Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


5. Cíle ekonomické politiky a jejich vztahy, magický čtyřúhelník

Ekonomická politika

= hospodářská/makroekonomická politika

  • soubor cílů, nástrojů a opatření vlády zaměřených na regulaci či ovlivňování celkového vývoje národního hospodářství
  • souhrn hospodářsky ekonomických opatření, nástrojů a procesů, prostřednictvím kterých je možno působit na makro a mikroekonomickou oblast národního hospodářství
  • může ekonomický cyklus poznamenat ve směru vzestupu i poklesu ekonomiky

Základní hospodářské cíle

  • buď krátkodobé, nebo dlouhodobé – zpravidla souvisí s volebním obdobím vlády
  1. Ekonomický růst – zvyšování HDP vedoucí k růstu životní úrovně
  2. Vysoká, resp. plná zaměstnanost – možnost získání pracovního místa pro každého, kdo chce a je schopen pracovat, při tomto stavu je pouze tzv. přirozená míra nezaměstnanosti, která je běžně přijímána jako žádoucí, tj. 4-5 %
  3. Cenová stabilita – relativní stálost cenové hladiny, nulová nebo velmi mírná inflace
  4. Finanční stabilita země ve vztahu k zahraničí – vyrovnanost platební bilance národního hospodářství
  5. Vyrovnanost státního rozpočtu
  • další cíle
    • zvýšení ekonomické svobody
    • posílení ekonomické rovnosti
    • zvýšení národohospodářské efektivnosti
    • zvýšení mezinárodní konkurence schopnosti země
  • dosahování těchto cílů často komplikuje konfliktní vztah jednotlivých cílů (nižší inflace x nižší nezaměstnanost)
  • cíle jsou charakterizovány určitými makroekonomickými indikátory (ukazateli) – míra nezaměstnanosti, míra inflace, saldo platební bilance, tempo reálného ekonomického růstu země
    • ty tvoří dohromady magický čtyřúhelník

ctyruhelnik.jpg

Vztahy mezi cíli hospodářské politiky

Horizontální
  • vztah negace či konfliktnosti – dosahování cílů se navzájem vylučuje (např. inflace a zaměstnanost)
  • vztah neutrality – dosahování cílů na sebe nemá vliv (např. zvýšení úrokové míry neovlivní velikost investic)
  • vztah komplementarity – dosahované cíle se podporují a doplňují (např. zvyšování objemu produkce a zaměstnanosti)
  • vztah totožnosti – cíle se v zásadě neliší (např. snižování nezaměstnanosti a zvyšování zaměstnanosti)
Vertikální
  • odrážejí vztahy nadřazenosti a podřazenosti (např. zvyšování průmyslové produkce je podřízeno zvyšování HDP
Vztah mezi růstem a zaměstnaností
  • převyšuje-li růst reálného HDP růst potenciálního produktu, dochází k poklesu míry nezaměstnanosti
  • dosahování ekonomického růstu a nízké míry nezaměstnanosti není v konfliktu
Vztah mezi nezaměstnaností a inflací
  • Od nezaměstnanosti k inflaci
    • z výzkumu A. W. Phillipse vyplývá, že klesající míra nezaměstnanosti je doprovázena rostoucí mírou inflace
    • pokud se zvýší zaměstnanost, pak zaměstnanci začnou vyžadovat růst mezd, jestliže není růst mezd podmíněn vyšší produktivitou, pak je zpravidla přenášen na spotřebitele v podobě růstu cen, tedy inflace
      • přirozená míra nezaměstnanosti je spojena se stabilní cenovou hladinou, tedy nulovou inflací – tomuto stavu odpovídá průsečík křivky s osou X
    • Phillipsova křivka
      • phillipsova_krivka.jpg
  • Od inflace k nezaměstnanosti
    • v krátkodobém období je Phillipsova křivka klesající
      • centrální banka zvýší peněžní zásobu, zvýší se inflace, reálné mzdy klesají a firmy poptávají více práce, čili klesá nezaměstnanost
    • v dlouhodobém období je Phillipsova křivka vertikální na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti
      • dochází-li ke snižování nezaměstnanosti, roste tlak na zvyšování mezd pracovníků a zároveň se v delším časovém období zvýší procento očekávané inflace, dochází k posunu krátkodobé křivky na vyšší úroveň, což znamená při stejné nezaměstnanosti vyšší inflaci
        • cosiekonomickyho.jpg
  • součet míry nezaměstnanosti a míry inflace se označuje jako index ekonomické mizérie, protože vyšší nezaměstnanost i inflace přinášejí ekonomické a sociální ztráty
Vztah mezi HDP a nezaměstnaností
  • jejich závislost vyjadřuje tzv. Okunův zákon – pro každé procento, o které je HDP nižší než potenciální HDP, se míra nezaměstnanosti zvyšuje o polovinu procenta nad úroveň přirozené nezaměstnanosti
    • potenciálním HDP se rozumí maximální možný objem produkce ekonomiky, aniž by vznikala tendence zvyšovat zaměstnanost nad rámec plné zaměstnanosti
Vztah mezi inflací a ekonomickým růstem
  • pokud ekonomika dosahuje růstu, dochází také k inflaci, platí to také naopak
  • má centrální banka snižovat inflaci?
    • z krátkodobého hlediska ne, pokud není v hrozivých číslech, restrikce by snížila tempo růstu
    • z dlouhodobého hlediska ano
      • inflace má nelineární efekty na dlouhodobý ekonomický růst
        • inflace začíná růstu škodit až od vyšších hladin
        • jednociferná inflace růst spíše stimuluje
      • škodlivá není jen inflace, ale její variabilita (nestabilita)
        • vlády v zemích s nízkou inflací by se měly zaměřovat na stabilizaci inflace, ne na její snižování
Vztahy mezi vnitřními a vnějšími cíli
  • vnitřní definujeme jako situaci, kde je velikost produkce v ekonomice rovna velikosti potenciálního produktu (ekonomika pracuje s plně využitými zdroji)
    • nezaměstnanost je na úrovni přirozené míry, inflace je relativně stabilní a nízká
  • vnější rovnováhu lze ztotožnit s platební bilancí (bez účtu devizových rezerv)
    • kombinace vnitřní a vnější nerovnováhy
      • přebytek obchodní bilance a recesní mezera (produkt je menší než jeho potenciální úroveň)
        • nejde o konfliktní situaci, neboť centrální autority ve snaze o současné dosažení vnitřní a vnější nerovnováhy nohou použít pouze politiku měnící (zvyšující) výdaje
          • např. snížením daní se dá stimulovat ekonomický růst, zároveň import a tím se přebytek obchodní bilance sníží
      • deficit obchodní bilance a inflační mezera (produkt je vyšší než jeho potenciální úroveň)
        • také není konfliktní, autority použijí politiku měnící (snižující) výdaje
          • např. zvýšením daní se utlumí ekonomický růst, to povede i k poklesu importu a deficit obchodní bilance se sníží
      • deficit obchodní bilance a recesní mezera
        • zde jde o konflikt cílů, centrální autority musí použít politiky zvyšující výdaje a politiky přesunující výdaje (směrem od zahraničního sektoru k domácímu)
          • např. devalvace měny (zlepšení obchodní bilance) a snížením daní (odstranění recesní mezery)
      • přebytek obchodní bilance a inflační mezera
        • zde jde o konflikt cílů, autority musí použít kombinaci politiky snižující výdaje a přesunující výdaje (od domácí k zahraničnímu sektoru)
          • např. revalvace měny a zvýšení daní
  • politika měnící výdaje
    • mění absolutní výši celkových výdajů v ekonomice
      • např. vláda zvýší dané z příjmu, sníží se reálný důchod a tím výdaje na spotřebu, tedy i výdaje na import
  • politika přesunující výdaje
    • přesun výdajů mezi domácím sektorem a zahraničím
      • např. vláda zavede cla na dovoz, tím se sníží výdaje na nákup importovaných komodit a zvýší výdaje na nákup tuzemských komodit

Hospodářsko-politické nástroje

  • finanční politika, tj.
    • měnová politika - povinné minimální rezervy, úrokové sazby, operace na volném trhu
    • fiskální – rozpočtová politika, zahrnující daňovou a výdajovou politiku státu
      • např. změny zdanění osobních příjmů, příspěvků na sociální pojištění, výše podpor v nezaměstnanosti
    • + právní úprava fungování trhu
      • viz nástroje makroekonomické politiky
      • nástroje monetární politiky
      • nástroje fiskální politiky
      • nástroje expanzivní a restriktivní monetární politiky

Druhy hospodářské politiky

Expanzivní
  • sklon státu k utrácení – pokud stát chce podpořit růst ekonomiky a rozvoj podnikání
  • nástroje – nižší daně, nižší úroky z úvěrů, podpora exportu
Restriktivní
  • pokud stát chce bránit zvyšování rozpočtových deficitů, brzdit inflaci a přehřátí ekonomiky
  • nástroje – vyšší daně, vyšší úroky, mzdová a cenová regulace
Systémová
  • zaměřena na výstavbu legislativního rámce pro fungování ekonomiky, společnost má za úkol zabezpečit v ekonomické oblasti ochranu soukromého vlastnictví, smluv, volný přístup na trhy apod.
Regulativní
  • vyplývá z nedokonalostí trhů, mezi důvody pro regulaci patří zejména přirozené veřejné potřeby (obrana), ochrana životního prostředí, zdravotnictví, odpovědnost státu za rozdělování a přerozdělování
  • negativní vedlejší dopady regulačních opatření – omezení svobody volby, nepotřebné výdaje, destimulace ekonomické aktivity, konzervování nevyhovující odvětvové struktury apod.
Další možné dělení
  • keynesiánský typ – vychází z představy, že tržní ekonomika je nestabilní systém, není schopna plně využívat ekonomické zdroje, zdůraznění zásahů vlády do ekonomiky a úlohy rozpočtové politiky
  • neoklasický typ – tržní mechanismus vytváří dostatečné předpoklady pro efektivní využívání ekonomických zdrojů, za hlavní zdroj ekonomické nerovnováhy se považují zásady státu

Účinnost hospodářské politiky

  • spjata s dosažením příslušných cílů
  • ilustruje se na magickém čtyřúhelníku, v němž velikost plochy vymezené jednotlivými cíli hospodářské politiky odpovídá míře jejich úspěšnosti
  • na základě provedeného srovnání současného tvaru a plochy čtyřúhelníku s tvarem a plochou z minulého období lze zjistit ekonomický vývoj a ne/úspěšnost prováděné hospodářské politiky

Prameny

  • Učebnice TNH (Urban, 3. vydání), str. 96-100, 400-406
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code