cenách
  • nabízené množství – výše nabídky při určité ceně
  • nabízené množství statku roste s cenou, tedy při vyšších cenách budou nabízet prodávající k prodeji větší množství produktu než při cenách nižších
  • protíná křivku poptávky a tam vzniká rovnovážný bod E
  • firmy zvyšují produkci, dokud se MC=P (mezní náklady nerovnají zvýšené ceně)
  • firmy na trhu se posouvají do rovnovážného bodu (ve smyslu konzistentní produkce na trhu), kdy jejich mezní náklady se rovnají ceně a mají nulový zisk. V tomto stavu nezůstávají dlouho a pomocí inovací se snaží snížit náklady a produkovat zisk.

Individuální a tržní nabídka

  • individuální nabídka výrobce – jaké množství bude mít zájem nabízet při jednotlivých cenách
  • tržní nabídka je pak součtem individuálních nabídek

Proč je křivka rostoucí?

  • vyšší cena statku umožní produkovat statek i těm výrobcům, jejichž náklady jsou vyšší a při nižších cenách neměli o výrobu zájem
  • vyšší objem produkce je spojen s vyššími průměrnými náklady a proto, chceme-li větší produkci, musíme akceptovat vyšší cenu

Pružnost nabídky

  • viz. otázka 77

Změny nabídky

  • viz. otázka 124
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code